Ljudmyla Kičenoková
Ljudmyla Kičenoková Людмила Кіченок | |
---|---|
Ljudmyla Kičenoková na French Open 2019 | |
Stát | Ukrajina |
Datum narození | 20. července 1992 (32 let) |
Místo narození | Dněpropetrovsk, Ukrajina |
Bydliště | Dnipro, Ukrajina |
Výška | 175 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 488 838 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 203–166 |
Tituly | 0 WTA, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 156. místo (21. července 2014) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2013) |
French Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2014) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2013) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 456–301 |
Tituly | 11 WTA, 28 ITF |
Nejvyšší umístění | 3. místo (23. září 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (2024) |
French Open | semifinále (2022) |
Wimbledon | semifinále (2022) |
US Open | vítězka (2024) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2020, 2024) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | 2. kolo (2019, 2022, 2023, 2024) |
Wimbledon | vítězka (2023) |
US Open | 1. kolo (2018, 2022, 2023, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 23. září 2024
Ljudmyla Kičenoková (ukrajinsky Людмила Кіченок, Ljudmyla Kičenok, * 20. července 1992 Dněpropetrovsk) je ukrajinská profesionální tenistka a dvojče tenistky Nadiji Kičenokové. Na grandslamu zvítězila s Matem Pavićem ve smíšené čtyřhře Wimbledonu 2023 a po boku Jeļeny Ostapenkové v ženské čtyřhře US Open 2024. S Ostapenkovou si zahrála i finále čtyřhry Australian Open 2024. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jedenáct turnajů ve čtyřhře včetně trofejí z WTA Elite Trophy 2018 a 2019. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2014 na 156. místě a ve čtyřhře pak v září 2024 na 3. místě. Trénuje ji Stephane Huet.[1]
V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 baráží Světové skupiny proti Austrálii, v níž prohrála dvouhru se Sam Stosurovou a po boku Nadiji také čtyřhru. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[3]
Ukrajinu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Do ženské čtyřhry nastoupila po boku sestry Nadiji Kičenokové. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od čínského páru Sü I-fan a Čeng Saj-saj. Zúčastnila se také pařížské olympiády 2024. S Nadijou Kičenokovou vypadla ve čtvrtfinále deblové soutěže s pozdějšími bronzovými medailistkami Cristinou Bucșovou a Sarou Sorribesovou Tormovou ze Španělska.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Premiérové finále na okruhu WTA si zahrála na uzbeckém turnaji Tashkent Open 2011, když spolu s Nadijou Kičenokovou prohrály s řecko-ruským párem Eleni Daniilidou a Vitalija Ďjačenková.
Na lednovém Šen-čen Open 2014 pak opět se sestrou nestačily v boji o deblový titul na rumunsko-českou dvojici Monica Niculescuová a Klára Zakopalová. Premiérový titul se sestrou dobyla na lednovém Shenzhen Open 2015 v Šen-čenu, kde si ve finále poradily s čínským párem Liang Čchen a Wang Ja-fan ve dvou setech. Členku první světové desítky jedinkrát porazila na úvod tchienťinského Tianjin Open 2015, když jako hráčka páté světové stovky vyřadila italskou světovou osmičku Flavii Pennettaovou.[4][5] Následně však nestačila na Tuan Jing-jing.[6]
Ve smíšené soutěži Wimbledonu 2023 obnovila spolupráci s Chorvatem Matem Pavićem na podnět jejich společného chorvatského fyzioterapeuta. Jako pár v předchozích kariérách odehráli pouze Wimbledon 2017, v němž dohráli ve čtvrtfinále. V roce 2023 postoupili až do finále poté, co v dramatické bitvě druhého kola s třemi tiebreaky odvrátili mečbol Peraové a Mektićovi. V boji o titul zdolali belgicko-čínský pár Joran Vliegen a Sü I-fan po třísetovém průběhu, když neztratili ani jeden servírovací game. Premiérové grandslamové finále tak proměnila v první titul. Ve Wimbledonu se stala historicky prvním ukrajinským vítězem jakékoli soutěže dospělých a na grandslamu třetí ukrajinskou šampionkou, po deblové trofeji Aljony a Kateryny Bondarenkových na Australian Open 2008.[7][8]
Druhý grandslam získala se stabilní spoluhráčkou, Lotyškou Jeļenou Ostapenkovou, ve čtyřhře US Open 2024. Z pozice turnajových sedmiček prošly soutěží bez ztráty setu. Do finále postoupily přes desáté nasazené Čan Chao-čching a Veroniku Kuděrmetovovou. V něm pak zdolaly francouzsko-čínskou dvojici Kristina Mladenovicová a Čang Šuaj. Na grandslamu vylepšily finálové maximum z lednového Australian Open 2024. V probíhající sezóně navázaly na trofeje z Brisbane International 2024 a Eastbourne International 2024. V rámci okruhu WTA Tour získala jedenáctý deblový titul.[9][10][11] Bodový zisk ji po skončení posunul na nové kariérní maximum, když 9. září 2024 figurovala na 5. místě deblové klasifikace. Stala se tak první Ukrajinkou v elitní světové pětce žebříčku WTA.[12]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]V roce 2023 se zasnoubila se Stanislavem Chmarským, trenérem deblové spoluhráčky Jeļeny Ostapenkové.[13] Plánovaný sňatek na středu 4. září druhého týdne US Open 2024 odložili pro semifinálový zápas ve čtyřhře, kterou nakonec vyhrála.[9][10][11]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Ženská čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2024 | Australian Open | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Sie Šu-wej Elise Mertensová |
1–6, 5–7 |
Vítězka | 2024 | US Open | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Kristina Mladenovicová Čang Šuaj |
6–4, 6–3 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2023 | Wimbledon | tráva | Mate Pavić | Joran Vliegen Sü I-fan |
6–4, 6–7(9–11), 6–3 |
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 22 (11–11)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Grand Slam (1–1) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA Elite Trophy (2–0) |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0) |
Premier / WTA 500 (2–5) |
International / WTA 250 (5–5) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 17. září 2011 | Taškent, Uzbekistán | International | tvrdý | Nadija Kičenoková | Eleni Daniilidou Vitalija Ďjačenková |
4–6, 3–6 |
Finalistka | 2. | 4. ledna 2014 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | Nadija Kičenoková | Monica Niculescuová Klára Zakopalová |
3–6, 4–6 |
Vítězka | 1. | 10. ledna 2015 | Šen-čen, Čína | International | tvrdý | Nadija Kičenoková | Liang Čchen Wang Ja-fan |
6–4, 7–6(8–6) |
Vítězka | 2. | 4. srpna 2016 | Florianópolis, Brazílie | International | tvrdý | Nadija Kičenoková | Tímea Babosová Réka Luca Janiová |
6–3, 6–1 |
Finalistka | 3. | 13. ledna 2018 | Hobart, Austrálie | International | tvrdý | Makoto Ninomijová | Elise Mertensová Demi Schuursová |
2–6, 2–6 |
Finalistka | 4. | 5. července 2018 | San José, Spojené státy | Premier | tvrdý | Nadija Kičenoková | Květa Peschkeová Latisha Chan |
4–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 4. listopadu 2018 | Ču-chaj, Čína | Elite Trophy | tvrdý | Nadija Kičenoková | Šúko Aojamová Lidzija Marozavová |
6–4, 3–6, [10–7] |
Vítězka | 4. | 27. října 2019 | Ču-chaj, Čína (2) | Elite Trophy | tvrdý (h) | Andreja Klepačová | Jang Čao-süan Tuan Jing-jing |
6–3, 6–3 |
Vítězka | 5. | 13. června 2021 | Nottingham, Spojené království | WTA 250 | tráva | Makoto Ninomijová | Caroline Dolehideová Storm Sandersová |
6–4, 6–7(3–7), [10–8] |
Finalistka | 5. | 28. srpna 2021 | Chicago, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | Makoto Ninomijová | Nadija Kičenoková Ioana Raluca Olaruová |
6–7(6–8), 7–5, [8–10] |
Finalistka | 6. | říjen 2021 | Tenerife, Španělsko | WTA 250 | tvrdý | Marta Kosťuková | Ulrikke Eikeriová Ellen Perezová |
3–6, 3–6 |
Finalistka | 7. | 19. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | WTA 500 | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová |
1–6, 3–6 |
Vítězka | 6. | 19. června 2022 | Birmingham, Spojené království | WTA 250 | tráva | Jeļena Ostapenková | Elise Mertensová Čang Šuaj |
bez boje |
Finalistka | 8. | 25. června 2022 | Eastbourne, Spojené království | WTA 500 | tráva | Jeļena Ostapenková | Aleksandra Krunićová Magda Linetteová |
bez boje |
Vítězka | 7. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová |
7–6(7–5), 6–3 |
Vítězka | 8. | 2. října 2022 | Tallinn, Estonsko | WTA 250 | tvrdý (h) | Nadija Kičenoková | Nicole Melichar-Martinezová Laura Siegemundová |
7–5, 4–6, [10–7] |
Finalistka | 9. | 17. února 2023 | Dauhá, Katar | WTA 500 | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Coco Gauffová Jessica Pegulaová |
4–6, 6–2, [7–10] |
Vítězka | 9. | 7. ledna 2024 | Brisbane, Austrálie | WTA 500 | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Greet Minnenová Heather Watsonová |
7–5, 6–2 |
Finalistka | 10. | 28. ledna 2024 | Australian Open, Melborune, Austrálie | Grand Slam | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Sie Šu-wej Elise Mertensová |
1–6, 5–7 |
Finalistka | 11. | 7. dubna 2024 | Charleston, Spojené státy | WTA 500 | antuka (z) | Nadija Kičenoková | Ashlyn Kruegerová Sloane Stephensová |
6–1, 3–6, [7–10] |
Vítězka | 10. | 29. června 2024 | Eastbourne, Spojené království | WTA 500 | tráva | Jeļena Ostapenková | Gabriela Dabrowská Erin Routliffeová |
5–7, 7–6(7–2), [10–8] |
Vítězka | 11. | 6. září 2024 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | Jeļena Ostapenková | Kristina Mladenovicová Čang Šuaj |
6–4, 6–3 |
Finále na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]100 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 12 (6–6)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 16. října 2009 | Charkov, Ukrajina | koberec | Nadija Kičenoková | 6–7(2), 6–3, 6–2 |
Vítězka | 2. | 1. listopadu 2009 | Stockholm, Švédsko | tvrdý | Marta Sirotkinová | 6–3, 6–3 |
Finalistka | 1. | 15. listopadu 2009 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | Anna Lapuščenkovová | 7–5, 6–7(3), 2–6 |
Finalistka | 2. | 4. dubna 2010 | Chanty-Mansijsk, Rusko | koberec | Anna Lapuščenkovová | 2–6, 2–6 |
Vítězka | 3. | 22. května 2010 | Charkov, Ukrajina | antuka | Elina Svitolinová | 6–2, 4–6, 6–1 |
Vítězka | 4. | 27. března 2011 | Moskva, Rusko | tvrdý | Darja Gavrilovová | 6–2, 6–0 |
Finalistka | 3. | 25. března 2012 | Moskva, Rusko | koberec | Margarita Gasparjanová | 0–6skreč |
Vítězka | 5. | 26. května 2012 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Lisa Whybournová | 4–6, 6–4, 6–2 |
Finalistka | 4. | 16. června 2012 | Buchara, Uzbekistán | tvrdý | Zarina Dijasová | 0–6, 0–6 |
Finalistka | 5. | 10. listopadu 2012 | Minsk, Bělorusko | tvrdý | Aljaksandra Sasnovičová | 0–6, 6–7 (4–7) |
Finalistka | 6. | 15. července 2013 | Imola, Itálie | koberec | Viktoria Kanová | 6–3, 5–7, 2–6 |
Vítězka | 6. | 18. srpna 2013 | Kazaň, Rusko | tvrdý | Valentina Ivachněnková | 6–2, 2–6, 6–2 |
Postavení na konečném žebříčku WTA
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018–2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 718. | ▲ 548. | ▼ 260. | ▲ 363. | ▲ 235. | ▲ 187. | ▲ 184. | ▼ 326. | ▼ 365. | ▼ 873. | — | 982. | — |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 379. | ▲ 282. | ▲ 162. | ▲ 141. | ▲ 111. | ▼ 116. | ▲ 74. | ▲ 53. | ▼ 68. | ▲ 53. | ▲ 35. | ▼ 41. | ▼ 46. | ▲ 38. | ▲ 9. | ▼ 35. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyudmyla Kichenok na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 23. září 2024
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 23. září 2024
- ↑ Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 7. září 2024
- ↑ Flavia Pennetta suffers shock defeat in Tianjin Open. Sky Sports [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flavia Pennetta stunned in Tianjin. Sports Mole [online]. 2015-10-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Radwanska reaches quarterfinals of Tianjin Open. Sports Illustrated [online]. 2015-10-15 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kichenok, Pavic take home Wimbledon mixed doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROJÍK, Václav. Ukrajinka po titulu dojala Wimbledon proslovem. Na centrkurtu se aplaudovalo vestoje. Sport.cz [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Kichenok postpones wedding, wins US Open doubles title with Ostapenko. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b No ring, but a trophy: Kichenok postpones wedding, then wins US Open women's doubles with Ostapenko. AP News [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b US Open 2024: Lyudmyla Kichenok postpones wedding and then wins Grand Slam doubles title with Jelena Ostapenko. BBC Sport [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ АГАРКОВ, Даниил. Рекорд Украины. Людмила Киченок войдет в топ-5 парного рейтинга WTA. СПОРТ.UA [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Lyudmila Kichenok marries tennis coach Stanislav Khmarskyi – photo. Breaking Latest News [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-13. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljudmyla Kičenoková na Wikimedia Commons
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková v databázi Olympedia (anglicky)
- Ljudmyla Kičenoková na Instagramu