Čerňachovsk

Čerňachovsk ; Черняховск
	Původní německá zástavba
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°38′ s. š., 21°49′ v. d.
Nadmořská výška	30 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
	; Kaliningradská oblast na mapě Ruska
	Čerňachovsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	58 km²
Počet obyvatel	35 375 (2021)
Hustota zalidnění	697 obyv./km²
Etnické složení	Rusové
Náboženské složení	ateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Jurij Alexejevič Kovylkin
Vznik	1336
Oficiální web	www.chernyahovsk.com
Telefonní předvolba	+7 40141
PSČ	238150–238154, 238158, 238165, 238169, 238170, 238816
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerňachovsk (rusky Черняхо́вск; německy Insterburg; litevsky Įsrutis; polsky Wystruć, česky Instruč ^[2]) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 90 km východně od Kaliningradu s populací čítající v roce 2021 cca 35 tisíc obyvatel.

Historie města

Od založení do 17. století

Insterburg byl založen roku 1336 při křížové výpravě proti pohanským Prusům. Založil ho společně s hradem Instierburgem velmistr Řádu německých rytířů Dietrich von Altenburg na místě původní pruské pevnosti. Hrad s osadou byl vypleněn v roce 1376 Litevci a 1457 Poláky. Následně byl přestavěn na sídlo prokurátora Řádu a začalo se mu říkat Insterburg. Roku 1525 Albrecht Braniborsko-Ansbašský sekularizoval Řád německých rytířů a Insterburg se stal součástí Pruského vévodství. Městská práva dostal roku 1583 dekretem Jiřího Fridricha Braniborsko-Ansbašského. Bohužel většina zástavby byla zničena požárem v roce 1590 (zničeno bylo 140 budov z původních 149). Během 17. století bylo město vyplundrováno postupně vojsky Švédů, Rusů a Tatarů. V letech 1643 - 1648 žila ve Insterburgu švédská královna Marie Eleonora, vdova po králi Gustavu Adolfovi.

Od 18. století do roku 1914

V roce 1709 byla populace města zdecimována morem, a tak nabídl pruský král Fridrich Vilém I. rakouským protestantům vyhnaných ze Salcburského arcibiskupství, aby se usadili v roce 1732 právě v Insterburgu. Pruský královský dvůr se přestěhoval do místního hradu v roce 1723 a k městu byly oficiálně přičleněny okolní osady a i samotný hrad. V letech 1721–1748 koupil rozsáhlá území na západ od města kníže Leopold Anhaltsko-Desavský a rozvinul výrazně místní zemědělství. V letech 1758–1762 během Sedmileté války bylo město obsazeno ruskými vojsky.

Za Napoleonských válek v roce 1812 město navštívil samotný Napoleon. Na cestě do Německa v roce 1818 zde zemřel významný ruský generál Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, který se velkou měrou zasloužil za Napoleonovu porážku v ruském tažení. Mezi lety 1828–1835 bylo město napojeno na silniční síť a v roce 1860 se Insterburg stal železničním uzlem mezi Köningsbergem a Kaunasem a mezi Tylží a Toruní. Díky dobrému dopravnímu spojení se začal ve městě rozvíjet průmysl. Vznikly slévárny, ocelárny a přádelny lnu. Rozvíjelo se i místní školství. V roce 1860 vzniklo gymnázium a dále ve městě fungovala zemědělská a zdravotní škola. V roce 1863 zde začala operovat tajná polská organizace, která zajišťovala zbraně Polákům pro připravované Lednové povstání proti ruské nadvládě. Po vzniku Německého císařství v roce 1871 se stal Insterburg především vojenskou základnou německé armády. V 1914 bylo ve městě na 2 000 vojáků.

20. století

Na počátku první světové války bylo město na necelý měsíc obsazeno ruskými vojsky (mezi 24. srpnem a 11. zářím 1914) a následně se stalo hlavním stanem pro generála Hindenburga. Mezi světovými válkami došlo k jeho dalšímu rozvoji. Insterburg se stal sídlem místní správy, soudu, celního úřadu, pobočky říšské banky a obchodní komory. Hospodářství se rozrostlo se vznikem závodů na výrobu cukrovinek, octa, chemikálií a dílny na zpracování kůží. Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 vznikly ve městě velké kasárny a vojenské letiště. V roce 1939 došlo k rekonstrukci nejvýznamnějších památek města. Před vypuknutím války mělo město téměř 49 000 obyvatel. Za války byl Insterburg bombardován 27. července 1944 britským Royal Air Force. Následně začala německá operace Hannibal, které měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska do Německa před příchodem Rudé armády. Z původních 50 tisíc zbylo ve městě v lednu 1945 pouze něco okolo 8 - 10 000, zejména těch co pracovali v továrnách a ve státních institucích. Sověti od 20. ledna 1945 město neustále bombardovali, čímž ho v podstatě srovnali se zemí. Rudá armáda vstoupila do města 22. ledna 1945.

Pod sovětskou a ruskou správou

Po příchodu Rudé armády byl ve městě vytvořen internační tábor pod vedením NKVD. Pro tento účel sloužil místní hrad, z kterého se stal velký tranzitní tábor pro zbylé německé obyvatelstvo, které bylo nuceně posíláno v letech 1946 - 1949 do Východního Německa. Táborem prošlo na 250 000 lidí a na 16 000 jich zde zahynulo. Po odsunutí německého obyvatelstva se do města začali stěhovat především Rusové z centrálních oblastí Ruska. Po válce připadlo město pod správu SSSR a bylo přejmenováno na Čerňachovsk podle hrdiny Sovětského svazu Ivana Daniloviče Čerňachovského, sovětského generála, který padl při dobývání Köningsbergu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Negativně se podepsalo na ekonomice Čerňachovsku přistoupení sousední Litvy a Polska do EU v roce 2004. Celá Kaliningradská oblast se dostala do výrazné izolace, začala se zhoršovat ekonomická situace obyvatel a růst nezaměstnanost. Dokonce poprvé od konce války začal klesat počet obyvatel města.

V roce 1996 německá organizace Lidový spolek péče o německé hroby obětí válek obnovila ve městě hřbitov z první světové války, na kterém leží 556 německých a 165 ruských padlých vojáků. Od té doby bylo na společném hřbitově pochováno na 8 700 vojáků.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Rok	1782	1790	1875	1880	1885	1890	1900	1910	1925	1933	1939	1959	1970	1979	1989	2002	2010	2021
Obyvatelé	4 528	4 972	16 303	18 745	22 227	31 624	27 787	31 624	39 311	41 230	43 620	29 063	33 446	35 576	39 622	44 323	40 449	35 375

Etnické složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:^[3]

86,4 % Rusové
4,5 % Ukrajinci
1,1 % Němci
0,9 % Litevci
0,9 % Arméni

0,5 % Tataři
0,5 % Romové
0,4 % Poláci
1,6 % ostatní

Významné osobnosti města

Martin Grünberg (1665- 18. století) - architekt
Eduard Heinrich von Flottwell (1786–1865) - německý politik
Carl Friedrich Wilhelm Jordan (1819–1904) - spisovatel a politik
Hans Horst Meyer (1853–1939) - farmaceut
Therese Malten (1855–1930) - operní zpěvačka
Hans Otto Erdmann (1896-1944) - člen odboje proti nacismu
Kurt Kuhlmey (1913–1993) - generálmajor německé armády
Traugott Buhre (1929–2009) herec
Harry Boldt (born 1930) - olympijský vítěz v drezuře
Jürgen Schmude (nar. 1936) - politik SPD

Galerie

Insterburg v roce 1899
Ruské jednotky ve městě (1914)
Náměstí v Insterburgu
Ulice v původním Insterburgu
Instenburský trh okolo roku 1945
Místní evangelický kostel před rokem 1945
Bývalý evangelický kostel v současnosti
Ruiny původního řádového hradu
Ruiny původního řádového hradu
Památník generálu Černjachovskému
Čerňachovsk (2009)
Čerňachovsk (2009)
Vila Brandes

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chernyakhovsk na anglické Wikipedii.

↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.
↑ Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čerňachovsk na Wikimedia Commons

[1] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[2] BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.

[3] Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[1]

[2]

[3]