Přeskočit na obsah

Rudolf Urbánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Rudolf Urbánek, DrSc.
Rudolf Urbánek
Rudolf Urbánek
Narození7. září 1877
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. července 1962 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, historik a prozaik
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
OceněníŘád práce řp
DětiEmma Urbánková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Urbánek (7. září 1877 Slaný[1] – 26. července 1962 Praha) byl český historik a první profesor československých dějin na Masarykově univerzitě v Brně.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Slaném jako nejmladší z osmi dětí do rodiny řezníka Karla Urbánka a jeho ženy Františky. Studoval na slánském gymnáziu (maturita r. 1896)[2] a na české filosofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, obor dějepis a zeměpis. Patřil k žákům Jaroslava Golla a v roce 1901 se stal doktorem filozofie (PhDr.) na podkladě práce Řehoř z Hainburka ve službách krále Jiřího z Poděbrad.[3] Působil pak jako středoškolský pedagog v Lounech, Hradci Králové, Pardubicích a nakonec v Praze.

Roku 1916 se habilitoval na základě v předchozím roce vydané knihy Věk poděbradský (I. díl)[4] a stal se soukromým docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české university; téhož roku byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V květnu 1917 připojil svůj podpis k Manifestu českých spisovatelů.[5] V srpnu 1920 byl jmenován řádným profesorem československých dějin na nově zřízené Masarykově univerzitě v Brně.[6] Od roku 1932 byl mimořádným a od r. 1934 řádným členem České akademie věd a umění.

Po válce byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk[7] a v letech 1946 – 1952 byl jejím místopředsedou.[8] V listopadu roku 1952 byl jmenován řádným členem – akademikem nově zřizované Československé akademie věd[5] a v roce 1953 mu byla přiznána vědecká hodnost doktor historických věd (DrSc.).[9] Za zásluhy o českou vědu byl vyznamenám Řádem práce.[10] Stal se též členem a později předsedou Společnosti Husova muzea.[2]

Při svém dějepisném bádání se zaměřil na středověké české dějiny. Profesor Václav Novotný ho získal pro spolupráci na monumentální Laichterově edici České dějiny; Urbánek měl zpracovat úsek od Zikmundovy smrti do konce vlády Jagellonců.[11] Toto zadání se mu podařilo splnit jen částečně. Hlavní Urbánkovo dílo, rozsáhlý čtyřsvazkový Věk poděbradský I - IV, obsahuje podrobné vylíčení českých dějin v období let 1437 – 1464.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželka Zdeňka, rozená Scheinerová (*1887), dcera JUDr. Ludvíka Scheinera c. k. notáře v Hradci Králové a Anny Weiserové, byla příbuzná malíře Artuše Scheinera. Měli jedinou dceru Emmu[12]. PhDr. Emma Urbánková (1909 – 1992)[13], byla historička a knihovnice, dlouholetá vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků v Národní knihovně v Praze.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
výběr[14]
  • Kancelář krále Jiřího [In: Český časopis historický, 1911.]
  • České dějiny III/1. Věk poděbradský I. Praha: J. Laichter, 1915, 976 s. [Zahrnuje období 1438 – 1444.]
  • K české pověstí královské. [In: Časopis Společnosti přátel starožitností. 1916.]
  • České dějiny III/2. Věk poděbradský II. Praha: J. Laichter, 1918, 1047 s. [Zahrnuje období 1444 – 1457.]
  • Konec Ladislava Pohrobka. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924, 207 s.
  • Jan Žižka. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1925, 313 s.
  • Husitský král. Praha: Vesmír, 1926, 285 s.
  • Dvě studie o době poděbradské. Brno: Masarykova univerzita – Filozofická fakulta, 1929, 412 s.
  • Počátky českého mesianismu [In: Českou minulostí : sborník k šedesátinám prof. Václava Novotného, 1929.]
  • Český mesianismus ve své době hrdinské [In: Od pravěku k dnešku : sborník prací z dějin československých : k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Díl I. 1930.]
  • České dějiny III/3. Věk poděbradský III. Praha: J. Laichter, 1930, 1083 s. [Zahrnuje období 1457 – 1460.]
  • Bitva u Domažlic 1431. Praha: Kruh pro studium čsl. dějin vojenských, 1932, 28 s.
  • Lipany a konec polních vojsk. Praha: Melantrich, 1934, 262 s.
  • Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl první. Vyd. 1. Praha: Česká akademie věd a umění, 1948, 550 s.
  • Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl druhý (1. část).Praha: Česká akademie věd a umění, 1947, 158 s. [1. a 2. část druhého dílu jsou vázány dohromady.]
  • Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl druhý (2. část). Praha: Česká akademie věd a umění, 1948, S. 164-518. [1. a 2. část druhého dílu jsou vázány dohromady.]
  • Z husitského věku: výbor historických úvah a studií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, 289 s. [Téměř kompletní bibliografie Urbánkova díla je na str. 275–289.]
  • Jan Paleček, šašek krále Jiřího, a jeho předchůdci v zemích českých. In: Příspěvky k dějinám starší české literatury. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958, 240 s. [Studie prof. Urbánka je na str. 5 – 92.]– DOSTUPNÉ TAKÉ ONLINE
  • České dějiny III/4. Věk poděbradský IV. Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad: léta 1460 - 1464. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 823 s.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Rudolfa Urbánka farnost Slaný
  2. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Rudolf Urbánek – dostupné online
  3. ↑ BOUBÍN, Jaroslav. Rudolf Urbánek. Drobná glosa k portrétu historika. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 44 – 46.]
  4. ↑ PÁNEK, Tomáš. Historický seminář filosofické fakulty Masarykovy univerzity v meziválečném období. Magisterská diplomová práce obhájená v roce 2010 na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
  5. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Rudolf Urbánek – dostupné online
  6. ↑ PÁNEK, Tomáš. Rudolf Urbánek a Masarykova univerzita. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 47 – 51.]
  7. ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. Rudolf Urbánek, 125 let od narození. Akademický bulletin, měsíčník Akademie věd ČR, č. 11/2002 – dostupné online
  8. ↑ Představitelé Královské české společnosti nauk (na webu AV ČR)– dostupné online Archivováno 26. 5. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ Jako akademik ČSAV získal tuto vědeckou hodnost automaticky – viz § 6 vládního nařízení č. 60/1953 Sb.
  10. ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 6., Š – Ž. Praha: Academia, 1987, 927 s. [Heslo „Rudolf Urbánek" je na str. 397.]
  11. ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. Rudolf Urbánek, 125 let od narození. Akademický bulletin, měsíčník Akademie věd ČR, č. 11/2002 – dostupné online
  12. ↑ Konskripce obyvatel Prahy [1]
  13. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Emma Urbánková – dostupné online
  14. ↑ Téměř kompletní bibliografie Urbánkova díla je na str. 275–289 knihy: URBÁNEK, Rudolf. Z husitského věku: výbor historických úvah a studií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, 289 s.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • BOUBÍN, Jaroslav: Rudolf Urbánek, historik husitského a poděbradského věku. In: Historici na brněnské univerzitě: devět portrétů. Uspořádal Tomáš Borovský. Brno: Archiv města Brna, 2008, 263 s. ISBN 978-80-86736-09-9. [Uvedená studie je na str. 83 – 96.]
  • BOUBÍN, Jaroslav. Rudolf Urbánek. Drobná glosa k portrétu historika. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 44 – 46.]– dostupné též online
  • PÁNEK, Tomáš. Rudolf Urbánek a Masarykova univerzita. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 47 – 51.]– dostupné též online
  • PÁNEK, Tomáš. Historický seminář filosofické fakulty Masarykovy univerzity v meziválečném období. Magisterská diplomová práce obhájená v roce 2010 na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.– dostupné též online
  • ĎURČANSKÝ, Marek. Rudolf Urbánek, 125 let od narození. Akademický bulletin, měsíčník Akademie věd ČR, č. 11/2002– dostupné online
  • Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Rudolf Urbánek– dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Urbánek&oldid=24038085“