Filip Zaleski

Filip Zaleski
Filip Zaleski
Ministr pro haličské záležitosti
	Ve funkci:; 11. října 1888 – 11. listopadu 1893
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Eduard Taaffe
Předchůdce	Florian Ziemiałkowski
Nástupce	Apolinary Jaworski
Poslanec Haličského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1881 – 1907
Poslanec rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 1889 – 1896
Panovník	František Josef I.
Doživotní člen Panské sněmovny ; rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 24. března 1897 – 24. září 1911
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Polský klub
Narození	28. června 1836; Truskavec; Rakouské císařství
Úmrtí	24. září 1911; Lvov; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Lyčakivský hřbitov (49°50′0″ s. š., 24°3′13″ v. d.)
Rodiče	Wacław Zaleski
Příbuzní	Dawid Abrahamowicz (švagr); Kornel Krzeczunowicz (švagr); Eduard Podlewski (švagr); Aleksander Zaleski (vnuk)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Ocenění	Řád železné koruny
Commons	Filip Zaleski
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Zaleski, plným jménem Filip Krzysztof Artur Zaleski, též Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka (28. června 1836 Truskavec – 24. září 1911 Lvov), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik polského původu z Haliče, v letech 1888–1893 ministr pro haličské záležitosti.

Biografie

Byl nositelem šlechtického erbu Dołęga. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1857 nastoupil do státních služeb, nejprve jako úředník na místodržitelství v Dolních Rakousích. Po čtyřech letech se vrátil do Haliče. Zde zastával v letech 1867–1869 funkci starosty města Čortkiv a pak od roku 1869 do roku 1871 ve městě Berežany. V letech 1883–1887 zastával funkci místodržícího Haliče. Ve funkci místodržitele řešil otázku snížení železničních tarifů pro Halič i ochranu lesního bohatství této země. Kromě toho se musel zabýval i národnostními požadavky haličských Ukrajinců.^[2]^[3]

V období 1881–1907 (podle jiných údajů jen do roku 1905) byl poslancem Haličského zemského sněmu. Působil i jako poslanec vídeňské Říšské rady (celostátního parlamentu).^[2]^[3] Nastoupil do ní 30. ledna 1889 místo Stanisława Starzyńského. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Haliči. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1891 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1896.^[4] Od února 1894 zastával funkci místopředsedy, po dvou měsících dosáhl dokonce postu předsedy Polského klubu. Na funkci rezignoval v roce 1896, oficiálně ze zdravotních důvodů (zhoršující se sluch). K rezignaci přispěla i kritika od členů Polského klubu z Krakova, kteří ho považovali za příliš měkkého a málo energického předáka jejich poslanecké frakce. Byl členem mnohých hospodářských a kulturních organizací v Haliči. Roku 1897 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny^[2]^[3]

11. října 1888 se stal ministrem pro haličské záležitosti Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Na ministerském postu setrval do 11. listopadu 1893.^[5] Podle jiného zdroje funkci ve vládě držel jen do února 1893, přičemž rezignoval již 12. listopadu 1892. Jako ministr se zasloužil od odpis haličského dluhu.^[3]

Po odchodu vlády se nadále angažoval na parlamentní úrovni, i jako předseda několika výborů sněmovny.^[3]

Jeho synem byl Wacław Zaleski, jenž se rovněž politicky angažoval.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Dostupné online. [cit. 2020-04-10].
↑ ^a ^b ^c Ziemiałkowski Florian [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka [online]. wladcy.myslenice.net.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Zaleski na Wikimedia Commons

[810dc55d3b64d1a0bc3dac8b2253a64493fc8657-1] Dostupné online. [cit. 2020-04-10].

[Zaleski-2] Ziemiałkowski Florian [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)

[Zaleski2-3] Filip Krzysztof hrabia Zaleski z Otoka [online]. wladcy.myslenice.net.pl [cit. 2013-03-25]. Dostupné online. (polsky)

[alex.onb.ac.at-4] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[5] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Vláda Eduarda Taaffeho (1879–1893)

Předseda vlády Předlitavska	Eduard Taaffe (13. srpna 1879 – 11. listopadu 1893)

Ministři Předlitavska	Eduard Taaffe (vnitro) • Emil Chertek (finance; správce) •→ Adolf Kriegs-Au (finance) •→ Julian Dunajewski (finance) •→ Emil Steinbach (finance) • Karl von Stremayr (kult a vyučování) •→ Siegmund Conrad von Eybesfeld (kult a vyučování) •→ Paul Gautsch (kult a vyučování) • Karl von Stremayr (spravedlnost) •→ Moritz von Streit (spravedlnost) •→ Alois Pražák (spravedlnost) •→ Friedrich Schönborn (spravedlnost) • Karl Korb von Weidenheim (obchod) •→ Alfred von Kremer (obchod) •→ Felix Pino z Friedenthalu (obchod) •→ Karl von Pusswald (obchod; správce) •→ Olivier de Bacquehem (obchod) • Julius von Falkenhayn (zemědělství) • Julius von Horst (zeměbrana) •→ Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Florian Ziemiałkowski (haličské záležitosti) •→ Filip Zaleski (haličské záležitosti) • Alois Pražák (český krajan) • Gandolph von Kuenburg (německý krajan)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Gyula Andrassy (zahraniční věci) •→ Heinrich Karl von Haymerle (zahraniční věci) •→ Gustav Kálnoky von Kőröspatak (zahraniční věci) • Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt (válka) •→ Ferdinand von Bauer (válka) •→ Rudolf Merkl (válka) •→ Edmund von Krieghammer (válka) • Leopold Friedrich von Hofmann (finance) •→ József Szlávy (finance) •→ Benjámin Kállay (finance)