Bedřich Vrbský

Bedřich Vrbský
Bedřich Vrbský (před rokem 1924)
Narození	4. května 1890 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. února 1966 (ve věku 75 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Vrbský, vlastním jménem Bedřich Wrbka (4. května 1890 Praha – 23. února 1966 Praha), byl český herec, režisér a dramatik.

Život

Byl jediný syn typografa Jana Wrbky (1862–??) a jeho manželky Anny, rozené Kaiserové (1867–??). Vystudoval obchodní akademii a několik let byl úředníkem Městské spořitelny pražské. Spolupracoval s Československým rozhlasem a Československou televizí. V roce 1929, se ve Chvalech (dnes Praha–Horní Počernice), oženil s Antonii Čuprovou.(1900–1972)

Zemřel 23. února 1966 a je pohřben na Olšanských hřbitovech v úseku VI. oddělení 7 b, hrob číslo 52.

V roce 1957 byl poctěn titulem zasloužilý umělec.

Divadelní kariéra

Do roku 1916 hrál amatérsky, spolupracoval s netradičními pražskými scénami: Lyrickým divadlem (1911), Volným divadlem, které sám r. 1912 založil, Uměním lidu (1914) a s Loutkovým divadlem Umělecké výchovy (1916).

Roku 1916 začal hrát profesionálně, zprvu na menších scénách, r. 1919 ho angažoval Karel Hugo Hilar do Městského divadla na Vinohradech. V roce 1929 vznikla Městská divadla pražská sloučením Divadla na Vinohradech a Komorního divadla. V Městských divadlech pražských pak prožil Bedřich Vrbský celý herecký i režisérský život, a to i po jejich reorganizaci roku 1950. Roku 1961 odešel na odpočinek.

Uplatnil se zejména v komických postavách, v nichž uplatnil svůj civilní herecký projev, břitkost dialogu a společenské vystupování. Mezi známé divadelní role Bedřicha Vrbského patřily role Doolittlea (George Bernard Shaw, Pygmalion, r. 1931 a 1939) a lorda Goringa (Oscar Wilde, Ideální manžel, 1934). V padesátých letech hrál pohostinský v Národním divadle ve dvou hrách (Živnost paní Warrenové, Ideální manžel).

Citát

Bedřich Vrbský byl "dušinka". Říkali jsme mu tak, protože každého, s nímž měl něco důvěrnějšího, tituloval "dušinka". Bývalý bankovní úředník byl herec jasného oboru: bonvivant. Dokonalý frakman, kultivované společenské vystupování. Jako Antonín Kandert, tak i on později hodně režíroval. Ani u jednoho ani u druhého si nemohu stěžovat na obsazování.

Vladimír Hlavatý

Divadelní režie, výběr

• 1928 Anna Sedláčková, B. Vrbský: Na zapřenou, Vinohradské divadlo, 24 repríz
• 1935 B. Vrbský, J. Grmela: Lanař Rejtura, Komorní divadlo, 30 repríz
• 1940 G. B. Shaw: Milionářka, Komorní divadlo, 52 repríz (v roli Epifanie Fitzfassendenové obsazena Adina Mandlová)
• 1940 Alex Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen, Vinohradské divadlo, 67 repríz
• 1941 A. J. Lippl: Známá melodie, Komorní divadlo, 44 repríz
• 1941 K. M. Rössner: Modrý démant, Komorní divadlo, 120 repríz
• 1942 Karel Hadrbolec: Sžehnuta plamenem, Komorní divadlo, 15 repríz
• 1943 Just Schen, P. A. Stiller: Velký pán na malém ostrově, Divadlo Na poříčí, 28 repríz
• 1947 B. Vrbský: Ben a Kristina, Komorní divadlo, 29 repríz
• 1947 Oscar Wilde: Vějíř Lady Windermerové, Vinohradské divadlo, 55 repríz
• 1948 Jean Anouilh: Romeo a Jana, Vinohradské divadlo, 18 repríz
• 1949 A. N. Ostrovskij: Talenty a ctitelé, Komorní divadlo, 61 repríz
• 1949 A. Swirszczynska: Výstřely v Dlouhé ulici, Komorní divadlo, 31 repríz
• 1950 V. K. Klicpera: Ptáčník, Komorní divadlo, 26 repríz
• 1951 I. A. Krylov: Modes Robes, Divadlo Komedie, 96 repríz
• 1953 A. N. Ostrovskij: Kosa na kámen, Divadlo Komedie, 106 repríz
• 1953 N. G. Černyševskij: Co si kdo uvaří…, Divadlo Komedie, 52 repríz
• 1954 Vlasta Petrovičová: Děravá škorně, Komorní divadlo, 78 repríz
• 1954 A. P. Čechov: Ivanov, Komorní divadlo, 44 repríz
• 1955 Frank Tetauer: Don Manuel a Marie Luisa, Komorní divadlo, 74 repríz
• 1955 Emil Vachek: Aféra, Komorní divadlo, 30 repríz
• 1955 Emil Vachek: Bidýlko, Divadlo Komedie, 91 repríz
• 1956 Friedrich Schiller: Parasit, Komorní divadlo, 35 repríz
• 1956 Gabriela Zapolska: Slečna Maličevska, Komorní divadlo, přes 40 repríz
• 1957 Lajos Barta: Láska, Divadlo Komedie, přes 33 repríz
• 1957 Artur Schnitzler: Únos Sabinek, Divadlo Komedie, přes 15 repríz

Divadelní role, výběr

• 1931 Maxim Gorkij: Na dně, Herec, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor, 11 repríz
• 1932 Johann Wolfgang Goethe: Faust, titulní role, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor, 14 repríz
• 1934 Hermann Bahr: Koncert, Gustav Heink, Komorní divadlo, režie František Salzer, 12 repríz
• 1936 Jean Giraudoux: Trojská válka nebude, Priamos, Komorní divadlo, režie František Salzer, 10 repríz
• 1937 Jean Sarment: Markýza de Pompadour, Ludvík XV., Vinohradské divadlo, režie Gabriel Hart, 12 repríz
• 1939 Eugéne Labiche, Édouard Martin: Nevděk světem vládne aneb Cesta pana Perrichona, titul. role, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 9 repríz
• 1940 Gerhart Hauptmann: Bobří kožich, pán z Wehrhahnu, Vinohradské divadlo, režie František Salzer, 21 repríz
• 1941 Henrik Ibsen: John Gabriel Borkman, titul. role, Vinohradské divadlo, režie Gabriel Hart, 16 repríz
• 1943 Hermann Bahr: Žlutý slavík, Lorm, Vinohradské divadlo, režie K. Konstantin, 39 repríz
• 1943 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Otec, Vinohradské divadlo, režie Karel Jernek j. h. , 39 repríz
• 1943 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, titul. role, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 47 repríz
• 1944 Ernst Hardt: Blázen Tantris, Marke, Divadlo J. K. Tyla, režie Jan Škoda j. h. , 22 repríz
• 1946 Franz Werfel: Jacobowsky a plukovník, Plukovník, Vinohradské divadlo, režie Jaromír Pleskot, 62 repríz
• 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Famusov, Vinohradské divadlo, režie Jiří Frejka, 73 repríz
• 1950 Leon Kruczkowski: Němci, Walter Sonnenbruck, Komorní divadlo, režie Ota Ornest, 63 repríz
• 1951 George Bernard Shaw: Živnost paní Warrenové, Tylovo divadlo, Sir George Crofts, (j.h.), režie Vojta Novák
• 1952 Molière: Škola žen, Arnulf, Divadlo Komedie, režie K. Svoboda, 171 repríz
• 1954 Oscar Wilde: Ideální manžel, Lord Caversham, (j. h. ), Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
• 1955 G. B. Shaw: Pygmalion, Alfred Doolittle, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
• 1958 Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Arnošt z Pardubic, v areálu hradu Karlštejn, režie František Salzer
• 1961 Leon Kruczkowski: Smrt guvernéra, Páter Anastáz, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
• 1964 Arthur Watkyn: Pan Dodd má schůzku, Sir Gerald Blythe, Divadlo ABC, režie Ota Ornest

Vrbský dramatik

Napsal také několik divadelních výstupů a skečí, ale i dramatických adaptací a her (Transport č. 20 – společně se Zdeňkem Štěpánkem, Bloudění Jindřicha od Věže a Prapor – s Vladimírem Drnákem). Adaptací Jiráskova F. L. Věka byla stejnojmenná hra s pokračováním Václav Thám. Jeho komedie Zázračný lékař byla úspěšně zfilmována roku 1933 pod titulem Její lékař.

• Pravý manžel. Praha: A. Neubert, 1943 – komedie o pěti obrazech

Filmová tvorba

Ve filmu vytvořil v letech 1913–1964 vytvořil bezmála šedesát postav. Začínal ještě jako amatér filmem Pan profesor, nepřítel žen u společnosti Ilussion. V první filmové adaptaci Švejka hrál lékaře v blázinci. Roku 1918 byl spoluautorem námětu a spoluscenáristou filmu Láska si nedá poroučet, který se nedochoval. Do roku 1945 hrál převážně menší role podnikatelů (První políbení), důstojníků (Pobočník Jeho Výsosti) a policistů nebo policejních komisařů (Obrácení Ferdyše Pištory, Před maturitou, Záhada modrého pokoje, Král ulice, Harmonika). Byl jedním z našich prvních dabérů, když ve slavném filmu G. Machatého Extase přemluvil dialogy německého herce Leopolda Kramera.

Jeho filmové herectví dozrálo kvalitou pod zvláště pod vedením režiséra Václava Kršky v životopisných a historických postavách. Byl hrabětem Stadionem ve filmu Revoluční rok 1848, politikem Grégrem v Mikoláši Alšovi nebo hrabětem Harrachem ve filmu Z mého života. Diváci ho znají jako jihoafrického guvernéra z filmu Velké dobrodružství, katechetu ve Stříbrném větru, ale především jako MUDr. Grünsteina z Dobrého vojáka Švejka a vojenského soudce Fink von Finkensteina z pokračování Švejka (Poslušně hlásím). Jako předseda soudu se s diváky rozloučil ve filmu Čintamani a podvodník.

Jeho největší role ve zvukovém filmu, patří bezesporu postava klamaného manžela Karla Plužného, ve filmu Rozvod paní Evy (1937), MUDr. Grünstein, ve filmu Dobrý voják Švejk (1956), v předposledním filmu Kde řeky mají slunce (1961), si zahrál výraznou roli lakomého a tyranského mlynáře Bilanského.

Filmografie

Filmové role

němé filmy

• Pan profesor, nepřítel žen, 1913 – role neuvedena
• České hrady a zámky, 1914 – majitel člunu
• Neznámé matky, 1921 – Janotův přítel
• Dobrý voják Švejk, 1926 – lékař v blázinci

zvukové filmy

• Obrácení Ferdyše Pištory, 1931 – komisař Faltys
• Písničkář, 1932 – dr. Skála
• Před maturitou, 1932 – policejní komisař
• Pobočník Jeho Výsosti, 1933 – podplukovník Kinzl
• Záhada modrého pokoje, 1933 – komisař Brown
• Matka Kráčmerka, 1934 – hrabě Emerich Xaver Anton Rundstein
• Za ranních červánků, 1934 – František Palacký
• Klub tří, 1935 – hráč pan X
• Král ulice, 1935 – policejní komisař
• První políbení, 1935 – rada Lažanský, přítel Nedbalových
• Ulička v ráji, 1936 – nakladatel František Brož
• Harmonika, 1937 – policejní komisař
• Lízin let do nebe, 1937 – školní inspektor dr. Nečas
• Rozvod paní Evy, 1937 – JUDr. Karel Plužný
• Vyděrač, 1937 – továrník Emil Frýbl
• Neporažená armáda, 1938 – plukovník
• Bílá jachta ve Splitu, 1939 – lichvář Barna
• Bláhový sen, 1943 – filmový režisér
• Řeka čaruje, 1945 – notář
• Hrdinové mlčí, 1946 – JUDr. Ladislav Kovář, advokát
• Průlom, 1946 – okresní hejtman
• Velký případ, 1946 – nadlesní Václav Veselý
• Alena, 1947 – radní Martin
• Poslední mohykán, 1947 – ředitel cirkusu
• Dvaasedmdesátka, 1948 – ředitel věznice
• Krakatit, 1948 – baron Rohn, generální ředitel
• O ševci Matoušovi, 1948 – vrchní Franz Krpetz
• Revoluční rok 1848, 1949 – nejvyšší purkrabí Rudolf, hrabě Stadion
• Výlet pana Broučka do zlatých časů, 1949 – policejní velitel, film nedokončen
• Přiznání, 1950 – státní zástupce
• Mikoláš Aleš, 1951 – poslanec dr. Eduard Grégr, majitel tiskárny
• Haškovy povídky ze starého mocnářství, 1952 – komorník
• Nástup, 1952 – nacistický továrník dr. Röhlig
• Velké dobrodružství, 1952 – britský guvernér v Kapském Městě
• Komedianti, 1953 – komisař
• Tajemství krve, 1953 – hematolog
• Stříbrný vítr, 1954 – katecheta
• Psohlavci, 1955 – hrabě Šternberk
• Z mého života, 1955 – hrabě Harrach
• Dobrý voják Švejk, 1956 – MUDr. Grünstein
• Kudy kam?, 1956 – ředitel školy Toman
• Roztržka, 1956 – Petrův otec
• Zaostřit, prosím!, 1956 – redaktor v nakladatelství
• Ztracená posice, 1956 – starý herec
• Poslušně hlásím, 1957 – generál Fink von Finkenstein
• Morálka paní Dulské, 1958 – Felicián, manžel Dulské
• O věcech nadpřirozených, 1958 – psychiatr
• Zde jsou lvi, 1958 – Ing. Hron
• Mstitel, 1959 – soudce
• První parta, 1959 – profesor
• Pochodně, 1960 – hostinský
• Policejní hodina, 1960 – pantatínek Václav Žandalín, majitel pekárny
• Kde řeky mají slunce, 1961 – mlynář Bilanský
• Ledové moře volá, 1961 – rada Stoklasa
• Čintamani a podvodník, 1964 – předseda soudu

Filmové náměty

• Láska si nedá poroučet, 1918 – s Josefem Skružným
• Její lékař, 1933 (divadelní hra Zázračný lékař)

Filmové scénáře

• Láska si nedá poroučet, 1918 – s Josefem Skružným

Dabing

• Extase, 1932 – hlas Evina otce v podání Leopolda Kramera

Rozhlasová tvorba

• Honoré de Balzac: Evženie Grandetová, role: pan Grandet, záznam inscenace Komorního divadla v Praze, Československý rozhlas, 1953, režie: Ota Ornest a Miloslav Jareš

Osobnosti divadla vzpomínají na Bedřicha Vrbského

Svatopluk Beneš

• Bedřich Vrbský patřil k těm osobnostem, jejichž odchod znamenal nenahraditelnou ztrátu. V den pohřbu byla na jevišti Komorního divadla vystavena rakev. Když byl pietní akt u konce, šli jsme do šatny a v duchu se s ním znovu loučili. A tu začal někdo z nás vyprávět "dušinkovskou" historku. Jedna vyvolala druhou a Dušinka byl zase s námi. Myslím, že to byla ta nejvřelejší tryzna, které se mu mohlo dostat.

Odkazy

Reference

• Československý biografický slovník, Praha 1992, ISBN 80-200-0443-2
• Český hraný film I., 1898–1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
• Český hraný film II., 1930–1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
• Český hraný film III., 1945–1960, NFA Praha 2001, ISBN 80-7004-102-1
• Český hraný film IV., 1961–1970, NFA Praha 2004, ISBN 80-7004-115-3

Literatura

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90–1,97–101, 103, 108, 151, 164
• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 116, 294, 349
• Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 43, 110, foto 91, 276
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 120, 218, 230
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 65, 73, 80, 82, 115, 124
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 30, 351, 362
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 78–80, 168, 215, 260, 284, 400, 409, 434, 448, 501
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 111, 113, 133, 256, 262, 263, 545.
• Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 606
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 759–761.
• Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 75, obraz. část str. 145
• Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 23, 27, 36, 43
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50, 139, 369, 499
• Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1508–1510. 
• Městské divadlo na Král. Vinohradech: Ročenka "Kruhu solistů" 1924, Praha, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1923, str. 69, 88, 168
• Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 15, 201, ISBN 80-86182-51-7
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 33, 57, 63, 73, 76, 78, 169–173, 175, 178–180, 182
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 500. 
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 173, 187, 189, 270, 366, 383, ISBN 80-207-0485-X
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 15, 23–4, 34, 39, 71, 79, 184, 194–6, ISBN 80-7243-121-8
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 171, 227, 233, 237, 244, 263, 272, 274, 280, 298–300, 306, 314, 334, ISBN 80-85625-19-9
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 154, 179, 201–5

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Vrbský na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Vrbský
• Bedřich Vrbský v databázi Archivu Národního divadla
• Bedřich Vrbský ve Filmovém přehledu
• Bedřich Vrbský v Česko-Slovenské filmové databázi
• Bedřich Vrbský ve Filmové databázi
• Bedřich Vrbský na Kinoboxu
• Bedřich Vrbský v Internet Movie Database (anglicky)
• Bedřich Vrbský na Dabingforum.cz
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie78 • 1862 • Vrbka, Jan * 1862 s rodinou (otec Bedřicha Vrbského)

Autoritní data	AbARTP: 63028 Biblio: 88bd64de-1ff4-4e5c-8ff3-59c08ab7f4a2 NKC: jk01151027 ISNI: 0000 0000 5667 4443 PLWABN: 9810611513505606 VIAF: 306139208

Portály: Film | Literatura | Televize