Přeskočit na obsah

Antonín Rükl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Antonín Rükl
Narození22. září 1932
Čáslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. července 2016 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníastronom, kartograf, spisovatel a ilustrátor
OceněníBruno-H.-Bürgel-Preis (2004)
Nušlova cena (2012)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Rükl (22. září 1932, Čáslav11./12. července 2016, Praha[1][2]) byl český popularizátor astronomie a selenograf. Byl znám zejména díky svým kvalitně zpracovaným atlasům astronomie. Ilustroval většinu svých knih, včetně vysoce hodnoceného atlasu Měsíce.[3] Pro své ilustrace využíval snímky z kosmických sond.

Astronomii se věnoval od svých 17 let. Od února 1960 pracoval v Planetáriu Praha. Byl to známý popularizátor astronomie a autor několika pořadů. Po Antonínu Rüklovi je také pojmenovaná planetka 15395 Rükl.[1]

  • 2004 – Cena Littera astronomica[5]
  • 2004 – Cena Bruno H. Bürgela – ocenění je udělováno německou astronomickou společností Astronomische Gesellschaft za popularizaci astronomie v německém jazyce. Ing. Rüklovi byla udělena za díla přeložená do německého jazyka, stal se zároveň prvním nositelem této ceny, který byl „ne-německým“ autorem.[1]
  • 2012 – Cena Františka Nušla, nejvyšší ocenění České astronomické společnosti[6]
  1. a b c Ing. Antonín Rükl, planetarium.cz, cit. 13. 7. 2016
  2. Zemřel přední český astronom Antonín Rükl. Vědu o vesmíru chtěl přiblížit široké veřejnosti, rozhlas.cz
  3. Ramotowski, Becky (2007) "Moon should be the star in coming nightly drama", San Antonio Express-News, 26 March 2007 (anglicky)
  4. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola tiráž, s. 224. 
  5. SUCHAN, Pavel. Cena Littera astronomica za rok 2004 [online]. Česká astronomická společnost, 2004-10-11 [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 
  6. SUCHAN, Pavel. Cena Františka Nušla za rok 2012 [online]. Česká astronomická společnost, 2012-12-07 [cit. 2012-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]