Julius Raab

Ing. DDDr. Julius Raab
Ing. DDDr. Julius Raab
Kancléř Rakouska
	Ve funkci:; 1953 – 1961
Předchůdce	Leopold Figl
Nástupce	Alfons Gorbach
Stranická příslušnost
Členství	Rakouská lidová strana; Křesťansko-sociální strana; Vaterländische Front
Narození	29. listopadu 1891; St. Pölten
Úmrtí	8. ledna 1964 (ve věku 72 let); Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Technická univerzita Vídeň; Vídeňská univerzita; Klášterní gymnázium v Seitenstettenu
Profese	politik a inženýr
Náboženství	katolická církev
Ocenění	čestný občan Vídně (1961); čestný doktor Ottawské univerzity; Prsten cti rakouského státu Štýrsko; velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo; Karlův vojenský kříž
Commons	Julius Raab
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Raab (29. listopadu 1891 – 8. ledna 1964) byl rakouský křesťanskodemokratický politik. V letech 1953–1961 byl kancléřem Rakouska. V letech 1951–1963 byl předsedou Rakouské lidové strany (Österreichische Volkspartei – ÖVP).

Život

Před válkou byl členem paravojenské pravicové organizace Heimwehr, posléze fašistické dolfussovské organizace Vaterländische Front. Do parlamentu byl zvolen roku 1927 za dolnorakouskou křesťansko-sociální stranu. Proslul zde antisemitskými výlevy, roku 1931 například nazval předsedu rakouských sociálních demokratů Otto Bauera „drzé židovské prase“. Čtyři týdny před anšlusem byl předsedou vlády Kurtem von Schuschniggem jmenován ministrem hospodářství. Po vstupu nacistů do Rakouska byl politicky odstaven, nikoli však perzekvován, nikdy se nezapojil do hnutí odporu.

V roce 1945 se stal členem prozatímní vlády Karla Rennera, která se vytvořila v sovětské okupační zóně. Roku 1945 též spoluzakládal ÖVP. Po jejím vítězství ve volbách v prosinci 1945 se stal předsedou jejího poslaneckého klubu v parlamentu. Svou pozici ve straně neustále posiloval především přes prezidentství ve vlivné Hospodářské komoře. Patřil mezi největší obhájce volného trhu a minimálních státních zásahů do ekonomiky. Roku 1951 se stal předsedou ÖVP, po volbách roku 1953 rakouským kancléřem. Do roku 1961 sestavil 4 kabinety, vždy zvolil velkou koalici se sociálními demokraty a ctil tak neformální celospolečenský konsensus zavedený svým předchůdcem Leopoldem Figlem, byť Raab měl vůči sociálním demokratům větší odstup. Během jeho předsednictví vládě podepsal roku 1955 s velmocemi klíčovou Rakouskou státní smlouvu, která zajišťovala odchod Rudé armády z Rakouska a jeho plnou státní suverenitu. Raab navázal poměrně dobré vztahy se Sověty na základě deklarované neutrality Rakouska ve Studené válce. Roku 1961 opustil pozici kancléře i předsedy ÖVP.

Odkazy

Literatura

Brusatti, Alois (1986). Julius Raab: eine Biographie in Einzeldarstellungen. R. Trauner. ISBN 3-85320-366-3.

Externí odkazy

Profil na Biography Base.com
Profil na stránkách parlamentu Rakouské republiky
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Raab na Wikimedia Commons

Kancléři Rakouska

První republika	Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)	Státní znak Rakouska

Druhá republika	Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021)