Svatý Vavřinec

Svatý; Vavřinec
jáhen a mučedník
Narození	kolem roku 230; Huesca, dnešní Španělsko
Úmrtí	10. srpna 258; Řím
Příčina úmrtí	upálení na hranici
Svátek	10. srpna
Období	raná Římská říše a pozdní Římská říše
Rodiče	Orentius of Huesca a Patientia of Huesca
Místo pohřbení	Řím
Státní občanství	starověký Řím
Vyznání	křesťanství
Úřady	Diakon, 1. správce chrámové pokladny, péče o chudé
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství,; pravoslavná církev,; starokatolická církev,; luteráni,; anglikánské církve
Významné zasvěcené kostely	San Lorenzo in Miranda, San Lorenzo Fuori le Mura, San Lorenzo in Panisperna
Atributy	dalmatika, v pravé ruce rošt
Patronem	archivářů, knihovníků, kuchařů, a koželuhů, jeden z patronů města Řím
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Vavřinec (latinsky Laurentius) (kolem roku 230,^[1] Osca – 10. srpen 258, Řím) byl římský klerik, jeden ze sedmi diakonů, kteří byli umučeni při pronásledování křesťanů římským císařem Valerianem v roce 258.

Byl diakonem sv. Sixta II., který byl umučen krátce před ním. Po papežově smrti byl vyzván k vydání církevních pokladů, on je však namísto toho rozdal chudým, pro kteroužto vzpouru byl krutě umučen (zaživa upečen).

Za svatého jej považují katolíci, pravoslavní a některé větve anglikánů a luteránů. Katolická církev slaví jeho svátek 10. srpna.

Historie

Svatý Vavřinec byl muž původem z města Huesca v tehdejší římské provincii Hispánie (dnešní Španělsko), který získal náboženské vzdělání od arcidiakona Sixta v Římě. Když se Sixtus v roce 257 stal papežem, Vavřinec byl ustanoven diakonem a stal se odpovědným za spravování chrámové pokladny a za péči o chudé. Díky této službě je považován za prvního archiváře a pokladníka katolické církve a stal se proto patronem archivářů a knihovníků.

Za perzekuce doby císaře Valeriána v roce 258 zemřelo velké množství kněží a biskupů, zatímco křesťané náležící ke členům senátu byli zbaveni majetku a vyhnáni. Svatý Sixtus II. byl jednou z prvních obětí pronásledování, 6. srpna 258 byl sťat. Legenda citovaná sv. Ambrožem říká, že Vavřinec následoval papeže na jeho cestě k popravě, kde údajně prohlásil „Kam jdeš, můj drahý otče, bez svého syna? Kam spěcháš, svatý knězi, bez svého diakona? Předtím jsi nikdy nepředstoupil před oltář bez svého služebníka, a nyní tak chceš učinit beze mne?“ Papež mu údajně odpověděl: „Do tří dnů mě budeš následovat.“

Svatý Vavřinec byl dle legendy^[2] umučen na železném roštu nad horkým uhlím. Během této tortury sv. Vavřinec křičí: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře propečeného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Nebo se také traduje, že když císař Valerián přihlížel mučení sv. Vavřince, volal na něj Vavřinec z roštu „z této strany jsem již dost propečený, obrať mě tedy ještě na druhou stranu a uvěř!“

S. Ravik se ve své kompilační encyklopedii o svatých domnívá, že Vavřinec byl sťat, aniž by ovšem toto tvrzení doložil hodnověrným odkazem.^[1]

„Bohatství“ sv. Vavřince

Po smrti papeže Sixta II. požadoval prefekt římský, aby mu Vavřinec vydal bohatství chrámu. Sv. Ambrož jako nejranější zdroj legendy o sv. Vavřinci píše, že Vavřinec požádal o tři dny, aby mohl shromáždit majetek chrámu. Sv. Vavřinec se snažil dát tolik majetku, kolik bylo jen možné, chudým, aby tak zabránil jeho získání prefektem. Třetího dne se dostavil před římského prefekta a ukázal mu to, co považoval za největší bohatství chrámu, a to chudé, zmrzačené, slepé a trpící. Jedna zpráva zaznamenává, že prohlásil: „Chrám je skutečně bohatý, mnohem bohatší než váš císař.“ Pro tento čin otevřeného odporu byl následně umučen jako jeden z nejhorších zločinců.

Umučení

Podle tradice byl sv. Vavřinec odsouzen na místě dnešního kostela San Lorenzo in Miranda, umučen na místě dnešního kostela San Lorenzo in Panisperna, a pohřben na Via Tuburtina v katakombách presbytery Hippolitem a Justinem. Protože byl podle legendy upálen či upečen k smrti, bývá zobrazován s roštem v ruce a oblečen v dalmatice.

Císař Konstantin I. nechal na památku umučení sv. Vavřince vybudovat malou modlitebnu. Papež sv. Damasus I. ji nechal přebudovat na kostel, nyní známý jako San Lorenzo fuori le Mura, zatímco na místě umučení vznikl kostel San Lorenzo in Panisperna. Rošt, na němž byl umučen, je umístěn v kostele San Lorenzo in Lucina.

Uctívání

Svatý Vavřinec je uctíván v římskokatolické církvi, pravoslavné církvi a anglo-katolické tradici (větvi anglikánství); hlavní kostel ve městě Sydney v Austrálii jej má jako svého patrona.

Svatovavřinecká legenda se rozšířila již během 4. století. Mnoho křesťanů drží sv. Vavřince v hluboké úctě. Starokatolická církev v České republice má katedrálu sv. Vavřince v Praze na Petříně.

Sv. Vavřinec je uctíván zejména v Římě, kde patří mezi městské patrony. V Římě je mu zasvěceno mnoho chrámů, dále například katedrály v Janově a v Trogiru. Je patronem knihovníků, archivářů, kuchařů a koželuhů. Je také patronem mnichů z Ampleforth College. Jeho svátek 10. srpna je slaven po celém katolickém světě.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-343-X. S. 508.
↑ FARMER, David Hugh. The Oxford Dictionary of Saints. Oxford: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-19-283069-4. S. 288–289. (anglicky)

Literatura

SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu svatý Vavřinec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Vavřinec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Henry Wace, A Dictionary of Christian Biography: Laurentius
Catholic Encyclopedia Saint Lawrence
Golden Legend: „The Life of Saint Laurence“
Leo I: Sermon on St Lawrence
Orthodox Christianity Church of Saint Lawrence

[rfr1-1] RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-343-X. S. 508.

[2] FARMER, David Hugh. The Oxford Dictionary of Saints. Oxford: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-19-283069-4. S. 288–289. (anglicky)

[1]

[2]