Přeskočit na obsah

Polessk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polessk
Полесск
Bývalý německý zámek v Polessku
Bývalý německý zámek v Polessku
Polessk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška3 m n. m.
Časové pásmoUTC+2[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská
Polessk na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Polessk
Polessk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11 km²
Počet obyvatel6 921 (2021)
Hustota zalidnění689 obyv./km²
Etnické složení89% Rusové
Správa
Vznik1258
Oficiální webpolessk.gov39.ru
Telefonní předvolba(+7) 40158
PSČ238630
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polessk (rusky Поле́сск; německy Labiau; litevsky Labguva; polsky Labiawa, česky Labiava[2]) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 46 km severovýchodně od Kaliningradu. V roce 2021 mělo městečko 7 tisíc obyvatel převážně ruské národnosti.

Historie města

[editovat | editovat zdroj]

Od vzniku do 19. století

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka pochází z roku 1258, kdy se Řádu německých rytířů podařilo podrobit si pruský kmen Sambů. Do roku 1300 se osada nazývala Labegowe moter, později došlo ke zkrácení na Labigow či Labiau. Samotný původní název pochází z pruských ze slov labs a moter znamenající dobrá bažina. Řád na místě postavil dřevěnou pevnost, která měla bránit cestu do Königsbergu. Pevnost v roce 1277 vyhořela a byla nahrazena kamenným hradem. Osada vznikla právě v okolí hradu. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 se celé Východní Prusko transformovalo do Pruského Vévodství. Roku 1642 získává osada městská práva dekretem kurfiřta Fridricha Viléma.

V roce 1656 byla ve městě podepsána tzv. Smlouva u Labiau mezi pruským kurfiřtem Fridrichem Vilémem a švédským králem Karlem Gustavem. Smlouva zaručila Pruskému vévodství plnou samostatnost výměnou za vojenskou podporu Švédům v nadcházející švédsko-polské válce. V roce 1885 bylo Labiau s populací téměř 5 tisíc lidí sídlem okresního soudu, pobočky říšské banky a pivovaru.

Novodobé dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Po četných porážkách Wehrmachtu na Východní frontě v roce 1944 začalo německé velitelství s operací Hannibal. Cílem celé operace bylo evakuovat co největší množství německého obyvatelstva z Východního Pruska do Německa před příchodem Rudé armády. Sověti obsadili město na začátku roku 1945. Po válce připadlo město pod správu SSSR a bylo přejmenováno na Polessk podle hrdiny sovětského svazu plukovníku Sergeji Ivanoviči Polesskému, který padl při bojové operaci Rudé Armády ve Východním Prusku. Zbývající německé obyvatelstvo bylo deportováno do sovětské okupační zóny Německa a do města se nastěhovali především Rusové z centrálních oblastí Ruska a Povolží. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1782 1875 1880 1890 1900 1910 1925 1933 1939
Obyvatelé 2 129 4 487 4 683 4 861 4 455 4 604 4 840 5 879 6 544
Rok 1959 1970 1979 1989 2002 2010 2021
Obyvatelé 5 435 5 601 6 338 6 859 7 681 7 581 6 921

Etnické složení obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]

Významné osobnosti města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polessk na německé Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.
  3. Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]