Španělština
Španělština (español) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | |
Počet mluvčích | 570 milionů rodilých mluvčích (2. místo) |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española) |
Úřední jazyk | |
Kódy | |
ISO 639-1 | es |
ISO 639-2 | spa (B) spa (T) |
ISO 639-3 | spa |
Ethnologue | SPN |
Wikipedie | |
es.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
Vznik a vývoj jazyka
[editovat | editovat zdroj]Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Charakteristika jazyka
[editovat | editovat zdroj]Abeceda a výslovnost
[editovat | editovat zdroj]Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
---|---|---|---|---|
a | a | [a] | „a“ | |
b | be, be alta, be larga, be grande, be labial | [b] | „b“, „v“ | [β], [p] |
c | ce | [k]; [θ]/[s] | „k“, „s“ | |
ch | che | [tʃ] | „č“ | |
d | de | [d] | „d“ | [ð] |
e | e | [e] | „e“ | [ɜ] |
f | efe | [f] | „f“ | |
g | ge | [g]; [x] | „g“, „ch“ | [ɣ] |
h | hache | — | — | |
i | i, i latina | [i] | „y“, „j“ | [j], [ʝ] |
j | jota | [x] | „ch“ | |
k | ka | [k] | „k“ | |
l | ele | [l] | „l“ | |
ll | elle | [ʎ]~[ʝ] | „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“) | |
m | eme | [m] | „m“ | |
n | ene | [n] | „n“ | [m] |
ñ | eñe | [ɲ] | „ň“ | |
o | o | [o] | „o“ | [ɔ] |
p | pe | [p] | „p“ | |
qu | cu | [k] | „k“ | |
r | ere / erre | [r], [ɾ] | „r“, „rr“ | |
rr | erre (errre) | [r], [ɾ] | „rr“ , „rrr“ | |
s | ese | [s] | „s“ | |
t | te | [t] | „t“ | |
u | u | [u] | „u“ | [w] |
v | uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental | [b] | „b“, „v“ | [β] |
w | uve doble, ve doble, doble ve, doble u | [u] | „u“ | |
x | equis | [ekis] | „ks“ | [s] |
y | ye, i griega | [i], [ʝ] | „y“, „j“ („ď“) | [j] |
z | zeta, zeda, ceta | [ɵ]/[s] | „s“ |
Gramatika
[editovat | editovat zdroj]Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
Členy
[editovat | editovat zdroj]Člen | Určitý | Neurčitý | ||
---|---|---|---|---|
Mužský rod | ||||
Ženský rod |
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
Zájmena
[editovat | editovat zdroj]Osoba | singular | plural |
---|---|---|
1. osoba | yo | nosotros/nosotras |
2. osoba | tú | vosotros/vosotras |
3. osoba | él/ella/ello | ellos/ellas |
onikání | usted | ustedes |
Číslovky
[editovat | editovat zdroj]1 | un(o)/una | 11 | once | 10 | diez |
---|---|---|---|---|---|
2 | dos | 12 | doce | 20 | veinte |
3 | tres | 13 | trece | 30 | treinta |
4 | cuatro | 14 | catorce | 40 | cuarenta |
5 | cinco | 15 | quince | 50 | cincuenta |
6 | seis | 16 | dieciséis | 60 | sesenta |
7 | siete | 17 | diecisiete | 70 | setenta |
8 | ocho | 18 | dieciocho | 80 | ochenta |
9 | nueve | 19 | diecinueve | 90 | noventa |
0 | cero | 100 | cien (ciento) | 1000 | mil |
200 | doscientos | 500 | quinientos | 1 000 000 | un millón |
Slovesa
[editovat | editovat zdroj]Sloveso být
[editovat | editovat zdroj]Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:
- ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
- estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
- hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba | ser (být) | estar (být – kde) |
---|---|---|
1. os. sg. | soy | estoy |
2. os. sg. | eres | estás |
3. os. sg. | es | está |
1. os. pl. | somos | estámos |
2. os. pl. | sois | estáis |
3. os. pl. | son | están |
Časování sloves v přítomném čase
[editovat | editovat zdroj]Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)
Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
---|---|---|---|
1. os. sg. | saludo | como | vivo |
2. os. sg. | saludas | comes | vives |
3. os. sg. | saluda | come | vive |
1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Nářečí španělštiny
[editovat | editovat zdroj]Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
Evropa
[editovat | editovat zdroj]- Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
- Nářečí churro (Dialecto churro)
- Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
- Nářečí murcijské (Dialecto murciano)
- Nářečí extremadurské (Extremeńo)
Amerika
[editovat | editovat zdroj]- Amazonská španělština (Español amazónico)
- Andská španělština (Español andino)
- Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
- Chilská španělština (Español chileno)
- Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
- Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
- Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
- Španělština z provincie Antioquia v Kolumbii (Español antioqueño)
- Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
- Laplatská španělština (Español rioplatense)
- Španělština z oblasti Llanos (Español llanero)
- Mexická španělština (Español mexicano)
- Paraguayská španělština (Español paraguayo)
- Peruánská španělština (Castellano)
- Portorická španělština (Español boricua)
- Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
- Rovníková španělština (Español ecuatorial) - části pobřeží Kolumbie, Ekvádoru a Peru
- Středoamerická španělština (Español centroamericano)
- Yucatanská španělština (Español yucateco)
Afrika
[editovat | editovat zdroj]- Ceutská španělština (Español ceutí)
- Melillská španělština (Español melillense)
- Španělština z El Rifu (Español rifeño)
- Marocká španělština (Español marroquí)
- Saharská španělština (Español saharauí)
- Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)
Asie
[editovat | editovat zdroj]- Filipínská španělština (Español filipino)
Rozšíření jazyka ve světě
[editovat | editovat zdroj]Stát | Počet mluvčích (v mil.) |
---|---|
Mexiko | 120,255 |
Španělsko | 45,061 |
Kolumbie | 48,531 |
Argentina | 45,248 |
Spojené státy americké | 52,547 [1] [2] |
Venezuela | 31,710 |
Peru | 32,491 |
Chile | 17,795 |
Guatemala | 16,325 |
Filipíny | 12,130 |
Kuba | 11,285 |
Ekvádor | 16,946 |
Dominikánská republika | 11,850 |
Honduras | 8,267 |
Bolívie | 10,010 |
Salvador | 6,859 |
Nikaragua | 5,503 |
Paraguay | 4,737 |
Kostarika | 4,220 |
Portoriko (součást USA) | 4,017 |
Uruguay | 3,442 |
Panama | 3,108 |
Kanada | 1,854 |
Brazílie | 2,140 |
Maroko | 0,961 |
Rovníková Guinea | 0,447 |
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem. |
Užitečné fráze
[editovat | editovat zdroj]Španělsky | Česky |
¡Buenas!, ¡Hola! | Ahoj! |
¡Buenos días! | Dobrý den/ráno! |
¡Buenas tardes! | Dobré odpoledne! |
¡Buenas noches! | Dobrý večer/noc! |
¡Adiós! | Na shledanou! Sbohem! |
¡Hasta luego! | Uvidíme se později! |
¡Hasta pronto! | Brzy se uvidíme! |
Gracias. | Děkuji. |
De nada. | Nemáš zač. |
Por favor. | Prosím. |
Sí. / No. | Ano. / Ne. |
Vzorový text
[editovat | editovat zdroj]Otčenáš (modlitba Páně):
- Padre nuestro, que estás en el
- cielo, santificado sea tu nombre,
- venga a nosotros tu reino,
- hágase tu voluntad
- en la tierra como en el cielo.
- Danos hoy nuestro
- pan de cada día,
- perdona nuestras ofensas,
- como también nosotros
- perdonamos a los que nos ofenden,
- no nos dejes caer en tentación,
- y líbranos del mal. Amén.
Všeobecná deklarace lidských práv
španělsky |
Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Základní fráze
Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)
Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)
Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Qué tal?, ¿Cómo va todo?
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí)
Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky) - ↑ Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky.
The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu španělština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo španělština ve Wikislovníku
- Kategorie Španělština ve Wikislovníku
- Úložiště vzdělávacích materiálů Španělština ve Wikiverzitě
- Real Academia Española, na jejíchž stránkách je i slovník Diccionario de la lengua española
- Online test ze španělštiny zdarma
- Definice a obsah úrovní španělštiny
- Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině
- Španělština
- Románské jazyky
- Jazyky Afriky
- Jazyky Asie
- Jazyky Jižní Ameriky
- Jazyky Severní Ameriky
- Jazyky Bolívie
- Jazyky Paraguaye
- Jazyky Peru
- Jazyky Španělska
- Jazyky Uruguaye
- Jazyky USA
- Jazyky Filipín
- Jazyky Argentiny
- Jazyky Kostariky
- Jazyky Ekvádoru
- Jazyky Salvadoru
- Jazyky Hondurasu
- Jazyky Mexika
- Jazyky Nikaraguy
- Jazyky Panamy
- Jazyky Gibraltaru
- Úřední jazyky Evropské unie
- Jazyky Antarktidy
- Živé jazyky