Přeskočit na obsah

Počátky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Pelhřimovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Počátky (rozcestník).
Počátky
Kostel sv. Jana Křtitele v Počátkách
Znak města PočátkyVlajka města Počátky
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPočátky
Obec s rozšířenou působnostíPelhřimov
(správní obvod)
OkresPelhřimov
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°15′37″ s. š., 15°14′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 500 (2024)[1]
Rozloha30,84 km²[2]
Nadmořská výška620 m n. m.
PSČ394 64
Počet domů772 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduPalackého nám. 1
394 64 Počátky
mesto.pocatky@cmail.cz
StarostaKarel Štefl
Oficiální web: www.pocatky.cz
Počátky
Počátky
Další údaje
Kód obce548561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky (německy Potschatek) jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Radnice na Palackého náměstí

V katastru obce byl nalezen stříbrný denár Marka Aurelia. V okolí také procházela Želivská cesta, která vedla okolo nedalekého Strážného kopce (spojovala Želivský klášter s Rakouskem) a byla zmiňovaná prvně roku 1178.[5]

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady; bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky: odtud si lze vysvětlit i jejich jméno. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.

K roku 1273 je uváděn plebán Předboř,[6] takže touto dobou zde již stál kostel.[7] První písemná zmínka o obci (původně trhové) pochází z konce 13. století (qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie[8]). Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náležely rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Dobeš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky[9]). Z roku 1354[10] či 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořadí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic („Nicolaus presbyter de Daczicz“).[11]

Roku 1368 daroval Karel IV. Počátky nejvyššímu purkrabímu – hraběti Janu z Hardeku a roku 1389 jej koupili páni z Hradce. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Jméno města se pluralizuje od roku 1654 (Pocziatky). Značí tedy pomnožné číslo (podobně jako například označení Čechy), protože se jedná o tu oblast, ve které jsou počátky toků (podobně Roztoky). Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Šternberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda šternberská a zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé. Od 1. února 1994 obec užívá vlajku založenou na motivech znaku.[12]

Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva. Roku 1850 zde byl zřízen okresní soud a soudcem byl jmenován František Sedláček, otec historika Augusta Sedláčka, který zde chodil do školy (od 1850 zřízené v čp. 22). Dne 1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra.[zdroj?]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • 1990–1994 Ing. Jan Třebický
  • 1994–2002 Ing. František Peroutka
  • 2002–2006 Ing. Jan Třebický
  • 2006–2010 Ing. Marie Hrnčířová
  • od roku 2010 Mgr. Karel Štefl

Inspirace v kultuře a vědě

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Město je rozčleněno na 6 katastrálních území (zároveň části a ZSJ), jimiž jsou:

Jižně od vlastního města prochází hranice mezi Čechami a Moravou. K Čechám patří Heřmaneč, Léskovec a Počátky s výjimkou zemědělsko-lesních pozemků na jihu, na Moravě leží Prostý, Vesce a většina Horní Vilímče.[zdroj?]

V letech 1961–1991 k městu patřil i Stojčín a od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1991 také Polesí.[14]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Počátky
  • Základní škola Otokara Březiny Počátky
  • Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Počátky

Muzea

[editovat | editovat zdroj]
Rodný dům Otokara Březiny

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Počátkách.

Podél silnice z Počátek do Kališť je vysázena nejdelší modřínová alej v Česku. Byla založena na počátku 20. století a čítá 280 stromů.[23]

Osobnosti spjaté s městem

[editovat | editovat zdroj]
  • Martin z Počátek (Martinus Poczatensis, kolem 1440–1528 Praha), utrakvista, roku 1468 bakalář a 1475 mistr svobodného učení na universitě pražské (děkanem fakulty filosofické 1481, 1486 a 1490), do roku 1505 farář v kostele Matky Boží před Týnem, poté v kostele svatého Štěpána, autor spisu O bludech Pikhartských z roku 1514, namířeného proti Jednotě bratrské.
  • 19. prosince 1629 se v rodině místního řezníka narodil Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, katolický duchovní (mj. světící biskup pražský), dějepisec a spisovatel. Na rodném domě má pamětní desku.
  • Páter Zachariáš Augustin Klecar z Růžokvětu (1646 Počátky – 30. prosince 1693 Kutná Hora), kněz sakristián u sv. Víta v Praze, 1692–1693 biskup v Kutné Hoře, autor knih O sv. Gothardu, O sv. Jiřím, O sv. Vítu.
  • Zachariáš Jelínek Hirschel (31. srpna 1714 Počátky – 17. října 1763 Berlín), člen Jednoty bratrské, český kazatel v cizině.
  • 10. dubna 1835 se zde narodil Jakub Škoda (pseudonym Počátecký), středoškolský profesor a přerovský komunální politik.
  • 7. ledna 1839 se narodil jeho bratr Antonín Škoda, ředitel gymnázia v Domažlicích a Příbrami
  • PhDr. Jan Hejtman (18. června 1841 – 24. února 1913 Kladno, pohřben v Počátkách) - asistent na katedře mineralogie Univerzity Karlovy, přispíval do Ottova slovníku naučného, psal o objevech siluru Joachima Barranda v Praze
  • 16. prosince 1851 na Staré poště (dnes stará budova Muzea) strávil noc Karel Havlíček Borovský při své cestě do Brixenu.
  • Josef Brdlík (1848–1932), okresní starosta, podnikatel, poslanec zemského sněmu a Říšské rady. Rod Brdlíků je znám od 17. století, Jan Brdlík založil továrnu na sukno a byl počáteckým starostou, stejně jako jeho syn Jan Brdlík ml., jeho snacha Josefina Brdlíková byla hudební skladatelkou, Ladislav Brdlík postavil Lázně sv. Kateřiny a zámeček sv. Vojtěcha. František Brdlík (29. září 1855 – 19. května 1936 Praha) byl ředitelem gymnázia v Roudnici nad Labem, spolupodílel se na Ottově zeměpisném atlasu, byl autorem historických a zeměpisných spisů.
  • V letech 1870–1871 pobývala v Počátkách u Josefíny Brdlíkové „dcera národa“ Zdeňka Havlíčková.
  • 15. září 1873 se v  kostele sv. Jana Křtitele konal sňatek básníka Josefa Václava Sládka a Emillie Nedvídkové (zemřela již 9. srpna 1874 a je pohřbena v Počátkách).
  • Roku 1830 se zde narodil a je zde pochován Msgre. Vincenc Švehla († 1910), papežský prelát, konsistorní rada, notář, kanovník kapituly vyšehradské, kněz (kostel svatého Václava na Smíchově), oblát kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, rytíř řádu Františka Josefa I.
  • Koncem 19. století zde působil buditel českého dobrovolného hasičstva Jakub Alois Jindra.
  • Zde se roku 1868 narodil a své mládí prožil přední básník českého symbolismu Otokar Březina (vlastním jménem Václav Jebavý).
  • 8. května 1880 v Počátkách zemřel ThDr. Augustin Svoboda, děkan v Počátkách od roku 1861, zakladatel nemocnice 1870 a dětské opatrovny
  • V domě č.p. 15 se roku 1903 narodil archivář František Navrátil († 10. března 1974 Český Krumlov), který řídil pobočku Český Krumlov Státního archivu Třeboň. „Vynikl jako všestranný znalec dějin svého rodného Počátecka a Českokrumlovska.“[24]
  • 24. října 1939 se zde narodil významný český vědec, lékař a vysokoškolský pedagog Doc. MUDr. Milan Hadravský CSc. († 2012).
  • 16. září 1958 se zde narodil zpěvák, mandolinista, skladatel a básník Robert Křesťan, člen bluegrassových skupin Trapeři, Poutníci a Druhá tráva.
  • 12. dubna 1978 se v Počátkách narodila umělkyně a představitelka hyperrealismu Eva Bernadetta Kadlecová, která zde zvelebila Městskou knihovnu a Vilu v Lázeňské ulici.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Palackého náměstí
    Palackého náměstí
  • Tovární rybník
    Tovární rybník
  • Dům v Lázeňské ulici
    Dům v Lázeňské ulici
  • Mariánské náměstí
    Mariánské náměstí

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Městská památková zóna Počátky (MPZ Počátky) [online]. [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ http://is.muni.cz/th/8771/ff_d/DIZERTACE.txt - Petr Hejhal: Pravěké a raně středověké osídlení české části Českomoravské vrchoviny
  6. ↑ SOUKUP, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století XVIII. Politický okres Pelhřimovský [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_438.pdf Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine. - 720 LET POČÁTEK
  8. ↑ Formulář Tobiáše z Bechyně 1279–1296. S. 124. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-21]. S. 124. Dostupné online. 
  9. ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. S. 852–853. sources.cms.flu.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-21]. S. 852–853. Dostupné online. 
  10. ↑ Panorama kostelů a církevních památek [online]. 1941 [cit. 2024-05-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per Archidioecesim nunc prima vice typis editus. Tomus primus, Inchoans ab anno 1354 usque 1362 [online]. 1867. Dostupné online. 
  12. ↑ Udělené symboly – vlajka
  13. ↑ http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_608.pdf Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine. - Počátecký zpravodaj 10/2013
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 537, 441.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  15. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ depositum.cz [online]. depositum.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Nejdelší modřínová alej v Česku vede z Počátek do Kališť. Podél roste 280 stromů. Rozhlas.cz [online]. 2017-03-27 [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ František Navrátil Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine. – Český Krumlov info

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BALÍK, Ivo: Lékárna a lékárníci v Počátkách. In: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 12 (2001), s. 180-188.
  • NAVRÁTIL, František: Kostel a hřbitov Božího Těla v Počátkách. Počátky 1969
  • NAVRÁTIL, František: Městský archiv v Počátkách. In: Archivní časopis 2 (1952), č. 2, s. 63-64.
  • NAVRÁTIL, František: Otokar Březina a město Počátky. Počátky 1932.
  • NAVRÁTIL, František: Paměti o zvonech v Počátkách. Upomínka na slavnost svěcení. Počátky 1936.
  • NAVRÁTIL, František: Stará radnice v Počátkách. Počátky 1938.
  • ŠEDA, Oldřich: Dějiny právovárečného měšťanstva v Počátkách od jeho vzniku do konce roku 1958. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 37 č. (2000), č. 3, s. 213-220.
  • TĚSNOHLÍDEK, Jakub et al. Výsledky archeologického výzkumu Palackého náměstí v Počátkách (okres Pelhřimov). In: Archaeologia historica 42 (2017), č. 2, s. 669-689.
  • TĚSNOHLÍDKOVÁ, Kateřina - TĚSNOHLÍDEK, Jakub - DUFFEK, Petr. Archeologie nejstaršího horizontu města Počátky (okres Pelhřimov). In: Archaeologia historica 43 (2018), č. 1, s. 115-143.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Jakubín Polesí Horní Ves Růžice kompasu
Žirovnice Sever Jihlávka
Západ   Počátky   Východ
Jih
Stojčín Prostý Horní Vilímeč


Části města Počátky
Části obce
Města, městyse a obce okresu Pelhřimov
Arneštovice • Bácovice • Bělá • Bohdalín • Bořetice • Bořetín • Božejov • Bratřice • Budíkov • Buřenice • Bystrá • Cetoraz • Čáslavsko • Častrov • Čejov • Čelistná • Černov • Černovice • Červená Řečice • Čížkov • Dehtáře • Dobrá Voda • Dobrá Voda u Pacova • Dubovice • Důl • Eš • Hojanovice • Hojovice • Horní Cerekev • Horní Rápotice • Horní Ves • Hořepník • Hořice • Humpolec • Chýstovice • Chyšná • Jankov • Ježov • Jiřice • Kaliště • Kámen • Kamenice nad Lipou • Kejžlice • Koberovice • Kojčice • Komorovice • Košetice • Krasíkovice • Křeč • Křelovice • Křešín • Leskovice • Lesná • Lhota-Vlasenice • Libkova Voda • Lidmaň • Litohošť • Lukavec • Martinice u Onšova • Mezilesí • Mezná • Mladé Bříště • Mnich • Moraveč • Mysletín • Nová Buková • Nová Cerekev • Nový Rychnov • Obrataň • Olešná • Ondřejov • Onšov • Pacov • Pavlov • Pelhřimov • Píšť • Počátky • Polesí • Pošná • Proseč • Proseč pod Křemešníkem • Putimov • Rodinov • Rovná • Rynárec • Řečice • Salačova Lhota • Samšín • Sedlice • Senožaty • Staré Bříště • Stojčín • Střítež • Střítež pod Křemešníkem • Svépravice • Syrov • Těchobuz • Těmice • Ústrašín • Útěchovice pod Stražištěm • Útěchovice • Útěchovičky • Včelnička • Velká Chyška • Velký Rybník • Veselá • Věžná • Vojslavice • Vokov • Vyklantice • Vyskytná • Vysoká Lhota • Vystrkov • Zachotín • Zajíčkov • Zhořec • Zlátenka • Želiv • Žirov • Žirovnice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Počátky&oldid=24195056“