Lubušské vojvodství
Lubušské vojvodství Województwo lubuskie | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Gorzów Wielkopolski (vojvoda) Zelená Hora (samospráva) |
Status | Vojvodství |
Souřadnice | 52°11′ s. š., 15°20′ v. d. |
Rozloha | 13 987,93 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 010 177 (2020) |
Hustota zalidnění | 72,2 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Polsko |
Nadřazený celek | Polsko |
Podřízené celky | Okresy • městské: 2 • venkovské: 12 Gminy • městské: 9 • městsko-vesnické: 34 • vesnické: 39 |
Vojvoda | Władysław Dajczak (PiS) |
Maršálek | Elżbieta Polak (PO) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | PL-08 |
NUTS | PL43 |
Označení vozidel | F |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubušské vojvodství (polsky Województwo lubuskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na západě země u hranic s Německem na pomezí čtyř historických regionů: Slezska, braniborské Nové marky, Velkopolska a Dolní Lužice. Sídlem vojvody (vládní správy) je město Gorzów Wielkopolski a samosprávných orgánů (maršálek a zastupitelstvo) Zelená Hora. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2.
Historické regiony a Lubušsko
[editovat | editovat zdroj]Lubušské vojvodství zahrnuje části několika historických zemí, které před rokem 1945 nikdy netvořily jeden celek. Jsou to:
- severozápadní část Dolního Slezska: Zelená Hora, Nowa Sól, Zaháň
- jižní polovina braniborské Nové marky: Gorzów Wielkopolski[pozn. 1], Kostřín, Słubice, Drezdenko
- západní okraj Velkopolska: Babimost, Międzyrzecz, Skwierzyna, Wschowa
- polský díl Dolní Lužice: Gubin, Żary, Łęknica
Zemská příslušnost centrální části vojvodství s městy Świebodzin, Krosno Odrzańskie a Sulechów je sporná: jedná se o původně slezská území, která na sklonku 15. století (Krosno, Sulechów), případně na začátku 19. století (Świebodzin), připadla Braniborsku.
Na základě Jaltské a Postupimské konference byla určena nová východní hranice Německa na Odře a Lužické Nise. Inkriminované území připadlo socialistickému Polsku a proběhla na něm téměř úplná výměna obyvatelstva. Ze začátku bylo spravováno v rámci Obvodu II. Dolní Slezsko (jižní část) a Obvodu III. Západní Pomořansko (severní část)[pozn. 2], načež v září 1945 došlo k přičlenění podstatné jeho části s Gorzówem a Zelenou Horou k Poznaňskému vojvodství a zbytku v červnu 1946 k Vratislavskému.
V roce 1950 vzniklo „staré“ Zelenohorské vojvodství a byl tak poprvé v dějinách vytvořen administrativní celek v hrubých rysech odpovídající dnešnímu Lubušskému vojvodství (patřil k němu navíc okres Hlohov). Při zavedení 49 „malých krajů“ roku 1975 došlo k jeho rozdělení mezi Gorzówské a „nové“ Zelenohorské s výjimkou Wschowy, která odteď spadala pod Lešno, a Hlohova přičleněného k Lehnickému vojvodství.
Správní reforma z roku 1998 vlastně obnovila Zelenohorské vojvodství z období 1950–1975 (vyjma Hlohova), přičemž Gorzów Wielkopolski se stal jeho druhým hlavním městem a název byl změněn na kvazihistorický. Ten je odvozen od městečka Lubuš (Lebus), které nyní leží mimo jeho území na německém břehu Odry a ve středověku bylo centrem kmenového území slovanských Lubušanů, na něž se polská poválečná propaganda odvolávala při odůvodňování svých historických nároků na „znovuzískaná území“. Lubušsko v tom smyslu tvořila oblast na Odře mezi ústím Lužické Nisy a Noteće, zahrnovalo tedy zhruba severozápadní čtvrtku dnešního vojvodství.[1]
Po druhé světové válce a zejména po roce 1998 byl termín Lubušsko (polsky Ziemia Lubuska) oprášen a získal nový význam jakožto synonymum pro území celého Lubušského (dříve Zelenohorského) vojvodství, které dnes fakticky tvoří jednu funkční oblast a vzhledem k poválečné výměně populace a vymizelé braniborské, lužické či slezské identitě současných obyvatel se také stává novým kulturně-zeměpisným regionem na mapě Polska.[2][3][4]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Lubušské vojvodství má rozlohu 13 987,93 km². V červnu 2020 čítalo 1 010 177 obyvatel[5] a je tak po Opolským druhým nejméně lidnatým polským vojvodstvím. Míra urbanizace činí 64,95 %[6], hustota zalidnění je na polské poměry značně podprůměrná (72,21 obyv./km²).
Nachází se na západě Polska a sousedí:
- na západě se spolkovými zeměmi Braniborsko a Sasko v Německu, délka hranice je 195,6 km;
- na jihu s Dolnoslezským vojvodstvím, délka hranice je 224,4 km;
- na východě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice 278,3 km;
- na severu se Západopomořanským vojvodstvím, délka hranice je 206,2 km;
Celé území vojvodství se rozkládá v nížinných oblastech, které jsou součástí Středoevropské nížiny, přesněji Středopolských nížin nebo Jihobalstského pojezeří. Míra zalesnění je s odstupem nejvyšší v Polsku – v roce 2018 činila 49,3 %.[7] V Lubušském vojvodství se nachází Národní park Ústí Warty, část Drawenského národního parku a dále osm chráněných krajinných oblastí (park krajobrazowy). Z více než 500 jezer jsou největší Sławskie v okrese Wschowa, Niesłysz poblíž Świebodzina a Osiek u městečka Dobiegniew. Vodní plochy představují přes 9 % území vojvodství.[8]
Okresy
[editovat | editovat zdroj]Lubušské vojvodství je rozděleno na 12 okresů a dvě města s postavením okresu (městské okresy) – Zelená Hora (141 222 obyvatel[9]) a Gorzów Wielkopolski (123 609 obyvatel[10]). Třetím stupněm administrativního členění jsou 82 gminy, z toho 9 městských, 34 městsko-vesnické a 39 vesnických.
Okres | Sídlo | Počet obyvatel (2019) |
---|---|---|
Okres Gorzów (Powiat gorzowski) | Gorzów Wielkopolski | 71 836 |
Okres Krosno Odrzańskie (Powiat krośnieński) | Krosno Odrzańskie | 54 829 |
Okres Międzyrzecz (Powiat międzyrzecki) | Międzyrzecz | 57 565 |
Okres Nowa Sól (Powiat nowosolski) | Nowa Sól | 86 156 |
Okres Słubice (Powiat słubicki) | Słubice | 46 929 |
Okres Strzelce-Drezdenko (Powiat strzelecko-drezdenecki) | Strzelce Krajeńskie | 49 009 |
Okres Sulęcin (Powiat sulęciński) | Sulęcin | 35 193 |
Okres Świebodzin (Powiat świebodziński) | Świebodzin | 55 790 |
Okres Wschowa (Powiat wschowski) | Wschowa | 38 831 |
Okres Zaháň (Powiat żagański) | Zaháň | 78 953 |
Okres Zelená Hora (Powiat zielonogórski) | Zelená Hora | 75 559 |
Okres Żary (Powiat żarski) | Żary | 96 111 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Landsberg an der Warthe obdržel v roce 1945 polský název Kobylagóra, záhy změněn na Gorzów nad Wartą. V květnu 1946 byl přejmenován na Gorzów Wielkopolski přestože k Velkopolsku v žádném historickém období nepatřil a pouze v letech 1945–1950 byl prozatímně součástí Poznaňského vojvodství. Odstranění přídavného jména Wielkopolski z názvu je v 21. století předmětem veřejné debaty ve městě.
- ↑ Takzvaná Znovuzískaná území se v prvních měsících polského panování dělila na čtyři správní obvody: I. Opolské Slezsko, II. Dolní Slezsko, III. Západní Pomořansko, IV. Mazurský
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KORCZ, Władysław: Ziemia Lubuska w historiografii polskiej, 1983. Dostupné online.
- ↑ OSĘKOWSKI, Czesław: Ziemia Lubuska – rodząca się tożsamość, nowe aspiracje, 2019. Dostupné online.
- ↑ NODZYŃSKI, Tomasz; TURECZEK, Marceli. Ziemia Lubuska: dziedzictwo kulturowe i tożsamość regionu w perspektywie powojennego siedemdziesięciolecia. Zielona Góra – Gorzów Wielkopolski: Polskie Towarzystwo Historyczne, 2015. 398 s. ISBN 9788394090715. (polsky)
- ↑ WOŹNIAK, Henryk Maciej. Jaka jest lubuska tożsamość? O ile jest.... Gazeta Wyborcza [online]. 7.3.2008. Dostupné online.
- ↑ Obyvatelstvo podle vojvodství – údaje ke dni 30. 6. 2020. demografia.stat.gov.pl [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26.
- ↑ Údaje za rok 2018
- ↑ Lubuskie.pl: Lubušské – polský zelený ostrov (Lubuskie – polska zielona wyspa).
- ↑ Lubuskie.pl: Lubušské je pravá země jezer (Lubuskie to prawdziwa kraina jezior).
- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019
- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubušské vojvodství na Wikimedia Commons
- Oficiální webový portál