Přeskočit na obsah

Jamie Murray

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jamie Murray
Jamie Murray na Paris Masters 2019
Jamie Murray na Paris Masters 2019
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození13. února 1986 (38 let)[1]
Místo narozeníDunblane, Skotsko[1]
BydlištěWimbledon, Spojené království[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost84 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 862 174 USD
Tenisová raketaDunlop
Dvouhra
Poměr zápasů0–1
Nejvyšší umístění834. místo (22. května 2006)
Čtyřhra
Poměr zápasů564–405
Tituly33 ATP, 10 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (4. dubna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2016)
French Openčtvrtfinále (2017, 2020)
Wimbledonfinále (2015)
US Openvítěz (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2016, 2017, 2018)
Olympijské hry2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra
Tituly5
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2020)
French Opensemifinále (2011)
Wimbledonvítěz (2007, 2017)
US Openvítěz (2017, 2018, 2019)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241028a28. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jamie Robert Murray, OBE (* 13. února 1986 Dunblane, Skotsko) je britský tenista ze Skotska, vítěz smíšených čtyřher ve Wimbledonu 20072017, rovněž jako na US Open 2017, 20182019. V mužském deblu triumfoval na Australian Open 2016US Open 2016. Mezi dubnem až červencem 2016 byl devět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, jakožto první Brit vůbec na čele tenisového žebříčku bez rozdílu soutěže.[2] Jeho mladším bratrem je bývalá světová jednička ve dvouhře Andy Murray.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour třicet tři turnajů ve čtyřhře. První z nich vybojoval s Ericem Butoracem na americkém SAP Open 2007. Na challengerech ATPokruhu ITF získal celkem šestnáct titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 834. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 1. místě. Od června 2006 ho trénuje Kanaďan Louis Cayer. Součástí týmu je také Alan MacDonald.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si v mužské čtyřhře zahrál tři finále v řadě. Na londýnském Wimbledonu 2015 nestačil s Australanem Johnem Peersem na dvojici Jean-Julien Rojer a Horia Tecău.[3] V závěru US Open 2015 podlehli Francouzům Pierru-Huguesovi Herbertovi a Nicolasi Mahutovi.[4] Trofej vybojoval až s Brazilcem Brunem Soaresem na Australian Open 2016. Po boku Srbky Jeleny Jankovićové také ovládl smíšenou čtyřhru Wimbledonu 2007, kde ve finále přehráli pár Jonas Björkman a Alicia Moliková.

V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval jako 21letý v roce 2007 čtvrtfinálovým utkáním zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, když společně s Gregem Rusedskim zdolal pár Robin Haase a Rogier Wassen. Za rozhodnutého stavu pak ještě nastoupil do čtvrtého zápasu série, kde nestačil ve třech sadách na Robina Haaseho. Velká Británie v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.[5] V roce 2015 se stal členem vítězného družstva, které pro Spojené království vybojovalo salátovou mísu poprvé od roku 1936.[6] Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 14–6 ve čtyřhře.[7]

Velkou Británii reprezentoval v deblových soutěžích na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, londýnských Hrách XXX. olympiády a také na Letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru. Nejdále se probojoval do druhého kola mužské čtyřhry LOH 2008, do níž nastoupil s bratrem Andym Murrayem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od francouzského páru Arnaud Clément a Michaël Llodra. Ve smíšené čtyřhře Riodejaneirské olympiády vypadl na úvod po boku Johanny Kontaové s pozdějšími olympijskými vítězi Bethanií Mattekovou-Sandsovou a Jackem Sockem.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech, když ho k němu přivedla matka Judy, bývalá skotská reprezentační trenérka.[1] Halový a travnatý dvorec má jako oblíbené povrchy.[1] Ve volném čase hraje rád golf.[1] Je velkým fanouškem fotbalového mužstva Hibernian.[1] Dne 28. října 2010 se oženil za Alejandru Murrayovou, rozenou Gutiérrezovou. Za svědka mu šel bratr Andy.[1]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 5 (2–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2015 Wimbledon tráva Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–7(5–7), 4–6, 4–6
Finalista 2015 US Open tvrdý Austrálie John Peers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Vítěz 2016 Australian Open tvrdý Brazílie Bruno Soares Kanada Daniel Nestor
Česko Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5
Vítěz 2016 US Open tvrdý Brazílie Bruno Soares Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko Guillermo García-López
6–2, 6–3
Finalista 2021 US Open tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 2–6, 2–6

Smíšená čtyřhra: 8 (5–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2007 Wimbledon tráva Srbsko Jelena Jankovićová Austrálie Alicia Moliková
Švédsko Jonas Björkman
6–4, 3–6, 6–1
Finalista 2008 US Open tvrdý USA Liezel Huberová Zimbabwe Cara Blacková
Indie Leander Paes
6–7(6–8), 4–6
Vítěz 2017 Wimbledon (2) tráva Švýcarsko Martina Hingisová Spojené království Heather Watsonová
Finsko Henri Kontinen
6–4, 6—4
Vítěz 2017 US Open tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Nový Zéland Michael Venus
6–1, 4–6, [10–8]
Finalista 2018 Wimbledon tráva Bělorusko Viktoria Azarenková USA Nicole Melicharová
Rakousko Alexander Peya
6–7(1–7), 3–6
Vítěz 2018 US Open (2) tvrdý USA Bettanie Mattek-Sandsová Polsko Alicja Rosolská
Chorvatsko Nikola Mektić
2–6, 6–3, [11–9]
Vítěz 2019 US Open (3) tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Nový Zéland Michael Venus
6–2, 6–3
Finalista 2020 Australian Open tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Česko Barbora Krejčíková
Chorvatsko Nikola Mektić
7–5, 4–6, [1–10]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 64 (33–31)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda (před / od 2009)
Grand Slam (2–3)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (1–6)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (9–11)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (21–11)
Finále podle povrchu
tvrdý (24–22)
antuka (6–5)
tráva (3–4)
Finále podle prostředí
venku (23–24)
hala (10–7)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 30. července 2006 Los Angeles, Spojené státy tvrdý USA Eric Butorac USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2–6, 4–6
Finalista 2. 1. října 2006 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Spojené království Andy Murray Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
2–6, 6–2, [4–10]
Vítěz 1. 18. února 2007 San José, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac Jižní Afrika Chris Haggard
Německo Rainer Schüttler
7–5, 7–6(8–6)
Vítěz 2. 25. února 2007 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) USA Eric Butorac Rakousko Jürgen Melzer
Rakousko Julian Knowle
7–5, 6–3
Vítěz 3. 23. června 2007 Nottingham, Spojené království tráva USA Eric Butorac Spojené království Joshua Goodall
Spojené království Ross Hutchins
4–6, 6–3, [10–5]
Vítěz 4. 17. února 2008 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Bělorusko Max Mirnyj USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 3–6, [10–6]
Finalista 3. 21. dubna 2008 Estoril, Portugalsko antuka Zimbabwe Kevin Ullyett Jižní Afrika Jeff Coetzee
Jižní Afrika Wesley Moodie
2–6, 6–4, [8–10]
Finalista 4. 16. června 2008 Nottingham, Spojené království tráva Jižní Afrika Jeff Coetzee Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett
2–6, 6–7(5–7)
Vítěz 5. 7. listopadu 2010 Valencia, Španělsko tvrdý (h) Spojené království Andy Murray Indie Maheš Bhúpatí
Bělorusko Max Mirnyj
7–6(10–8), 5–7, [10–7]
Vítěz 6. 25. září 2011 Mety, Francie tvrdý (h) Brazílie André Sá Česko Lukáš Dlouhý
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 7–6(9–7)
Vítěz 7. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Spojené království Andy Murray Česko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–1, 6–4
Finalista 5. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Austrálie Paul Hanley Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 8. 13. dubna 2013 Houston, Spojené státy antuka Austrálie John Peers USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
1–6, 7–6(7–3), [12–10]
Vítěz 9. 28. července 2013 Gstaad, Švýcarsko antuka Austrálie John Peers Španělsko Pablo Andújar
Španělsko Guillermo García-López
6–3, 6–4
Vítěz 10. 29. září 2013 Bangkok, Thajsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Tomasz Bednarek
Švédsko Johan Brunström
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista 6. 6. října 2013 Tokio, Japonsko tvrdý Austrálie John Peers Indie Rohan Bopanna
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(5–7), 4–6
Vítěz 11. 4. května 2014 Mnichov, Německo antuka Austrálie John Peers Spojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
6–4, 6–2
Finalista 7. 15. června 2014 Londýn, Spojené království tráva Austrálie John Peers Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–7(4–7), [4–10]
Finalista 8. 23. srpna 2014 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
3–6, 4–6
Finalista 9. 27. září 2014 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Marcin Matkowski
Indie Leander Paes
6–3, 6–7(5–7), [5–10]
Vítěz 12. 11. ledna 2015 Brisbane, Austrálie tvrdý Austrálie John Peers Ukrajina Alexandr Dolgopolov
Japonsko Kei Nišikori
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 10. 15. února 2015 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 3–6, [8–10]
Finalista 11. 26. dubna 2015 Barcelona, Španělsko antuka Austrálie John Peers Chorvatsko Marin Draganja
Finsko Henri Kontinen
3–6, 7–6(8–6), [9–11]
Finalista 12. 11. července 2015 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Austrálie John Peers Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
6–7(5–7), 4–6, 4–6
Vítěz 13. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo antuka Austrálie John Peers Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
2–6, 6–3, [10–8]
Finalista 13. 12. září 2015 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Austrálie John Peers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 4–6
Finalista 14. 25. října 2015 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Austrálie John Peers Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–7(3–7), [6–10]
Finalista 15. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
5–7, 5–7
Vítěz 14. 16. ledna 2016 Sydney, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
6–3, 7–6(8–6)
Vítěz 15. 30. ledna 2016 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Kanada Daniel Nestor
Česko Radek Štěpánek
2–6, 6–4, 7–5
Finalista 16. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka Brazílie Bruno Soares Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 0–6, [6–10]
Finalista 17. 31. července 2016 Toronto, Kanada tvrdý Brazílie Bruno Soares Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 4–6
Vítěz 16. 10. září 2016 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko Guillermo García-López
6–2, 6–3
Finalista 18. 14. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
3–6, 5–7
Vítěz 17. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý Brazílie Bruno Soares USA John Isner
Španělsko Feliciano López
6–3, 6–3
Vítěz 18. 18. června 2017 Stuttgart, Německo tráva Brazílie Bruno Soares Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(4–7), 7–5, [10–5]
Vítěz 19. 25. června 2017 Queen's club, Spojené království tráva Brazílie Bruno Soares Francie Julien Benneteau
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 6–3
Finalista 19. 20. srpna 2017 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–7(6–8), 4–6
Finalista 20. 8. srpna 2017 Tokio, Japonsko tvrdý Brazílie Bruno Soares Japonsko Ben McLachlan
Japonsko Jasutaka Učijama
4–6, 6–7(1–7)
Finalista 21. 6. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý Brazílie Bruno Soares Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
2–6, 6–7(6–8)
Vítěz 20. 3. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–4), 7–5
Finalista 22. 24. června 2018 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Brazílie Bruno Soares Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
4–6, 3–6
Vítěz 21. 5. srpna 2018 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Mike Bryan
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–4]
Vítěz 22. 19. srpna 2018 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 6–3, [10–6]
Finalista 23. 14. října 2018 Šanghaj, Čína tvrdý Brazílie Bruno Soares Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 2–6
Vítěz 23. 12. ledna 2019 Sydney, Austrálie (2) tvrdý Brazílie Bruno Soares Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–4, 6–3
Finalista 24. 28. dubna 2019 Barcelona, Španělsko antuka Brazílie Bruno Soares Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 6–7(4–7)
Finalista 25. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy tvrdý Spojené království Neal Skupski Španělsko Pablo Carreño Busta
Austrálie Alex de Minaur
2–6, 5–7
Finalista 26. 1. listopadu 2020 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Spojené království Neal Skupski Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(5–7), 5–7
Vítěz 24. 14. listopadu 2020 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Spojené království Neal Skupski Rakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
bez boje
Vítěz 25. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Brazílie Bruno Soares Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 7–6(9–7)
Finalista 27. 10. září 2021 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Brazílie Bruno Soares USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 2–6, 2–6
Vítěz 26. říjen 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Brazílie Bruno Soares Monako Hugo Nys
Kazachstán Andrej Golubjev
6–3, 6–4
Finalista 28. únor 2022 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Brazílie Bruno Soares Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
5–7, 7–6(7–2), [6–10]
Vítěz 27. srpen 2022 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Austrálie Matthew Ebden Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–4, 6–2
Finalista 29. leden 2023 Adelaide, Austrálie tvrdý Nový Zéland Michael Venus Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz 28. únor 2023 Dallas, Spojené státy tvrdý (h) Nový Zéland Michael Venus USA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
1–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítěz 29. duben 2023 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Nový Zéland Michael Venus Portugalsko Francisco Cabral
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
7–5, 6–2
Vítěz 30. květen 2023 Ženeva, Švýcarsko antuka Nový Zéland Michael Venus Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(8–6), 7–6(7–3)
Finalista 30. srpen 2023 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Nový Zéland Michael Venus Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
6–3, 1–6, [9–11]
Vítěz 31. září 2023 Ču-chaj, Čína tvrdý (h) Nový Zéland Michael Venus USA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–4, 6–4
Finalista 31. říjen 2023 Tokio, Japonsko tvrdý Nový Zéland Michael Venus Austrálie Rinky Hijikata
Austrálie Max Purcell
4–6, 1–6
Vítěz 32. únor 2024 Dauhá, Katar tvrdý Nový Zéland Michael Venus Itálie Lorenzo Musetti
Itálie Lorenzo Sonego
7–6(7–0), 2–6, [10–8]
Vítěz 33. říjen 2024 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Austrálie John Peers Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–3, 7–5

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 1. kolo 1. kolo A 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo Vítěz 1. kolo 2. kolo ČF 2. kolo SF 3. kolo 2. kolo 1. kolo 1 / 17 22–16
French Open A 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo ČF 2. kolo 1. kolo ČF 3. kolo 2. kolo 3. kolo 0 / 17 20–17
Wimbledon 1. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo F ČF 2. kolo ČF 1. kolo NH 2. kolo 3. kolo ČF 0 / 17 26–17
US Open A 2. kolo 1. kolo A A 1. kolo 1. kolo ČF 1. kolo F Vítěz ČF ČF SF ČF F 2. kolo 2. kolo 1 / 15 34–14
výhry–prohry 0–1 3–4 2–4 0–3 0–2 3–4 1–4 4–4 5–4 14–4 17–2 7–4 8–4 7–4 6–3 12–4 5–4 7–4 0–1 2 / 66 102–64
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2005 2006
Pořadí 923. 1098.
Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1197. 937. 288. 77. 32. 28. 105. 57. 35. 77. 30. 42. 7. 4. 9. 7. 23. 24. 19. 36. 16.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jamie Murray na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Jamie Murray na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  2. ATP Staff. Jamie Murray Will Make British Tennis History. ATP [online]. 2016-03-28 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. 
  3. pva. Wimbledonskou čtyřhru vyhráli Rojer s Tecauem. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  4. POKORNÝ, Petr. Herbert s Mahutem dobyli čtyřhru na US Open a slaví první grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. 
  5. GBR d. NED 4-1 in GBR [online]. Davis Cup [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08. 
  7. Jamie Murray na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]