přizpůsobit
přizpůsobit (Tschechisch)
[Bearbeiten]| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| přizpůsobovat | přizpůsobit | |
| Zeitform | Wortform | |
| Futur | 1. Person Sg. | přizpůsobím |
| 2. Person Sg. | přizpůsobíš | |
| 3. Person Sg. | přizpůsobí | |
| 1. Person Pl. | přizpůsobíme | |
| 2. Person Pl. | přizpůsobíte | |
| 3. Person Pl. | přizpůsobí | |
| Präteritum | m | přizpůsobil |
| f | přizpůsobila | |
| Partizip Perfekt | přizpůsobil | |
| Partizip Passiv | přizpůsoben | |
| Imperativ Singular | přizpůsob | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:přizpůsobit | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Anmerkung:
- siehe auch: způsobit, přizpůsobit se
Worttrennung:
- při·způ·so·bit
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɪspuːsɔbɪt]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] transitiv: etwas so gestalten, dass es in einer bestimmten Situation den Umständen entspricht; anpassen, angleichen
Synonyme:
- [1] adaptovat, modifikovat, upravit
Beispiele:
- [1] Rodinný dům musel architekt přizpůsobit předpisům CHKO.
- Das Einfamilienhaus musste der Architekt an die Vorschriften des Naturschutzgebietes anpassen.
Wortfamilie:
Übersetzungen
[Bearbeiten]- [*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „přizpůsobit“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „přizpůsobiti“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „přizpůsobiti“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „přizpůsobit“