Starovice
| Starovice | |
|---|---|
 Kostel svatého Jiří | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hustopeče |
| Obec s rozšířenou působností | Hustopeče (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′6″ s. š., 16°42′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 977 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,19 km²[2] |
| Katastrální území | Starovice |
| Nadmořská výška | 198 m n. m. |
| PSČ | 693 01 |
| Počet domů | 303 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Starovice 180 693 01 Hustopeče u Brna podatelna@starovice.cz |
| Starosta | Antonín Kadlec |
| Oficiální web: www | |
  Starovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584894 |
| Kód části obce | 154873 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starovice (německy Gross Steurowitz[4]) jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 977[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Hustopečsko a Velkopavlovické vinařské podoblasti.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Styrowicz (1322), ze Welikych Sstarwicz (1532), Welike Sstarwicze a Gross Starwicz (1599), z Welkijch Sstarwicz (1601), Gross Steyrowitz (1673), Gross Steyrowitz (1720, 1751), Gross Steyrowitz a Sturowitz (1798), Gross Steurowitz, Welke Stagerowice, Sstúrowice (1846), Gross Steurowitz, Starovice, Štajrovice (1872), Gross Steurowitz, Starovice a Šťarovice (1893), Starovice, Gross Steurowitz, dříve Šťarovice (1924). Místní jméno vzniklo z osobního jména Star, k němuž byla připojena přípona -ovice a znamenalo ves lidí Starových.[5]
Jméno obce je odvozeno od osobního jména Styr, takže správné znění jména obce by mělo být Styrvice. Styr byl buď pánem vsi, která přijala jeho jméno, nebo byl zakladatelem rodu, který ves obýval. V žádném případě nelze pochybovat o tom, že původní obyvatelé osady byli národnosti české, a že teprve ve 13. a 14. století byly Starovice osazeny Němci.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První známka ukazující na existenci obce je z roku 1239, i když se výslovně o obci Starovice nepíše. Byly-li tehdy Starovičky, musely být i Starovice. Přibyslav zemřel roku 1240 a Starovičky patrně připadly králi, neboť ten je daroval ještě před rokem 1249 Vilémovi z Egerberka.
První písemná zmínka o obci pochází z 29. února 1322, kdy Fricek z Egengerku prodal Starovice (Styrouicz) královně Elišce Rejčce, která je vzápětí darovala nově vzniklému klášteru ve Starém Brně, kde trávila poslední roky svého života.
1327 – král Jan osvobodil poddané starobrněnského kláštera, tedy i obyvatele Starovic od roboty (trojí povinnosti) a placení daní.
Starovice vždy patřily mezi významné vinařské obce o čemž svědčí i dochovaná pečeť z roku 1646 s motivem vinařského nože a vinného keře se dvěma hrozny a také soustava vinných sklepů za obcí, které byly vystavěny převážně v období 1809–1815, tedy po napoleonských válkách.
1643 – první zmínka o škole ve Starovicích – učitelem byl luterský sedlák Jiří Janc a vyučovalo se na radnici
1786 – byla postavena fara. Dřívější farář bydlel v domě č. 31 u Jakuba Dolanského.
1805–1809 byli ve Starovicích francouzští napoleonští vojáci. Vojáci zavlekli do obce choleru.
1883 – byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Obec zakoupila za 400 zlatých hasičskou stříkačku a darovala 200 zlatých na výzbroj. Dalších 60 zlatých hasičům daroval císař a 40 zlatých Moravskoslezská pojišťovna.
1888 – stavba silnice ze Starovic do Uherčic
1898 – byl zřízen v obci rybník
1899 – 27. ledna byl zavražděn zdejší starosta Ferdinand Dolanský mezi obcemi Uherčice a Přibice. Byl oloupen o hodinky a peněženku. Pachatel nebyl nikdy dopaden
1908 – vysazena kaštanová alej u příležitosti šedesátileté vlády císaře Františka Josefa Habsburského.
1919 – zemřel zdejší farář R. Renda a nahradil ho dr. Josef Toman z Brna. Tento rok se také konaly volby do obecního zastupitelstva. Volby proběhly poprvé podle nového volebního zákona, podle principu poměrného zastoupení. Obecní zastupitelstvo bylo sníženo na 18 členů z dřívějších 24 členů.
1938 – Převážně Němci osídlené Starovice byly připojeny k nacistickému Německu.
1945–1946 – Nucené vysídlení starousedlíků a příchod nových českých obyvatel.
1946
- Ustavení sboru dobrovolných hasičů
- Založení tělovýchovné jednoty sokol
- Založení svazu mládeže
- Založení svazu českých zemědělců
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 278 domech 1102 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1077 k německé. Žilo zde 1101 římských katolíků a 1 evangelík.[6]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8][9][10]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Starovice | 1 130 | 1 194 | 1 260 | 1 235 | 1 180 | 1 109 | 1102 | 742 | 752 | 711 | 726 | 677 | 739 | 834 | 888 |
| Počet domů | část Starovice | 249 | 261 | 269 | 271 | 273 | 267 | 278 | 239 | 170 | 164 | 180 | 230 | 231 | 264 | 303 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 17. dubna 2009.[11]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází státní silnice 3. třídy 00220, která se asi po 700 metrech napojuje na státní silnici 2. třídy 425 a pomocí této pak na dálnici D2 v Hustopečích. V obci jsou dvě autobusové zastávky (Starovice obec, Starovice – rozcestí), dopravní obslužnost je dostačující a zajišťuje ji společnost ČSAD Kyjov Bus a.s.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jiří ze 16. stol.
- Fara, socha Immaculáty z roku 1741
- Kříž s Kristem z roku 1792
- Socha svatého Antonína, kaplička
- Socha svatého Gotharda za obcí
Společenské akce
[editovat | editovat zdroj]Samospráva obce se v roce 2017 připojila k vyvěšování moravské vlajky 5. července.[12]
Ekologie v obci
[editovat | editovat zdroj]Obecní úřad dbá na třídění odpadů, v obci jsou trvale umístěny kontejnery na sklo, papír a textil, každý měsíc se pořádá sběr plastů, tetrapacků, elektrospotřebičů a zářivek a 2x do roka svoz starého železa a nebezpečných odpadů. V roce 2012 byla na kraji obce dokončena stavba čistírny odpadních vod, která velmi ulehčila starovickému potoku. Vedle čistírny byl pak roku 2013 postaven sběrný dvůr.[13]
Natáčení filmu a pořadu
[editovat | editovat zdroj]V obci se v létě roku 2007 začala natáčet komedie režiséra Dušana Kleina Svatba na bitevním poli v hlavních rolích Boleslav Polívka, Zlata Adamovská, Josef Somr, Miroslav Šimůnek, Jiří Pecha, Tereza Ramba (Voříšková), Marek Vašut, Jaroslava Obermaierová a další, do natáčení se zapojili i občané Starovic, natáčelo se i v dalších obcích např. sousedních Hustopečích, Krumvíři, Šlapanicích, Nosislavi a na Mohyle Míru.
V roce 2015 část pořadu Tajemství rodu s Miroslavem Donutilem.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jaromír Uhlíř (1924–1974), lékař
- Zdeněk Veselý (* 1998), rapper a hudební producent
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad a knihovna -
Hasičská zbrojnice -
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 253.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 486.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ Starovice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Starovice, s. 489. Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Starovice [online]. 2008-04-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155115815100661&id=224337820660
- ↑ Archivovaná kopie. www.starovice.cz [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-06.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Šťárovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Starovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Starovic (Gross Steurowitz) v roce 1825 Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine.
