Zelená Hora (Polsko)

Zelená Hora ; Zielona Góra
	Radnice a Staré náměstí
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°56′ s. š., 15°30′ v. d.
Nadmořská výška	154 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Lubušské
Okres	městský okres
	Zelená Hora
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	278,3 km²
Počet obyvatel	140 002 (2021)
Hustota zalidnění	503 obyv./km²
Správa
Starosta	Janusz Kubicki
Oficiální web	www.zielona-gora.pl
Telefonní předvolba	+48 68
PSČ	65-001 až 65-950
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zelená Hora^[2]^[3]^[4]^[5]^[6] (polsky Zielona Góra, německy Grünberg in Schlesien) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství. Má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Zelená Hora. Leží na historickém území Dolního Slezska, ale vazby na zbytek regionu a s tím i slezská identita v posledních desetiletích zeslábly a město je spíše vnímáno jako správní, kulturní a ekonomické centrum oblasti, pro kterou se vzhledem k názvu vojvodství vžilo nepřesné označení Lubušsko. Žije zde přibližně 140 tisíc^[1] obyvatel.

Administrativní členění

K městu byly v roce 1961 připojeny obce Jędrzychów a Chynów, v roce 1986 Raculka, od roku 2015 sestává z celkem osmnácti obcí a stala se tak rozlohou šestým největším městem Polska, z toho 55 % území tvoří lesy. Seznam obcí (v závorce německý název, dosud užívaný v německojazyčné historické a místopisné literatuře):

Barcikowice (Groß Hänchen)
Drzonków (Drentkau)
Jany (Janny)
Jarogniewice (Hartmannsdorf)
Jeleniów (Droseheydau)
Kiełpin (Külpenau)
Krępa (Krampe)
Łężyca (Lansitz)
Ługowo (Wilhelminenthal)
Nowy Kisielin (Deutsch Kessel)
Ochla (Ochelhermsdorf)
Przylep (Schertendorf)
Racula (Lawaldau)
Stary Kisielin (Polnisch Kessel)
Sucha (Zauche)
Zatonie (Günthersdorf)
Zawada (Sawade)

Dějiny

Území patřilo od 8. století k slovanským doménám. První písemná zmínka o Zelené Hoře pochází z roku 1302, v roce 1323 získala městská práva. Byla součástí Hlohovského knížectví slezských Piastovců a patřila Koruně království českého. Roku 1524 byl připojena k Habsburské monarchii. Po první slezské válce roku 1742 připadla Prusku.

Do roku 1945 byla okresním městem provincie Slezsko a střediskem textilního průmyslu s počtem obyvatel kolem 15 až 25 tisíc, převážně protestantů.

Po druhé světové válce, v níž neutrpěla velké materiální škody, byla přičleněna k socialistickému Polsku. Autochtonní německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů a osadníci z centrálního Polska. Jako krajské město prošla Zelená Hora v éře socialismu rychlým hospodářským rozvojem, staré město obklopil prstenec nových sídlišť a počet obyvatel přesáhl v roce 1980 hranici 100 tisíc.

Do povědomí veřejnosti se město zapsalo Festivalem sovětské písně (Festiwal Piosenki Radzieckiej) pořádaným v letech 1965–1989.

Současnost

Zelenohorské vinice s Pavilonem palem a viniční kaplí

„Polské hlavní město vína“ je centrem jedné z nejsevernějších vinařských oblastí v Evropě, existence vinic je doložena už začátkem 14. století. Devítidenní zářijové Vinobraní (Winobranie) patří k nejdůležitějším kulturním a gastronomickým událostem ve městě, od 90. let také jako město kabaretů. Sportu slouží úspěšný plochodrážní klub Falubaz.

Školství

Zelenohorská univerzita (Uniwersytet Zielonogórski) vznikla v roce 2001 spojením Vysokého učení technického a Vysoké školy pedagogické, obojí bylo založeno v 60. letech.

Doprava

Městem prochází železniční magistrála Vratislav – Štětín. Historické nádraží Zielona Góra z roku 1871 přečkalo druhou světovou válku, ale roku 1960 bylo kompletně zbořeno a nahrazeno bezvýrazným panelovým kvádrem a v roce 2003 technicky zmodernizováno.
rychlostní silnice S3 spojuje Baltské moře s Krkonošemi a do budoucna českou hranicí.
Linkové autobusy mají přeshraniční spojení.

Památky

Kostel sv. Hedviky- pozdně gotické síňové trojlodí se starším pravoúhlým závěrem a příčnou lodí, cihlová stavba s barokními klenbami a barokní věží na severní straně; vnitřní zařízení novogotické z konce 19. století; pozoruhodna raně barokní kruchta se 14 deskovými obrazy Krista a apoštolů; od roku 1972 slouží jako konkatedrála spojené diecéze Zelená Hora-Gorzów Wielkopolski.
Kostel matky Boží Čenstochovské - hrázděná stavba na křížovém půdorysu
Radnice a měšťanské domy starého města
Luteránský kostel augsburského vyznání
Wieża Braniborska - astronomická věž z roku 1859 v místní části Braniborskie, veřejnosti přístupná hvězdárna
ruina zámku Günthersdorf

Muzea

regionální Muzeum Ziemi Lubuskiej
skanzen s kostelem Všech svatých v místní části Ochla (etnografické muzeum)

Slavní rodáci

Bartholomaeus Pitiscus (1561-1613), matematik, teolog a astronom
Abraham Scultetus, kalvínský teolog
Rudolf Haym (1832-1921), pruský filozof
Wilhelm Foerster (1832-1921), astronom
Maryla Rodowicz, zpěvačka
Olga Tokarczuková (* 1962), spisovatelka a novinářka
Tomasz Lis, novinář
L.U.C. raper
Krzysztof Bosak - polský nacionalistický politik

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-04].
↑ V polské Zelené Hoře vybouchly desítky plynových sporáků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-11-10 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
↑ Polské město chtělo být jako Hollywood. Peníze ale nevyšly na celý nápis. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-15 [cit. 2021-11-26]. Cit. V polském městě Zelená Hora to mělo být „jako v Hollywoodu“'. Dostupné online.
↑ PODSKALSKÁ, Jana. Chuť zelenohorského vína a vikingové ve Wolinu. Vydejte se na výlet do Polska [online]. Deník.cz, 2018-09-08 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
↑ Začalo Vinobraní v Zelené Hoře! [online]. Polish Tourism Organisation, 2020-09-05 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
↑ ŠTENGL, Michal. Accolade rozšiřuje industriální park v polské Zelené Hoře. Prvním nájemcem je DHL [online]. transport-logistika.cz, 2021-03-04 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelená Hora na Wikimedia Commons
Webové stránky městského úřadu

[7a0ace8e91553ad90d485ccb0f07eac525bd5359-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-04].

[2] V polské Zelené Hoře vybouchly desítky plynových sporáků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-11-10 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.

[3] Polské město chtělo být jako Hollywood. Peníze ale nevyšly na celý nápis. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-15 [cit. 2021-11-26]. Cit. V polském městě Zelená Hora to mělo být „jako v Hollywoodu“'. Dostupné online.

[4] PODSKALSKÁ, Jana. Chuť zelenohorského vína a vikingové ve Wolinu. Vydejte se na výlet do Polska [online]. Deník.cz, 2018-09-08 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.

[5] Začalo Vinobraní v Zelené Hoře! [online]. Polish Tourism Organisation, 2020-09-05 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.

[6] ŠTENGL, Michal. Accolade rozšiřuje industriální park v polské Zelené Hoře. Prvním nájemcem je DHL [online]. transport-logistika.cz, 2021-03-04 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Okresy v Lubušském vojvodství

Městské okresy	Gorzów Wielkopolski • Zelená Hora

Zemské okresy	Gorzów • Krosno Odrzańskie • Międzyrzecz • Nowa Sól • Słubice • Strzelce-Drezdenko • Sulęcin • Świebodzin • Wschowa • Zaháň • Zelená Hora • Żary

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)