Přeskočit na obsah

Gusev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gumbinnen)
Tento článek je o městě v Rusku. O nositelích ruského příjmení pojednává článek Gusev (příjmení).
Gusev
Гусев
Bývalá budova pruské správy
Bývalá budova pruské správy
Gusev – znak
znak
Gusev – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška45 m n. m.
Časové pásmoUTC+2[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská
Gusev na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Gusev
Gusev
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha16,2 km²
Počet obyvatel28 820 (2023)[2]
Hustota zalidnění1 773,5 obyv./km²
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
Vznik16. století
Oficiální webwww.admgusev.ru
PSČ238049–238059
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gusev (rusky Гусев), do roku 1946 německy Gumbinnen (litevsky Gumbinė, polsky Gąbin, česky Gabin) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, poblíž hranice s Litvou a Polskem. V roce 2021 mělo přeš 28 tisíc obyvatel.

Od založení do 18. století

[editovat | editovat zdroj]

Z archeologický vykopávek je známo, že osídlení na místě dnešního města existovalo již na konci Doby ledové. Před dobytím území Řádem německých rytířů v 13. století se nacházela v oblasti pevnost kmene Prusů. První zmínka o Gumbinnenu pochází z roku 1580, kdy byla osada součástí Pruského vévodství. Původní název města nejspíš pochází z litevského slova Gumbinė, což znamená v češtině hlíza. Samotná osada byla založena v roce 1545 na příkaz hraběte Albrechta Braniborsko-Ansbašského.

V roce 1656 vyplenili osadu Tataři a následně přišel v letech 1709–1711 mor. Obě události téměř zdecimovaly obyvatelstvo celého tehdejšího Východního Pruska, a tak pruský král Fridrich Vilém I. inicioval kolonizaci vylidněných oblastí. Fridrich Vilém garantoval Gumbinnenu městská práva v roce 1724 a v roce 1732 přišla první velká skupina osadníků. Jednalo se protestanty, kteří byli vypovězeni ze Salcburského arcibiskupství kvůli své víře (Salcburští exulanti). V roce 1752 osadníci postavili nemocnici a tzv. Salcburský kostel. Kostel by přestavěn v roce 1840 známým architektem Karlem Fridrichem Schinkelem a stojí ve městě dodnes. Po roce 1736 se z města stalo správní centrum přilehlé oblasti. Během Sedmileté války byl Gumbinnen obsazen mezi roky 1757–1762 ruskými vojsky.

Od 19. století do roku 1945

[editovat | editovat zdroj]

Během Napoleonských válek propochodovala francouzská armáda městem v roce 1812 a samotný Napoleon zde strávil čtyři dny. V roce 1818 se stalo město hlavním centrem vládního obvodu Gumbinnen (Regierungsbezirk Gumbinne). Ekonomické oživení přišlo s rokem 1860, kdy bylo město napojeno na železnici. Do konce 19. století zde vznikla slévárna, továrna na nábytek, pletárna, dvě pily a několik cihelen.

Na začátku první světové války (v srpnu 1914) proběhla v blízkosti města bitva o Gumbinnen, ve které ruské vojsko slavilo vítězství. Následně bylo město Rusy na několik týdnů obsazeno. Po válce byla ve městě postavena elektrárna Ostpreußenwerk, která zásobovala elektřinou většinu Východního Pruska a v roce 1923 byl dokončen luteránský kostel. Na konci druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Dne 16. října 1944 provedli Sověti nálet na město, který zničil podstatnou část starého města a následně 22. října 1944 Rudá armáda vstoupila do města. Němci město dobyli zpět o dva dny později, což mělo za následek mnoho zvěrstev vůči civilnímu obyvatelstvu ze strany Sovětů. Definitivně Sověti dobyli město 21. ledna 1945.

Součástí SSSR a Ruska

[editovat | editovat zdroj]

Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Gumbinnen přejmenován na Gusev na počest kapitána Rudé armády Sergeje Ivanoviče Guseva, který padl při bitvě o město v lednu 1945. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Pro nové obyvatele byla postavena rozsáhlá panelová sídliště. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Místní ekonomika začala výrazně trpět izolací od zbytku Ruska a problémy narostly se vstupem sousedního Polska a Litvy do EU v roce 2004.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1875 1890 1925 1933 1939 1959 1970 1979 1989 2002 2010 2021
Obyvatelé 9 144 12 207 19 002 19 987 22 181 14 174 22 053 24 574 27 031 28 467 28 260 28 177

Etnické složení obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]
Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]

Významné osobnosti města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gusev, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2023 года (с учётом итогов Всероссийской переписи населения 2020 г.). Federální služba státní statistiky. 18. srpna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-08-23].
  3. Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]