Kurdějov
| Kurdějov | |
|---|---|
 pohled od severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hustopeče |
| Obec s rozšířenou působností | Hustopeče (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′28″ s. š., 16°45′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 451 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,26 km²[2] |
| Katastrální území | Kurdějov |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 693 01 |
| Počet domů | 173 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kurdějov 1 693 01 Hustopeče starosta@obec-kurdejov.cz |
| Starosta | Jaroslav Matýšek |
| Oficiální web: www | |
  Kurdějov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555282 |
| Kód části obce | 77593 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kurdějov (německy Gurdau[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 451[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kurděj (totožného s obecným kurděj - "kurděje") a znamenalo "Kurdějův majetek". Německé jméno vzniklo z českého. Podoba jména v písemných pramenech: Curdieiow (1286), Curdyeow (1289), Gurde (1365), Kurdyegow (1412), v Kurdějově (1459), Gurdějově (1515), Kurdiegow (1595, 1609), Kurda (1633), Gurdaw (1673), Kurdau (1718), Gurdau (1720), Kurdau (1751), Gurdau a Kurděgow (1846), Gurdau a Kurdějov (1872).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286 (in villa Curdieiow).[6][7] Ve 40. letech 20. století byli nuceně vysídlení obyvatelé německé národnosti (95 % roku 1930).[8]
V roce 2023 získala obec pozornost světových médií,[9][10] když farář místní římskokatolické farnosti, exorcista Jaromír Smejkal, v noci z 15. na 16. října 2023 a pak znovu o následující noci dětem dvakrát úmyslně potajmu rozkopáním zničil vyřezávané dýně, kterými ozdobily tamní park v blízkosti kostela.[11]
V roce 2024 hostil Kurdějov mezinárodní konferenci v oboru molekulární a atomové spektroskopie, organizovanou Spektroskopickou společností Jana Marka Marci.[12] Této konference se účastnilo množství světových odborníků, mezi nimi například prof. Volker Deckert, prof. Bernhard Lendl, prof. Ewa Bulska, prof. Martin Hof, a další.[13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 217 domech 965 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 917 k německé. Žilo zde 958 římských katolíků, 1 evangelík a 6 příslušníků Církve československé husitské.[14]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[15][16][17]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 978 | 1 060 | 1 010 | 993 | 945 | 916 | 965 | 524 | 412 | 370 | 347 | 298 | 347 | 381 | 435 |
| Počet domů | 218 | 218 | 228 | 227 | 210 | 212 | 217 | 133 | 106 | 99 | 96 | 103 | 136 | 156 | 173 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1976 Kurdějov byl obcí v okrese Hustopeče (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 patřil jako část města k Hustopečím a od 1. ledna 1998 je opět samostatnou obcí.[20]
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaroslav Matýšek (Sdružení Kurdějovských občanů). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Svoji funkci obhájil i po obecních volbách v roce 2018.[21]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[22]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- farní kostel svatého Jana Křtitele – pozdně gotický jednolodní chrám obklopuje samostatně stojící zvonice, kaple Všech svatých a kostnice, propojené obrannou hradební zdí. Areál dotváří budova fary zapojená do jižní hradby. Tyto stavby tvoří jeden z největších a nejzachovalejších komplexů opevněného kostela v Česku. Areál se nachází v centru obce a je její výraznou dominantou.
- kaplička na severním okraji obce
- barokní sochy svatého Antonína Paduánského s Ježíškem, svatého Jana Nepomuckého a barokní kříž. Tyto kamenné plastiky stojí před farou a areálem opevněného kostela.
- barokní socha svatého Marka, na východním okraji obce
- dvojice zděných božích muk kolem příjezdu od Hustopeč
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
budova fary -
obecní úřad -
socha svatého Jana Nepomuckého -
socha svatého Antonína
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 267.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 478.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 241, s. 215 [online]. [cit. 2024-09-22]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 478.
- ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 460.
- ↑ Czech village priest sorry for smashing pumpkins. BBC News. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. (anglicky)
- ↑ THROWER, Antony. Kids in tears as priest smashes their Halloween pumpkins over 'satanism' fears. The Mirror [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRABAL, Michal. Jednal jsem podle víry a povinností, hájí farář z Kurdějova ničení dýní od dětí. Břeclavský deník. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-10-20].
- ↑ Main | cssc2024new.spektroskopie.cz. cssc2024.spektroskopie.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Scientific programme | cssc2024new.spektroskopie.cz. cssc2024.spektroskopie.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
- ↑ Kurdějov - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kurdějov, s. 489. Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 283.
- ↑ IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kurdějov [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurdějov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kurdějov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kurdějov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
