Přeskočit na obsah

Josef Brdlík

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Brdlík
Josef Brdlík
Josef Brdlík
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1895 – 1901
PředchůdceEmanuel Zeis
NástupceAlois Kotrbelec
Volební obvodTábor, Soběslav, Pelhřimov, Kamenice nad Lipou
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1911
Stranická příslušnost
Členstvímladočeši
Narození16. srpna 1848
Počátky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. listopadu 1932 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJosefina Brdlíková
DětiVladislav Brdlík
CommonsJosef Brdlík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Brdlík (16. srpna 1848 Počátky[1] – 22. listopadu 1932 Praha)[2][3][4] byl rakouský a český podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Profesí byl podnikatelem v textilním a chemickém průmyslu. Vystudoval střední školu v Jindřichově Hradci a pak českou reálku v Praze. Následně absolvoval odbornou vyšší průmyslovou školu tkalcovskou v Německu a studoval odborný tkalcovský ústav i v Alsasku. Od roku 1876 vedl společně se svým bratrem textilní továrnu v Žirovnici (firma Leopold Brdlík a synové v Žirovnici[5]). Roku 1893 založil také chemický závod na destilaci kamenouhelného dehtu v Kralupech nad Vltavou (Česká továrna na zpracování dehtu), kde se do roku 1896 produkovala dehtová barviva, posléze léčiva.[3] Koncem 19. století se uvádí i jako majitel parního mlýna v Žirovnici.[2] Zastával funkci prezidenta Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích.[5]

Angažoval se i ve veřejném a politickém životě. Byl starostou města Počátky a okresním starostou v Počátkách.[3] V těchto funkcích se připomíná koncem 19. století.[2]

V polovině 90. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Tábor) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[2] Byl členem zemské železniční rady.[3] Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod České Budějovice). Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva. Zvolen byl nyní za obvod Čechy 018. Zasedal v poslanecké frakci Český klub.[6]

4. května 1902 byl zvolen prvním předsedou Jednoty povltavské, sdružení podnikatelů, představitelů obecních samospráv a hospodářských činitelů, kteří usilovali o splavnění střední Vltavy od Prahy k Českým Budějovicím.[7] K propagaci této myšlenky zorganizoval společně s tajemníkem Albertem Mayslem (1874–1946) několik projížděk po Vltavě,[8] roku 1906 dokonce za účasti rakouských ministrů a dalších významných představitelů.[9] Roku 1907 založil na Říšské radě sdružení třinácti povltavských poslanců.[10] Z předsednické funkce odstoupil roku 1911 ze zdravotních důvodů.[11]

Hrobka rodiny Brdlíkovy na hřbitově v Počátkách

Po roce 1918 působil jako předseda vlnařského odboru Spolku československých průmyslníků.[3] Město Tábor a Žirovnice mu udělilo čestné občanství.[5] Zemřel v listopadu 1932. Pohřeb byl vypraven z rodinného domu v Žirovnici. Pohřben byl v Počátkách.[4]

Jeho manželkou byla hudebnice a překladatelka Josefina Brdlíková.[3] Jeho syn Vladislav Brdlík byl meziválečným poslancem a ministrem za agrární stranu.[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Brdlík, Josef, 1848-1932 [online]. svkkl.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  4. ↑ a b Josef Brdlík. Národní listy. Listopad 1932, roč. 72, čís. 324, s. 8. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Kronika, rok 1932 [online]. pocatky.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Ustavující valná hromada „Jednoty Povltavské“. Budivoj. 1902-05-06, roč. 38, čís. 36, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  8. ↑ Projížďka po Vltavě. Budivoj. 1903-05-26, roč. 39, čís. 43, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  9. ↑ Projížďka »Jednoty povltavské« po Vltavě. Budivoj. 1906-09-04, roč. 42, čís. 71, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  10. ↑ Sdružení poslanců povltavských na říšské radě. Budivoj. 1907-07-05, roč. 43, čís. 53, s. 2. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  11. ↑ Jednota Povltavská. Budivoj. 1911-04-04, roč. 47, čís. 27, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-22]. 
  12. ↑ Prof. Ing. Vladislav Brdlík [online]. vlada.cz [cit. 2013-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Brdlík&oldid=24043787“