Přeskočit na obsah

Velim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velim
Kostel svatého Vavřince
Kostel svatého Vavřince
Znak obce VelimVlajka obce Velim
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKolín
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 232 (2024)[1]
Rozloha15,70 km²[2]
Nadmořská výška203 m n. m.
PSČ281 01
Počet domů729 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí Obránců míru 120
281 01 Velim
ouvelim@velim.cz
StarostaJosef Seifert
Oficiální web: www.velim.cz
Velim
Velim
Další údaje
Kód obce533831
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velim se nachází v okrese Kolín ve Středočeském kraji, asi 8 km severozápadně od Kolína. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 771 adres.[4] Součástí obce je i vesnice Vítězov.

Velim je také název katastrálního území o rozloze 12,56 km².[5]

Pravěk a středověk

[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce patří k nejstarším sídlům středních Čech. Archeologické nálezy v lokalitě Skalka dokládají, že Velim byla osídlena od paleolitu. Nejvýznamnější nálezy pocházejí z doby neolitu, kdy se sídliště kultury s lineární keramikou rozkládalo naproti bývalé čokoládovně na ploše závodu BallAerocan.[6]. Souvislé osídlení pokračovalo i v době halštatské, laténské a hradištní. Z období vlády prvních Přemyslovců v 10.-11. století pochází archeology zdokumentované hradiště.[7] Také patrocinium kostela svatého Vavřince svědčí pro původ v této době, i když samotná stavba bývá datována až do přelomu doby románské a gotické, kdy tuto lokalitu vlastnil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. V 1. polovině 14. století se stala součástí poděbradského panství. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 v obci sídlila výrazná evangelická menšina obyvatelstva.

Plakát na Velimskou továrnu, Praha, 90. léta 19. století

Málo významná zemědělská obec nabyla na důležitosti poté, co byla na nedaleko vedoucí olomoucko-pražské železnici (zprovozněné již roku 1845) postavena v roce 1867 zastávka. Velký vliv na tom měl potomek maďarské evangelické šlechty, evangelický farář a superintendent české církve helvetské Justus Emanuel Szalatnay. Jeho jméno je spjato i se začátky velimského Akciového cukrovaru, který vznikl ve stejném roce a místní továrny na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky (1869), na kterých se podílel spolu s bratrancem Janem Pavlem.[8] Ve Velimi postupně vznikla i cementárna (1888), továrna na piana (1920) a navíc dvě cihelny. Roku 1868 zde byl založen Sokol, který se významně podílel na společenském životě v obci.[9] Mezi lety 1850 a 1930 se počet obyvatel Velimi zhruba zdvojnásobil, takže před druhou světovou válkou měla obec přes 2400 usedlých.

Velim proslula především díky továrně na kávové náhražky, cukrovinky a čokoládu. V roce 1892 ji židovská rodina Glaserů převzala od rodiny Szalatnayů. Právě zde byla vyrobena první žvýkačka ve střední Evropě (RICI, 1902) a po první světové válce poprvé produkovány duté celočokoládové figurky, zde i balené a ručně malované.[10] V již znárodněné továrně se pak v letech 1968 až 1994 vyráběla legendární žvýkačka Pedro.[11]

Velimská čokoládovna byla zrušena roku 1994 (výstavný areál však stále stojí), bývalá továrna na piana je nevyužita a na počátku 21. století byla obdivuhodná budova velimského cukrovaru s elegantním novogotickým dekorem dokonce zbořena. Podobně dopadla cihelna při Sokolské ulici, ze které zbyl jen komín. Průmyslové dědictví obce, díky kterému se Velim povznesla do všeobecného povědomí, velikosti a významu je zatím opomíjeno, nicméně do budoucna skýtá značný potenciál, zvýrazněný polohou Velimi na důležité železnici mezi Prahou a Pardubicemi. Kromě toho je z turistického hlediska atraktivní především katolický kostel sv. Vavřince z 13. století, historická evangelická komunita a přírodní lokality V jezírkách a Skalka u Velimi.

Název obce na Kolínsku měl také svou historii. Do roku 1850 pod názvem Velímě, jako osada obce Velyně v okr. Kolín; od roku 1880 obec Velím v okr. Kolín; od roku 1921 Velim v okr. Kolín, německy Wellen.

V Národním domě přednášel na počátku 20. století i profesor Tomáš Garrigue Masaryk. V létě, 23. června 1901 tam pronesl také projev, který ještě v tomto roce vyšel knižně v Praze (Naše politická situace). Velimská přednáška T.G. Masaryka byla konána po schůzi realistů (lidové strany pokrokové) a návštěvě císaře v Praze.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín[12]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

V obci Velim (2016 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, 2 cihelny, továrna na cukrovinky, hospodářské strojní družstvo, továrna na piana, slévárna kovů, lidové stavební družstvo, stavební podnikatelství, strojírna.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cukrář, 8 hostinců, kapelník, lékárna, malíř, obchod s mlékem, modistka, obchod s obuví Baťa, pohřební ústav, 14 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro katolickou farní osadu Velim, hospodářské úvěrní družstvo, školka, 2 zahradnictví, zednický mistr, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Ve vsi Vítězov (420 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Velimi) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] cihelna, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, kovář, 4 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

  • Martin Rohlíček, v letech 1728–1735 byl nositelem biskupského svěcení původní Jednoty bratrské. Ordinován byl D. E. Jablonským[19][20]János Breznay
  • János Breznay (okolo 1755–1800) byl evangelickým farářem helvetského vyznání. Do Čech (do Sloupnice) přišel 16. června 1783 z Uher. V období 1784-1788 byl farářem ve Sloupnici, v období 1789-1800 byl farářem ve Velimi, kde 18. května 1800 umírá ve věku 45 let na mrtvici po dlouhotrvající nemoci. Zanechal po sobě manželku Dorotu.
  • Justus Emanuel Szalatnay (1834–1910), evangelický duchovní a hlavní hybatel modernizace Velimi
  • Primus Sobotka (1841–1925), novinář, překladatel, etnograf
  • Adolf Glaser ml. (1855–1928), významný průmyslník, majitel továrny na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky
  • František Kalda (1884–1969), germanista, pedagog, překladatel z nizozemštiny, němčiny, afrikánštiny a dalších jazyků
  • Olga Růžičková (1921–2019) – dokumentární režisérka, průkopnice čs. ekofilmu, držitelka 39 filmových cen [21]
  • Stanislava Součková (1923–1997), operní pěvkyně
  • Vladimír Karbusický (1925–2002), muzikolog, pedagog a sociolog
  • Jiří Škopek (1933–2018), malíř, grafik, restaurátor, keramik, ilustrátor a tvůrce betlémů
  • Jaroslav Souček (1935–2006), operní pěvec
  • Miroslav Vojtěchovský (* 1947), fotograf a vysokoškolský pedagog

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Katolický kostel sv. Vavřince na náměstí
Evangelický kostel z roku 1856
  • Kostel svatého Vavřince na východním konci náměstí, původně ze 13. století, přestavěn v raně gotickém slohu počátkem 14. století a znovu před 1408. Někdy po roce 1750 gotické klenby nahrazeny valenou klenbou s lunetami a roku 1771 na hřbitově postavena věž na místě starší dřevěné zvonice. Z raně gotické stavby se zachovala malá okénka, z roku 1408 nápis o posvěcení kostela a sedlový portál do sakristie.[22] Jižně od kostela stojí katolická fara, založená roku 1839, později rozšířená o budovu bývalé školy.[23]
  • Evangelický kostel na JZ okraji obce, prostorná stavba s věží v průčelí a s emporami uvnitř postavena 1856 na místě prosté toleranční stavby z roku 1784. Uvnitř cenné barokní lavice ze zrušeného kostela sv. Marie Magdaleny na Malé Straně v Praze.[22] Na sever od kostela stojí pseudogotická budova evangelické fary z roku 1871.[24]
  • Areál Velimské továrny na čokoládu, cukrovinky a kávové náhražky v Palackého ulici vedle železnice. Založena roku 1869 uherskou rodinou Szalatnayů. Roku 1892 ji koupila židovská rodina Glaserů. Továrna je proslulá první výrobou žvýkaček (nejen) v Rakousko-Uhersku od roku 1902, v meziválečném období dutými celočokoládovými figurkami a malými čokoládami s pohádkou tištěnou na obalu, které pokračovaly také po roce 1945. Žvýkačkami Sevak a především Pedro se výroba proslavila od druhé poloviny 60. let 20. století.[25] V roce 1937 v něm pracovalo 400 až 500 zaměstnanců. Úspěšný podnik, součást českého kulturního a hospodářského dědictví, který přežil dvě světové války i dva totalitní systémy, vydržel v nové éře svobodného podnikání jen pár let. V roce 1992 byl v rámci kupónové privatizace prodán švýcarskému potravinářskému gigantu Nestlé, který zde po dvou letech zrušil výrobu, se zdůvodněním, že neodpovídá portfoliu jejich výrobků. Výroba oblíbených žvýkaček byla přesunuta do závodů LIPO v Liberci a tam později zrušena.[11] Dnes je architektonicky hodnotný areál bývalé čokoládovny sídlem menších firem, díky čemuž je jeho většina alespoň stále v zachovalém stavu. Továrna je dominantou Velimi a skládá se z několikrát přestavovaných utilitárních staveb a dalších přístaveb, přičemž působivá je především hlavní budova s věží a klasicizujícími lizénami, zformovaná do dnešní podoby ve dvacátých letech 20. století. Zajímavý je i 35 metrů vysoký kruhový komín. V prostorech ležících naproti přes Palackého ulici bývaly především sklady, z nichž se zachoval jen jediný, který je dnes v dobrém stavu. Do této části areálu patřil také dům při silnici, postavený ve stylu klasicizujícího rondokubismu.
  • Dnes již zbouraná továrna na piana v Tylově ulici byla původně firmou na výrobu dřevěných beden a houpaček, založenou Václavem Rubešem v roce 1908. Po první světové válce zde pražská továrna Lada vyráběla marmeládu, sušenou zeleninu a cukrovinky. Od roku 1920 tu začal Josef Brož vyrábět piana, zatímco jeho bratr vedl hlavní podnikový závod v Praze, ve Spálené ulici. Po druhé světové válce byl podnik začleněn do národního podniku Továrna na piana se sídlem v Hradci Králové. Na tomto místě obec staví kluziště.[26]
  • Komín bývalé cihelny v Sokolské ulici jižně od Velimi. Tento 49 metrů vysoký komín je posledním pozůstatkem zbořené továrny Matěje Součka a Jana Strnada, postavené na přelomu 19. a 20. století.[27]
  • V jezírkách – přírodní památka severně od Velimi s orchidejovými loukami a dalšími ohroženými rostlinami a živočichy. Vyhlášena roku 1987, výměra 2,89 ha. [28]
  • Skalka u Velimi (Němečkův lom) – přírodní památka ležící východně od Velimi. Důležitá pro dobře zachovalou druhohorní mořskou faunu. Vyhlášena roku 1987 s výměrem 0,2 ha (celková rozloha lokality je 1,75 ha)Dále je také známa pod pojmy tzv. České Finsko kvůli vzhledu místa připomínající Finské podnebí.[29]
  • Na severovýchodním okraji vesnice se dochovaly archeologické pozůstatky hradiště Skalka ze střední doby bronzové.[30]
  • Na neolitickém sídlišti na severním okraji Velimi bylo archeologicky prouzkoumáno pravěké sídliště osídlené příslušníky kultury s lineární keramikou.[31]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 km je silnice I/38 Havlíčkův Brod - Kolín - Nymburk - Mladá Boleslav, ve vzdálenosti 2,5 km je silnice I/12 Praha - Kolín.
  • Železnice – Obec Velim leží na železniční trati 011 Praha - Český Brod - Pečky - Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160 km/h. Ze stanice Velim odbočuje spojovací kolej na Železniční zkušební okruh u Velimi, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Nová Ves I-Chotutice (v pracovních dnech 7 spojů) a Kolín-Velim-Poděbrady Žiželice (v pracovních dnech 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Po trati 011 vede linka S1 (Praha - Kolín) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Velim zastavovalo v pracovních dnech 30 párů osobních vlaků, o víkendu 23 párů osobních vlaků.

Galerie obrázků

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-29. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-13. 
  6. Archeologické nálezy z Velimi na webu české památky
  7. [Lutovský Michal, Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri Praha 2001, s. 348.]
  8. Archivovaná kopie. www.uhersko.com [online]. [cit. 2013-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-02. 
  9. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim
  10. Jouza L., Jouzová M., Podnikání ve sladkostech s trpkým koncem. Velimská továrna na cukrovinky, čokoládu a kávové náhražky a rodina Glaserů, in: Hamáčková V., Hanková M., Lhotová M. (ed.), Židé v Čechách 2, vyd. Židovské muzeum v Praze, Praha 2009, s. 20-49.
  11. a b http://www.labuznik.cz/clanky/zvykacka-v-cechach/
  12. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  13. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  16. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1816. (česky a německy)
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1847. (česky a německy)
  19. Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, 1999. Str. 77–82
  20. TENGLER, Jiří; MACEK, Ondřej. Postavy českého evangelictví [online]. [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. 
  21. Lovčí, Radovan: Odešla průkopnice ekologického filmu u nás, Lidové noviny, 22.10.2019, dostupné z: https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20191022/281870120216578
  22. a b E. Poche, Umělecké památky Čech IV., str. 194.
  23. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/katolicka-fara
  24. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/evangelicka-fara
  25. Jouza L., Jouzová M., Podnikání ve sladkostech s trpkým koncem. Velimská továrna na cukrovinky, čokoládu a kávové náhražky a rodina Glaserů, in: Hamáčková V., Hanková M., Lhotová M. (ed.), Židé v Čechách 2, vyd. Židovské muzeum v Praze, Praha 2009, s. 20–49.
  26. Jouza, L., a kol., Historie a současnost podnikání na Kolínsku, Pardubice 1999, s. 91.
  27. http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=5133
  28. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/v-jezirkach
  29. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/skalka-u-velimi-nemeckuv-lom
  30. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Velim, s. 334–336. 
  31. MIKEŠOVÁ, Veronika. Máme svůj objev roku, zkoumáme 7 tisíc let starou studnu ve Velimi. Cesty archeologie [online]. 2016-04-14 [cit. 2018-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]