Vladimír Šmilauer
| prof. PhDr. Vladimír Šmilauer, DrSc.[1] | |
|---|---|
 Vladimír Šmilauer | |
| Narození | 5. prosince 1895 Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. října 1983 (ve věku 87 let) Praha  Československo |
| Povolání | jazykovědec, filolog, vysokoškolský učitel, bohemista a učitel |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | onomastika a bohemistika |
| Vliv na | František Cuřín |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimír Šmilauer (5. prosince 1895 Plzeň[2] – 13. října 1983 Praha) byl český jazykovědec, bohemista, slovakista a onomastik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po studiu na gymnáziu na Královských Vinohradech vystudoval na FF UK češtinu a němčinu,[3] kde byl žákem bohemisty prof. Emila Smetánky,[4] literárního vědce Jaroslava Vlčka a germanisty prof. Arnošta Viléma Krause.[5] Po absolutoriu působil v letech 1921 až 1938 jako středoškolský profesor postupně v Praze, Žilině a Bratislavě. V roce 1933 se habilitoval pro obor jazyka českého a roku 1938 byl jmenován profesorem University Karlovy.[5] Během německé okupace pracoval ve Slovanském ústavu v Praze, po 2. světové válce se vrátil zpátky na universitu a přednášel na filosofické i pedagogické fakultě. Byl členem České akademie věd a umění (ČAVU) i Královské české společnosti nauk (KČSN). Jako redaktor nebo člen redakční rady byl činný v řadě časopisů: Pravopisný poradce, Naše řeč, Časopis pro moderní filologii, Český časopis filologický, Zpravodaj místopisné komise, Příruční slovník jazyka českého. Člen Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku.
Hlavní badatelskou oblastí byla jazykovědná bohemistika a slovakistika, nauka o tvoření slov[6] (spolu s etymologií a výkladem slov), syntax a především česká a slovanská toponomastika.
Vzhledem k mnohaleté pedagogické činnosti zanechal Šmilauer několik generací žáků. Dával přednost práci s doloženým jazykovým materiálem, při výkladech místních jmen nabádal ke střízlivosti.
Významnější aktivity v onomastice
[editovat | editovat zdroj]- 1951 – předseda Názvoslovné komise kartografické
- 1959 – člen Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku a předseda subkomise pro slovanský onomastický atlas Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku
- 1960 – člen onomastické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (za ČSSR)
- 1960 – vedení onomastického semináře
- 1960 – hlavní redaktor Zpravodaje Místopisné komise ČSAV
- 1960 – založení časopisu Acta onomastica (spolu s Janem Svobodou)
- 1961 – stálý zástupce ČSSR v International Committee of Onomastic Sciences v Lovani
- 1963 – Ustanoven místopředsedou Mezinárodního komitétu pro slovanskou onomastiku
- 1964 – předseda Místopisné komise ČSAV
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Vodopis starého Slovenska, Praha-Bratislava 1932
- Osídlení a národnost Spiše, Bratislava 1935
- Co nového v Pravidlech českého pravopisu 1941?, Praha 1943
- Novočeská skladba, Praha 1947 (2. vyd. 1966)
- Osídlení Čech ve světle místních jmen, Praha 1960
- Úvod do toponomastiky, Praha 1963 (2. vyd. 1966)
- Příručka slovanské toponomastiky I–II, Praha 1963–1964
- Příručka slovanské toponomastiky – Handbuch des slawischen Toponomastik, Praha 1970
- Novočeské tvoření slov, Praha 1971
- Nauka o českém jazyku, Praha 1972
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BIBLIOGRAPHIE linguistique de l'année 1983 et complément des années précédentes. Springer Science & Business Media, 1985. s. 952
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ LOUCKÁ, Pavla. Prof. Vladimír Šmilauer: K nedožitým 100. narozeninám bohemisty, zakladatele české onomastiky a pozoruhodného pedagoga. Vesmír (časopis). 1995-10-05. Vesmír 74, 564, 1995/10. Dostupné online [cit. 2017-11-28].
- ↑ TĚŠITELOVÁ, Marie. Profesor Vladimír Šmilauer sedmdesátníkem. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. Naše řeč, 1965 [cit. 2017-11-28]. Naše řeč, ročník 48 (1965), číslo 5, s. 257-263. Dostupné online.
- ↑ a b BAHENSKÁ, Marie. Vladimír Šmilauer (1895–1983). Akademický bulletin (abicko.avcr). 2008-10-10. Dostupné online [cit. 2017-11-28].
- ↑ TĚŠITELOVÁ, Marie. Profesor Vladimír Šmilauer osmdesátníkem. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. Naše řeč, 1975 [cit. 2017-11-28]. Naše řeč, ročník 58 (1975), číslo 4, s. 169-172. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Dostál: „Vědecké dílo profesora Vladimíra Šmilauera“, Slavica Pragensia VIII, Praha 1966, str. 5–16.
- Lumír Klimeš: „Profesor Vladimír Šmilauer – vědec a učitel“, in: Jazyk a literatura XVII. Sborník katedry českého jazyka a literatury. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická. Plzeň 2000, str. 1–7 (na závěr je připojen bibliografický přehled vydaných knih).
- Eva Milavcová: „Soupis prací profesora Vladimíra Šmilauera“, Slavica Pragensia VIII, Praha 1966, str. 381–413.
- Marie Nováková-Šlajsová: „Onomastika ve vědeckém díle profesora Vladimíra Šmilauera. Bibliografický soupis“, in: Zpravodaj místopisné komise ČSAV 24, 1983, č. 4/5, str. 170–183.
- Martina Šmejkalová Praporu věren i ve ztraceném boji: Vladimír Šmilauer - život a dílo filologa (1895-1983). Vydání první. Praha: Academia, 2015. 651 stran, 72 nečíslovaných stran obrazových příloh. Historie.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Onomastika
- Toponomastika
- Syntax (skladba)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Šmilauer na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Šmilauer
- Vladimír Šmilauer v Databázi knih
- Vladimír Šmilauer (1895–1983) – bibliografie
