1983

Demografický vývoj v Česku
1983
Střední stav obyvatel	10 322 823
Narození	138 132
Zemřelí	134 474
Přirozený přírůstek	2 957
Přírůstek stěhováním	2 383
Celkový přírůstek	5 340
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1983
	Doprava;
	1983 v loďstvech; 1983 v dopravě; 1983 v letectví;
	Kultura;
	1983 ve filmu; 1983 v hudbě; 1983 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1982 \| 1984 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 ► ►►

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

Československo

4. ledna – se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).^[1]
březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rockové hudby.^[2]
4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.^[1]
12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.^[3]
27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.^[4]
21.–26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs.^[5] Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování.^[6] Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.^[7]
31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.^[8]^[9]
18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.^[10]
25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety^[11]).

Svět

březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše
13. března – V Japonsku byl otevřen 53,85 km dlouhý podmořský tunel Seikan propojující ostrovy Honšú a Hokkaidó.
10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů.
26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut.
1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě.
19. září – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii.
26. září – falešný raketový poplach, který mohl způsobit jadernou válku
25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států).
Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí.
Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev.
Vojenský puč v Nigérii.

Věda a umění

10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše.
18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci.
Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet.
Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři).
Založena firma Borland.

Nobelova cena

Narození

Česko

08. ledna – Kateřina Krejčová, divadelní herečka
10. ledna – Libor Topolánek, hokejbalový útočník († 29. října 2016)
13. ledna – Žofie Kabelková, písničkářka a zpěvačka
16. ledna – Jan Štokr, volejbalista
18. ledna – Jaroslav Kracík, hokejista
01. února – Iveta Benešová, tenistka
02. února – Ondřej Gregor Brzobohatý, herec, divadelní herec a muzikant
21. února – Hana Vagnerová, herečka
09. března – Dája Bedáňová, tenistka
11. března – Lukáš Krajíček, hokejista
26. března – Roman Bednář, fotbalista
09. dubna – Lukáš Dlouhý, tenista
26. dubna – Zuzana Tvarůžková, novinářka
06. května – Tomáš Mužík, bývalý judista
10. května – Michal Dalecký, herec
14. května – Iveta Vítová, modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka
21. května – Martin Bína, cyklista
07. června – Tomáš Micka, hokejista
20. června – Radek Dosoudil, fotbalista
27. června – Pavel Hašek, fotbalista
30. června – Lukáš Krenželok, hokejista
16. července – Jan Maxián, herec a dabér
31. července – Vítězslav Bílek, hokejista
07. srpna – Jan Hájek, tenista
12. srpna – Jiří Novotný, hokejista
13. srpna
- Aleš Hemský, hokejista
- Táňa Pauhofová, herečka
30. srpna – Jakub Prachař, herec, hudebník a moderátor
05. září – Tomáš Savka, zpěvák a muzikálový herec
14. září – Felix Slováček, hudebník, klarinetista a saxofonista
15. září – Tomáš Sivok, fotbalový obránce
18. září – Matěj Stropnický, politik
22. září – Petr Tatíček, hokejový útočník
03. října – Barbora Poláková, herečka a zpěvačka
06. října – Renata Voráčová, tenistka
28. října – Pavla Beretová, herečka
01. listopadu – Václav Svěrkoš, fotbalista
12. listopadu – Michal Holán, herec a dabér
17. listopadu – Kateřina Emmons, sportovní střelkyně
19. listopadu – Emil Rilke, fotbalista
30. listopadu – Jaroslav Bžoch, ragbista, politik a manažer
20. prosince – Jakub Chromeček, herec
25. prosince – Alexandr Hylák, hokejový brankář

Svět

01. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009)
02. ledna – Kate Bosworthová, americká herečka
07. ledna
- Matteo Tagliariol, italský sportovní šermíř
- Brett Dalton, americký herec
11. ledna
- André Myhrer, švédský alpský lyžař
- Kaisa Mäkäräinenová, finská biatlonistka
16. ledna – Daisuke Sakata, japonský fotbalista
17. ledna
- Álvaro Arbeloa, španělský fotbalista
- Jevgenij Dementěv, ruský běžec na lyžích
18. ledna – Nikolaj Kuzovlev, ruský horolezec
21. ledna – Monique Adamczaková, australská tenistka
23. ledna
- Nedá Ághá-Soltán, Íránka zastřelená v Teheránu během protestů proti výsledkům íránských prezidentských voleb († 20. června 2009)
- Justyna Kowalczyková, polská běžkyně na lyžích
- Irving Saladino, panamský atlet
29. ledna – Sileši Sihine, etiopský atlet
02. února – Carolina Klüftová, švédská atletka
04. února – Lee Stempniak, americký hokejista
07. února – Christian Klien, rakouský pilot Formule 1
10. února – Matej Tóth, slovenský atlet
11. února
- Ladislav Škantár, slovenský vodní slalomář
- Rafael van der Vaart, nizozemský fotbalista
14. února – Bacary Sagna, francouzský fotbalista
16. února – Tuomo Ruutu, finský hokejový útočník
18. února – Roberta Vinciová, italská tenistka
19. února – Mika Nakašima, japonská zpěvačka a herečka
21. února – Mélanie Laurentová, francouzská herečka, režisérka a spisovatelka
23. února
- Emily Bluntová, britská herečka
- Simon Eder, rakouský biatlonista
24. února – Santiago González, mexický tenista
25. února – Eduardo da Silva, chorvatský fotbalista
26. února – Pepe, portugalský fotbalový obránce
27. února – Kate Mara, americká herečka
01. března
- Lupita Nyong'o, mexická herečka a režisérka
- Melaine Walkerová, jamajská atletka, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek
- Stanka Zlatevová, bulharská zápasnice
02. března – I Se-tol, jihokorejský profesionální hráč Go
06. března – Giulia Quintavalleová, talská judistka
07. března – Rémi Panossian, francouzský klavírista
09. března – Maite Perroni, mexická herečka a zpěvačka
10. března – Jelena Bovinová, ruská tenistka
18. března – Stéphanie Cohenová-Alorová, francouzská tenistka
21. března – Martina Hrašnová, slovenská atletka, kladivářka
23. března – Mohamed Farah, britský atlet
25. března – Roman Konečný, slovenský fotbalista
28. března – Ladji Doucouré, francouzsky atlet
29. března
- Yusuf Saad Kamel, bahrajnský atlet
- Ed Skrein, britský herec
02. dubna – Paul Capdeville, chilský tenista
03. dubna
- Stephen Weiss, kanadský hokejista
- Ben Foster, anglický fotbalista
04. dubna – Jevgenij Arťuchin, ruský hokejista
06. dubna – Micuru Nagata, japonský fotbalista
09. dubna – Ken Skupski, britský tenista
12. dubna
- Luke Kibet, keňský atlet
- Jelena Dokićová, australská tenistka
- Olha Šalahina, ukrajinská sportovní lezkyně
13. dubna – Nicole Cooke, britská cyklistka
15. dubna – Ilja Kovalčuk, ruský hokejista
20. dubna – Miranda Kerr, australská topmodelka
23. dubna
- Alex Bogomolov, americký tenista
- Daniela Hantuchová, slovenská tenistka
25. dubna – Nick Willis, novozélandský atlet
02. května – Tina Mazeová, slovinská lyžařka
05. května – Henry Cavill, britský herec
06. května
- Dani Alves, brazilský fotbalista
- Adrianne Palicki, americká herečka
07. května – Christina Yannetsosová, americká judistka
08. května – Bershawn Jackson, atlet-překážkář USA
09. května – Gilles Müller, lucemburský tenista
10. května – Jamie Chung, americká herečka
12. května
- Alina Kabajevová, ruská politička a bývalá moderní gymnastka
- Virginie Razzanová, francouzská tenistka
13. května – Anita Görbiczová, maďarská házenkářka
17. května – Pavol Ďurica, slovenský fotbalista
18. května – Albeny Rosales, venezuelský judista
21. května – Līga Dekmeijereová, lotyšská tenistka
24. května
- Marco Crugnola, italský tenista
- Viktor Pečovský, slovenský fotbalista
26. května – Demy de Zeeuw, nizozemský fotbalista
29. května – Jevgenija Poljakovová, ruská atletka
01. června – Moustapha Salifou, tožský fotbalista
04. června
- Emmanuel Eboué, fotbalový obránce Pobřeží slonoviny
- Guillermo García-López, španělský tenista
07. června – Milan Jurčina, slovenský hokejista
08. června
- Kim Clijstersová, belgická tenistka
- Juliana Fedaková, ukrajinská tenistka
09. června
- Erin Cafaro, americká veslařka
- Sergio García, španělský fotbalista
10. června
- MakSim, ruská zpěvačka
- Leelee Sobieski, americká herečka
- Kees Kwakman, nizozemský fotbalista
11. června – Dominik Graňák, slovenský hokejista
13. června – Jana Dukátová, slovenská vodní slalomářka, kajakářka a kanoistka
15. června
- Julia Fischerová, německá houslistka
- Alexej Tomilov, ruský horolezec
- Dawid Statnik, lužickosrbský politik
16. června – Simon Anthamatten, švýcarský horský vůdce
19. června
- Macklemore, americký raper
- Aidan Turner, irský herec
20. června – Jozef Piaček, slovenský fotbalista
21. června – Edward Snowden, americký disident
24. června – Albert von Thurn und Taxis, německý podnikatel a automobilový závodník
28. června – Juraj Halenár, slovenský fotbalista
30. června
- Cheryl Cole, anglická zpěvačka
- Patrick Wolf, britský hudebník
05. července – Čeng Ťie, čínská tenistka
10. července – Golšifte Farahaníová, íránská herečka
13. července – Liou Siang, čínský atlet
14. července – Igor Andrejev, ruský tenista
16. července – Annie Lööfová, švédská politička
18. července – Mikk Pahapill, estonský atlet, vícebojař
20. července – Ivan Lietava, slovenský fotbalista
21. července – Johnny Acosta, kostarický fotbalista
24. července – Daniele De Rossi, italský fotbalový záložník
26. července – Kelly Clarková, americká snowboardistka
29. července – Jacques Burger, namibijský ragbista
01. srpna – José Antonio Reyes, španělský fotbalista († 1. června 2019)
02. srpna – Zuzana Malíková, slovenská atletka
03. srpna
- Valentyn Sypavin, ukrajinský horolezec
- Mamie Gummer, americká herečka
04. srpna – Greta Gerwig, americká herečka, scenáristka a režisérka
06. srpna – Robin van Persie, nizozemský fotbalista
11. srpna – Chris Hemsworth, australský herec
12. srpna – Klaas-Jan Huntelaar, nizozemský fotbalista
13. srpna – Táňa Pauhofová, slovenská herečka
14. srpna
- Mila Kunis, americká herečka
- Lu Jan-sun, tchajwanský tenista
- Elena Baltachová, britská tenistka († 4. května 2014)
17. srpna – Daniel Köllerer, rakouský tenista
19. srpna – Reeva Steenkampová, jihoafrická modelka († 14. února 2013)
20. srpna
- Jurij Žirkov, ruský fotbalový záložník
- Andrew Garfield, britsko-americký herec
08. září – Peter Kauzer, slovinský vodní slalomář
11. září – Vivian Cheruiyotová, keňská atletka, běžkyně na dlouhých tratích
12. září – Sergio Parisse, italský ragbista
14. září
- Amy Winehouse, britská zpěvačka († 23. července 2011)
- Andres Ambühl, švýcarský lední hokejista
15. září – Ashleigh McIvorová, bývalá kanadská skikrosařka
21. září
- Anna Favella, italská herečka
- Maggie Grace, americká herečka
- Joseph Mazzello, americký herec
26. září – Ricardo Quaresma, portugalský fotbalista
27. září – Jay Bouwmeester, kanadský lední hokejista
30. září – Andreea Răducan, rumunská gymnastka, olympijská vítězka a pětinásobná mistryně světa
01. října – Mirko Vučinić, černohorský fotbalový útočník a reprezentant
03. října – Yvonne Meusburgerová, rakouská tenistka
04. října – Vicky Kriepsová, lucemburská herečka
05. října
- Jesse Eisenberg, americký herec
- Florian Mayer, německý tenista
9. října
- Trevor Daley, kanadský hokejista
- Taťjana Lysenková, ruská atletka, kladivářka
11. října – Ľubomíra Kurhajcová, slovenská tenistka
15. října – Andreas Ivanschitz, bývalý rakouský fotbalový záložník a reprezentant
16. října – Philipp Kohlschreiber, německý tenista
18. října – Milo Yiannopoulos, britský novinář a podnikatel
19. října – Jorge Valdivia, chilsko-venezuelský fotbalový záložník
20. října
- Julia Bejgelzimerová, ukrajinská tenistka
- Flavio Cipolla, italský tenista
21. října – Hrvoje Ćustić, chorvatský fotbalista († 3. dubna 2008)
22. října – Steve Angello, řecko-švédský diskžokej a hudební producent
05. listopadu – Alexa Chung, anglická modelka, módní návrhářka a spisovatelka
06. listopadu – Nicole Hospová, rakouská alpská lyžařka
08. listopadu – Blanka Vlašičová, chorvatská atletka, skokanka do výšky
11. listopadu – Philipp Lahm, bývalý německý fotbalista
14. listopadu – Alejandro Falla, kolumbijský tenista
15. listopadu – Fernando Verdasco, španělský tenista
17. listopadu – Christopher Paolini, anglický spisovatel
18. listopadu
- Jon Lech Johansen, norský spoluautor softwaru DeCSS
- Robert Kazinsky, anglický herec
19. listopadu
- Meseret Defarová, etiopská atletka
- Adam Driver, americký herec
20. listopadu
- Future, americký rapper a hudební producent
- Lucia Klocová, slovenská atletka, běžkyně
26. listopadu
- Baadur Džobava, gruzínský šachový velmistr
- Milan Ivana, slovenský fotbalista
30. listopadu – Anastasija Baburovová, ruská novinářka († 19. ledna 2009)
07. prosince – Peter Horák, slovenský atlet, výškař
10. prosince – Xavier Samuel, australský herec
11. prosince – Brendan Christian, atlet Antiguy a Barbudy
15. prosince – Jamie Heaslip, irský ragbista
20. prosince – Jonah Hill, americký herec a komik
21. prosince – Steven Yeun, korejsko-americký herec
27. prosince – Matúš Kozáčik, slovenský fotbalista

Úmrtí

Česko

03. ledna – Jaroslav Horejc, sochař (* 15. června 1886)
08. ledna – Emil Dvořák, jazykovědec (* 20. dubna 1925)
09. ledna – Jarmila Kröschlová, tanečnice a choreografka (* 19. března 1893)
14. ledna
- Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy (* 15. června 1914)
- Oldřich Straka, fotograf (* 29. prosince 1906)
21. ledna – Dana Medřická, herečka (* 11. července 1920)
27. ledna – Vilém Vrabec, kuchař (* 8. dubna 1901)
01. února – Milada Součková, spisovatelka, lingvistka a literární teoretička (* 24. ledna 1899)
11. února – Otokar Balcar, teolog (* 19. října 1907)
14. února – Bobek Bryen, kapelník, houslista a bubeník (* 30. května 1909)
17. února – Anton Bruder, grafik a malíř (* 11. června 1898)
18. února – František Horák, knihovník, bibliograf (* 25. května 1911)
21. února
- Jaroslav Svojše, skaut a spisovatel (* 30. října 1920)
- Emil Kotrba, malíř (* 22. února 1912)
25. února
- Stanislav Kyselák, varhaník a hudební skladatel (* 30. května 1915)
- Jozef Mjartan, československý politik (* 22. února 1900)
03. března – Jiří Švengsbír, rytec, grafik a ilustrátor (* 9. dubna 1921)
15. března – Oldřich Nový, herec (* 7. srpna 1899)
17. března – Jiří Robert Pick, spisovatel, textař a dramatik (* 4. května 1925)
01. dubna – Václav Hůla, ministr vlád ČSSR (* 21. července 1925)
02. dubna – Jan Buchvaldek, komunistický politik (* 23. září 1903)
06. dubna
- Ruda Kubíček, malíř (* 18. března 1891)
- Miroslav Jiroušek, matematik a hudební skladatel (* 25. října 1903)
11. dubna – Lubomír Šlapeta, architekt (* 9. prosince 1908)
17. dubna – Jaroslav Císař, astronom, matematik, básník a překladatel (* 19. února 1894)
22. dubna – Antonín Modr, hudební vědec a skladatel (* 17. května 1898)
05. května – Josef Čapek, fotbalový reprezentant (* 1. srpna 1902)
08. května – Bohumír Halouzka, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 8. listopadu 1892)
13. května – Oldřich Palkovský, hudební skladatel a pedagog (* 24. února 1907)
31. května – Mikuláš Antonín Číla, malíř, legionář a československý brigádní generál (* 6. ledna 1883)
03. června – Alois Chocholáč, výtvarník (* 7. ledna 1906)
08. června – Oldřich Švestka, komunistický novinář a politik (* 24. března 1922)
11. června – Karolina Slunéčková, herečka (* 8. dubna 1934)
14. června – Dalibor Chalupa, učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor (* 27. ledna 1900)
22. června – Ladislav Dvořák, básník a spisovatel, autor literatury pro děti (* 1. prosince 1920)
24. června – Zdeněk Trtík, teolog, děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty (* 14. srpna 1914)
02. července – Vladimír Neff, spisovatel (* 13. června 1909)
04. července – Petr Kopta, básník a překladatel (* 5. dubna 1927)
05. července – Václav Trojan, hudební skladatel (* 24. dubna 1907)
13. července – Zdeněk Liška, skladatel filmové hudby (* 16. března 1922)
16. července – Jaroslav Krombholc, dirigent a hudební skladatel (* 30. ledna 1918)
19. července – Antonín Kolek, pedagog, historický beletrista (* 8. července 1895)
21. července – Radovan Richta, sociolog a filosof (* 6. června 1924)
13. srpna – Leo Haas, karikaturista, kreslíř, malíř (* 15. dubna 1901)
15. srpna – Jiří Zástěra, fotbalista (* 9. listopadu 1913)
19. srpna – Břetislav Benda, sochař (* 28. března 1897)
21. srpna – Ladislav Stejskal, malíř a pedagog (* 11. května 1910)
31. srpna – Vojtěch Vanický, architekt (* 15. listopadu 1898)
11. září – František Kutnar, historik (* 7. října 1903)
26. září – Jiří Malásek, klavírista a hudební skladatel (* 7. srpna 1927)
28. září – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel (* 10. srpna 1900)
01. října – Bedřich Steiner, komunistický poslanec (* 1. dubna 1913)
5. října – Václav Jan Staněk, zoolog, mykolog, botanik, fotograf a filmař (* 16. července 1907)
07. října – Marie Wagnerová-Kulhánková, sochařka (* 25. září 1906)
13. října
- Jaroslav Grus, malíř (* 13. srpna 1891)
- Vladimír Šmilauer, jazykovědec (* 5. prosince 1895)
16. října – Zdeněk Brdlík, malíř, ilustrátor a grafik (* 30. dubna 1929)
24. října – Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák (* 25. listopadu 1909)
31. října – Miloslav Baláš, spisovatel, historik a překladatel (* 22. října 1907)
01. listopadu – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR (* 9. června 1900)
06. listopadu – Josef Šíma, fotbalový reprezentant (* 17. srpna 1905)
11. listopadu
- Karel Fabián, spisovatel (* 21. června 1912)
- Josef Effenberger, gymnasta, olympionik (* 18. října 1901)
28. listopadu – Štefan Košina, voják a příslušník výsadku Manganese (* 12. ledna 1915)
01. prosince – Miroslav Liďák, kreslíř a karikaturista (* 28. června 1934)
14. prosince – Jan Ryska, spisovatel, pedagog a publicista (* 19. ledna 1916)
19. prosince – Kamil Běhounek, swingový akordeonista a skladatel (* 29. března 1916)
26. prosince – Přemysl Doberský, hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví (* 20. srpna 1918)
27. prosince – Taras Kuščynskyj, fotograf (* 25. května 1932)
29. prosince – Antonín Brož, herec, režisér a divadelní ředitel (* 9. září 1895)

Svět

13. ledna – Barry Galbraith, americký jazzový kytarista (* 18. prosince 1919)
15. ledna – Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902)
16. ledna – Vladimir Bakarić, Národní hrdina Jugoslávie (* 8. března 1912)
20. ledna – Garrincha, brazilský fotbalista (* 23. října 1933)
24. ledna
- Juan Carlos Zabala, argentinský olympijský vítěz v maratonu v roce 1932 (* 11. října 1911)
- George Cukor, americký filmový režisér (* 7. července 1889)
27. ledna
- Georges Bidault, francouzský premiér (* 5. října 1899)
- Louis de Funès, francouzský herec a komik (* 31. července 1914)
28. ledna – Frank Forde, australský premiér (* 18. června 1890)
30. ledna
- Fritz Machlup, rakouský ekonom (* 15. prosince 1902)
- Štefan Králik, slovenský dramatik (* 8. dubna 1909)
04. února – Karen Carpenter, americká zpěvačka (* 2. března 1950)
05. února – Jicchak Olšan, izraelský právník a předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 19. února 1895)
12. února – Iko Uwais, indonéský herec
13. února – Pavol Poljak, slovenský fotograf a publicista (* 16. prosince 1911)
14. února – Lina Radkeová, německá olympijská vítězka v běhu na 800 metrů z roku 1928 (* 18. října 1903)
19. února – Marcello Mascherini, italský sochař a scénograf (* 14. září 1906)
25. února – Tennessee Williams, americký dramatik (* 26. března 1911)
01. března – Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář (* 5. září 1905)
03. března – Hergé, belgický kreslíř (* 22. května 1907)
08. března
- Odd Lundberg, norský rychlobruslař (* 3. října 1917)
- William Walton, anglický hudební skladatel (* 29. března 1902)
09. března – Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog (* 7. února 1905)
16. března – Ernie Royal, americký jazzový trumpetista (* 6. února 1921)
17. března – Haldan Keffer Hartline, americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny (* 22. prosince 1903)
18. března – Umberto II., italský král (* 15. září 1904)
20. března – Ivan Matvejevič Vinogradov, ruský matematik (* 14. září 1891)
29. března – Ada Blackjack, inuitka, která dva roky žila jako trosečnice na neobydleném Wrangelově ostrově (* 10. května 1898)
30. března – Lisette Modelová, americká fotografka (* 10. listopadu 1901)
02. dubna – Čang Ta-čchien, čínský malíř a padělatel obrazů (* 10. května 1899)
04. dubna – Juraj Bartoš, slovenský tenista (* 11. prosince 1916)
07. dubna – Larysa Henijuš, běloruská básnířka (* 9. srpna 1910)
11. dubna – Avraham Jofe, izraelský generál a politik (* 25. října 1913)
13. dubna – Mercè Rodoreda, katalánská spisovatelka (* 10. října 1908)
14. dubna – Ernst Schwarz, německý germanista (* 19. června 1895)
15. dubna
- Corrie ten Boom, holandská spisovatelka, titul Spravedlivý mezi národy (* 15. dubna 1892)
- Gyula Illyés, maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor (* 2. listopadu 1902)
17. dubna – Felix Pappalardi, americký producent, skladatel, zpěvák a baskytarista (* 30. prosince 1939)
19. dubna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (* 19. srpna 1909)
23. dubna
- Paľo Bielik, slovenský herec a filmový režisér (* 11. prosince 1910)
- Marguerite Broquedisová, francouzská tenistka, olympijská vítězka (* 17. dubna 1893)
- Michail Alexandrovič Karcev, sovětský konstruktér počítačové techniky (* 10. května 1923)
30. dubna
- George Balanchine, gruzínský choreograf (* 22. ledna 1904)
- Muddy Waters, americký bluesový muzikant (* 4. dubna 1915)
06. května – Kai Winding, americký jazzový pozounista a skladatel (* 18. května 1922)
08. května – John Fante, americký prozaik a scenárista (* 8. dubna 1909)
14. května
- Fjodor Alexandrovič Abramov, ruský spisovatel a literární vědec (* 29. února 1920)
- Leonard Read, americký ekonom (* 26. září 1898)
17. května – Alexander Smakula, ukrajinský fyzik (* 9. září 1900)
22. května
- Albert Claude, belgický biolog, nositel Nobelovy ceny (* 24. srpna 1899)
- Marie Augusta Anhaltská, dcera vévody Eduarda Anhaltského (* 10. června 1898)
25. května – Idris I., král Libye (* 12. března 1889)
31. května – Jack Dempsey, americký boxer (* 24. června 1895)
01. června – Anna Seghersová, německá spisovatelka (* 19. listopadu 1900)
08. června
- John Lintner, americký ekonom (* 9. února 1916)
- Miško Kranjec, slovinský spisovatel, novinář a politik (* 15. září 1908)
12. června – Norma Shearerová, americká herečka (* 10. srpna 1902)
13. června – Vadim Delone, ruský básník a disident (* 22. září 1947)
17. června – Miron Białoszewski, polský básník (* 30. června 1922)
19. června – Simcha Erlich, ministr financí Izraele (* 15. prosince 1915)
23. června – Osvaldo Dorticós Torrado, prezident Kuby (* 17. dubna 1919)
24. června – Hans Neuburg, švýcarský grafik českého původu (* 20. března 1904)
25. června – Alberto Ginastera, argentinský hudební skladatel (* 11. dubna 1916)
01. července – Buckminster Fuller, americký architekt, matematik, chemik a spisovatel (* 12. července 1895)
02. července – László Budai, maďarský fotbalista a fotbalový trenér (* 19. července 1928)
05. července – Franc Leskošek, slovinský partyzán, národní hrdina (* 9. prosince 1897)
07. července – Herman Kahn, americký futurolog (* 15. února 1922)
10. července – Werner Egk, německý skladatel, dirigent a pedagog (* 17. května 1900)
11. července – Ross Macdonald, americký spisovatel (* 13. prosince 1915)
12. července – Chris Wood, britský hudebník (* 24. června 1944)
14. července – Bruno Restel, provinciál České provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 4. října 1900)
18. července – Salo Flohr, československý a sovětský mezinárodní šachový velmistr (* 21. listopadu 1908)
23. července – Nadžíb Albina, vedoucí fotograf Palestinského archeologického muzea (* 2. ledna 1901)
29. července
- Burrill Bernard Crohn, americký lékař (* 13. června 1884)
- Luis Buñuel, španělský filmový režisér (* 22. února 1900)
- David Niven, britský herec a voják (* 1. března 1910)
01. srpna – Ivan Luťanský, český herec (* 19. dubna 1953)
02. srpna – James Jamerson, americký baskytarista (* 29. ledna 1936)
05. srpna – Joan Robinsonová, anglická ekonomka (* 31. října 1903)
06. srpna – Klaus Nomi, německý herec, zpěvák, kabaretiér (* 24. ledna 1944)
14. srpna – Alfred Rust, německý archeolog (* 4. července 1900)
17. srpna – Ira Gershwin, americký textař (* 6. prosince 1896)
19. srpna – Miha Marinko, slovinský partyzán, národní hrdina, předseda vlády (* 8. září 1900)
20. srpna – Aleksandar Ranković, jugoslávský politik (* 28. listopadu 1909)
21. srpna – Benigno Aquino, filipínský politik, vůdce opozice proti diktátorovi Ferdinandovi Marcosovi (* 27. listopadu 1932)
24. srpna – Jerzy Edigey, polský právník a spisovatel (* 12. srpna 1912)
26. srpna – Bjørn Rongen, norský spisovatel (* 24. července 1906)
01. září – Henry M. Jackson, americký kongresman a senátor (* 31. května 1912)
02. září – Charlotte Rudolph, německá fotografka (* 11. června 1896)
03. září – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898)
07. září – Boris Hagelin, švédský vynálezce šifrovacích strojů (* 2. července 1892)
08. září – Ibrahim Abboud, súdánský prezident (* 26. října 1900)
10. září – Felix Bloch, švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 23. října 1905)
12. září – Sabin Carr, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1928 (* 4. září 1904)
17. září – Rosa Rakousko-Toskánská, členka toskánské větve Habsbursko-lotrinské dynastie (* 22. září 1906)
18. září – Friedrich Heer, rakouský kulturní historik (* 10. dubna 1916)
23. září – Szolem Mandelbrojt, francouzský matematik (* 10. ledna 1899)
25. září – Leopold III. Belgický, král belgický (* 3. listopadu 1901)
26. září – Tino Rossi, francouzský zpěvák a herec (* 29. dubna 1907)
01. října – Johan Richthoff, švédský zápasník, olympionik (* 30. dubna 1898)
07. října – George Ogden Abell, americký astronom (* 1. března 1927)
16. října – Ernst Kyburz, švýcarský zápasník, olympionik (* 14. srpna 1898)
17. října – Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog (* 14. března 1905)
19. října – Maurice Bishop, grenadský politik a revolucionář (* 29. května 1944)
21. října – George Caddy, australský tanečník a fotograf (* 18. února 1914)
26. října – Alfred Tarski, polský matematik (* 14. ledna 1901)
07. listopadu – Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka (* 19. dubna 1892)
10. listopadu
- Dominique Gaumont, francouzský jazzový kytarista (* 8. ledna 1953)
- Masaru Kacumi, japonský kritik a teoretik designu (* 18. července 1909)
13. listopadu – Šizó Kanaguri, japonský maratonský běžec (* 20. srpna 1891)
20. listopadu – Kristmann Guðmundsson – islandský spisovatel (* 23. října 1901)
25. listopadu – Vladimir Natanovič Gelfand, ukrajinský spisovatel (* 1. března 1923)
27. listopadu – Semjon Děnisovič Ignaťjev, sovětský ministr státní bezpečnosti (* 14. září 1904)
28. listopadu – Ojārs Vācietis, lotyšský básník a novinář (* 13. listopadu 1933)
29. listopadu – Aage Remfeldt, dánský fotograf a olympionik (* 4. září 1889)
13. prosince
- Wincenty Urban, polský biskup, profesor dějin církve, patrologie a dějin umění (* 13. února 1911)
- Mary Renaultová, britská spisovatelka (* 4. září 1905)
18. prosince – Victor Turner, britský antropolog (* 28. května 1920)
20. prosince – Bill Brandt, britský novinářský fotograf (* 3. dubna 1904)
21. prosince – Paul de Man, americký literární teoretik (* 6. prosince 1919)
25. prosince – Joan Miró, španělský malíř (* 20. dubna 1893)
28. prosince – Dennis Wilson, americký rockový hudebník (* 4. prosince 1944)

Hlava státu

Evropa:

Československo – prezident Gustáv Husák
Vatikán – papež Jan Pavel II.
Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Andropov
Francie – prezident François Mitterrand
Velká Británie
- královna Alžběta II.
- (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
Spolková republika Německo
- prezident Karl Carstens
- (fakticky) kancléř Helmut Kohl
Dánsko – královna Markéta II.
Španělsko – král Juan Carlos I.
Nizozemsko – Beatrix

Ostatní:

Čína
- předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
- předseda ČLR Li Sien-nien
USA – prezident Ronald Reagan
Kuba – předseda státní rady Fidel Castro

Sport

Mistrovství světa v hokeji v NSR (Düsseldorf, Dortmund, Mnichov)
1. SSSR
2. ČSSR
3. Kanada

Reference

↑ ^a ^b Kronika 20. století. Fortuna Libri. 2009. str. 830.
↑ VANĚK, M. a kol.: Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Praha, 2002. str. 198–202
↑ Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/356-z-angolskeho-komplexu-alto-catumbela-unesla-organizace-unita-celkem-66-ceskoslovenskych-obcanu/
↑ Zdroj: http://theses.cz/id/4fmqxn/downloadPraceContent_adipIdno_3662
↑ Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/352-v-praze-probehlo-svetove-shromazdeni-za-mir-a-zivot-proti-jaderne-valce/
↑ Zdroj: http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/02/28532_11_0_0.html Archivováno 19. 1. 2015 na Wayback Machine.
↑ Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/355-vznikla-statni-komise-pro-vedeckotechnicky-a-investicni-rozvoj-v-cele-s-jaromirem-obzinou/
↑ Zdroj: Časopis SUDOPu Praha, http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:dv8ygxCnt4gJ:www.sudop.cz/o-nas/sudop-revue%3Fdownload-id%3D324%26do%3Ddownload-force+erv%C4%9Bnick%C3%BD+koridor+kv%C4%9Bten+1983&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
↑ Zdroj: Rudé právo – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1983/11/1/2.png
↑ Zdroj: Seriál Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/349-po-dlouhe-rekonstrukci-byl-obnoven-provoz-prazskeho-narodniho-divadla/
↑ Rakety. www.nohavica.cz [online]. [cit. 2007-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-13.

Externí odkazy

Galerie 1983 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1983 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1983

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1983
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1983
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 63 rok 1983

[kronika_830-1] Kronika 20. století. Fortuna Libri. 2009. str. 830.

[2] VANĚK, M. a kol.: Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Praha, 2002. str. 198–202

[3] Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/356-z-angolskeho-komplexu-alto-catumbela-unesla-organizace-unita-celkem-66-ceskoslovenskych-obcanu/

[4] Zdroj: http://theses.cz/id/4fmqxn/downloadPraceContent_adipIdno_3662

[5] Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/352-v-praze-probehlo-svetove-shromazdeni-za-mir-a-zivot-proti-jaderne-valce/

[6] Zdroj: http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/02/28532_11_0_0.html Archivováno 19. 1. 2015 na Wayback Machine.

[7] Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/355-vznikla-statni-komise-pro-vedeckotechnicky-a-investicni-rozvoj-v-cele-s-jaromirem-obzinou/

[8] Zdroj: Časopis SUDOPu Praha, http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:dv8ygxCnt4gJ:www.sudop.cz/o-nas/sudop-revue%3Fdownload-id%3D324%26do%3Ddownload-force+erv%C4%9Bnick%C3%BD+koridor+kv%C4%9Bten+1983&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

[9] Zdroj: Rudé právo – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1983/11/1/2.png

[10] Zdroj: Seriál Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/349-po-dlouhe-rekonstrukci-byl-obnoven-provoz-prazskeho-narodniho-divadla/

[11] Rakety. www.nohavica.cz [online]. [cit. 2007-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-13.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]