From ná- + dvůr + -í.
nádvoří n (diminutive nádvoříčko)
- a courtyard
Declension of nádvoří (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
nádvoří
|
nádvoří
|
genitive
|
nádvoří
|
nádvoří
|
dative
|
nádvoří
|
nádvořím
|
accusative
|
nádvoří
|
nádvoří
|
vocative
|
nádvoří
|
nádvoří
|
locative
|
nádvoří
|
nádvořích
|
instrumental
|
nádvořím
|
nádvořími
|
- “nádvoří”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “nádvoří”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “nádvoří”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)