WTA Tour 2022
WTA Tour 2022 | |
---|---|
Sezóně dominovala Polka Iga Świąteková. Od dubna neopustila čelo žebříčku a poprvé se stala konečnou jedničkou. Vyhrála nejvyšší počet osmi titulů včetně grandslamových French Open a US Open. Triumfovala také v Dauhá, Stuttgartu, Římě, San Diegu a březnové trofeje v Indian Wells a Miami znamenaly zisk Sunshine doublu. | |
Základní informace | |
Organizátor | Ženská tenisová asociace |
Trvání | 3. ledna – 13. listopadu 2022 |
Ročník | 52. |
Počet turnajů | 55 |
Kategorie | Grand Slam (4) WTA Finals WTA 1000 (8) WTA 500 (12) WTA 250 (30) |
Singlové rekordy | |
Nejvíce titulů | Iga Świąteková (8) |
Nejvíce finále | Iga Świąteková (9) |
Nejvyšší výdělek | Iga Świąteková (9 875 525 USD) |
Nejvíce bodů | Iga Świąteková (11 085) |
Ceny | |
Hráčka roku | Iga Świąteková |
Pár roku | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
Největší zlepšení | Beatriz Haddad Maiová |
Nováček roku | Čeng Čchin-wen |
Návrat roku | Tatjana Mariová |
< 2021 2023 > | |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne | 10. října 2022
WTA Tour 2022, oficiálně Hologic WTA Tour 2022, představoval 52. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2022. Sezóna okruhu trvajícího od 3. ledna do 13. listopadu 2022 zahrnovala padesát pět turnajů, až na výjimky organizované Ženskou tenisovou asociací (WTA). Pokračujicí pandemie koronaviru měla dopad na průběžně aktualizovaný herní plán. Proticovidová opatření vyžadovala zvýšené nároky na pořadatele a účastníky turnajů kvůli omezením v době konání a ovlivnila návštěvnost i obchodní aktivity. Následkem infekce došlo ke zrušení některých událostí a dodatečné zařazení části turnajů s jednoletou licencí. V první lednový týden ročník otevřely australské Adelaide International a Melbourne Summer Set I a II. Zápasem roku bylo vyhlášeno finále ostravského AGEL Open, v němž za bouřlivé kulisy diváků Krejčíková zdolala Świątekovou v dramatické třísetové bitvě.[1]
Okruh zahrnoval čtyři Grand Slamy pořádané Mezinárodní tenisovou federací (ITF), osm turnajů v kategorii WTA 1000, dvanáct v kategorii WTA 500, třicet v kategorii WTA 250 a závěrečný WTA Finals. Součástí sezóny byla týmová soutěž Billie Jean King Cup.
Ženská tenisová asociace uzavřela v březnu 2022 víceletou smlouvu s americkou společností Hologic sídlící v massachusettském Marlborough a zaměřující se na lékařskou diagnostiku a technologie v oblasti ženského zdraví. Hologic se stal prvním titulárním partnerem okruhu WTA Tour od roku 2010, kdy skončil šestiletý kontrakt s firmou Sony Ericsson ve výši 88 milionů dolarů. Jedním z hlavních důvodů uzavření smlouvy se pro Hologic stal silný postoj WTA v kauze Pchengové a zrušení turnajů v Číně. Ženské tenisové asociaci tak kontrakt pomohl v řešení finančního výpadku v rámci asijské túry i ztráty způsobené pandemií covidu-19.[2][3]
Mužskou obdobu ženského okruhu představoval ATP Tour 2022 a střední úroveň ženského tenisu pak okruh WTA 125 2022.
Světové jedničky
[editovat | editovat zdroj]Na čele singlového žebříčku v úvodu sezóny již více než dva roky figurovala 25letá Australanka Ashleigh Bartyová, která během března 2022 ukončila profesionální kariéru. Z posledních čtyř odehraných turnajů vyhralá tři.[5][6] Na čele světové klasifikace ji 4. dubna vystřídala 20letá Iga Świąteková jako vůbec první singlová jednička z Polska.[7] Následně celé sezóně dominovala, když vyhrála nejvyšší počet osmi trofejí včetně French Open a US Open. V závěrečném vydání žebříčku měla 11 085 bodů, více než dvojnásobnou hodnotu vůči tuniské světové dvojce Ons Džabúrové s 5 055 body. Pouze Serena Williamsová (57 týdnů), Martina Hingisová (80 týdnů) a Steffi Grafová (186 týdnů) setrvaly ve svém prvním období na čele žebříčku déle. Świąteková figurovala v konečném vydání ze 14. listopadu na vrcholu již 33 týdnů, s jistotou pokračování v roce 2023. Vyšší počet 13 260 bodů získala pouze Serena Williamsová v sezóně 2013. Polka se tak stala patnáctou tenistkou, která rok zakončila na prvním místě.[8]
Jako deblová světová jednička do ročníku vstoupila Češka Kateřina Siniaková a potřetí v kariéře – po letech 2018 a 2021 – se stala i konečnou jedničkou. Naposledy před ní závěrečnou první příčku obhájila Indka Sania Mirzaová v sezóně 2016.[8] Od června do srpna 2022 vévodila klasifikaci Belgičanka Elise Mertensová a další čtyři týdny do září 18letá Američanka Coco Gauffová. Návrat do čela zajistily Siniakové po US Open především grandslamové výkony se spoluhráčkou Krejčíkovou. Na majorech zůstaly neporaženy, když ovládly Australian Open, Wimbledon i US Open. Z Roland Garros se musely odhlásit pro pozitivní covidový test Krejčíkové. Titulem z Flushing Meadows zkompletovaly jako druhý ženský pár po sestrách Williamsových kariérní Zlatý slam a vůbec jako první dvojice v historii dovršily kariérní Super Slam.[9][10]
Zrušení čínských turnajů a důsledky ruské invaze na Ukrajině
[editovat | editovat zdroj]Prezident Ženské tenisové asociace Steve Simon 1. prosince 2021 oznámil zrušení všech 11 plánovaných turnajů v Číně včetně Hong Kong Open, které byly na programu sezóny. Příčinou se staly obavy o bezpečnost čínské tenistky Pcheng Šuaj po jejím obvinění bývalého vicepremiéra Čang Kao-liho ze sexuálního napadení. Pozastaveno tak bylo i šenčenské pořadatelství Turnaje mistryň s rekordním rozpočtem ve výši 14 milionů dolarů. V předchozích sezónách 2020 a 2021 se přitom kvůli pandemii covidu-19 na čínské půdě odehrál pouze lednový Shenzhen Open 2020. Rozhodnutí WTA podpořila i grandslamová vítězka Petra Kvitová.[11][12]
V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022, osm let po ruské anexi ukrajinského Krymu, řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly o zrušení plánovaných turnajů na území Ruska a vyloučení ruských a běloruských reprezentací ze soutěží včetně Bille Jean King Cupu. Ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska. Tenisté Běloruska byli postihnuti zato, že jejich stát poskytl zázemí k ruskému útoku.[13] Wimbledon se již v dubnu rozhodl k razantnějšímu přístupu. Ruským a běloruským hráčům zakázal start v All England Clubu.[14][15] Na tento jednostranný akt bez dohody s pořadateli okruhů, reagovaly ATP a WTA nepřidělením žebříčkových bodů z Wimbledonu a jeho finanční penalizací.[16][17] Naopak zbylé dva grandslamy French Open a US Open, hrané také po začátku ruské invaze, respektovaly přístup společného březnového prohlášení, s neutralizovanou účastí těchto tenistů.[18] Wimbledonská šampionka Jelena Rybakinová přišla v důsledku absence wimbledonských bodů o účast na Turnaji mistryň. Sezónu tak zakončila na 22. příčce, zatímco při účasti na závěčné události by jí podle výkonu v závěru patřilo 3. až 7. místo.[19]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Chronologický přehled turnajů
[editovat | editovat zdroj]Chronologický přehled turnajů uvádí kalendář událostí okruhu WTA Tour 2022 včetně dějiště, počtu hráček, povrchu, kategorie a celkové dotace.[28][29]
- Legenda
Tabulky měsíců uvádí vítězky a finalistky dvouhry i čtyřhry a dále pak semifinalistky a čtvrtfinalistky dvouhry. Zápis –D/–Q/–Č/–X uvádí počet hráček dvouhry/hráček kvalifikace dvouhry/párů čtyřhry/párů mixu, (ZS) – základní skupina.
Grand Slam |
Tour Championships |
WTA 1000 Mandatory |
WTA 1000 Non-Mandatory |
WTA 500 |
WTA 250 |
Týmové soutěže |
Leden
[editovat | editovat zdroj]Únor
[editovat | editovat zdroj]Březen
[editovat | editovat zdroj]Týden od | Turnaj | Vítězky | Finalistky | Semifinalistky | Čtvrtfinalistky |
---|---|---|---|---|---|
7. března 14. března |
BNP Paribas Open Indian Wells, Spojené státy WTA 1000 Mandatory 8 369 455 $ – tvrdý – 96D/48Q/32Č dvouhra • čtyřhra |
Iga Świąteková 6–4, 6–1 |
Maria Sakkariová | Simona Halepová Paula Badosová |
Petra Martićová Madison Keysová Veronika Kuděrmetovová Jelena Rybakinová |
Sü I-fan Jang Čao-süan 7–5, 7–6(7–4) |
Asia Muhammadová Ena Šibaharaová | ||||
21. března 28. března |
Miami Open Miami Gardens, Spojené státy WTA 1000 Mandatory 8 369 455 $ – tvrdý – 96D/48Q/32Č dvouhra • čtyřhra |
Iga Świąteková 6–4, 6–0 |
Naomi Ósakaová | Belinda Bencicová Jessica Pegulaová |
Darja Savilleová Danielle Collinsová Paula Badosová Petra Kvitová |
Laura Siegemundová Věra Zvonarevová 7–6(7–3), 7–5 |
Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová |
Duben
[editovat | editovat zdroj]Květen
[editovat | editovat zdroj]Červen
[editovat | editovat zdroj]Červenec
[editovat | editovat zdroj]Srpen
[editovat | editovat zdroj]Září
[editovat | editovat zdroj]Říjen
[editovat | editovat zdroj]Listopad
[editovat | editovat zdroj]Týden od | Turnaj | Vítězky | Finalistky | Semifinalistky | Čtvrtfinalistky |
---|---|---|---|---|---|
7. listopadu | Finále Billie Jean King Cupu Glasgow, Spojené království tvrdý (h) – 12 týmů |
Švýcarsko 2–0 |
Austrálie | Česko Velká Británie |
Zrušené turnaje
[editovat | editovat zdroj]Pandemie covidu-19 postihla ženský okruh WTA Tour i mužský okruh ATP Tour. Tabulka uvádí všechny zrušené či přeložené turnaje.
Týden od | turnaj | stav |
---|---|---|
3. ledna | Brisbane International Brisbane, Austrálie WTA 500 tvrdý |
zrušeno[30][31] |
Auckland Open Auckland, Nový Zéland WTA 250 tvrdý | ||
Shenzhen Open Šen-čen, Čína WTA 250 tvrdý | ||
10. ledna | Hobart International Hobart, Austrálie WTA 250 tvrdý |
zrušeno |
31. ledna | Thailand Open Hua Hin, Thajsko WTA 250 tvrdý |
zrušeno |
16. května | Cologne Open Kolín nad Rýnem, Německo WTA 250 antuka |
zrušeno z organizačních důvodů |
12. září | Japan Women's Open Ósaka, Japansko WTA 250 tvrdý |
zrušeno z finančních důvodů |
17. října | Kremlin Cup Moskva, Rusko WTA 500 tvrdý (h) |
zrušeno v důsledku ruské invaze na Ukrajinu |
24. října | Linz Open Linec, Rakousko WTA 250 tvrdý (h) |
přeloženo na únor 2023 |
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Tituly podle tenistek
[editovat | editovat zdroj]Tituly podle států
[editovat | editovat zdroj]Grand Slam | Turnaj mistryň | WTA 1000 | WTA 1000 | WTA 500 | WTA 250 | Celkem | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mandatory | Non-mandatory | ||||||||||||||||
T | Stát | D | Č | X | D | Č | D | Č | D | Č | D | Č | D | Č | D | Č | X |
21 | Spojené státy americké | 1 | 1 | 2 | 4 | 5 | 8 | 6 | 14 | 1 | |||||||
15 | Česko | 3 | 2 | 1 | 4 | 5 | 6 | 9 | 0 | ||||||||
10 | Polsko | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 8 | 2 | 0 | ||||||||
10 | Austrálie | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 4 | 2 | 7 | 1 | |||||||
9 | Francie | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 3 | 4 | 4 | 1 | |||||||
6 | Belgie | 1 | 1 | 1 | 3 | 1 | 5 | 0 | |||||||||
6 | Německo | 1 | 2 | 3 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||
6 | Brazílie | 1 | 1 | 2 | 2 | 2 | 4 | 0 | |||||||||
4 | Japonsko | 1 | 3 | 0 | 3 | 1 | |||||||||||
4 | Kanada | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 3 | 0 | |||||||||
4 | Čína | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 3 | 0 | |||||||||
4 | Ukrajina | 1 | 3 | 0 | 4 | 0 | |||||||||||
3 | Kazachstán | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||
3 | Rumunsko | 1 | 2 | 3 | 0 | 0 | |||||||||||
3 | Lotyšsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||
2 | Tunisko | 1 | 1 | 2 | 0 | 0 | |||||||||||
2 | Mexiko | 1 | 1 | 0 | 2 | 0 | |||||||||||
2 | Španělsko | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | |||||||||||
2 | Rusko[p 2] | 2 | 0 | 2 | 0 | ||||||||||||
2 | Srbsko | 1 | 1 | 0 | 2 | 0 | |||||||||||
2 | Slovinsko | 1 | 1 | 0 | 2 | 0 | |||||||||||
1 | Estonsko | 1 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||
1 | Švýcarsko | 1 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||
1 | Nizozemsko | 1 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||
1 | Chorvatsko | 1 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||
1 | Egypt | 1 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||
1 | Itálie | 1 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||
1 | Bělorusko[p 2] | 1 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||
1 | Gruzie | 1 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||
1 | Spojené království | 1 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||
1 | Maďarsko | 1 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||
1 | Indonésie | 1 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||
1 | Nový Zéland | 1 | 0 | 1 | 0 |
Premiérové tituly
[editovat | editovat zdroj]Hráčky, které získaly první titul ve dvouhře, čtyřhře nebo smíšené čtyřhře:
Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]- Anastasija Potapovová (21 let a 25 dní) – Istanbul (pavouk)
- Martina Trevisanová (28 let a 199 dní) – Rabat (pavouk)
- Beatriz Haddad Maiová (26 let a 13 dní) – Nottingham (pavouk)
- Bernarda Peraová (27 let a 226 dní) – Budapešť (pavouk)
- Marie Bouzková (24 let a 10 dní) – Praha (pavouk)
- Linda Fruhvirtová (17 let a 140 dní) – Čennaí (pavouk)
- Majar Šarífová (26 let a 149 dní) – Parma (pavouk)
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]- Bernarda Peraová – Melbourne (pavouk)
- Jessica Pegulaová – Melbourne (pavouk)
- Kaitlyn Christianová – Guadalajara (pavouk)
- Catherine Harrisonová – Monterrey (pavouk)
- Sabrina Santamariová – Monterrey (pavouk)
- Aldila Sutjiadiová – Bogotá (pavouk)
- Magda Linetteová – Charleston (pavouk)
- Sophie Changová – Hamburk (pavouk)
- Angela Kulikovová – Hamburk (pavouk)
- Anna Bondárová – Palermo (pavouk)
- Alicia Barnettová – Granby (pavouk)
- Olivia Nichollsová – Granby (pavouk)
- Marta Kosťuková – Portorož (pavouk)
- Tereza Martincová – Portorož (pavouk)
- Anastasia Dețiuc – Parma (pavouk)
- Miriam Kolodziejová – Parma (pavouk)
- Alycia Parksová – Ostrava (pavouk)
Smíšená čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Obhájené tituly
[editovat | editovat zdroj]Hráčky, které obhájily titul:
Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Smíšená čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Žebříček
[editovat | editovat zdroj]Konečný žebříček WTA a žebříček WTA Race to Fort Worth pro Turnaj mistryň 2022.
Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Tabulky uvádějí 20 nejvýše postavených tenistek na žebříčku WTA Race to Fort Worth a konečném žebříčku WTA.
|
|
Světové jedničky
[editovat | editovat zdroj]Světová jednička | datum nástupu | datum odchodu |
---|---|---|
Ashleigh Bartyová (AUS) | začátek sezóny 2022 | 3. dubna 2022 |
Iga Świąteková (POL) | 4. dubna 2022 | konec sezóny 2022 |
Nová žebříčková maxima
[editovat | editovat zdroj]Hráčky, které v sezóně 2022 zaznamenaly kariérní maximum v první padesátce žebříčku WTA (ztučnění u jmen hráček, které v první světové desítce debutovaly a postavení při novém maximu v Top 10):
- Ann Liová (na 44. místo 10. ledna)
- Jelena Rybakinová (na 12. místo 17. ledna)
- Sara Sorribesová Tormová (na 32. místo 7. února)
- Clara Tausonová (na 33. místo 7. února)
- Tereza Martincová (na 40. místo 14. února)
- Marta Kosťuková (na 49. místo 14. února)
- Jasmine Paoliniová (na 44. místo 21. února)
- Barbora Krejčíková (na 2. místo 28. února)
- Tamara Zidanšeková (na 22. místo 28. února)
- Viktorija Golubicová (na 35. místo 28. února)
- Nuria Párrizasová Díazová (na 45. místo 7. března)
- Maria Sakkariová (na 3. místo 21. března)
- Iga Świąteková (na 1. místo 4. dubna)
- Camila Osoriová (na 33. místo 4. dubna)
- Paula Badosová (na 2. místo 25. dubna)
- Anett Kontaveitová (na 2. místo 6. června)
- Ons Džabúrová (na 2. místo 27. června)
- Anhelina Kalininová (na 34. místo 27. června)
- Danielle Collinsová (na 7. místo 11. července)
- Emma Raducanuová (na 10. místo 11. července)
- Jil Teichmannová (na 21. místo 11. července)
- Martina Trevisanová (na 24. místo 18. července)
- Majar Šarífová (na 44. místo 18. července)
- Anna Bondárová (na 50. místo 18. července)
- Leylah Fernandezová (na 13. místo 8. srpna)
- Shelby Rogersová (na 30. místo 8. srpna)
- Beatriz Haddad Maiová (na 15. místo 22. srpna)
- Aljaksandra Sasnovičová (na 29. místo 19. září)
- Ana Bogdanová (na 46. místo 3. srpna)
- Jekatěrina Alexandrovová (na 19. místo 17)
- Bernarda Peraová (na 42. místo 17)
- Jessica Pegulaová (na 3. místo 24)
- Coco Gauffová (na 4. místo 24)
- Darja Kasatkinová (na 8. místo 24)
- Veronika Kuděrmetovová (na 9. místo 24)
- Ljudmila Samsonovová (na 19. místo 24)
- Čeng Čchin-wen (na 25. místo 24)
- Marie Bouzková (na 26. místo 31)
- Ajla Tomljanovićová (na 33. místo 31)
- Anastasija Potapovová (na 43. místo 31)
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Tabulky uvádějí 10 nejvýše postavených párů na žebříčku WTA Race to Fort Worth a 20 nejvýše postavených tenistek na konečném žebříčku WTA.
|
|
Světové jedničky
[editovat | editovat zdroj]Světová jednička | datum nástupu | datum odchodu |
---|---|---|
Kateřina Siniaková (CZE) | začátek sezóny 2022 | 5. června 2022 |
Elise Mertensová (BEL) | 6. června 2022 | 14. srpna 2022 |
Coco Gauffová (USA) | 15. srpna 2022 | 11. září 2022 |
Kateřina Siniaková (CZE) | 12. září 2022 | konec sezóny 2022 |
Nová žebříčková maxima
[editovat | editovat zdroj]Hráčky, které v sezóně 2022 zaznamenaly kariérní maximum v první padesátce deblového žebříčku WTA (ztučnění jmen u hráček, které v první světové desítce debutovaly a postavení při novém maximu v Top 10):
- Nina Stojanovićová (na 37. místo 17. ledna)
- Nadija Kičenoková (na 29. místo 31. ledna)
- Ioana Raluca Olaruová (na 30. místo 31. ledna)
- Iga Świąteková (na 29. místo 14. února)
- Bernarda Peraová (na 35. místo 21. února)
- Petra Martićová (na 49. místo 21. února)
- Shelby Rogersová (na 40. místo 28. února)
- Ena Šibaharaová (na 4. místo 21)
- Caty McNallyová (na 11. místo 4. dubna)
- Andreja Klepačová (na 11. místo 11. dubna)
- Magda Linetteová (na 26. místo 11. dubna)
- Marie Bouzková (na 24. místo 9. května)
- Caroline Dolehideová (na 21. místo 16. května)
- Natela Dzalamidzeová (na 43. místo 16. května)
- Veronika Kuděrmetovová (na 2. místo 6. června)
- Čang Šuaj (na 2. místo 11. července)
- Gabriela Dabrowská (na 4. místo 11. července)
- Desirae Krawczyková (na 10. místo 11. července)
- Erin Routliffeová (na 29. místo 8. srpna)
- Coco Gauffová (na 1. místo 15. srpna)
- Jekatěrine Gorgodzeová (na 43. místo 15. srpna)
- Greet Minnenová (na 47. místo 15. srpna)
- Jeļena Ostapenková (na 7. místo 12. září)
- Ljudmyla Kičenoková (na 9. místo 12. září)
- Ulrikke Eikeriová (na 40. místo 12. září)
- Marta Kosťuková (na 39. místo 19. září)
- Giuliana Olmosová (na 7. místo 26. září)
- Taylor Townsendová (na 32. místo 26. září)
- Asia Muhammadová (na 28. místo 3. října)
- Ellen Perezová (na 15. místo 17. října)
- Laura Siegemundová (na 27. místo 17. října)
- Jessica Pegulaová (na 3. místo 24. října)
- Storm Sandersová (na 8. místo 24. října)
- Jang Čao-süan (na 11. místo 24. října)
- Anna Danilinová (na 12. místo 24. října)
- Beatriz Haddad Maiová (na 13. místo 24. října)
- Sara Sorribesová Tormová (na 39. místo 24. října)
- Anastasija Potapovová (na 41. místo 24. října)
- Anna Bondárová (na 47. místo 24. října)
- Kimberley Zimmermannová (na 44. místo 31. října)
- Tereza Mihalíková (na 49. místo 31. října)
Výdělek tenistek
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšší výdělky tenistek | |||||
---|---|---|---|---|---|
Poř. | tenistka | ve dvouhře | ve čtyřhře | v mixu | celkem v sezóně |
1. | Iga Świąteková (POL) | 9 875 525 $ | 0 $ | 0 $ | 9 875 525 $ |
2. | Ons Džabúrová (TUN) | 4 976 594 $ | 20 475 $ | 0 $ | 4 977 069 $ |
3. | Caroline Garciaová (FRA) | 3 353 354 $ | 375 963 $ | 0 $ | 3 729 317 $ |
4. | Jelena Rybakinová (KAZ) | 3 570 968 $ | 42 472 $ | 0 $ | 3 613 440 $ |
5. | Jessica Pegulaová (USA) | 3 165 252 $ | 434 293 $ | 12 171 $ | 3 611 716 $ |
6. | Coco Gauffová (USA) | 2 541 338 $ | 490 618 $ | 19 997 $ | 3 051 953 $ |
7. | Maria Sakkariová (GRE) | 2 464 204 $ | 17 215 $ | 0 $ | 2 481 419 $ |
8. | [p 1] Aryna Sabalenková | 2 431 495 $ | 29 825 $ | 0 $ | 2 461 320 $ |
9. | Ashleigh Bartyová (AUS) | 2 271 220 $ | 18 100 $ | 0 $ | 2 289 320 $ |
10. | Simona Halepová (ROU) | 2 240 117 $ | 13 080 $ | 0 $ | 2 253 197 $ |
11. | Barbora Krejčíková (CZE) | 1 050 699 $ | 1 086 243 $ | 0 $ | 2 136 942 $ |
12. | Danielle Collinsová (USA) | 1 962 776 $ | 131 774 $ | 0 $ | 2 094 550 $ |
13. | [p 1] Veronika Kuděrmetovová | 1 501 768 $ | 568 912 $ | 0 $ | 2 070 680 $ |
14. | [p 1] Darja Kasatkinová | 1 767 080 $ | 12 455 $ | 0 $ | 1 779 535 $ |
15. | Elise Mertensová (BEL) | 1 079 812 $ | 683 495 $ | 0 $ | 1 763 307 $ |
16. | Madison Keysová (USA) | 1 611 269 $ | 122 145 $ | 7 100 $ | 1 740 514 $ |
17. | Kateřina Siniaková (CZE) | 608 340 $ | 1 128 498 $ | 2 427 $ | 1 739 265 $ |
18. | Paula Badosová (ESP) | 1 661 921 $ | 33 775 $ | 0 $ | 1 695 696 $ |
19. | Jeļena Ostapenková (LAT) | 1 141 379 $ | 446 715 $ | 21 921 $ | 1 610 015 $ |
20. | Čang Šuaj (CHN) | 1 034 322 $ | 398 191 $ | 45 920 $ | 1 478 433 $ |
částky v amerických dolarech; aktualizováno 14. listopadu 2022[32] |
Ukončení kariéry
[editovat | editovat zdroj]Seznam uvádí tenistky (vítězky turnaje WTA, a/nebo ty, které byly klasifikovány alespoň jeden týden v Top 100 dvouhry a/nebo Top 100 čtyřhry žebříčku WTA), jež ohlásily ukončení profesionální kariéry, neodehrály za více než 52 uplynulých týdnů žádný turnaj, nebo jim byl v sezóně 2022 uložen trvalý zákaz hraní:
- Kristie Ahnová (* 15. června 1992 New York, Spojené státy americké), profesionálka od roku 2008, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 87. místě v září 2019 a ve čtyřhře na 199. místě během dubna 2017. Na okruhu ITF vyhrála sedm singlových a dva deblové tituly. Na grandslamu se nejdále probojovala do osmifinále US Open 2019, kde přehrála Světlanu Kuzněcovovou a Jeļenu Ostapenkovou, než podlehla Elise Mertensové. Kariéru ukončila v březnu 2022.[33]
- Lara Arruabarrenová (* 20. března 1992 San Sebastián, Španělsko), profesionálka od roku 2007, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 52. místě v červenci 2017 a ve čtyřhře na 28. místě během února 2016. Na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a osm deblových titulů. V grandslamové dvouhře nepřekročila druhá kola a ve čtyřhře postoupila do čtvrtfinále US Open 2015 a French Open 2018. Posledním turnajem se stala lednová kvalifikace Australian Open 2022. Ukončení kariéry oznámila během srpna téhož roku.[34][35]
- Ashleigh Bartyová (* 24. dubna 1996 Ipswich, Queensland, Austrálie), profesionálka od roku 2010, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 1. místě v červnu 2019 a ve čtyřhře na 5. místě během května 2018. Na okruhu WTA Tour vyhrála patnáct singlových a dvanáct deblových titulů. Na grandslamu ovládla dvouhru French Open 2019, Wimbledonu 2021 a Australian Open 2022 a čtyřhru US Open 2018 s Coco Vandewegheovou. Z pěti deblových finále na grandslamu odešla poražena, poprvé na Australian Open 2013 a naposledy na US Open 2019. V sezónách 2019–2022 byla světovou jedničkou ve dvouhře, jíž se stala jako druhá Australanka po Goolagongové z roku 1976. Ve dvou obdobích na čele figurovala 121 týdnů. Triumfovala také na Turnaji mistryň 2019. V rámci jednoho turnaje třikrát ovládla singlovou i deblovou soutěž a tzv. „double“ získala na Malaysian Open 2017, Porsche Tennis Grand Prix 2021 a Adelaide International 2022. V juniorské kategorii vystoupala po titulu ve Wimbledonu 2011 na druhou příčku juniorské kombinované klasifikace. Průlomovou sezónou se stal rok 2017, kdy ovládla Malaysian Open 2017 a posunula se na 17. příčku žebříčku. Austrálii dovedla do finále Fed Cupu 2019 a z odložené Letní olympiády 2020 v Tokiu si odvezla bronz ve smíšené soutěži po boku. Kariéru ukončila v březnu 2022 ve 25 letech jako druhá tenistka historie, která opustila profesionální tenis z pozice úřadující světové jedničky. Konečnou světovou jedničkou se stala v letech 2019, 2020 a 2021.[36][6]
- Catherine „CiCi“ Bellisová (* 8. dubna 1999 San Francisco, Spojené státy americké), profesionálka od roku 2016, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 35. místě v srpnu 2017 a ve čtyřhře na 149. místě během července téhož roku. Na okruhu WTA 125 vyhrála Hawaii Tennis Open 2016 po finálovém vítězství nad Čang Šuaj. Na juniorce grandslamu odešla poražena z deblového finále French Open 2014, kde byla její spoluhráčkou Markéta Vondroušová. V roce 2014 se stala z pozice konečné světové jedničky juniorskou mistryní světa. Třikrát porazila členku první světové desítky, nejvýše postavenou pátou v pořadí Karolínu Plíškovou ve třetím kole Qatar Total Open 2018. V grandslamové dvouhře postoupila do třetích kol tří ze čtyř turnajů vyjma Wimbledonu, maximem se stalo čtvrtfinále čtyřhry ve Wimbledonu 2017. V roce 2017 ji WTA vyhlásila nováčkem roku. Od roku 2018 se potýkala se zraněními zápěstí a paže. Podstoupila čtyři operační výkony a do listopadu 2019 na okruhu absentovala 20 měsíců.[37] Poslední událost na okruhu WTA odehrála ve čtyřhře Australian Open 2020 opět s Vondroušovou. Singlovou kariéru uzavřela v listopadu téže sezóny na turnaji ITF v Charlestonu dotovaném 100 tisíci dolary, kde ve druhém kole podlehla Kawaové. Odchod z profesionálního tenisu oznámila v lednu 2022.[38]
- Kim Clijstersová (* 8. června 198 Bilzen, Belgie), profesionálka od roku 1997, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 1. místě v srpnu 2003 a ve čtyřhře na 1. místě čtyři týdny během téhož měsíce. Jako šestá tenistka historie tak vévodila v létě 2003 singlové i deblové klasifikaci WTA současně. Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřicet jedna singlových a jedenáct deblových titulů. Na grandslamu vyhrála US Open 2005, 2009 a 2010, rovněž tak Australian Open 2011. Čtyřikrát odešla z utkání o titul poražena. V grandslamové čtyřhře si připsala s Japonkou Ai Sugijamovou dvě vítězství na French Open 2003 a ve Wimbledonu 2003. V letech 2002, 2003 a 2010 vyhrála všechna tři singlová finále na Turnaji mistryň. Z deblového souboje o titul na závěrečné akci roku 2003 odešla se spoluhráčkou Sugijamovou poražena. V květnu 2007 oznámila první ukončení kariéry se záměrem založit rodiny.[39] Na okruh se vrátila letní sezónou na severoamerických betonech 2009. Na počátku září 2012 podruhé odešla z profesionálního tenisu pro zranění, když vypadla ve druhém kole dvouhry US Open a následně z téže fáze smíšené čtyřhry. V sezóně 2020 se do ženského tenisu vrátila podruhé únorovým Dubai Tennis Championships, kde podlehla Muguruzaové.[40] Návrat však zbrzdilo přerušení okruhu kvůli pandemii covidu-19. Do definitivního ukončení profesionální dráhy v dubnu 2022, odehrála jen čtyři další utkání na divokou kartu, z nichž odešla poražena. Na závěrečném turnaji, říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells, podlehla Kateřině Siniakové.[41] V letech 2005 a 2010 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila hráčkou roku a v roce 2005 se stala mistryní světa. V roce 2017 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.[42]
- Lucie Hradecká (* 21. května 1985 Praha, Československo), profesionálka od roku 2004, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 41. místě v červnu 2011 a ve čtyřhře na 4. místě během října 2012. Na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet šest deblových titulů. S Andreou Hlaváčkovou vyhrála čtyřhru French Open 2011 a US Open 2013. Již v roce 2012 se probojovaly do finále Wimbledonu, Letních olympijských her v Londýně, US Open a Turnaje mistryň. Na letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru pak prohrály zápas o bronz proti Strýcové se Šafářovou. S Radkem Štěpánkem vybojovala bronzovou medaili z riodejaneirské smíšené soutěže. Po boku krajana Františka Čermáka získala trofej z mixu French Open 2013. V letech 2011, 2012, 2014, 2015 a 2016 se stala členkou vítězného českého týmu ve Fed Cupu. S Pavláskem také reprezentovala Česko na Hopman Cupu 2017. Kariéru ukončila v listopadu 2022 čtyřhrou na Guadalajara Open Akron.[43][44]
- Jelena Jankovićová (* 28. února 1985 Bělehrad, Jugoslávie), profesionálka od roku 2000, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 1. místě v srpnu 2008 a ve čtyřhře na 14. místě během června 2014. Na okruhu WTA Tour vyhrála patnáct singlových a dva deblové tituly. V letech 2008–2009 figurovala osmnáct týdnů na čele světového žebříčku dvouhry. První hráčkou se stala jako třetí jednička bez výhry na grandslamu. Na majorech prohrála finále US Open 2008 se Serenou Williamsovou. Po boku Brita Jamieho Murrayho vyhrála smíšenou čtyřhru Wimbledonu 2007. V letech 2008 a 2009 se probojovala do semifinále Turnaje mistryň. V juniorské kategorii ovládla Australian Open 2001 a stala se juniorskou světovou jedničkou. Na pekingské olympiádě 2008 se probojovala do čtvrtfinále. V pražském finále Fed Cupu 2012 se stala členkou poraženého týmu Srbska. Srbsko také reprezentovala na Hopman Cupu 2008, kde s Novakem Djokovićem skončili jako poražení finalisté. Od roku 2017 byla neaktivní a kariéru ukončila v sezóně 2022 v souvislosti se zraněními a nesouladem profesionální dráhy s mateřstvím.[45][46]
- Quirine Lemoineová (* 25. prosince 1991 Woerden, Nizozemsko), profesionálka od roku 2008, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 137. místě v červenci 2007 a ve čtyřhře na 116. místě během srpna téhož roku. Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřhru Swedish Open 2017 s Arantxou Rusovou. Na grandslamu se do hlavní soutěže probojovala jen jednou, na French Open 2017. Kariéru zakončila v červenci 2022 semifinálovou účastí na 60tisícovém turnaji ITF Amstelveen Open.[47]
- Cornelia Listerová (* 26. května 1994 Oslo, Norsko), švédská profesionálka od roku 2010, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 373. místě v květnu 2018 a ve čtyřhře na 72. místě během února 2020. Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyřhru antukového Palermo Ladies Open 2019 s Renatou Voráčovou. Ve švédském týmu Billie Jean King Cupu nastoupila mezi lety 2016–2021 do dvanácti mezistátních zápasů, všech v euroafrické zóně. Poslední zápas odehrála ve čtyřhře červencového Nordea Open 2021 v sérii WTA 125.
- Christina McHaleová (* 11. května 1992 Teaneck, New Jersey, Spojené státy americké), profesionálka od roku 2010, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 24. místě v srpnu 2012 a ve čtyřhře na 35. místě během ledna 2017. Na okruhu WTA Tour vyhrála singlový Japan Women's Open 2016 po finálovém vítězství nad Siniakovou a deblové soutěže Hobart International 2016 a Tianjin Open 2016. Na grandslamu si po boku Christiana Harrisona zahrála semifinále mixu US Open 2018. V grandslamové dvouhře došla na všech čtyřech turnajích do třetího kola. Kariéru ukončila v srpnové kvalifikaci US Open 2022.[48]
- Kurumi Naraová (* 30. prosince 1991 Ósaka, Japonsko), profesionálka od roku 2009, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 32. místě v srpnu 2014 a ve čtyřhře na 109. místě během května 2016. Na okruhu WTA Tour vyhrála jediný singlový titul na Rio Open 2014, kde ve finále zdolala Kláru Zakopalovou. Na grandslamu si zahrála třetí kola Australian Open 2014 a US Open 2013 a 2017. Kariéru ukončila na zářijovém Toray Pan Pacific Open 2022, kde na divokou kartu postoupila z kvalifikace do hlavní soutěže.[35]
- Risa Ozakiová (* 10. dubna 1994 Kóbe, Japonsko), profesionálka od roku 2011, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 70. místě v dubnu 2017 a ve čtyřhře na 246. místě během března téhož roku. Na okruhu WTA Tour prohrála jediné finále ve čtyřhře Citi Open 2016, v páru se Šúko Aojamovou. Na grandslamu postoupila z prvního kola jen jednou, když na US Open 2017 zdolala americkou kvalifikantku Daniellu Laovou. Od března 2020 byla neaktivní. Kariéru ukončila v závěru sezóny 2022.[49]
- Pcheng Šuaj (* 8. ledna 1986 Siang-tchan, Čína), profesionálka od roku 2001, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 14. místě v srpnu 2011 a ve čtyřhře na 1. místě během února 2014. Stala se historicky prvním čínským tenistou na čele světové klasifikace bez rozdílu soutěže. Na vrcholu setrvala 20 týdnů.[50] V rámci okruhu WTA Tour vyhrála dvouhru Tianjin Open 2016 a dvacet jedna turnajů ve čtyřhře. Na grandslamu ovládla se Sieovou čtyřhru ve Wimbledonu 2013. Společně pak triumfovaly na istanbulském Turnaji mistryň 2013 a druhý vítězný major přidaly na French Open 2014. Z deblového finále Australian Open 2017 odešla poražena v páru s Andreou Hlaváčkovou. Celosvětovou mediální pozornost na sebe upoutala v listopadu 2021, kdy obvinila bývalého čínského vicepremiéra Čanga Kaa-lia z donucení k sexu.[51] V dalších dnech se ji média pokoušela neúspěšně kontaktovat[52] a obavy o její bezpečnost vyjádřily mužská i ženská tenisová asociace.[53][54] V prosinci 2021 pak Ženská tenisová asociace kvůli této kauze zrušila všechny turnaje pro sezónu 2022 na území Číny.[11][12] Ukončení kariéry Pcheng oznámila během února 2022 v rozhovoru pro francouzský deník L'Équipe.[55][56]
- Květa Peschkeová (* 9. července 1975 Bílovec, Československo), profesionálka od roku 1993, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 26. místě v listopadu 2005 a ve čtyřhře na 1. místě během července 2011. Na okruhu WTA Tour vyhrála dvouhru na Makarska Open 1998 a třicet šest deblových turnajů. Na grandslamu se Slovinkou Katarinou Srebotnikovut ovládla čtyřhru ve Wimbledonu 2011 a společně se staly světovými jedničkami. Jako pár se probojovaly také do finále Turnaje mistryň 2010 i 2011. V mixu ovládla Australian Open 2011, třikrát Wimbledon a US Open 2003. Ve čtyřhře prohrála finále na French Open 2010. Singlovým maximem na majorech se stalo osmifinále Wimbledonu 2005. V roce 2011 byla členkou vítězného českého týmu ve Fed Cupu. profesionální kariéru ukončila na dubnovém Credit One Charleston Open 2022, ačkoli pliánovala ještě odehrát Wimbledon.[57][58]
- Andrea Petkovicová (* 9. září 1987 Tuzla, Jugoslávie), německá profesionálka od roku 2006, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 9. místě v říjnu 2011 a ve čtyřhře na 46. místě během července 2014. Na okruhu WTA Tour vyhrála sedm singlových titulů včetně závěrečného Tournament of Champions 2014. K nim přidala deblovou trofej na Chicago Fall Tennis Classic 2021 s Květou Peschkeovou. Grandslamovým maximem se stalo semifinále dvouhry na French Open 2014 a čtyřhry ve Wimbledonu 2014. V pražském finále Fed Cupu 2014 se stala členkou poraženého týmu Německa. Kariéru ukončila na US Open 2022.[59][60]
- Mónica Puigová (* 27. září 1997 San Juan, Portoriko), profesionálka od roku 2010, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 27. místě v září 2016 a ve čtyřhře na 210. místě během května 2015. Na okruhu WTA Tour vyhrála jediný singlový titul na Internationaux de Strasbourg 2014. Na grandslamu nejdále postoupila do osmifinále Wimbledonu 2013. V roce 2016 se stala olympijskou vítězkou v ženské dvouhře Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, jako první sportovec reprezentující Portoriko, který získal zlatou olympijskou medaili. Na cestě za titulem vyřadila členky první světové desítky Garbiñe Muguruzaovou a ve finále Angelique Kerberovou.[61][62] Následoval však pokles formy, s vypadnutím z první padesátky žebříčku v červnu 2017, do níž se ve zbytku kariéry vrátila již jen na jedenáct týdnů. V pozdní fázi kariéry ji limitovala zranění, zejména lokte a ramena. Během tří let podstoupila čtyři operační zákroky a v červnu 2022 oznámila ukončení profesionální dráhy.[63]
- Laura Robsonová (* 21. ledna 1994 Melbourne, Austrálie), levoruká britská profesionálka od roku 2008, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 27. místě v červenci 2013 a ve čtyřhře na 82. místě během března 2014. V juniorském tenise vyhrála Wimbledon 2008. Na okruhu WTA Tour prohrála jedno singlové a obě deblová finále. Stala se tak první Britkou od Jo Durieové z roku 1990, která si zahrála finále dvouhry. Na Guangzhou International Women's Open 2012 v něm však nestačila na Sie Šu-wej. V grandslamové dvouhře se maximem stala osmifinále na US Open 2012 a ve Wimbledonu 2013, ve čtyřhře čtvrtfinále Australian Open 2010. V roce 2012 ji WTA vyhlásila nováčkem roku. V páru s Andym Murraym byli členy britského týmu na Hopman Cupu 2010, kde ve finále podlehli Španělsku. Z londýnské olympiády 2012 si oba odnesli stříbrnou medaili ve smíšené čtyřhře. Během kariéry ji doprovázela zranění, především levého zápěstí, které bylo operováno v dubnu 2014, s následnou opakovanou absencí na okruzích. Ukončení profesionální dráhy oznámila v květnu 2022.[64]
- Andrea Sestini Hlaváčková (* 10. srpna 1986 Plzeň, Československo), profesionálka od roku 2004, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 58. místě v září 2012 po osmifinále US Open 2012 a ve čtyřhře na 3. místě během října 2012. Na okruhu WTA Tour prohrála jediné singlové finále na Gastein Ladies 2013 a vyhrála dvacet sedm deblových titulů. S Lucií Hradeckou vyhrála čtyřhru French Open 2011 a US Open 2013. Již v roce 2012 se probojovaly do finále Wimbledonu, Letních olympijských her v Londýně, US Open a Turnaje mistryň. Na letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru pak prohrály zápas o bronz proti Strýcové se Šafářovou. Po boku Bělorusa Maxe Mirného získala trofej z mixu US Open 2013. Z bojů o titul ve čtyřhrách Australian Open 2016 a 2017 odešla jako poražená finalistka. S Maďarkou Tímeou Babosovou vyhrála pět turnajů včetně Turnaje mistryň 2017. V letech 2012 a 2014 se stala členkou vítězného českého týmu ve Fed Cupu. Od listopadu 2018 byla neaktivní. S kariérou se rozloučila na červencovém Livesport Prague Open 2022, který odehrála s Hradeckou.[65]
- İpek Soyluová (* 15. dubna 1996 Adana, Turecko), profesionálka od roku 2012, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 151. místě v říjnu 2016 a ve čtyřhře na 63. místě během dubnu 2017. Na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové tituly včetně závěrečného WTA Elite Trophy 2016. Kariéru ukončila v září 2022.[66]
- Katarina Srebotniková (* 12. března 1981 Slovenj Gradec, Jugoslávie), profesionálka od roku 1999, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 20. místě v srpnu 2006 a ve čtyřhře na 1. místě během července 2011. Na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a třicet devět deblových titulů. Na grandslamu s Květou Peschkeovou ovládla čtyřhru ve Wimbledonu 2011 a společně se staly světovými jedničkami. Jako pár se probojovaly také do finále Turnaje mistryň 2010 i 2011. V mixu ovládla Australian Open 2011, třikrát Wimbledon a US Open 2003. V září 2021 byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů, když jako první tenistka historie dokázala zvítězit při turnajových debutech ve dvouhře, čtyřhře i mixu.[67][68]
- Stefanie Vögeleová (* 10. března 1990 Leuggern, Švýcarsko), profesionálka od roku 2006, ve dvouhře žebříčku WTA nejvýše postavená na 42. místě v listopadu 2013 a ve čtyřhře na 100. místě během ledna 2015. Na okruhu WTA Tour prohrála obě finále, deblové na Copa BBVA Colsanitas 2012 a singlové na Abierto Mexicano Telcel 2018. Kariéru ukončila v listopadu 2022.[69]
-
Obě dlouholeté spoluhráčky přezdívané „H+H“, Andrea Sestini Hlaváčková a Lucie Hradecká, ukončily kariéru. Vítězky French Open 2011 a US Open 2013, rovněž tak stříbrné z londýnské olympiády 2012, odehrály poslední společnou čtyřhru na Prague Open 2022
-
Ashleigh Bartyová se po Heninové stala druhou světovou jedničkou, která ukončila kariéru během kralování žebříčku
-
Třetí a definitivní odchod z profitenisu ohlásila Kim Clijstersová, která po návratu v roce 2020 prohrála všech pět dvouher
-
Jelena Jankovićová nehrála od roku 2017 a po narození dcery se již na okruh nevrátila
-
Květa Peschkeová se po titulu ve čtyřhře Wimbledonu 2011 stala deblovou světovou jedničkou
Rozpis bodů
[editovat | editovat zdroj]Tabulka přidělovaných bodů hráčkám na turnajích okruhu WTA Tour 2022.
↓kategorie / fáze→ | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 128 v kole | QV | Q3 | Q2 | Q1 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Grand Slam (D) | 2000 | 1300 | 780 | 430 | 240 | 130 | 70 | 10 | 40 | 30 | 20 | 2 | ||
Grand Slam (Č) | 2000 | 1300 | 780 | 430 | 240 | 130 | 10 | — | 40 | — | — | – | ||
WTA Finals (D) | +750 | +330 | (250 za každou výhru, 125 za každou prohru v základní skupině) | |||||||||||
WTA Finals (Č) | 1500 | 1080 | 750 | 375 | — | |||||||||
WTA 1000 (96D) | 1000 | 650 | 390 | 215 | 120 | 65 | 35 | 10 | 30 | — | 20 | 2 | ||
WTA 1000 (64/60D) | 1000 | 650 | 390 | 215 | 120 | 65 | 10 | — | 30 | — | 20 | 2 | ||
WTA 1000 (28/32Č) | 1000 | 650 | 390 | 215 | 120 | 10 | — | — | — | — | — | – | ||
WTA 1000 (56D, 64Q) | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 10 | — | 30 | 22 | 15 | 1 | ||
WTA 1000 (56D, 48Q/32Q) | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 60 | 10 | — | 30 | - | 20 | 1 | ||
WTA 1000 (28Č) | 900 | 585 | 350 | 190 | 105 | 10 | — | — | — | — | — | – | ||
WTA 500 (64/56D) | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 30 | 1 | — | 25 | — | 13 | 1 | ||
WTA 500 (32/30/28Č) | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | — | — | 25 | 18 | 13 | 1 | ||
WTA 500 (28Č) | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | — | — | — | — | — | – | ||
WTA 500 (16Č) | 470 | 305 | 185 | 100 | 1 | — | — | — | — | — | — | – | ||
WTA Elite Trophy (S) | +440 | +240 | (80 za každou výhru, 40 za každou prohru v základní skupině) | |||||||||||
WTA 250 (32Č, 32Q) | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | — | — | 18 | 14 | 10 | 1 | ||
WTA 250 (32Č, 24/16Q) | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | — | — | 18 | — | 12 | 1 | ||
WTA 250 (28Č) | 280 | 180 | 110 | 60 | 30 | 1 | — | — | — | — | — | — | ||
WTA 250 (16Č) | 280 | 180 | 110 | 60 | 1 | — | — | — | — | — | — | — | ||
QV – vítězka kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xD/Q/Č) – „x“ počet hráček v soutěži dvouhry/kvalifikace/čtyřhry |
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[13]
- ↑ a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 nebyly od 1. března Rusku ani Bělorusku započítávány tituly.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 WTA Tour na anglické Wikipedii.
- ↑ Swiatek v Krejcikova in Ostrava chosen for WTA Match of the Year. tennis-infinity.com [online]. 2022-12-08 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLAREY, Christopher. Strong Stance on China and Peng Shuai Helps Land WTA a New Title Sponsor. The New York Times [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-26. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Hologic partners with WTA Tour in landmark title sponsorship. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-08. (anglicky)
- ↑ Coco Gauff captures World No.1 doubles ranking with Toronto title. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-14 [cit. 2022-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA World No.1 Ashleigh Barty announces retirement from professional tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Světová tenisová jednička Bartyová ukončila v 25 letech kariéru. iDNES.cz [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
- ↑ From Grand Slam champ to World No.1, the rise of Iga Swiatek. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Swiatek, Siniakova secure year-end No.1 rankings. Women's Tennis Association [online]. 2022-11-08 [cit. 2022-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-08. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Na majorech letos ani jednou neprohrály! Krejčíková se Siniakovou ovládly také US Open a zkompletovaly kariérní Grand Slam. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Krejcikova, Siniakova win US Open to complete Career Grand Slam. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Tenisová asociace kvůli Pcheng Šuaj zastavila turnaje v Číně, Kvitová jí tleská. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-01 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Tenisová WTA ruší turnaje v Číně. Žádné se ani konat neměly, tvrdí Peking. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-12-02 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ PRAVDA, Petr. Proč zakázali Rusům Wimbledon? Turnaj chrání královskou rodinu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-22 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Pořadatelé Wimbledonu zakázali start ruským a běloruským tenistům. iDNES.cz [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. ATP i WTA trestá Wimbledon. Letošní turnaj bude bez bodů do žebříčků. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-20 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ ATP, WTA won’t award ranking points for Wimbledon after Russia ban. Washington Post [online]. 2022-05-20 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ US Open allows Russian and Belarusians to play. BBC Sport [online]. 2022-06-14 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERKOK, John. What the WTA’s year-end Top 30 would look like if there had been points at Wimbledon. Tennis.com [online]. 2022-11-22 [cit. 2022-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-23. (anglicky)
- ↑ Barty makes Aussie final, will face Collins for title. ESPN.com [online]. 2022-01-27 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAGORIA, Adam. World No. 1 Ash Barty Beats American No. 1 Danielle Collins For Australian Open Title. Forbes [online]. 2022-01-29 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARBER, Greg. Spectacular as it was, Iga Swiatek did what we all expected her to do. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-05. (anglicky)
- ↑ Rybakina claims historic Wimbledon title with comeback win over Jabeur. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NGUYEN, Courtney. Jabeur vs. Rybakina: The numbers behind a historic Wimbledon final. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rybakina by the numbers. www.wimbledon.com [online]. 2022-07-09 [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swiatek outlasts Jabeur to win US Open; third career Slam title. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Šwiateková vyhrála 10. finále v řadě a slaví první triumf na US Open. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online.
- ↑ WTA announces calendar for first six months of 2022 season [online]. WTA Tennis, 2021-12-06 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2022 WTA Tournament Schedule - Too Many Rackets. Too Many Rackets [online]. 2021-10-29 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brisbane Tennis cancelled for 2022 [online]. 25-11-2021 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Tennis: ASB Classic cancelled for second straight year [online]. 29-06-2021 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ WTA Prize Money Leaders | As of: 14 November 2022 [online]. WTA Tennis, 2022-06-28 [cit. 2022-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-15. (anglicky)
- ↑ CHIESA, Victoria. Kristie Ahn announces retirement from tennis. USTA [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-26. (anglicky)
- ↑ Lara Arruabarrena anuncia su retirada a los 30 años. MARCA [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. (španělsky)
- ↑ a b McHale, Nara, Arruabarrena announce retirements. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-22. (anglicky)
- ↑ WTA World No.1 Ashleigh Barty announces retirement from professional tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-04. (anglicky)
- ↑ Bellis makes winning return, Bouchard snaps skid at Houston 125K. Women's Tennis Association [online]. 2019-11-12 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-12. (anglicky)
- ↑ Bellis, '17 WTA Newcomer, announces retirement. ESPN [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. (anglicky)
- ↑ Clijstersová ukončila kariéru už teď. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-22.
- ↑ Kim Clijsters: Belgian shines in comeback defeat by Garbine Muguruza [online]. BBC, 2020-02-17 [cit. 2020-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-21. (anglicky)
- ↑ GARBER, Greg. 'I was there to try my best': Clijsters to step away from tennis for good. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-12 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-28. (anglicky)
- ↑ Kim Clijsters inducted into International Tennis Hall of Fame. Women's Tennis Association [online]. 2017-07-22 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-10. (anglicky)
- ↑ LINCOLN, Adam. 'It’s time to say goodbye': Lucie Hradecka reflects on her tennis career. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-21 [cit. 2022-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-04. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Hradecká odehrála poslední zápas kariéry. Ve sbírce má grandslamové trofeje i olympijské medaile. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Jelena Jankovic confirmó su retiro definitivo. ESPNdeportes.com [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Jelena Janković: Finale US opena protiv Serene, set lopta... Ne znam kako sam to izgubila - Sport. B92.net [online]. 2022-07-07 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-07. (srbsky)
- ↑ Carrière Lemoine zit er op, tennisster strandt in halve finale ITF Amstelveen. www.rtvutrecht.nl [online]. 2022-07-09 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. (nizozemsky)
- ↑ Christina McHale retires from professional tennis, in silence - Women's Tennis Blog. womenstennisblog.com [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-27. (anglicky)
- ↑ 尾﨑里紗 全日本選手権で引退. テニス365 [online]. 2022 [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. (jp)
- ↑ ZHONG, Raymond; BUCKLEY, Chris. Why the International Concern Over Peng Shuai?. The New York Times [online]. 2021-12-20 [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. ISSN 0362-4331.
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Čínská tenistka Shuai Peng obvinila bývalého vicepremiéra, že ji přiměl k sexu. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-03 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Obvinila politika, že ji nutil k sexu. Teď je Shuai Peng nezvěstná. Prošetřete obvinění, vyzvala WTA. TenisPortal.cz [online]. 2021-11-14 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online.
- ↑ WTA seeks full, fair and transparent investigation into sexual assault allegations against former Chinese leader. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2021-11-15]. Dostupné online.
- ↑ ATP Statement Regarding Peng Shuai. ATP Tour [online]. 2021-11-15 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online.
- ↑ China’s Peng Shuai says there was ‘misunderstanding’ over her allegations, announces retirement. Washington Post [online]. 2022-02-07 [cit. 2022-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-07. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ Peng Shuai retires aged 36 just three months after making sexual assault claim. The Sun [online]. 2022-02-07 [cit. 2022-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-13. (anglicky)
- ↑ GOOSMANN, Florian. Kveta Peschke: At the age of 46, it's slowly coming to an end. tennisnet.com [online]. 2022-04-11 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-30. (anglicky)
- ↑ Konec legendy v Charlestonu. Peschkeová v šestačtyřiceti ukončila tenisovou kariéru. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-09 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-04.
- ↑ Andrea Petkovic to retire from tennis. DW [online]. 2022-08-29 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-02. (anglicky)
- ↑ Andrea Petkovic announces her retirement after US Open. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-09. (anglicky)
- ↑ Eleanor Crooks. Monica Puig becomes Puerto Rico's FIRST-EVER Olympic gold medallist with stunning tennis victory [online]. Mirror, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. = Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil. Kvitová podlehla Puigové. Na olympiádě si zahraje 'pouze' o bronz. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-12 [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Olympic champion Monica Puig announces retirement from tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-13 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29. (anglicky)
- ↑ FULLER, Russell. Former British number one Robson retires. BBC Sport [online]. 2022-05-16 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-27. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sestini Hlaváčková: Je konec jedné éry. Slzy po prohře nejsou, priority mám už jinde. TenisPortal.cz [online]. 2022-07-28 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.
- ↑ TARIHI, Güncelleme. İpek Soylu 26 yaşında tenisi bıraktığını açıkladı. www.hurriyet.com.tr [online]. 2022-09-25 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. (turecky)
- ↑ Guinness World Records recognizes Srebotnik's historic accomplishment. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-24 [cit. 2021-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-22.
- ↑ 'I enjoyed every second': Katarina Srebotnik honored for career in Portoroz. Tennis.com [online]. 2022-09-19 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-23. (anglicky)
- ↑ TENNIS, Swiss. Swiss Tennis: Stefanie Vögele beendet ihre Karriere. Nau [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-16. (německy)