Gibraltar
Gibraltar | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Gibraltar Anthem | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Gibraltar | ||
Rozloha | 6,8 km² (249. na světě) z toho 0 % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Gibraltarská skála (426 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +1 | ||
Poloha | 36°8′24″ s. š., 5°21′ z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 34 003 (221. na světě, 2019) | ||
Hustota zalidnění | 3 968 ob. / km² (5. na světě) | ||
Jazyk | angličtina (úřední), španělština, llanito | ||
Náboženství | křesťanství, Judaismus, islám | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | zámořské území Spojeného království | ||
Vznik | 1713 (status na základě Utrechtské smlouvy) | ||
Král | Karel III., zastupován guvernérem Sir David Steel | ||
Předseda vlády | Fabian Picardo | ||
Měna | gibraltarská libra (GIP) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 292 GIB GI | ||
MPZ | GBZ | ||
Telefonní předvolba | 350 (ze Španělska 9567) | ||
Národní TLD | .gi |
Gibraltar je britské zámořské teritorium a město na jižním cípu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu.[1] Má rozlohu 6,8 km² a na severu hraničí se Španělskem (Campo de Gibraltar).[2][1][3] Dominantou území je Gibraltarská skála, na jejímž úpatí se nachází hustě osídlená městská část, kde žije přibližně 33 000 obyvatel (odhad z roku 2022), především Gibraltarců.[4]
V roce 1704 během války o španělské dědictví anglo-holandská vojska porazila Španělsko a dobyla Gibraltar. V roce 1713 bylo území na základě Utrechtské smlouvy postoupeno na věčné časy Velké Británii. Stalo se důležitou základnou královského námořnictva, zejména během napoleonských válek a druhé světové války, protože kontrolovalo úzký vstup a výstup do Středozemního moře, Gibraltarský průliv, který je široký pouze 14,3 km. Tento uzlový bod je stále strategicky důležitý, neboť jím prochází polovina světového námořního obchodu.[5][6][7] Gibraltarská ekonomika je založena převážně na cestovním ruchu, online hazardních hrách, finančních službách a bunkrování.[8][9][10][11] Díky jedné z nejnižších nezaměstnaností na světě je největší část pracovní síly tvořena rezidenty Španělska nebo cizinci, zejména v soukromém sektoru.
Svrchovanost Gibraltaru je předmětem sporu anglo-španělských vztahů, protože Španělsko si na toto území činí nárok.[9][12] V referendu v roce 1967 obyvatelé Gibraltaru drtivou většinou odmítli návrhy na španělskou svrchovanost a v referendu v roce 2002 návrhy na sdílenou svrchovanost. Gibraltar nicméně udržuje se Španělskem úzké hospodářské a kulturní vazby, mnoho Gibraltarčanů hovoří španělsky a také místním dialektem známým jako llanito.
Od brexitu není Gibraltar členem Evropské unie, ale probíhají jednání o jeho účasti na Schengenské dohodě, která by usnadnila pohyb na hranicích mezi Gibraltarem a Španělskem.[13] K březnu 2023 se rozhovory zdály být na mrtvém bodě.[14]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Gibraltar pochází z arabského slova جبل طارق romanizováno Džebel al-Tárik, doslova Tárikova hora, pojmenovaná podle maurského vojevůdce z 8. století Tárika ibn Zijáda.[15][16]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Gibraltarská skála byla obývána už od doby kamenné. Právě zde byla v lomu Forbes roku 1848 objevena první lebka neandrtálce ještě před slavným objevem v německém Neanderthalu. O Gibraltaru se dozvídáme z fénických, kartaginských i římských pramenů (latinské jméno je Calpe). V době stěhování národů odsud odpluli barbarští Vandalové do Afriky. V roce 711 zde přistálo vojsko Arabů a marockých Berberů vedené Tárikem ibn Zijádem, které dobylo křesťanskou vizigótskou říši na poloostrově. Skála byla přejmenována po dobyvateli na Džabal at-Tárik (Tárikova hora či skála),[15] z čehož vznikl zkomolením Gibraltar. Maurové na skále postavili pevnost, z níž se části zachovaly dodnes. Pevnost byla během reconquisty dobyta v roce 1462 kastilským vojskem.[zdroj?]
Během války o španělské dědictví byl v roce 1704 Gibraltar dobyt nizozemsko-britským expedičním sborem vedeným admirálem Georgem Rookem a tento stav byl formalizován v roce 1713 Utrechtskou smlouvou. Španělé zkoušeli Gibraltar několikrát neúspěšně dobýt zpět, za nejtvrdší nápor se považuje takzvané Velké obležení v letech 1779 až 1783 během americké války za nezávislost.[zdroj?]
Za druhé světové války bylo veškeré civilní obyvatelstvo evakuováno a Gibraltar se opět změnil v pevnost a námořní základnu. Odsud Britové ovládali vstup do Středozemního moře a byli schopni zásobovat Maltu a Severní Afriku. 25. září 1940 se stal Gibraltar cílem náletu 83 francouzských letadel, což byla odveta za britské akce v Mers-el-Kébiru a Dakaru. Španělsko uzavřelo za války pevninské přístupy k pevnosti, odmítlo ale umožnit průchod německým jednotkám, které by chtěly pevnost napadnout nebo se na útoku také podílet.[17]
I po válce napjaté vztahy s Frankovým Španělskem pokračovaly. Do roku 1991[zdroj?!] byla na východní straně skály instalována ohromná plechová „střecha“, která sloužila k zachytávání dešťové vody během španělské blokády.[zdroj?]
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Gibraltar, závislé území Spojeného království, užívá vedle britských symbolů i své vlastní.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Gibraltarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se dvěma pruhy, bílým a červeným, o poměru šířek 2:1. V bílém pruhu je umístěn červený hrad se třemi věžemi. Z hradu visí do červeného pruhu, na žlutém řetězu, žlutý klíč obrácený k žerdi.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Gibraltarský znak je tvořen zlatě lemovaným bílo-červeným štítem, v bílém poli je červený hrad se třemi věžemi, z něhož visí, na žlutém řetězu, zlatý klíč, obrácený (heraldicky) vpravo. Pod štítem je zlatá stuha s latinským mottem MONTIS INSIGNIA CALPE (česky Znak hory Calpe).
Hymna
[editovat | editovat zdroj]Gibraltarská hymna (anglicky Gibraltar Anthem) je píseň, jejímž autorem (hudba i text) je Peter Emberley.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Gibraltar má rozlohu 6,5 km². Hranice se Španělskem je dlouhá 1,2 km, dalších 12 km je pobřeží. Vápencová skála Rock of Gibraltar, na které se Gibraltar rozkládá a která odděluje Gibraltarskou zátoku od Středozemního moře, má v nejvyšším bodě 426 m. Na Gibraltaru není zdroj pitné vody, kromě sběru dešťové vody se dnes k jejímu získání využívá reverzní osmóza. Hustota osídlení činí přes 4200 obyvatel na km². Prostor na Gibraltaru je velmi omezen, takže jediná pevninská silnice na Gibraltar až do roku 2023 křížila dráhu mezinárodního letiště. Tato unikátní křižovatka je řízena běžnými semafory. Nová silnice s tunelem pod letištěm byla otevřena v březnu 2023.[18]
Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Tyto opice, náležící k druhu magot bezocasý (Macaca sylvanus), si místní obyvatelé velmi hýčkají, mimo jiné i kvůli legendě, která tvrdí, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Následkem až přehnané péče jsou opice vůči lidem značně drzé.[zdroj?]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Gibraltarská ekonomika je založená na turistice, obchodu a finančních službách. Na Gibraltaru je zaregistrováno více firem, než má obyvatel.[zdroj?] Ročně navštíví Gibraltar přes 7 milionů turistů. Gibraltar rovněž vydává svoje vlastní mince a bankovky – gibraltarskou libru, je však možné běžně platit i britskými librami a bez problému eurem, ale vrací svou měnu.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dictionary.com: Gibraltar Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Better late than never: Gibraltar 'becomes' city after 180-year delay. The Guardian. 28 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2022.
- ↑ The Free Dictionary: Gibraltar Archivováno 26. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ STATISTICS OFFICE. Abstract of Statistics 2009 [online]. Statistics Office of the Government of Gibraltar, 2009 [cit. 2010-11-12]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2014. The civilian population includes Gibraltarian residents, other British residents (including the wives and families of UK-based servicemen, but not the servicemen themselves) and non-British residents. Visitors and transients are not included. In 2009, this broke down into 23,907 native-born citizens, 3,129 UK British citizens and 2,395 others, making a total population of 29,431. On census night, there were 31,623 people present in Gibraltar.
- ↑ Brexit makes Gibraltar even more important to the UK [online]. 24 November 2016 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017.
- ↑ Gibraltar: what is at stake? [online]. 21 July 2009 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2022.
- ↑ Inside the rock: Gibraltar's strategic and military importance is complemented by financial and gaming leadership [online]. 12 November 2015 [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017.
- ↑ FOREIGN AND COMMONWEALTH OFFICE. Country Profiles: Gibraltar [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 March 2015. , Foreign and Commonwealth Office, 6 May 2010; retrieved 16 April 2015
- ↑ a b (španělsky) Informe sobre la cuestión de Gibraltar, Spanish Foreign Ministry. Archivováno 25. 3. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Daniel Boffey and Sam Jones (November 2017) "Gibraltar heading for abrupt exit from single market, says Spain" Archivováno 19. 6. 2018 na Wayback Machine. The Guardian
- ↑ RAHIR, Patrick; CANCELA-KIEFFER, Michaela. Spain makes pledge on Gibraltar: 'Brexit won't change anything' [online]. 8 February 2018 [cit. 2018-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2018.
- ↑ History and Legal Aspects of the Dispute [online]. The Ministry of Foreign Affairs, European Union and Cooperation [cit. 2018-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2018.
- ↑ Chief Minister's Statement – The New Year's Eve 'In-Principle' Agreement: A Post Brexit Deal for Gibraltar - 946/2020 [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 December 2020.
- ↑ JOPSON, Barney; BOUNDS, Andy; CAMERON-CHILESHE, Jasmine. Passport rift between UK and Spain leaves Gibraltar in limbo. Financial Times. 24 March 2023. Dostupné online [cit. 24 March 2023].
- ↑ a b Legendární Gibraltar: Vydejte se k bráně do Evropy, kterou střeží opice bez ocasů - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
- ↑ W. MONTGOMERY WATT; PIERRE CACHIA. A History of Islamic Spain. [s.l.]: Transaction Publishers, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 March 2023. ISBN 978-0-202-30936-1. S. 8.
- ↑ FAGGIONI, Gabriele. Tajné operace Wermachtu - útočené plány z let 1935–1945 (původním názvem: Geheime Operationen der Wermacht - Angriffsplane von 1935–1945). Překlad Vladimír Pilát. 1. vyd. Praha: Grada, 2019. 208 s. ISBN 978-80-271-2200-4. Kapitola V. - Francie a Jižní Evropa: Operace Felix, s. 139 až 144.
- ↑ Airport Tunnel to open on 31st March 2023 - 177/2023. Government of Gibraltar [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Mešita Ibrahim-al-Ibrahim
- Obléhání Gibraltaru (1309)
- Pokroková demokratická strana (Gibraltar)
- Židé na Gibraltaru
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gibraltar na Wikimedia Commons
- Průvodce Gibraltar ve Wikicestách
- Slovníkové heslo Gibraltar ve Wikislovníku
- Gibraltar – vojenská minulost Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.