Robertovci
| Robertovci | |
|---|---|
| Země | .png){kind=small} Západofranská říše |
| Tituly | západofranský král franský vévoda burgundský vévoda markrabě Neustrie pařížský hrabě hesbayeský hrabě orleánský hrabě wormský hrabě |
| Zakladatel | Robert z Hesbaye |
| Rok založení | cca 800 |
| Konec vlády | 956 |
| Poslední vládce | Hugo Veliký |
| Větve rodu | Kapetovci Valois Bourboni |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robertovci byli v 8.–10. století mocnou franskou šlechtickou rodinou, ze které vzešli dva západofranští králové a Hugo Kapet, zakladatel francouzského královské dynastie Kapetovců.
Nejstarší Robertovci pocházeli pravděpodobně z hrabství Hesbaye, okolo města Tongeren v současné Belgii. Dynastie získala své jméno po neustrijském markraběti Robertu Silném,[1] který byl otcem dvou králů západofranské říše, Odona Pařížského a Roberta I. Francouzského. Byl zároveň pradědečkem Huga Kapeta, který je považován za prvního francouzského krále, zakladatele dynastie Kapetovců, ze které pocházejí i další evropské panovnické rody.
Vzestup Robertovců je spojen se vznikem Západofranské říše.[2] Po smrti syna Karla Velikého byla jeho říše rozdělena na západofranskou, středofranskou a východofranskou říši. V průběhu 9. století rod Robertovců v boji o moc přicházel do sporů s dynastií Karlovců. V roce 888 si západofranští magnáti zvolili králem hraběte Odona Pařížského z dynastie Robertovců jako uznání za jeho zásluhy v bojích proti Normanům, čemuž se příznivci Karlovců vzepřeli a v opozici v čele s remešským arcibiskupem Fulkem, roku 893 korunovali Karla III. jako protikrále.[3]
Robertovci u moci
[editovat | editovat zdroj]Roku 888 byl Odo zvolen západofranským králem. Jeho bratr Robert byl králem západofranské říše v letech 922-923. Za Odonovy vlády se členové dynastie stali hrabaty z Paříže. Mezi Robertovými syny Hugem Velikým a Ludvíkem IV. pokračoval boj o moc, který ukončili až po vzestupu Lothara I. Francouzského z dynastie Karlovců,[4] který jmenoval Huga vévodou burgundským a akvitánským, čímž rozšířil dominia dynastie Robertovců. Robertovci vlastnili pozemky v Neustrii, především kolem Paříže a s podporou vikomtů také v údolí Loiry. Ve vlastnictví měli i významná opatství, především St. Martin v Tours.[5]
Pokračování rodem Kapetovců
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Ludvíka V. v roce 987, kdy karolínská dynastie ztrácela již na své moci, byl jeho následníkem jmenován Hugo Kapet, který je považován za prvního francouzského krále. Korunovace proběhla 3. července 987 v Noyonu s plnou podporou císaře Oty III. Po Hugovi dynastie nese pojmenování Kapetovci. Jako Kapetovci, pak Valois a Bourboni vládli Francii až do Velká francouzská revoluce. K moci se vrátili po roce 1815, kdy vládli až do svržení Ludvíka Filipa v roce 1848.
Potomci Kapetovců přes dynastii Bourbon-Anjou vládnou ve Španělsku.
Rodokmen
[editovat | editovat zdroj]- Robert I. z Hesbaye (697–748) - hrabě z Hesbaye a vévoda z Neustrie, manželka Williswinda z Wormsu
- Cancor († 771), franský hrabě zakladatel opatství Lorsch. Syn Roberta I. a Williswindy
- Heimrich († 795), hrabě v Lahngau
- Poppo z Grapfeldu († 839–41) - předchůdce franského rodu Babenberků
- Heimrich († 795), hrabě v Lahngau
- Landrada, provdaná za Sigramna, hraběte z Hesbaye
- Chrodegang († 766), arcibiskup métský a opat v Lorschi
- Sigram z Hesbaye
- Ingerman, hrabě z Hesbaye (750–818)
- Ermengarda z Hesbaye (cca 778–818), manželka Ludvíka I. Pobožného
- Ingerman, hrabě z Hesbaye (750–818)
- Thuringbert, hrabě z Hesbaye (735–770)
- Robert II., hrabě z Hesbaye (770–807)
- Robert III. z Wormsu (800–834)
- Robert Silný (830–866)
- Odo Pařížský, král západofranské říše, manželka Théodorada z Troyes
- Raoul
- Arnulf
- Guy
- Richildis, nebo Regilindis, provdala se za Williama I. z Périgueux
- Robert, král západofranské říše, podruhé ženatý s Beatrix z Vermandois
- Emma, provdaná za Rudolfa Burgundského
- Adéla, provdaná za Herberta II., hraběte z Vermandois
- Hugo Veliký (898–956), potřetí ženatý s Hedvikou Saskou, dcerou německého krále Jindřicha Ptačího
- Béatrice (asi 938–987), provdaná za Fridricha Lotrinského
- Hugo Kapet (asi 939–996), zakladatel dynastie Kapetovců
- Emma Pařížská, vévodkyně z Normandie (asi 943–968) - provdala se za Richarda I. Normandského
- Otto z Paříže (cca 944–965), vévoda burgundský od roku 956
- Jindřich I. Burgundský (cca 946–1002), vévoda z Burgundska z roku 965
- Herbert († 996), biskup z Auxerre
- Odo Pařížský, král západofranské říše, manželka Théodorada z Troyes
- Robert Silný (830–866)
- Robert III. z Wormsu (800–834)
- Robert II., hrabě z Hesbaye (770–807)
- Cancor († 771), franský hrabě zakladatel opatství Lorsch. Syn Roberta I. a Williswindy
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ URBANSKI, Charity. Writing history for the king : Henry II and the politics of vernacular historiography pp.160 [online]. Cornell University Press: Ithaca : Cornell University Press, 2013 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5131-7. (anglicky)
- ↑ BRADBURY, Jim. Philip Augustus: King of France 1180-1223. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-89902-0. S. 400. (anglicky)
- ↑ JACKIEWICZ, Andrzej Igor. Białystok Law Books 4 Territorial Organization Of European States. Federalism, Regionalism, Unitarism. [s.l.]: Wydawnictwo Temida 2 Dostupné online. ISBN 978-83-62813-16-2. (anglicky)
- ↑ FASSLER, Margot Elsbeth. The Virgin of Chartres: Making History Through Liturgy and the Arts. Yale: Yale University Press 612 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-11088-3. S. 29. (anglicky)
- ↑ BÉLY, Lucien. The History of France. [s.l.]: Editions Jean-paul Gisserot 126 s. Dostupné online. ISBN 978-2-87747-563-1. S. 22. (anglicky)
