Přeskočit na obsah

Světový operní repertoár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Scéna z Čarostřelce Carla Marii von Webera (litografie z doby kolem roku 1822)

Jako světový, mezinárodní či standardní operní repertoár se označuje soubor oper uváděných často na významných operních scénách po celém světě. Liší se tím jak od národních operních repertoárů, tedy oper, které se častěji uvádějí v jedné jazykové oblasti, tak i od operních děl uváděných jen výjimečně nebo vůbec. Standardní operní repertoár není ovšem pevně definován a odborníci se mohou lišit v názorech na to, zda daná opera do něj patří nebo ne. Navíc se operní repertoár vyvíjí tak, jak se objevují nové úspěšné kusy a starší upadají v zapomenutí anebo jsou naopak objevovány a znovu uváděny na scény.[1]

Níže uvedený seznam obsahuje operní díla, která se nacházejí na většině seznamů významných oper, uvedených v sekci Podklady k sestavení seznamu. Protože jde o seznamy pocházející výhradně z anglické jazykové oblasti a jsou v nich zahrnuty některé opery specifické pouze pro tuto oblast, byla vypuštěna díla skladatelů anglicky mluvících zemí, která nebyla podle databáze Operabase.com[2] od roku 2006 do poloviny roku 2008 ani jednou nastudována mimo anglicky mluvící země. Seznam pokrývá všechny hlavní žánry a zachycuje opery, jež se počátkem 21. století častěji objevovaly na světových operních scénách. Historicky sahá od raných oper 17. století psaných Monteverdim, Cavallim a Purcellem až po díla pozdního 20. století, jejichž autory jsou Messiaen, Berio či Britten. Stručné poznámky opery charakterizují či vysvětlují, proč jsou považovány za významné. Seznam je řazen podle data premiéry s výjimkou případů, kdy k ní došlo dlouho po skladatelově smrti; tehdy se řadí podle přibližného data vytvoření hudby.

Způsob sestavení seznamu zapříčinil, že v něm chybí některá díla populární či významná z historického hlediska, například vůbec nejstarší opery Dafné od Jacopa Periho, Händelův Xerxes či Auberova Němá z Portici, nemluvě o řadě stěžejních oper českého repertoáru. Také zde nejsou ani jedním dílem zastoupeni někteří významní operní skladatelé, vedle již zmíněného Periho například Alessandro Scarlatti, Antonio Vivaldi nebo Philip Glass. Je však velmi obtížné najít kritérium výběru, které by zohlednilo stejnou měrou popularitu na světových jevištích, postavení v českém repertoáru i historický význam oper a jejich skladatelů.

Opery jsou uváděny pod názvem nejčastěji používaným v Česku. Není-li ustálen, nebo pokud se jedná o opery v Česku méně známé, je připojen i originální nebo alternativní název.

1600–1699

[editovat | editovat zdroj]
Claudio Monteverdi držící tragickou divadelní masku (Domenico Fetti, 1640)
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Orfeus orig. L’Orfeo Monteverdi, ClaudioClaudio Monteverdi 1607 Orfeus je obvykle považován za první mistrovské operní dílo.[3]
Odyseův návrat do vlasti orig. Il ritorno d'Ulisse in patria Monteverdi, ClaudioClaudio Monteverdi 1640 Monteverdiho první opera pro Benátky, založená na Homérově Odysseji, dokazuje skladatelovo mistrovství v portrétování jedinečných osobností.[4]
Korunovace Poppey orig. L’incoronazione di Poppea Monteverdi, ClaudioClaudio Monteverdi 1642 Monteverdiho poslední opera se dnes často uvádí. Její benátský kontext může vysvětlit úplnou nepřítomnost moralizujícího tónu, častého v tehdejších operách.[4]
Ormindo Cavalli, FrancescoFrancesco Cavalli 1644 Jedna z prvních Cavalliho oper znovuoživených ve 20. století je považována za jedno ze skladatelových nejatraktivnějších děl.[4]
Giasone Cavalli, FrancescoFrancesco Cavalli 1649 V této opeře poprvé došlo k oddělení árie a recitativu.[4] Zároveň to byla nejpopulárnější opera 17. století.[5]
La Calisto Cavalli, FrancescoFrancesco Cavalli 1651 Devátá z jedenácti oper, které Cavalli napsal s libretistou Faustinim. Je známá svou satirou na božstva klasické mytologie.[6]
Gli equivoci nel sembiante Scarlatti, AlessandroAlessandro Scarlatti 1679 Scarlattiho první opera seria, napsal ji v 19 letech. Byla uvedena v Římě, v Teatro Sala Capranica.
Dido a Aeneas Purcell, HenryHenry Purcell 1683 Často považována za první skutečnou operu v angličtině. Nebyla poprvé provedena roku 1689 v dívčí škole, jak se někdy uvádí, ale již roku 1683 na dvoře krále Karla II.[7]
Královna víl orig. The Fairy Queen Purcell, HenryHenry Purcell 1692 Spíše semiopera než skutečná opera. Často považována za nejlepší Purcellovo dramatické dílo.[7]

1700–1749

[editovat | editovat zdroj]
Georg Friedrich Händel (Balthasar Denner, 1733)
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Agrippina Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1710 Händelova poslední opera komponovaná v Itálii byla nesmírně úspěšná,[8] a založila jeho pověst jako skladatele italské opery.[9]
Rinaldo Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1711 Händelova první opera pro Londýnské jeviště byla zároveň první operou v italštině uvedenou v Londýně.[9]
Giulio Cesare Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1724 Opera známá svou bohatou orchestrací.[9]
Tamerlano Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1724 Dílo nadané velkou dramatickou silou.[9]
Žebrácká opera Pepusch, Johann ChristophJohann Christoph Pepusch 1728 Satira na italskou opera seria, autorem libreta je John Gay; formát Žebrácké opery si udržel popularitu až do současnosti.[10]
Acis a Galatea Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1731 Jediné autorovo dramatické dílo na anglické libreto.[11]
Orlando Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1733 Další mistrovská Händelova opera, patřící k jeho nejlepším dílům.[11]
Služka paní Pergolesi, Giovanni BattistaGiovanni Battista Pergolesi 1733 Model mnoha dalších děl ve stylu opera buffa včetně Mozartových.[12]
Hippolyte et Aricie Rameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau 1733 Premiéra Rameauovy první opery vyvolala velkou kontroverzi.[13]
Ariodante Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1735 Dodnes vysoce hodnocena hudebními kritiky.[9]
Alcina Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1735 Spolu s předchozí operou Ariodante byla součástí první Händelovy operní sezóny v Covent Garden.[9]
Les Indes galantes Rameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau 1735 V tomto díle Rameau dal tradičně lehčímu žánru opery-baletu emocionální hloubku a sílu.[13]
Castor et Pollux Rameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau 1737 Dílo zprvu nepříliš úspěšné bylo znovu uvedeno roku 1754 a od té doby je přijímáno jako jedno z autorových nejlepších.[13]
Semele Händel, Georg FriedrichGeorg Friedrich Händel 1744 Dílo bylo původně provozováno jako oratorium. Jeho dramatické kvality ho však v současnosti prosadily i na operní scéně.[14]
Platée Rameau, Jean-PhilippeJean-Philippe Rameau 1745 Nejslavnější Rameauova komická opera. Původně určena ke dvorní zábavě, její nové uvedení roku 1754 jí zajistilo nesmírnou popularitu celého francouzského publika.[13]

1750–1799

[editovat | editovat zdroj]
Wolfgang Amadeus Mozart v roce 1777 (autor portrétu neznámý)
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
La buona figliuola Piccinni, NiccolòNiccolò Piccinni 1760 Piccinniho dílo bylo ve své době nesmírně populární v celé Evropě. Do roku 1790 je známo 70 nastudování opery, která byla prováděna ve všech evropských velkoměstech.[15]
Orfeus a Eurydika orig. Orfeo ed Euridice Gluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck 1762 Gluckova nejznámější opera. První dílo, v němž se skladatel pokusil reformovat výstřelky italské opera seria.[16]
Alcesta Alceste Gluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck 1767 Gluckova druhá „reformní“ opera, nyní obvykle provozovaná ve francouzské revizi z roku 1776.[17]
Bastien a Bastienka Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1768 Mozartův jednoaktový singspiel parodoval Rousseaův operní pokus Le Devin du Village.[18]
Mitridates, král pontský orig. Mitridate, re di Ponto Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1770 Čtrnáctiletý Mozart tuto operu napsal pro ansámbl virtuózních zpěváků a provedení trvá přes šest hodin.[18]
Lucio Silla Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1772 Další opera Mozartova dospívání. Po sepsání zaznamenala 25 repríz, a poté byla znovu uvedena až roku 1929.[18]
Ifigenie v Aulidě orig. Iphigénie en Aulide Gluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck 1774 Gluckova první opera určená pařížskému jevišti.[19]
Zahradnice z lásky orig. La finta giardiniera Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1775 První významnější Mozartova opera buffa.[18]
Král pastýřů orig. Il re pastore Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1775 Poslední opera Mozartova dospívání byla vytvořena na Metastasiovo libreto.[18]
Il mondo della luna Haydn, JosephJoseph Haydn 1777 Poslední že tří Haydnových oper na Goldoniho libreta.[20]
Armida Gluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck 1777 Gluck pro toto dílo použil libreto původně zhudebněné Lullym a Armidu měl sám ze svých oper nejraději.[21]
Ifigenie na Tauridě orig. Iphigénie en Tauride Gluck, Christoph WillibaldChristoph Willibald Gluck 1779 Gluckovo „poslední a snad největší mistrovské dílo“.[22]
Idomeneus orig. Idomeneo Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1781 Dílo považované za autorovu první zralou operu Mozart napsal po delší přestávce, během které žádné jevištní dílo nevytvořil.[23]
Únos ze serailu orig. Entführung aus dem Serail Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1782 První Mozartovo mistrovské dílo komického žánru a na německé libreto se dnes uvádí velmi často.[24]
Lazebník sevillský Paisiello, GiovanniGiovanni Paisiello 1782 Paisiellova nejznámější komická opera byla později zastíněna Rossiniho stejnojmenným dílem.[25]
Divadelní ředitel orig. Der Schauspieldirektor Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1786 Další Mozartův singspiel měl premiéru spolu se Salieriho operou Prima la musica, poi le parole[18]
Figarova svatba orig. Le nozze di Figaro Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1786 První ze slavné řady oper, při níž s Mozartem spolupracoval libretista Lorenzo da Ponte. Dnes je Figarova svatba nejpopulárnější Mozartovou operou.[18]
Don Giovanni Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1787 Druhá slavná Mozartova opera na text od Lorenza Da Ponte, nesčetněkrát promýšlený a záhadný příběh svůdníka Dona Juana.[18] Premiéra se konala v Praze v Nosticově divadle (dnes Stavovské divadlo).
Così fan tutte Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1790 Třetí a poslední Mozartova opera na Da Ponteho libreto, Così fan tutte (Takové jsou všechny) se v 19. století provozovala jen zřídka, protože zápletka byla považována za nemravnou.[26]
Titus La clemenza di Tito Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1791 Předposlední Mozartova opera byla mimořádně populární zhruba do roku 1830, pak pozbyla obliby, její kritické hodnocení začalo upadat a na původní úroveň se dostalo až po druhé světové válce.[18]
Kouzelná flétna orig. Die Zauberflöte Mozart, Wolfgang AmadeusWolfgang Amadeus Mozart 1791 Dílo hodnocené jako „apoteóza singspielu“ bylo v 19. století kritizováno jako zmatené a postrádající jasnou formu.[24] Je velmi populární v Německu a Rakousku.
Tajné manželství orig. Il matrimonio segreto Cimarosa, DomenicoDomenico Cimarosa 1792 Obvykle považováno za Cimarosovu nejlepší operu.[27] Císaři Leopoldu II. se tříhodinová premiéra líbila tolik, že zpěváky přemluvil, aby dílo ještě téhož dne reprízovali.[28]
Medea Luigi Cherubini 1797 Jediná francouzská opera doby Revoluce, která se dnes pravidelně uvádí. Proslavená sopránovým partem, umožňujícím zazářit hvězdám jako Maria Callasová.[29]

1800–1824

[editovat | editovat zdroj]
Gioacchino Rossini (autor portrétu je Vincenzo Camuccini)
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Fidelio Beethoven, Ludwig vanLudwig van Beethoven 1805 Beethovenova jediná opera prozrazuje skladatelovy svobodomyslné názory.[30]
Vestálka orig. La Vestale Spontini, GaspareGaspare Spontini 1807 Spontiniho opera o zamilované vestálce měla silný vliv na Berlioze a byla předchůdkyní francouzského žánru grand opera.[31]
Hedvábný žebřík La scala di seta Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1812 Rané Rossiniho dílo je typickou ukázkou žánru farsa comica.[32]
Italka v Alžíru orig. L'Italiana in Algeri Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1813 Richard Osborne toto dílo hodnotí jako „Rossiniho první mistrovskou buffo operu v plně rozvinuté dvouaktové formě“.[32]
Tancredi Tankred Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1813 Toto melodramma eroico (heroické melodrama) popsal básník Giuseppe Carpani takto: „Je to kantiléna a pořád kantiléna: krásná kantiléna, nová kantiléna, magická kantiléna, vzácná kantiléna.“[32]
Turek v Itálii Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1814 Od ostatních Rossiniho oper se liší častými sbory a nepřítomností árií.[32]
Lazebník sevillský orig. Il barbiere di Siviglia Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1816 Nejpopulárnější autorova opera buffa.[32]
Otello Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1816 Skladatel Giacomo Meyerbeer napsal: „Třetí jednání Otella založilo jeho pověst tak pevně, že jí nemůže otřást ani tisíc chyb.“[32]
Popelka orig. La Cenerentola Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1817 Napsání této komedie Rossinimu trvalo jen o něco víc než tři týdny.[32]
Straka zlodějka orig. La gazza ladra Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1817 V této opeře Rossini použil tehdy oblíbený motiv záchrany hlavní postavy.[32] Velmi populární je její předehra.
Mojžíš v Egyptě orig. Mosè in Egitto Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1818 Dílo bylo pojato jako posvátné drama vhodné k uvádění během postu.[32]
Jezerní panna orig. La donna del lago Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1819 Romantická opera inspirovaná dílem Waltera Scotta.[32]
Čarostřelec orig. Der Freischütz Weber, Carl Maria vonCarl Maria von Weber 1821 Weberovo mistrovské dílo je první velkou německou romantickou operou.[33]
Euryanta Weber, Carl Maria vonCarl Maria von Weber 1823 Přes slabé libreto měla Euryanta velký vliv na další vývoj německé opery včetně Wagnerova Lohengrina.[34]
Semiramis Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1823 Poslední opera, kterou Rossini napsal v Itálii.[32]

1825–1849

[editovat | editovat zdroj]
Gaetano Donizetti (lept, autor neznámý)
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Bílá paní orig. La dame blanche Boieldieu, François AdrienFrançois Adrien Boieldieu 1825 Boieldieuova nejúspěšnější opéra comique byla jednou z mnoha, které v 19. století inspirovaly romány Waltera Scotta.[35]
Obléhání Korintu Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1826 Rossini zde důkladně přepracoval své starší dílo Maometto II. a umístil děj do jiného prostředí.[32]
Oberon Weber, Carl Maria vonCarl Maria von Weber 1826 Weberova poslední opera před předčasnou smrtí.[36]
Pirát Il pirata Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1827 Belliniho druhá práce profesionální úrovně založila jeho mezinárodní pověst.[37]
Vampýr Marschner, HeinrichHeinrich Marschner 1828 Marschner je hlavní spojnicí mezi Weberem a Wagnerem, jak ukazuje tato gotická opera.[38]
Hrabě Ory Le comte Ory Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1828 Kritik 19. století Henry Chorley řekl: „V Hraběti Ory není jediná špatná melodie, není jediný ošklivý takt.“[32]
Cizinka La straniera Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1829 La straniera je mezi belcantovými operami výjimečná tím, že nabízí pozoruhodně málo příležitostí k pěvecké exhibici.[37]
Vilém Tell orig. Guillaume Tell Rossini, GioacchinoGioacchino Rossini 1829 Rossiniho poslední opera složená ve Francii je příběhem o svobodě zasazeným do Švýcarských Alp. Pomohla ustavit žánr francouzské grand opera.[39]
Anna Bolena Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1830 Donizettiho první úspěch na mezinárodní operní scéně výrazně pomohl založit jeho skladatelskou pověst.[40] V současnosti uváděna ve Vídni a New Yorku; Anna Netrebko v hlavní roli.
Fra Diavolo Auber, DanielDaniel Auber 1830 Jedna z nejpopulárnějších komických oper 19. století. Auberův příběh neapolského bandity dokonce inspiroval jeden z filmů Laurela a Hardyho.[41]
Kapuleti a Montekové orig. I Capuleti e i Montecchi Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1830 Belliniho verze Shakespearovy hry Romeo a Julie.[42]
Náměsíčná orig. La sonnambula Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1831 Concertato „D'un pensiero e d'un accento“ z finále prvního dějství později parodoval Arthur Sullivan v jednoaktovce Trial by Jury.[43]
Norma Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1831 Belliniho nejznámější dílo, vzor romantické opery. Závěrečné jednání je často zmiňováno pro originalitu orchestrace.[44] Obsahuje slavnou árii Casta diva, kterou interpretovaly mj. Maria Callas a Renée Fleming.
Robert ďábel orig. Robert le Diable Meyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer 1831 Meyerbeerova první grand opera určená pro Paříž. Vyvolala senzaci svým baletem mrtvých jeptišek.[45]
Nápoj lásky orig. L´elisir d'amore Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1832 Nejčastěji uváděná opera v Itálii mezi roky 1838 a 1848.[40] Je stále velmi populární po celém světě.
Beatrice di Tenda Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1833 Tragédie známá velkým počtem sborových čísel.[46]
Hans Heiling Marschner, HeinrichHeinrich Marschner 1833 Další důležitá gotická hororová opera.[47]
Lucrezia Borgia Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1833 Patří mezi autorovy nejpopulárnější práce.[48] V současnosti uváděna s Editou Gruberovou v hlavní roli.
Marie Stuartovna orig. Maria Stuarda Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1834 V 19. století tato opera propadla, od svého znovuuvedení roku 1958 se však na jevištích objevuje často.[49]
Zakázaná láska orig. Das Liebesverbot Wagner, RichardRichard Wagner 1835 Rané Wagnerovo dílo volně založené na Shakespearově komedii Půjčka za oplátku. Skladatel se ho později zřekl.[50]
Puritáni Bellini, VincenzoVincenzo Bellini 1835 Drama zasazené do doby občanské války v Anglii je jednou z nejlepších skladatelových oper.[51]
Židovka orig. La Juive Halévy, FromentalFromental Halévy 1835 Grand opera soutěžila v popularitě s díly Giacomo Meyerbeera. Zvlášť slavná je tenorová árie Rachel Quand du Seigneur.[52]
Lucie z Lammermooru Lucia di Lammermoore Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1835 Donizettiho nejznámější vážná opera se slavnou scénou šílené Lucie.[53]
Život za cara Glinka, MichailMichail Glinka 1836 Tímto historickým dílem a později operou Ruslan a Ludmila Glinka založil tradici ruské národní opery.[54]
Hugenoti orig. Les Huguenots Meyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer 1836 Asi nejslavnější z francouzských grands operas je považována za autorovo vrcholné dílo.[55]
Roberto Devereux Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1837 Donizetti psal tuto operu, aby zahnal smutek nad smrtí své ženy.[56] Roli královny Alžběty I. vytváří dramaticky Edita Gruberová.
Benvenuto Cellini Berlioz, HectorHector Berlioz 1838 Berliozova první opera klade takové nároky na virtuozitu, že i dnes je obtížné ji uvádět.[57]
Oberto Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1839 Verdiho první operou je toto melodrama.[58]
Favoritka orig. La favorite Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1840 Donizettiho grand opera francouzského stylu.[59]
Marie, dcera pluku orig. La fille du régiment Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1840 Donizettiho pokus o francouzskou opéra comique.[59] Obsahuje slavnou árii pro tenoristu s mnoha "vysokými c". V italštině La figlia del reggimento.
Jeden den králem orig. Un giorno di regno Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1840 Verdiho jediná komedie kromě jeho poslední opery, Falstaffa.[58]
Pytlák orig. Der Wildschütz Lortzing, AlbertAlbert Lortzing 1842 Lortzingovo „komické veledílo“ mělo ukázat, že Němci dokáží konkurovat italské opera buffa a francouzské opéra comique.[60]
Nabucco Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1842 Verdi prohlásil, že tato opera představuje vlastní začátek jeho umělecké dráhy.[61]
Rienzi Wagner, RichardRichard Wagner 1842 Wagnerův příspěvek k tradici grand opery.[62]
Ruslan a Ludmila Glinka, MichailMichail Glinka 1842 Zpracování Puškinovy pohádky, jež mělo významný vliv na pozdější ruské skladatele.[63] Opera byla v nové inscenaci uvedena u příležitosti znovuotevření Velkého divadla v Moskvě po jeho nákladné rekonstrukci začátkem roku 2012.
Bludný Holanďan orig. Der fliegende Holländer Wagner, RichardRichard Wagner 1843 Wagner považoval tuto populární romantickou operu za skutečný počátek své kariéry.[64]
Don Pasquale Donizetti, GaetanoGaetano Donizetti 1843 Donizettiho „mistrovská komická opera“ je jedna z posledních velkých buffa oper.[65]
Lombarďané na první křižácké výpravě orig. I Lombardi alla prima crociata Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1843 Verdiho pokračování Nabucca bylo jeho první operou uvedenou v Americe.[66]
Ernani Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1844 Jedno z nejdramatičtějších raných děl Verdiho.[67]
Tannhäuser Wagner, RichardRichard Wagner 1845 Wagnerovo „nejvíce středověké dílo“ popisuje konflikt mezi pohanskou láskou a křesťanskou ctností.[68]
Attila Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1846 Verdiho při psaní této opery trápilo špatné zdraví a její premiéra nepřinesla velký úspěch.[69]
Faustovo prokletí orig. La damnation de Faust Berlioz, HectorHector Berlioz 1846 Zklamán nemožností získat objednávku na operu, určil Berlioz tuto „dramatickou legendu“ pro koncertní provedení. V současnosti se hrává i na operních jevištích.[70]
Macbeth Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1847 Verdiho první zpracování shakespearovské látky.[69]
Martha Flotow, Friedrich vonFriedrich von Flotow 1847 Flotow se touto svou nejlepší komickou a sentimentální operou snažil vyhovět lidovému vkusu.[71]
Veselé paničky windsorské Nicolai, OttoOtto Nicolai 1849 Nicolaiova jediná německá opera je jeho nejtrvalejším úspěchem.[72]
Prorok orig. Le prophète Meyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer 1849 Grand opera o životě náboženského fanatika Jana z Leidenu.[73]
Luisa Millerová Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1849 Verdiho fanoušci se domnívají, že toto dílo na námět Schillerovy „měšťanské tragédie“ nebývá hodnoceno náležitě vysoko.[74]

1850–1874

[editovat | editovat zdroj]
Richard Wagner
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Genoveva Schumann, RobertRobert Schumann 1850 Schumannův jediný operní pokus nebyl příliš úspěšný, ale dílo má i své obdivovatele od Liszta až po Nikolause Harnoncourta.[75]
Lohengrin Wagner, RichardRichard Wagner 1850 Poslední dílo Wagnerova středního období.[76]
Stiffelio Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1850 Verdiho příběh o cizoložství mezi členy americké protestantské sekty narážel na cenzuru.[77]
Rigoletto Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1851 První a nejvíce inovativní ze tří vrcholných oper Verdiho středního období, jež se staly základem světového operního repertoáru.[78]
Trubadúr orig. Il Trovatore Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1853 Romantické melodrama patří k autorovým nejmelodičtějším dílům.[79]
La traviata Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1853 Role Violetty, „padlé ženy“ z názvu opery, je jednou z nejžádanějších sopránových rolí světového repertoáru.[80]
Sicilské nešpory orig. Les Vêpres siciliennes Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1855 Opera silně ovlivněná Meyerbeerem.[81]
Lazebník bagdádský Cornelius, PeterPeter Cornelius 1858 Orientální komedie v tradici německé komické opery.[82]
Orfeus v podsvětí Offenbach, JacquesJacques Offenbach 1858 První opereta vůbec. Cynické a satirické představení je dodnes nesmírně populární.[83]
Trójané Berlioz, HectorHector Berlioz 1858 Berliozova nejvýznamnější opera a vrchol francouzské klasické tradice.[70]
Faust Gounod, CharlesCharles Gounod 1859 Ze všech zhudebnění faustovské legendy je u publika nejoblíbenější Gounodovo, a zejména to platilo v 19. století.[84]
Maškarní ples orig. Un ballo in maschera Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1859 V době, kdy psal Maškarní ples, byl Verdi už natolik bohatý, že si nepotřeboval vydělávat na živobytí. Opera měla potíže s cenzory, protože původně zpracovávala téma vraždy švédského panovníka.[85] Proto byl děj přenesen do anglických kolonií na území dnešních USA.
Blažena a Beneš orig. Béatrice et Bénédict Berlioz, HectorHector Berlioz 1862 Poslední Berliozova opera napsaná na motivy Shakespearovy hry Mnoho povyku pro nic je projevem skladatelova celoživotního obdivu k anglickému dramatikovi.[86]
Síla osudu orig. La forza del destino Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1862 Tuto tragédii si objednalo petrohradské carské divadlo a Verdiho při práci možná ovlivnila ruská tradice.[87]
Lovci perel orig. Les Pêcheurs de perles Bizet, GeorgesGeorges Bizet 1863 Premiéra Lovců perel nedopadla příliš úspěšně, dnes však jde o druhou nejprováděnější Bizetovu operu, známou zejména duetem tenoru a barytonu.[88]
Krásná Helena orig. La belle Helène Offenbach, JacquesJacques Offenbach 1864 Další Offenbachova opereta si utahuje z řecké mytologie.[89]
Mireille Gounod, CharlesCharles Gounod 1864 Opera je založena na Mistralově epické básni a používá provensálské lidové nápěvy.[90]
Afričanka orig. L´Africaine Meyerbeer, GiacomoGiacomo Meyerbeer 1865 Meyerbeerova poslední grand opéra byla uvedena již po smrti skladatele.[91]
Strašidelný zámek orig. Straszny dwór Stanisław Moniuszko 1865 Romantická opera s komediálními rysy a silným vlasteneckým podtextem.
Tristan a Isolda orig. Tristan und Isolde Wagner, RichardRichard Wagner 1865 Tato romantická tragédie je Wagnerovým nejradikálnějším dílem a jedním z nejpřevratnějších děl hudební historie. „Tristanovský akord“ stojí na počátku rozkladu tradiční tonality ve vážné hudbě.[92]
Mignon Thomas, AmbroiseAmbroise Thomas 1866 Lyrické dílo inspirované Goethovým románem Vilém Meister je spolu s Hamletem Thomasovou nejúspěšnější operou.[93]
Prodaná nevěsta Smetana, BedřichBedřich Smetana 1866 Lidová komedie Prodaná nevěsta je nejhranější ze Smetanových oper[94] a uvádí se na mnoha světových scénách, bohužel s hrubými zásahy režisérů.
Don Carlos Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1867 Verdiho grand opera ve francouzském duchu je nyní jednou z jeho nejvíce ceněných prací.[95] Existuje ovšem i italská verze.
Dívka z Perthu nebo Kráska z Perthu Bizet, GeorgesGeorges Bizet 1867 Opéra comique, v níž Bizet zpracoval jeden z románů Waltera Scotta.[96]
Romeo a Julie orig. Roméo et Juliette Gounod, CharlesCharles Gounod 1867 Gounodova verze Shakespearovy tragédie je jeho druhým nejznámějším dílem.[97]
Dalibor Smetana, BedřichBedřich Smetana 1868 Jedna z nejúspěšnějších Smetanových oper zpracovává téma z české historie.[98]
Mistři pěvci norimberští orig. Die Meistersinger von Nürnberg Wagner, RichardRichard Wagner 1868 Wagnerova jediná komedie mezi operami zralého období se zabývá střetem mezi uměleckou tradicí a inovací.[99]
Hamlet Thomas, AmbroiseAmbroise Thomas 1868 Volné zpracování shakespearovské látky.[100]
La Périchole Offenbach, JacquesJacques Offenbach 1868 Opereta zasazená do peruánského prostředí mísí komické a sentimentální prvky.[101]
Mefistofeles Boito, ArrigoArrigo Boito 1868 I když je Boito známější jako Verdiho libretista, byl sám také skladatelem a strávil mnoho let hudebním zpracováním mýtu o Faustovi.[102]
Zlato Rýna orig. Das Rheingold Wagner, RichardRichard Wagner 1869 „Předvečer“ Wagnerova epického cyklu Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen) vypráví o vykování prstenu a kletbě na něj vložené.[103]
Valkýra orig. Die Walküre Wagner, RichardRichard Wagner 1870 Druhý díl Prstenu Nibelungova', příběh smrtelníků Siegmunda a Sieglindy a toho, jako valkýra Brunhilda neuposlechne svého otce Wotana, krále bohů.[104]
Aida Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1871 Proslulá opera byla objednána k oslavě otevření Suezského průplavu v Káhiře.[105]
Boris Godunov Musorgskij, Modest PetrovičModest Petrovič Musorgskij 1874 Musorgského velké historické drama ukazuje pád Ruska do anarchie počátkem 17. století.[106]
Netopýr orig. Die Fledermaus Strauss, JohannJohann Strauss 1874 Pravděpodobně nejpopulárnější ze všech operet.[107]
Dvě vdovy Smetana, BedřichBedřich Smetana 1874 Další Smetanova komedie a jediná z jeho oper, která nemá námět z českého prostředí.[108]

1875–1899

[editovat | editovat zdroj]
Giuseppe Verdi (Giovanni Boldini, 1886)
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Carmen Bizet, GeorgesGeorges Bizet 1875 Asi nejslavnější francouzská opera vůbec. Premiéroví kritici byli šokováni její směsí romantiky a realismu.[109]
Siegfried Wagner, RichardRichard Wagner 1876 Třetí část Prstenu líčí, jak Siegfried přemohl draka Fafnera, získal prsten a osvobodil Brunhildu.[110]
Soumrak bohů orig. Die Götterdämmerung Wagner, RichardRichard Wagner 1876 V závěru Wagnerova operního cyklu se uplatní prokletí prstenu, Siegfried a Brunhilda umírají a svět bohů zaniká.[111]
La Gioconda Ponchielli, AmilcareAmilcare Ponchielli 1876 Vedle Verdiho Aidy jediná italská grand opera, jež se udržela na mezinárodním repertoáru.[43]
Hvězda orig. L'étoile Hzabrier, EmmanuelEmmanuel Chabrier 1877 Komický kousek popsaný jako „kříženec Carmen s Gilbertem a Sullivanem, ve kterém je zamíchána spousta Offenbacha“.[112]
Samson a Dalila Saint-Saëns, CamilleCamille Saint-Saëns 1877 Wagnerem silně ovlivněná francouzská opera.[113]
Evžen Oněgin Czajkovskij, Petr IljicPetr Iljič Čajkovskij 1879 Nejpopulárnější Čajkovského opera založená na Puškinově románu ve verších. Skladatel se silně ztotožňoval s hrdinkou Taťánou.[114]
Herodiada orig. L´Hérodiade Massenet, JulesJules Massenet 1881 Toto zpracování biblického příběhu Salomé bylo zastíněno operou Richarda Strausse na stejné téma.[115]
Hoffmannovy povídky orig. Les contes d'Hoffmann Offenbach, JacquesJacques Offenbach 1881 Offenbachovo vážnější dílo zůstalo po jeho smrti nedokončeno. Je to jeho druhá opera, dnes velmi často uváděná.[101] Je populární v Německu (Hoffmanns Erzählungen), kde se odehrává děj, líčící fantastické zážitky básníka E. T. A. Hoffmanna. Výborným představitelem hlavní role je v poslední době Rollando Villazón.
Simon Boccanegra Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1881 Verdi tuto operu dvacet let po prvním uvedení zásadně přepracoval.[61]
Parsifal Wagner, RichardRichard Wagner 1882 Poslední Wagnerova opera je „slavnostní hrou“ na motivy legendy o Svatém grálu.[116]
Sněhurka nebo Jarní pohádka Rimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov 1882 Jedno ze skladatelových nejlyričtějších děl.[117]
Lakmé Delibes, LéoLéo Delibes 1883 Opéra comique zasazená do indického prostředí se slavným Jasmínovým duetem a koloraturní Zvonkovou árií.[118]
Le Villi Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1884 Raná Pucciniho opera se spoustou baletních čísel.[119]
Manon Massenet, JulesJules Massenet 1884 Jedna z Massenetových nejpopulárnějších oper.[120] Uvádí se možná častěji než dílo Giacoma Pucciniho na stejný námět z roku 1893.
Cikánský baron orig. Der Zigeunerbaron Strauss, Johann mladšíJohann Strauss 1885 Záměrem této temperamentní operety bylo přispět ke zlepšení vztahů mezi Rakušany a Maďary v habsburské dvojříši po tzv. narovnání.[121]
Chovanština Musorgskij, ModestModest Musorgskij 1886 Dokončit druhý velký epos z ruské historie již Musorgskij před smrtí nestihl.[122]
Králem proti své vůli Hzabrier, EmmanuelEmmanuel Chabrier 1887 Ravel prohlásil, že by raději byl autorem této komické opery než Wagnerova Prstenu Nibelungova; zápletka Chabrierova díla je však proslulá svou zmateností.[123]
Otello Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1887 První veledílo Verdiho posledního tvůrčího období bylo vytvořeno na mimořádně kvalitní Boitovo libreto.[61]
Král z Ys orig. Le roi d'Ys Lalo, ÉdouardÉdouard Lalo 1888 Bretaňská pohádka zhudebněná pod silným Wagnerovým vlivem.[124]
Sedlák kavalír orig. Cavalleria rusticana Mascagni, PietroPietro Mascagni 1890 Celosvětově oblíbená jednoaktovka bývá často uváděna spolu s Leoncavallovou operou Komedianti.[125]
Kníže Igor Borodin, AlexandrAlexandr Borodin 1890 Borodin na této opeře pracoval 17 let a nikdy ji zcela nedokončil. Nejslavnějším číslem jsou Polovecké tance.[126]
Piková dáma Czajkovskij, Petr IljicPetr Iljič Čajkovskij 1890 V dopise svému bratrovi a libretistovi sám autor napsal „tato opera je mistrovské dílo“.[127]
Přítel Fritz orig. L´amico Fritz Mascagni, PietroPietro Mascagni 1891 Označuje se jako pozdní příklad typu opera semiseria.[128]
Jolanta Czajkovskij, Petr IljicPetr Iljič Čajkovskij 1892 Čajkovského poslední opera, lyrické dílo na libreto jeho bratra Modesta.[129]
La Wally Catalani, AlfredoAlfredo Catalani 1892 Opera je obvykle považována za Catalaniho vrcholné dílo.[130]
Komedianti orig. Pagliacci Leoncavallo, RuggeroRuggero Leoncavallo 1892 Jedna z nejslavnějších veristických oper. Jako jednoaktovka se obvykle uvádí spolu s Mascagniho Sedlákem kavalírem.[131] Obsahuje slavnou árii Vesti la giubba
Werther Massenet, JulesJules Massenet 1892 Vedle Manon Massenetova nejpopulárnější opera.[132] Předlohu dodal Johann Wolfgang Goethe svým prvním úspěšným dílem Utrpení mladého Werthera.
Falstaff Verdi, GiuseppeGiuseppe Verdi 1893 Verdiho poslední opera na další z Boitových vynikajících libret.[61]
Perníková chaloupka orig. Hänsel und Gretel Humperdinck, EngelbertEngelbert Humperdinck 1893 Známou pohádku Humperdinck zpracoval v plném wagnerovském stylu.[133]
Manon Lescaut Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1893 Úspěch Manon Lescaut etabloval pověst Pucciniho jako vedoucího soudobého skladatele oper.[43]
Thaïs Massenet, JulesJules Massenet 1894 Opera obsahuje slavnou mezihru Meditace.[132] Byla nedávno přenášena z Metropolitní opery do mnoha kin i v Evropě, s Renée Fleming v hlavní roli.
Andrea Chénier Giordano, UmbertoUmberto Giordano 1896 Veristické drama, jehož libreto napsal Luigi Illica, je Giordanovou nejpopulárnější operou.[43] Námět je založen na tragickém osudu básníka André Chéniera v době Francouzské revoluce.
Bohéma orig. La Bohème Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1896 Claude Debussy prý po zhlédnutí Bohémy řekl, že nikdo jiný nevystihl Paříž té doby lépe než Puccini.[43]
Královské děti Humperdinck, EngelbertEngelbert Humperdinck 1897 Původně melodrama spojující písně a mluvený dialog. Autor dílo přepracoval v roce 1907 do podoby skutečné opery.
Fedora Giordano, UmbertoUmberto Giordano 1898 Giordanova druhá nejpopulárnější opera.[43]
Sadko Rimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov 1898 Píseň indického kupce z této opery se v Rusku těšila nesmírné oblibě.[127]
Popelka orig. Cendrillon Massenet, JulesJules Massenet 1899 Opera dosáhla obrovského úspěchu hned po prvním uvedení a jen v roce 1899 se hrálo padesát repríz.[132]
Čert a Káča Dvořák, AntonínAntonín Dvořák 1899 U českých komických oper je nepřítomnost milostné zápletky výjimkou.[134]

1900–1924

[editovat | editovat zdroj]
Richard Strauss
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Bylo nebylo... orig. Es war einmal… Zemlinsky, Alexander vonAlexander von Zemlinsky 1900 Zemlinského pozdně romantická opera na motivy pohádkové hry Der var engang dánského autora Holgera Drachmanna
Louise Hzarpentier, GustaveGustave Charpentier 1900 Opera zasazená do pařížské dělnické čtvrti je pokusem vytvořit francouzskou obdobu italského verismu.[135]
Tosca Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1900 Nejwagnerovštější Pucciniho opera často používá leitmotiv.[43]
Rusalka Dvořák, AntonínAntonín Dvořák 1901 Mezinárodně nejúspěšnější Dvořákova opera je založena na pohádkovém příběhu.[136] Proslulou árii Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém zpívají česky mj. Renée Fleming a Anna Netrebko, ale nejkrásněji ji přednesla Milada Šubrtová.[zdroj?]
Adriana Lecouvreur Cilea, FrancescoFrancesco Cilea 1902 Jedna ze dvou Cileových oper objevujících se dnes na mezinárodní operní scéně, ale zato často. Při premiéře zářil v hlavní mužské roli Enrico Caruso, stejně jako předtím v druhé známé Cileově opeře L'arlesiana (1898). Posledně byli vynikajícími interprety Angela Gheorghiu jako Adriana a Jonas Kaufmann jako Mořic hrabě ze Saska.
Pelleas a Melisanda Debussy, ClaudeClaude Debussy 1902 Debussyho symbolistické drama patří k nejvýznamnějším operám 20. století.[137]
Saul a David Nielsen, CarlCarl Nielsen 1902 Biblická tragédie je první ze dvou Nielsenových oper.[138]
Její pastorkyňa V překladech bývá nazývána Jenůfa Janáček, LeošLeoš Janáček 1904 Janáčkův první velký úspěch, naturalistický obraz venkovského života.[139]
Madam Butterfly orig. Madama Butterfly Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1904 Premiéra této dnes velmi populární Pucciniho opery dopadla katastrofálně a autor byl dokonce obviněn z plagiátorství.[43]
Veselá vdova orig. Die lustige Witwe Lehár, FranzFranz Lehár 1905 Jedna z nejslavnějších vídeňských operet.[140]
Salome Strauss, RichardRichard Strauss 1905 Úspěšná premiéra vyvolala skandál, Straussova „dekadentní“ opera je velmi populární i dnes.[141]
Maškaráda Nielsen, CarlCarl Nielsen 1906 Duchaplná komedie se ohlíží do dob Figarovy svatby a v Nielsenově rodném Dánsku je považována za klasickou.[142]
Romeo a Julie na vsi orig. A Village Romeo and Juliet Delius, FrederickFrederick Delius 1907 Tragédie nešťastné lásky se odehrává ve Švýcarsku; nejslavnějším hudebním číslem této opery je „Procházka rajskou zahradou“.[143]
Ariana a Modrovous Dukas, PaulPaul Dukas 1907 Dukasova jediná opera, stejně jako Debussyho Pelleas a Melisanda symbolistické drama založené na Maeterlinckově textu.[144]
Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii Rimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov 1907 Mystické převyprávění staré národní legendy. Někdy se označuje jako ruský Parsifal.[145]
Osud Janáček, LeošLeoš Janáček 1907 Důležité dílo z doby, kdy se Janáček jako skladatel snažil překročit meze tradičních témat české opery.[146]
Elektra Strauss, RichardRichard Strauss 1909 Temná tragédie, která přivedla Straussovu hudbu na práh atonality. První skladatelova práce na libreto jeho dlouholetého spolupracovníka Hugo von Hofmannsthala.[147]
Zuzančino tajemství orig. Il segreto di Susanna Wolf-Ferrari, ErmannoErmanno Wolf-Ferrari 1909 Komické intermezzo. Zuzančiným tajemstvím je, že kouří.[148]
Zlatý kohoutek Rimskij-Korsakov, Nikolaj AndrejevičNikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov 1909 Často považován za skladatelovu nejlepší operu. Satira na vojenskou neschopnost přivedla Rimského-Korsakova do potíží s cenzory po ruské porážce ve válce proti Japonsku.[149]
Don Quijote Massenet, JulesJules Massenet 1910 Massenetův poslední velký úspěch je jemná komedie inspirovaná Cervantesovým románem.[150]
Děvče ze Západu Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1910 Skladatel považoval tuto operu, do češtiny dříve překládanou jako Děvče ze zlatého Západu, za své nejlepší dílo.[43]
Růžový kavalír orig. Der Rosenkavalier Strauss, RichardRichard Strauss 1911 Nejslavnější dílo dvojice Strauss a Hofmannsthal je komedie z prostředí Vídně 18. století.[151]
Španělská hodinka orig. L´heure espagnole Ravel, MauriceMaurice Ravel 1911 Ravelova první opera je ložnicová fraška zasazená do španělského prostředí.[152]
Ariadna na Naxu orig. Ariadne auf Naxos Strauss, RichardRichard Strauss 1912 Směs komedie a tragédie s vloženou operou v opeře.[153]
Vzdálený zvuk orig. Der ferne Klang Schreker, FranzFranz Schreker 1912 Úspěch díla založil Schrekerovu reputaci operního skladatele.[154]
Krátký život Falla, Manuel deManuel de Falla 1913 Vášnivé španělské drama ovlivněné verismem.[155]
Slavík Stravinskij, IgorIgor Stravinskij 1914 V době psaní této krátké opery se Stravinského styl rychle měnil. Skladatel se vymaňoval z vlivu svého učitele Rimského-Korsakova a mířil k radikální moderně Svěcení jara.[156]
Savitri Holst, GustavGustav Holst 1916 Holstův zájem o hinduismus stojí za volbou námětu z Mahábháraty.[157]
Harlekýn orig. Arlecchino Busoni, FerruccioFerruccio Busoni 1917 Busoni v této jednoaktovce čerpal z tradic italské commedia dell'arte.[158]
Florentinská tragédie Zemlinsky, Alexander vonAlexander von Zemlinsky 1917 Zemlinského „dekadentní“ jednoaktovka je založena na krátké hře Oscara Wilda.[159]
Vlaštovka orig. La rondine Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1917 Opera neměla okamžitý úspěch a Puccini ji dvakrát přepracoval.[43]
Palestrina Pfitzner, HansHans Pfitzner 1917 Wagnerovské drama o střetu mezi hudební tradicí a inovací.[160]
Modrovousův hrad Bartók, BélaBéla Bartók 1918 Bartókova jediná opera je silné psychologické drama a patří k jeho nejvýznamnějším dílům.[161]
Plášť orig. Il tabarro Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1918 První část Pucciniho Triptychu, kam patří ještě Gianni Schicchi a Sestra Angelika
Sestra Angelika orig. Suor Angelica Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1918 Ze tří oper Triptychu měl autor tento tragický příběh svobodné matky šlechtického původu donucené žít v klášteře nejraději.[43]
Gianni Schicchi Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1918 Veselá jednoaktovka založená na tématu z Dantova Pekla.[43]
Žena beze stínu orig. Die Frau ohne Schatten Strauss, RichardRichard Strauss 1919 Třetí spolupráce Strausse a libretisty Hofmannsthala. Opera zrála šest let a další dva roky trvalo, než došlo k premiéře.[162]
Mrtvé město orig. Die tote Stadt Korngold, Erich WolfgangErich Wolfgang Korngold 1920 Nejuznávanější jevištní dílo Ericha Wolfganga Korngolda, narozeného v Brně.[163]
Výlety pana Broučka Janáček, LeošLeoš Janáček 1920 Komická fantasie umístěná na Měsíc a do Čech 15. století.[136]
Káťa Kabanová Janáček, LeošLeoš Janáček 1921 První velká opera Janáčkovy pozdní zralosti je založena na Ostrovského hře o náboženském fanatismu a zakázané lásce na ruském venkově.[164]
Láska ke třem pomerančům Prokofjev, SergejSergej Prokofjev 1921 Komická opera založená na Gozziho pohádce.[165]
Trpaslík orig. Der Zwerg Zemlinsky, Alexander vonAlexander von Zemlinsky 1922 Další krátká Zemlinského opera inspirovaná dílem Oscara Wilda. Skladatel se osobně identifikoval s titulní rolí trpaslíka.[166]
Očekávání Schoenberg, ArnoldArnold Schoenberg 1924 Výrazně atonální monodrama.[167]
Intermezzo Strauss, RichardRichard Strauss 1924 Lehké dílko operetního charakteru založené na zážitku ze skladatelova vlastního manželství.[162]
Příhody lišky Bystroušky Janáček, LeošLeoš Janáček 1924 Jedna z Janáčkových nejpopulárnějších oper. Těsnohlídkovo libreto bylo inspirováno kresbami zvířat malíře Stanislava Lolka, které vycházely na pokračování v Lidových novinách.[168]

1925–1949

[editovat | editovat zdroj]
Giacomo Puccini
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Doktor Faust Busoni, FerruccioFerruccio Busoni 1925 Busoni chtěl, aby tato opera byla vyvrcholením jeho díla, ale zemřel dříve, než ji mohl dokončit.[169]
Dítě a kouzla Ravel, MauriceMaurice Ravel 1925 Pohádková opera, původně pojatá jako balet.[170]
Vojcek Berg, AlbanAlban Berg 1925 Jedna z klíčových oper 20. století. Je založená na výrazně antiheroické zápletce a Berg v ní spojuje atonální kompoziční techniky s tradičnějším přístupem.[171]
Cardillac Hindemith, PaulPaul Hindemith 1926 Neoklasická opera o psychopatickém klenotníkovi.[172]
Háry János Kodály, ZoltánZoltán Kodály 1926 Singspiel obsahující mnoho maďarských lidových písní a tanců.[173]
Král Roger Szymanowski, KarolKarol Szymanowski 1926 Jedna z nejvýznamnějších polských oper plná orientálních harmonií.[174]
Věc Makropulos Janáček, LeošLeoš Janáček 1926 Poslední Janáčkova opera, jejíž premiéru ještě autor zažil.[175]
Turandot Puccini, GiacomoGiacomo Puccini 1926 Pucciniho poslední nedokončená opera.[43]
Oedipus Rex Stravinskij, Igor FjodorovičIgor Fjodorovič Stravinskij 1927 Spojení opery a oratoria na latinské libreto Jeana Cocteaua.[176]
Jonny vyhrává Krenek, ErnstErnst Křenek 1927 Ve své době mimořádně úspěšná „jazzová opera“.[177]
Žebrácká opera nebo Třígrošová opera Weill, KurtKurt Weill 1928 Moderní adaptace Gayovy hry.[178]
Nos Szzostakovic, Dmitrij DmitrijevicDmitrij Šostakovič 1929 Groteskní satira založená na Gogolově povídce.[179]
Vzestup a pád města Mahagonny Weill, KurtKurt Weill 1930 Opera vznikala za velkých obtíží působených spory mezi skladatelem a jeho libretistou Bertoltem Brechtem.[178]
Lady Macbeth Mcenského újezdu orig. Леди Макбет Мценского уезда Szzostakovic, Dmitrij DmitrijevicDmitrij Šostakovič 1930 Opera založená na stejnojmenném dramatu Nikolaje Semjonoviče Leskova.
Z mrtvého domu Janáček, LeošLeoš Janáček 1930 Poslední Janáčkova opera, inspirovaná Dostojevského líčením života v ruském trestaneckém táboře.[180]
Mojžíš a Áron Schönberg, ArnoldArnold Schönberg 1932 Autor toto dílo nikdy nedokončil a premiérováno bylo až po jeho smrti. Schönberg zde často používá seriální techniky.[181]
Arabella Strauss, RichardRichard Strauss 1933 Poslední Straussova opera na Hofmannsthalovo libreto.[162]
Lady Macbeth Mcenského újezdu Szzostakovic, Dmitrij DmitrijevicDmitrij Šostakovič 1934 Útok na hudební zpracování i námět této opery, vedený sovětským vládním deníkem Pravda, způsobil, že toto dílo se stalo poslední Šostakovičovou operou.[182]
Mlčenlivá žena Strauss, RichardRichard Strauss 1935 Komická opera založená na hře Bena Jonsona.[183]
Porgy a Bess Gershwin, GeorgeGeorge Gershwin 1935 Zpočátku kasovní propadák, ale nastudování z roku 1941, které recitativy nahradilo mluvenými dialogy bylo úspěšné.[184]
Lulu Berg, AlbanAlban Berg 1937 Bergova druhá opera zůstala po jeho smrti nedokončena. Friedrich Cerha ji později dopsal a tato verze byla s úspěchem uvedena roku 1979.[185]
Riders to the Sea Williams, Ralph VaughanRalph Vaughan Williams 1937 Tato krátká fatalistická tragédie z irského prostředí je často považována za autorovu nejlepší operu.[186]
Daphne Strauss, RichardRichard Strauss 1938 Mytologická opera s lyrickou, pastorální hudbou.[187]
Julietta Martinů, BohuslavBohuslav Martinů 1938 Snové dílo zasazené do města, kde lidé ztratili paměť, je „mistrovským operním dílem Martinů“.[188]
Malíř Mathis Hindemith, PaulPaul Hindemith 1938 Hindemithova vrcholná opera je podobenství o umělci přežívajícím v těžké době a odráží umělcovu vlastní zkušenost ze života pod nacistickým režimem.[189]
Paul Bunyan Britten, BenjaminBenjamin Britten 1941 Brittenův první operní pokus je dílko o životě amerického národního hrdiny na libreto W. H. Audena.[190]
Capriccio Strauss, RichardRichard Strauss 1942 Poslední Straussova opera je konverzační kus pojednávající o samotném operním žánru.[191]
Brundibár Hans Krása 1942/1943 Dětská opera Hanse Krásy o dvou jednáních na libreto Adolfa Hoffmeistera. Existují dvě verze díla: pražská a terezínská. Liší se především obsazením orchestru.
Císař z Atlantidy Viktor Ullmann 1943 Napsán v terezínském ghettu a poprvé uveden až roku 1975. Skladatel i libretista zemřeli v Osvětimi.[192]
Peter Grimes Britten, BenjaminBenjamin Britten 1945 Vstup Benjamina Brittena na mezinárodní hudební scénu a zároveň důležitý bod dějin britské opery.[193]
Vojna a mír Prokofjev, SergejSergej Prokofjev 1945 Epické dílo založené na Tolstého románu, Prokofjev se jím vrátil k tradici ruské historické opery.[194]
Zásnuby v klášteře Prokofjev, SergejSergej Prokofjev 1946 Romantická komedie, jejíž hudba se inspiruje rossiniovským stylem opera buffa.[195]
Medium Menotti, Gian CarloGian Carlo Menotti 1946 Často se považuje za Menottiho nejlepší kompozici.[196]
Zneuctění Lukrécie Britten, BenjaminBenjamin Britten 1946 Brittenova první komorní opera.[197]
Albert Herring Britten, BenjaminBenjamin Britten 1947 Komická opera s mnoha sborovými čísly.[197]
Dantonova smrt Einem, Gottfried vonGottfried von Einem 1947 Zhuštěná adaptace Büchnerovy hry z doby hrůzovlády během Francouzské revoluce.[198]
Prsy Tirésiovy Poulenc, FrancisFrancis Poulenc 1947 Poulencova první opera je krátká surrealistická komedie založená na hře Guillauma Apollinaira.[199]
Telefon aneb Láska ve třech Menotti, Gian CarloGian Carlo Menotti 1947 Opera buffa o délce pouhých 22 minut.[196]
Vězeň orig. Il prigioniero Dallapiccola, LuigiLuigi Dallapiccola 1949 Většina hudby této opery je založena na třech řadách dvanácti tónů, které reprezentují pro tuto operu klíčová témata modlitby, naděje a svobody.[200]

Po roce 1950

[editovat | editovat zdroj]
Igor Stravinskij
Název opery Jiné názvy Autor hudby Rok Popis
Konzul Menotti, Gian CarloGian Carlo Menotti 1950 Některé části této opery patří k tomu nejdisonantnějšímu, co Menotti kdy napsal.[196]
Amahl a noční návštěvníci Menotti, Gian CarloGian Carlo Menotti 1951 Tento vánoční příběh je první operou napsanou přímo pro televizi.[201]
Billy Budd Britten, BenjaminBenjamin Britten 1951 Zápletka této grandiózní opery je založena na Melvillově námětu.[197]
Život prostopášníka Stravinskij, IgorIgor Stravinskij 1951 Stravinského nejvýznamnější operní dílo se hudebně ohlíží k Mozartovi a jeho libreto W. H. Auden napsal na základě dojmů z Hogarthových rytin.[202]
Boulevard Solitude Henze, Hans WernerHans Werner Henze 1952 Henzeho první opera obvyklé délky aktualizuje příběh Manon Lescaut, jež byl již předtím zdrojem významných oper Masseneta and Pucciniho.[203]
Ohnivý anděl Prokofjev, SergejSergej Prokofjev 1954 Prokofjev nikdy nespatřil na jevišti tuto operu, často považovanou za jeho nejavantgardnější kompozici.[127]
Pod koly osudu orig. The Turn of the Screw Britten, BenjaminBenjamin Britten 1954 Komorní opera založená na duchařském příběhu Henryho Jamese. Je pozoruhodná zhuštěným podáním zápletky a aktivní rolí orchestru.[197]
Candide Bernstein, LeonardLeonard Bernstein 1956 Opereta inspirovaná Voltairem obsahuje sopránovou árii „Glitter and Be Gay“, parodii na písně o klenotech z doby romantismu.[204]
Dialogy karmelitek Poulenc, FrancisFrancis Poulenc 1957 Poulencova velká opera se odehrává v konventu ženského kláštera během Francouzské revoluce.[205]
Vanessa Barber, SamuelSamuel Barber 1958 Vanessa získala skladateli Pulitzerovu cenu za rok 1958.[206]
Lidský hlas Poulenc, FrancisFrancis Poulenc 1959 Krátká opera s jedinou postavou: zoufalou ženu, která telefonicky mluví se svým milencem.[207]
Sen noci svatojánské Britten, BenjaminBenjamin Britten 1960 Britten toto dílo vytvořil na libreto, jež podle Shakespearovy hry napsal spolu se svým životním partnerem Peterem Pearsem. Je výjimečné tím, že hlavní mužskou roli zpívá kontratenor.[197]
Elegie za mladé milence Henze, Hans WernerHans Werner Henze 1961 Henze své libretisty, jimiž byli W. H. Auden a Chester Kallman, požádal o podklad, který by ho inspiroval psát „něžné krásné hlasy“.[208]
Řeka Sumida orig. Curlew River Britten, BenjaminBenjamin Britten 1964 Moderní liturgická opera určená k provádění v církevním prostředí.[197]
Mladý lord orig. Der junge Lord Henze, Hans WernerHans Werner Henze 1965 Poslední kompozice vzniklá během autorova pobytu v Itálii se považuje za nejitalštější z jeho dramatických děl.[208]
Vojáci orig. Die Soldaten Zimmermann, Bernd AloisBernd Alois Zimmermann 1965 První verze Vojáků byla operou v Kolíně nad Rýnem odmítnuta jako neproveditelná na jejím jevišti. Zimmermann musel redukovat obsazení orchestru i některé technické požadavky.[208]
Bassaridové orig. Die Bassariden Henze, Hans WernerHans Werner Henze 1966 Opera na libreto napsané Audenem a Kallmanem, kteří požadovali, aby si skladatel poslechl Soumrak bohů než se pustí do komponování.[208]
Medvěd orig. The Bear Walton, WilliamWilliam Walton 1967 Libreto této výstřední opery je založeno na Čechovovi.[208]
Marnotratný syn orig. The Prodigal Son Britten, BenjaminBenjamin Britten 1968 Třetí Brittenovo podobenství určené pro kostel.[209]
Ďáblové z Loudunu Penderecki, KrzysztofKrzysztof Penderecki 1969 Pendereckého první opera je zároveň jeho nejpopulárnější.[209]
Owen Wingrave Britten, BenjaminBenjamin Britten 1971 Protiválečná opera napsaná pro televizi BBC.[210]
Smrt v Benátkách Britten, BenjaminBenjamin Britten 1973 Brittenova poslední opera měla premiéru tři roky před jeho smrtí.[211]
Einstein na pláži Einstein on the Beach Philip Glass 1976 Minimalistická opera Philipa Glasse
Le Grand Macabre Ligeti, GyörgyGyörgy Ligeti 1978 Premiéra byla ve Stockholmu roku 1978, Ligeti však operu důkladně revidoval roku 1996.[212]
Lear Reimann, AribertAribert Reimann 1978 Expresionistická opera založená na Shakespearově tragédii. Titulní role byla napsána pro slavného barytona Dietricha Fischera-Dieskau.[213]
The Lighthouse Davies, Peter MaxwellPeter Maxwell Davies 1980 Daviesova druhá komorní opera byla vytvořena na skladatelovo vlastní libreto.[208]
Svatý František z Assisi Messiaen, OlivierOlivier Messiaen 1983 Provedení této opery vyžaduje orchestr o 120 hráčích a velký sbor.[212]
Král poslouchá orig. Un re in ascolto Berio, LucianoLuciano Berio 1984 Skladatel libreto sestavil z různých textů tří autorů.[214]
Nixon v Číně orig. Nixon in China Adams, JohnJohn Adams 1987 Minimalistická „novinářská opera“ vypráví o Nixonově setkání s Mao Ce-tungem roku 1972.[215]
Pád domu Usherů orig. The Fall of the House of Usher Philip Glass 1988 Komorní opera Philipa Glasse na základě stejnojmenné hororové povídky Edgara Allana Poea.

Podklady k sestavení seznamu

[editovat | editovat zdroj]

Seznam byl sestaven na základě devíti jiných seznamů významných oper, vytvořených uznávanými autory, z nichž byla vybrána ta díla, která se objevila alespoň v pěti z těchto zdrojových seznamů (tedy na většině z nich). Protože všechny uvedené seznamy pocházejí od anglicky mluvících autorů, zachycují zároveň anglický národní repertoár; z toho důvodu byla dále vyloučena díla anglických a amerických autorů, která nebyla podle databáze Operabase.com od roku 2006 do poloviny roku 2008 ani jednou nastudována mimo anglicky mluvící země. Hledání v databázi bylo provedeno 25. července 2008. Použité zdrojové seznamy jsou:

  1. ANDERSON, Keith. A-Z of Opera [online]. Naxos, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-13. 
  2. The Standard Repertoire of Grand Opera 1607–1969, seznam v knize Normana Daviese Europe: a History (OUP, 1996; paperback edition Pimlico, 1997) ISBN 0-7126-6633-8.
  3. Opery v chronologii Mary Ann Smart v knize The Oxford Illustrated History of Opera (OUP, 1994) ISBN 0-19-816282-0.
  4. Opery s hesly v The New Kobbe's Opera Book, ed. Lord Harewood (Putnam, 9th ed., 1997) ISBN 0-370-10020-4
  5. Table of Contents (obsah) knihy Matthewa Boydena The Rough Guide to Opera, vydání 2002, ISBN 1-85828-749-9. (online)
  6. Opery s hesly v The Metropolitan Opera Guide to Recorded Opera ed. Paul Gruber (Thames and Hudson, 1993) ISBN 0-393-03444-5 nebo Metropolitan Opera Stories of the Great Operas ed. John W Freeman (Norton, 1984) ISBN 0-393-01888-1
  7. Seznam oper a jejich skladatelů v knize Who's Who in British Opera ed. Nicky Adam (Scolar Press, 1993) ISBN 0-859-67-894-6
  8. Hesla jednotlivých oper v knize WARRACK, John; WEST, Ewan. The Oxford Dictionary of Opera. Oxford: Oxford University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-19-869164-5. 
  9. Hesla jednotlivých oper v knize Joyce Bourne: Who's Who in Opera: a guide to opera characters (Oxford University Press, 1998) ISBN 0-19-210023-8

Ze seznamu sestaveného na základě uvedených devíti zdrojů byla na základě databáze Operabase.com vyloučena tato díla (v chronologickém pořadí skladatelů a s uváděním anglických názvů oper): G. F. Händel: Rodelinda a Serse; Michael Balfe: The Bohemian Girl; Rutland Boughton: The Immortal Hour; Ralph Vaughan Williams: Hugh the Drover a The Pilgrim's Progress; Benjamin Britten: Gloriana; William Walton: Troilus and Cressida; Michael Tippett: The Midsummer Marriage, King Priam a The Knot Garden; Samuel Barber: Antony and Cleopatra; Harrison Birtwistle: Punch and Judy, The Mask of Orpheus a Gawain; Peter Maxwell Davies: Taverner; Philip Glass: Akhnaten; Judith Weirová: A Night at the Chinese Opera.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of important operas na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LINDENBERGER, Herbert. Opera in History: From Monteverdi to Cage. Stanford: Stanford University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0804731058. (anglicky) 
  2. ↑ Rozhraní vyhledávače
  3. ↑ John Whenham na Grove Music Online
  4. ↑ a b c d Ellen Rosand na Grove Music Online
  5. ↑ HOLDEN, Amanda (ed.). The Viking Opera Guide. London: Viking, 1993. Dostupné online. ISBN 0-670-81292-7. (anglicky)  [dále jen Viking], s. 191
  6. ↑ Martha Novak Clinkscale na Grove Music Online
  7. ↑ a b Curtis Price na Grove Music Online
  8. ↑ Viking s.418
  9. ↑ a b c d e f Anthony Hicks na Grove Music Online
  10. ↑ Robert D. Hume na Grove Music Online
  11. ↑ a b ORREY, Leslie; MILNE, Rodney. Opera: A Concise History. London: World of Art, Thames & Hudson Dostupné online. ISBN 0500202176. (anglicky)  [dále jen Orrey], s. 64
  12. ↑ Orrey s. 90–91
  13. ↑ a b c d Graham Sadler na Grove Music Online
  14. ↑ Stanley Sadie na Grove Music Online
  15. ↑ Mary Hunter na Grove Music Online
  16. ↑ Viking s.375–6
  17. ↑ Viking s.378–9
  18. ↑ a b c d e f g h i Julian Rushton na Grove Music Online
  19. ↑ Viking s. 381
  20. ↑ Caryl Clark na Grove Music Online
  21. ↑ Viking s. 393
  22. ↑ Viking s. 370
  23. ↑ Orrey s. 110
  24. ↑ a b Orrey s. 113
  25. ↑ Viking s. 752
  26. ↑ Orrey s. 107
  27. ↑ Orrey s. 114
  28. ↑ Gordana Lazarevich na Grove Music Online
  29. ↑ Viking s. 210–211
  30. ↑ Viking s. 59
  31. ↑ Viking s. 1002–1004
  32. ↑ a b c d e f g h i j k l m Richard Osborne na Grove Music Online
  33. ↑ Viking s. 1212–14
  34. ↑ Viking s. 1214–15
  35. ↑ Oxford Illustrated s. 136
  36. ↑ Clive Brown na Grove Music Online
  37. ↑ a b Simon Maguire na Grove Music Online
  38. ↑ A. Dean Palmer na Grove Music Online
  39. ↑ Viking s. 884; s. 917–18
  40. ↑ a b William Ashbrook na Grove Music Online
  41. ↑ Viking s. 38
  42. ↑ Viking s. 66
  43. ↑ a b c d e f g h i j k l m Julian Budden na Grove Music Online
  44. ↑ Orrey s. 132
  45. ↑ Viking s. 659–60
  46. ↑ Viking s. 70
  47. ↑ Viking s. 609
  48. ↑ Viking s. 277
  49. ↑ Viking s. 278
  50. ↑ Viking s. 1176
  51. ↑ Viking s. 71
  52. ↑ Viking s. 412
  53. ↑ Viking s. 280
  54. ↑ Oxford Illustrated s. 246nn
  55. ↑ Viking s. 660
  56. ↑ Viking s. 282
  57. ↑ Viking s. 92
  58. ↑ a b Viking s. 1125
  59. ↑ a b Viking s. 285
  60. ↑ Viking s. 584
  61. ↑ a b c d Roger Parker na Grove Music Online
  62. ↑ Viking s. 1177
  63. ↑ Viking s. 368
  64. ↑ Viking s. 1179
  65. ↑ Viking s. 288
  66. ↑ Viking s. 1127
  67. ↑ Viking s. 1128
  68. ↑ Viking s. 1181
  69. ↑ a b Viking s. 1132
  70. ↑ a b Viking s. 94
  71. ↑ Viking s. 328
  72. ↑ Viking s. 726
  73. ↑ Viking s. 661
  74. ↑ Viking s. 1138
  75. ↑ Viking s. 968
  76. ↑ Viking s. 1184–86
  77. ↑ Viking s. 1139
  78. ↑ Oxford Illustrated s. 192
  79. ↑ Oxford Illustrated s.193
  80. ↑ Viking s. 1143
  81. ↑ Viking s. 1144
  82. ↑ Viking s. 228
  83. ↑ Viking s. 735
  84. ↑ Penguin Guide to Opera on CD s. 114
  85. ↑ Viking s. 1147
  86. ↑ Viking s. 97
  87. ↑ Viking s. 1149
  88. ↑ Viking s. 115
  89. ↑ Viking s. 736
  90. ↑ Viking s. 397
  91. ↑ Viking s. 664
  92. ↑ Viking s. 1196
  93. ↑ Viking s. 1098
  94. ↑ Viking s. 988
  95. ↑ Viking s. 1152
  96. ↑ Viking s. 116
  97. ↑ Viking s. 398
  98. ↑ Viking s. 990
  99. ↑ Viking s. 1198
  100. ↑ Viking s. 1099
  101. ↑ a b Viking s. 738
  102. ↑ Viking s. 131
  103. ↑ Viking s. 1188
  104. ↑ Viking s. 1190
  105. ↑ Viking s. 1155
  106. ↑ Viking s. 718
  107. ↑ Viking s. 1020
  108. ↑ Viking s. 992
  109. ↑ Viking s. 118
  110. ↑ Viking s. 1191
  111. ↑ Viking s. 1192
  112. ↑ Penguin Guide to Opera on Compact Discs s. 53
  113. ↑ Hugh MacDonald na Grove Music Online
  114. ↑ Viking s. 1087
  115. ↑ Viking s. 624
  116. ↑ Viking s. 1201
  117. ↑ Viking s. 866
  118. ↑ Viking s. 252
  119. ↑ Viking s. 807
  120. ↑ Viking s. 625
  121. ↑ Viking s. 1022
  122. ↑ Viking s. 720
  123. ↑ Penguin Guide to Opera on Compact Discs s. 54
  124. ↑ PARKER, Roger (ed). The Oxford Illustrated History of Opera. London: Oxford University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-19-816282-0. (anglicky)  [dále jen Oxford Illustrated], s. 164–5
  125. ↑ Viking s. 618
  126. ↑ Viking s. 134
  127. ↑ a b c Richard Taruskin na Grove Music Online
  128. ↑ Peter Ross na Grove Music Online
  129. ↑ Viking s. 1094
  130. ↑ Michele Girardi na Grove Music Online
  131. ↑ Viking s. 564
  132. ↑ a b c Rodney Milnes na Grove Music Online
  133. ↑ Amanda Glauert na Grove Music Online
  134. ↑ Jan Smaczny na Grove Music Online
  135. ↑ Viking s. 203
  136. ↑ a b Oxford Illustrated s. 269
  137. ↑ Oxford Illustrated s. 281–7
  138. ↑ Viking s. 728
  139. ↑ Oxford Illustrated s. 304
  140. ↑ Viking s. 559
  141. ↑ Viking s. 1026
  142. ↑ Viking s. 729
  143. ↑ Viking s. 256
  144. ↑ Oxford Illustrated s. 285
  145. ↑ Viking s. 871
  146. ↑ Viking s. 502
  147. ↑ Viking s. 1028
  148. ↑ Viking s. 1241
  149. ↑ Viking s. 872
  150. ↑ Viking s. 635
  151. ↑ Viking s. 1029
  152. ↑ Viking s. 849
  153. ↑ Viking s. 1031
  154. ↑ Peter Franklin na Grove Music Online
  155. ↑ Viking s. 314
  156. ↑ Viking s. 1045
  157. ↑ Viking s. 485
  158. ↑ Viking s. 168
  159. ↑ Viking s. 1251
  160. ↑ Viking s. 773
  161. ↑ Oxford Illustrated s. 286–7
  162. ↑ a b c David Murray na Grove Music Online
  163. ↑ Christopher Palmer na Grove Music Online
  164. ↑ Viking s. 505
  165. ↑ Oxford Illustrated s.306
  166. ↑ Viking s. 1252
  167. ↑ Viking s. 953
  168. ↑ Viking s. 506
  169. ↑ Oxford Illustrated s. 297
  170. ↑ Roger Nichols na Grove Music Online
  171. ↑ Orrey s. 218
  172. ↑ Viking s. 477
  173. ↑ Tibor Tallián na Grove Music Online
  174. ↑ Viking s. 1076
  175. ↑ John Tyrrell na Grove Music Online
  176. ↑ Oxford Illustrated s. 310–11
  177. ↑ Viking s. 542
  178. ↑ a b Stephen Hinton na Grove Music Online
  179. ↑ Viking s. 980
  180. ↑ John Tyrrell na Grove Music Online
  181. ↑ Orrey s. 220
  182. ↑ Laurel E. Fay na Grove Music Online
  183. ↑ Viking s. 1039
  184. ↑ Richard Crawford na Grove Music Online
  185. ↑ Orrey s. 219
  186. ↑ Viking s. 1120
  187. ↑ Viking s. 1041
  188. ↑ Viking s. 613
  189. ↑ Viking s. 480
  190. ↑ Viking s. 143
  191. ↑ Oxford Illustrated s. 316
  192. ↑ Viking s. 1115
  193. ↑ Viking s. 144
  194. ↑ Viking s. 803
  195. ↑ Viking s. 802
  196. ↑ a b c Bruce Archibald na Grove Music Online
  197. ↑ a b c d e f Arnold Whittal na Grove Music Online
  198. ↑ Viking s. 307
  199. ↑ Viking s. 793
  200. ↑ Anthony Sellors na Grove Music Online
  201. ↑ Viking s. 649
  202. ↑ Viking s. 1050
  203. ↑ Viking s. 462
  204. ↑ Jon Alan Conrad na Grove Music Online
  205. ↑ Viking s. 794
  206. ↑ Barbara B. Heyman na Grove Music Online
  207. ↑ Viking s. 795
  208. ↑ a b c d e f Andrew Clements na Grove Music Online
  209. ↑ a b Adrian Thomas na Grove Music Online
  210. ↑ Viking s. 159
  211. ↑ Orrey, s. 234
  212. ↑ a b Paul Griffiths na Grove Music Online
  213. ↑ Viking s. 854
  214. ↑ David Osmond-Smith na Grove Music Online
  215. ↑ Viking s. 18

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Není zde uvedena literaturu již uvedenou v sekci Podklady k sestavení seznamu.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světový_operní_repertoár&oldid=24230775“