Přeskočit na obsah

Demi Schuursová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Demi Schuursová
Demi Schuursová na French Open 2018
Demi Schuursová na French Open 2018
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození1. srpna 1993 (31 let)
Místo narozeníSittard, Nizozemsko[1]
BydlištěNieuwstadt, Nizozemsko
Výška170 cm[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 888 604 USD
Dvouhra
Poměr zápasů61–53
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění512. místo (23. února 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů396–222
Tituly19 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (22. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Open3. kolo (2020, 2021, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Openčtvrtfinále (2018, 2020, 2022, 2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2019, 2021, 2022)
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018, 2019, 2023, 2024)
French Opensemifinále (2021)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Openčtvrtfinále (2021, 2023)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry4. místo (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241021a21. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demi Schuursová (* 1. srpna 1993 Sittard) je nizozemská profesionální tenistka, deblová specialistka a vítězka juniorských čtyřher na Australian Open 2011 a US Open 2011. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour devatenáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2015 na 512. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2018 na 7. místě.[1] V juniorské kombinované klasifikaci ITF figurovala nejvýše v září 2011, kdy jí patřila 21. příčka.

V nizozemském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála s Kiki Bertensovou čtyřhru. Bod však přišel již za rozhodnutého stavu ve prospěch Portugalek, které vyhrály 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–5 ve čtyřhře.[3]

Nizozemsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. S Kiki Bertensovou vytvořily třetí nasazený pár ženské čtyřhry. Soutěž opustily po prohře ve druhém kole od Veroniky Kuděrmetovové a Jeleny Vesninové. Zúčastnila se také pařížských Her XXXIII. olympiády, kde v úvodu debla s Arantxou Rusovou podlehly Francouzkám Parryové a Garciaovou. V utkání o bronzovou medaili ve smíšené soutěži nestačila s Wesleym Koolhofem na Kanaďany Dabrowskou a Augera-Aliassimeho.

Otec Lambert Schuurs je bývalý nizozemský reprezentant v házené a mladší bratr Perr Schuurs profesionální fotbalista.[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2009, když na turnaj v belgickém Bree s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Belgičance Aně-Sophii Mestachové.[2] Po boku této hráčky se probojovaly do finále čtyřhry breeské události, kde uhrály jediný game na nizozemský pár Kiki Bertensová a Quirine Lemoineová. Během následujícího ročníku 2010 vybojovala na témže turnaji premiérový titul kariéry, když v páru s Belgičankou Sofii Oyenovou vyhrály čtyřhru.[2]

Ve Wimbledonu 2019

Na juniorce grandslamu triumfovala v deblové soutěži s Mestachovou na Australian Open 2011. V září pak ovládla po boku ruské hráčky Iriny Chromačovové také US Open 2011. Po turnaji dosáhla kariérního maxima na kombinovaném juniorském žebříčku ITF, když ji 19. září 2011 patřilo 21. místo.[2] Ze zbylých dvou finále juniorské čtyřhry majoru, ve Wimbledonu 2011 a na French Open 2011, odešla poražena.

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na červnovém UNICEF Open 2011 v 's-Hertogenboschi. Na úvod kvalifikace podlehla běloruské tenistce Anastasii Jakimovové.[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na dubnovém Katowice Open 2015, když ve finále čtyřhry s Belgičankou Ysaline Bonaventureovou porazily italskou dvojici Gioia Barbieriová a Karin Knappová až v rozhodujícím supertiebreaku. O tři měsíce později přidala druhou trofej z antukového BRD Bucharest Open 2015, probíhajícího v Bukurešti. Společně s gruzínskou hráčkou Oxanou Kalašnikovovou hladce přehrály v boji o titul rumunský pár Andreea Mituová a Patricia Maria Țigová.[1]

Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenala v ženském deblu US Open 2015. Do turnaje nastoupila s Annikou Beckovou. V úvodním kole nenašly recept na srbskou dvojici Jelena Jankovićová a Aleksandra Krunićová.[1]

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
4. místo 2024 Paříž, Francie antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Kanada Gabriela Dabrowská
Kanada Félix Auger-Aliassime
3–6, 6–7(2–7)

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 35 (19–16)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (5–7)
Premier / WTA 500 (7–5)
International / WTA 250 (7–4)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 12. dubna 2015 Katovice, Polsko International tvrdý (h) Belgie Ysaline Bonaventureová Itálie Gioia Barbieriová
Itálie Karin Knappová
7–5, 4–6, [10–6]
Vítězka 2. 19. července 2015 Bukurešť, Rumunsko International antuka Gruzie Oxana Kalašnikovová Rumunsko Andreea Mituová
Rumunsko Patricia Maria Țigová
6–2, 6–2
Finalistka 1. 26. září 2016 Taškent, Uzbekistán International tvrdý Česko Renata Voráčová Rumunsko Raluca Olaruová
Turecko İpek Soyluová
5–7, 3–6
Finalistka 2. 7. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland International tvrdý Česko Renata Voráčová Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 2–6
Finalistka 3. 17. července 2017 's Hertogenbosch, Nizozemsko International tráva Švédsko Johanna Larssonová Slovensko Dominika Cibulková
Belgie Kirsten Flipkensová
6–4, 4–6, [6–10]
Finalistka 4. 23. července 2017 Bukurešť, Rumunsko International antuka Belgie Elise Mertensová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Raluca Olaruová
3-6, 3-6
Vítězka 3. 23. září 2017 Kanton, Čína International tvrdý Belgie Elise Mertensová Austrálie Monique Adamczaková
Austrálie Storm Sandersová
6–2, 6–3
Vítězka 4. 6. ledna 2018 Brisbane, Austrálie Premier tvrdý Nizozemsko Kiki Bertensová Slovinsko Andreja Klepačová
Španělsko MJ Martínez Sánchezová
7–5, 6–2
Vítězka 5. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie International tvrdý Belgie Elise Mertensová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 6–2
Vítězka 6. 20. května 2018 Řím, Itálie Premier 5 antuka Austrálie Ashleigh Bartyová Česko Andrea Sestini Hlaváčková
Česko Barbora Strýcová
6–3, 6–4
Vítězka 7. 26. května 2018 Norimberk, Německo International antuka Slovinsko Katarina Srebotniková Belgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 6–3, [10–7]
Vítězka 8. 16. června 2018 's Hertogenbosch, Nizozemsko International tráva Belgie Elise Mertensová Nizozemsko Kiki Bertensová
Belgie Kirsten Flipkensová
3–3skreč
Finalistka 5. 24. června 2018 Birmingham, Spojené království Premier tráva Belgie Elise Mertensová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–4, 3–6, [8–10]
Vítězka 9. 12. srpna 2018 Montréal, Kanada Premier 5 tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
Rusko Jekatěrina Makarovová
4-6, 6-3, [10-8]
Finalistka 6. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy Premier 5 tvrdý Belgie Elise Mertensová Rusko Jekatěrina Makarovová
Česko Lucie Hradecká
2–6, 5–7
Vítězka 10. 29. září 2018 Wu-chan, Čína Premier 5 tvrdý Belgie Elise Mertensová Česko Barbora Strýcová
Česko Andrea Sestini Hlaváčková
6–3, 6–3
Finalistka 7. 16. února 2019 Dauhá, Katar Premier tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Latisha Chan
1–6, 6–3, [6–10]
Finalistka 8. 19. května 2019 Řím, Itálie Premier 5 antuka Německo Anna-Lena Grönefeldová Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová
6–4, 0–6, [3–10]
Finalistka 9. 23. června 2019 Birmingham, Spojené království Premier tráva Německo Anna-Lena Grönefeldová Česko Barbora Strýcová
Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
4–6, 7–6(7–4), [8–10]
Finalistka 10. 11. srpna 2019 Toronto, Kanada Premier 5 tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
5–7, 0–6
Finalistka 11. 18. srpna 2019 Cincinnati, Spojené státy Premier 5 tvrdý Německo Anna-Lena Grönefeldová Česko Lucie Hradecká
Slovinsko Andreja Klepačová
4–6, 1–6
Vítězka 11. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy Premier 5 tvrdý Česko Květa Peschkeová USA Nicole Melicharová
Čína Sü I-fan
6–1, 4–6, [10–4]
Vítězka 12. 26. září 2020 Štrasburk, Francie International antuka USA Nicole Melicharová USA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–4, 6–3
Vítězka 13. 5. března 2021 Dauhá, Katar WTA 500 tvrdý USA Nicole Melicharová Rumunsko Monica Niculescuová
Lotyšsko Jeļena Ostapenková
6–2, 2–6, [10–8]
Vítězka 14. 11. dubna 2021 Charleston, Spojené státy WTA 500 antuka (z) USA Nicole Melicharová Česko Marie Bouzková
Česko Lucie Hradecká
6–2, 6–4
Finalistka 12. 8. května 2021 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka Kanada Gabriela Dabrowská Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 3–6
Finalistka 13. 20. června 2021 Berlín, Německo WTA 500 tráva USA Nicole Melicharová Bělorusko Viktoria Azarenková
Bělorusko Aryna Sabalenková
6–4, 5–7, [4–10]
Finalistka 14. 26. června 2021 Eastbourne, Spojené království WTA 500 tráva USA Nicole Melicharová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
1–6, 4–6
Vítězka 15. 24. dubna 2022 Stuttgart, Německo WTA 500 antuka (h) USA Desirae Krawczyková Čína Čang Šuaj
USA Coco Gauffová
6–3, 6–4
Finalistka 15. 7. května 2022 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka USA Desirae Krawczyková Kanada Gabriela Dabrowská
Mexiko Giuliana Olmosová
6–7(1–7), 7–5, [7–10]
Vítězka 16. 23. dubna 2022 Stuttgart, Německo (2) WTA 500 antuka (h) USA Desirae Krawczyková USA Nicole Melichar-Martinezová
Mexiko Giuliana Olmosová
6–4, 6–1
Vítězka 17. 1. července 2023 Eastbourne, Spojené království WTA 500 tráva USA Desirae Krawczyková USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–2, 6–4
Finalistka 16. 13. srpna 2023 Montréal, Kanada WTA 1000 tvrdý USA Desirae Krawczyková Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
4–6, 6–4, [11–13]
Vítězka 18. 18. února 2024 Dauhá, Katar (2) WTA 1000 tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová USA Caroline Dolehideová
USA Desirae Krawczyková
6–4, 6–2
Vítězka 19. 20. října 2024 Ning-po, Čína WTA 500 tvrdý Čína Jüan Jüe USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–3, 6–3

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 24. února 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Spojené království Emily Webleyová-Smithová 6–4 6–2

Čtyřhra (20 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 26. července 2010 Bree, Belgie antuka Belgie Sofie Oyenová Nizozemsko Marcella Koeková
Rusko Marina Melnikovová
6–0 6–1
2. 16. srpna 2010 Westende, Belgie tvrdý Nizozemsko Quirine Lemoineová Belgie Alison Van Uytvancková
Rusko Irina Chromačovová
3–6 6–4 6–4
3. 21. března 2011 Antalya, Turecko antuka Bělorusko Ilona Kremenová Bulharsko Martina Gledačevová
Bulharsko Isabella Šinikovová
3–6, 7–6(7–3), [10–8]
4. 2. dubna 2012 Tessenderlo, Belgie antuka Ukrajina Maryna Zanevská Německo Tatjana Mariová
Lichtenštejnsko Stephanie Vogtová
6–4 6–3
5. 8. července 2013 Aschaffenburg, Německo antuka Nizozemsko Eva Wacannová Německo Carolin Danielsová
Německo Laura Schaederová
7–5 1–6 14–12
6. 22. července 2013 Maaseik, Belgie antuka Nizozemsko Eva Wacannová Nizozemsko Bernice Van De Veldeová
Nizozemsko Kelly Versteegová
6–2 4–6 10–7
7. 26. srpna 2013 Rotterdam, Neizozemsko antuka Francie Amandine Hesseová Belgie Elke Lemmensová
Bělorusko Světlana Piraženková
3–6, 7–5, [10–4]
8. 11. listopadu 2013 Bol, Chorvatsko antuka Česko Barbora Krejčíková Slovensko Vivien Juhászová
Česko Tereza Malíková
6–2, 6–4
9. 13. prosince 2013 Madrid, Španělsko tvrdý Nizozemsko Eva Wacannová Bulharsko Elica Kostovová
Rusko Jevgenija Rodinová
6–1, 6–2
10. 18. srpna 2014 Wanfercée-Baulet, Belgie antuka Belgie Elise Mertensová Argentina Tatiana Búová
Chile Daniela Seguelová
6–2, 6–3
11. 30. srpna 2014 Fleurus, Belgie antuka Nizozemsko Arantxa Rusová Švédsko Hilda Melanderová
Rusko Marina Melnikovová
6–4, 6–1
12. 15. listopadu 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Belgie Marie Benoîtová Rusko Valentyna Ivachněnková
Rusko Polina Monovová
6–4, 7–5
13. 1. prosince 2014 Súsa, Tunisko tvrdý Nizozemsko Kelly Versteegová Slovensko Vivien Juhászová
Slovensko Tereza Malíková
6-3 6-0
14. 8. února 2015 Grenoble, Francie tvrdý (h) Japonsko Hiroko Kuwatová Francie Manon Arcangioliová
Nizozemsko Cindy Burgerová
6–1, 6–3
15. 27. února 2015 Beinasco, Itálie antuka (h) Chile Daniela Seguelová Švýcarsko Xenia Knollová
Itálie Alice Matteucciová
6–4, 4–6, [11–9]
16. 3. srpna 2015 Koksijde, Belgie antuka Belgie Elise Mertensová Polsko Justyna Jegiołková
Francie Sherazad Reixová
6–3, 6–2
17. 8. května 2016 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka Rumunsko Andreea Mituová Švýcarsko Xenia Knollová
Srbsko Aleksandra Krunićová
6–4, 7–5
18. 9. května 2016 Saint-Gaudens, Francie antuka Česko Renata Voráčová Německo Nicola Geuerová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
6–1, 6–2
19. 30. července 2016 Praha, Česko antuka Česko Renata Voráčová Španělsko Silvia Soler Espinosa
Španělsko Sara Sorribes Tormová
7–5, 3–6, [10–4]
20. 14. srpna 2016 Koksijde, Belgie antuka Belgie Steffi Distelmansová Turecko Başak Eraydınová
Bělorusko Ilona Kremenová
6–1, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 4 (2–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2011 Australian Open tvrdý Belgie An-Sophie Mestachová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
6–2, 6–3
Finalistka 2011 French Open antuka Rusko Viktorija Kanová Rusko Irina Chromačovová
Ukrajina Maryna Zanevská
4–6, 5–7
Finalistka 2011 Wimbledon tráva Čína Tchang Chao-čchen Kanada Eugenie Bouchardová
USA Grace Minová
7–5, 2–6, 7–5
Vítězka 2011 US Open tvrdý Rusko Irina Chromačovová USA Gabrielle Andrewsová
USA Taylor Townsendová
6–4, 5–7, [10–5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demi Schuurs na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Demi Schuursová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241021a21. října 2024
  2. a b c d Demi Schuursová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241021a21. října 2024
  3. Demi Schuursová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241021a21. října 2024
  4. Opnieuw talentvolle telg uit familie Schuurs. L1. (nizozemsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20241104a4. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 11 330
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 715 1
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 210 1
4.   Daniil Medveděv 5 230 1
5. Srbsko Novak Djoković (SRB) 5 210 1
6. USA Taylor Fritz (USA) 4 300
7. Norsko Casper Ruud (NOR) 3 855 1
8. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 2
9.   Andrej Rubljov 3 720 2
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 340 1
Ženská dvouhra20241104a4. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 016
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 7 970
3. USA Coco Gauffová (USA) 5 230
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 144
5. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 4 971
6. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705
7. Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 4 540
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 664
9.   Darja Kasatkinová 3 368
10. USA Danielle Collinsová (USA) 3 176
Mužská čtyřhra20241104a4. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 7 500
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 7 500
3. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 6 710 1
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 6 710
5. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 255 1
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 880 6
7. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 840 4
8. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 740 1
9. Itálie Simone Bolelli (ITA) 5 585
10. Austrálie Max Purcell (AUS) 5 420
Ženská čtyřhra20241104a4. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 8 725
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 6 880
3. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165
4. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948
5. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 5 425
6. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 316
7. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 266
8. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 240
9. USA Taylor Townsendová (USA) 5 118
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 045