Přeskočit na obsah

Vrčeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vrčeň
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak obce VrčeňVlajka obce Vrčeň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNepomuk
Obec s rozšířenou působnostíNepomuk
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel396 (2024)[1]
Rozloha7,06 km²[2]
Katastrální územíVrčeň
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ335 41
Počet domů141 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVrčeň 1
335 41 Vrčeň
obec@vrcen.cz
StarostaTomáš Chouň
Oficiální web: www.vrcen.cz
Vrčeň
Vrčeň
Další údaje
Kód obce558559
Kód části obce186201
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrčeň je obecokrese Plzeň-jihPlzeňském kraji. Leží čtyři kilometry od Nepomuku. Žije v ní 396[1] obyvatel.

Název vesnice je odvozen přivlastňovací příponou -ja z osobního jména Vrčan ve významu Vrčanova ves. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Woirzan (1189), Wrscan (1192), Wrzan (1216), Wryczan (1352), Wrczanum (1369), Wrczan (1384–1399), Wrczano (1358), Wrczen (1379), Wrczana (1380), Wrczano (1386, 1414), na Wrczeni (1552), vsí Wrczienij (1558), Wrczenie (1560), „v ves Wrczeni“ (1568), Wrczenie (1588), Wrcženo a Wrcženecz (1654), Wrtschen a Wrcžen nebo Wrcžany (1789), Wrtschen a Wrčen (1839), Vrčany (1854) a Vrčany nebo Vrčeň (1916).[4] Název Vrčany se používal do roku 1923.[5] Používal se také lidový tvar Vrčejň.[6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1189 a nachází se v přídomku jakéhosi Oty, který je uveden jako svědek na jedné z listin plaského kláštera. Ve čtrnáctém století se o podací právo ke kostelu svatého Vavřince dělili opaté pomuckého kláštera s vrčeňskými zemany. Poslední z nich byl Otoslav z Vrčeně připomínaný roku 1360. V následujících letech vesnici získal pomucký klášter. Roku 1420 klášter vypálili husité a v srpnu téhož roku král Zikmund klášterní majetek zastavil Bohuslavovi ze Švamberka.[7] Od té doby až do zrušení patrimoniální správy Vrčeň patřila k zelenohorskému panství. Během třicetileté války byla vesnice i s kostelem vypálena. Po válce v ní podle berní ruly z roku 1654 stálo 35 usedlostí, z nichž bylo devět selských. K hospodářskému rozvoji vesnice došlo po roce 1726, kdy panství získali Martinicové. Obnoveny byly zdejší hutě a vzniklo zde několik nových hamrů. Pro ekonomiku vesnice v té době měla velký význam také poloha v blízkosti poutního místa v Nepomuku.[8]

V roce 1960 bylo projednáváno sloučení obce se Srby a Sedlištěm, které však nakonec nebylo provedeno.[9]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Vrčeň se rozprostírá v kotlině v nadmořské výšce 420–450 metrů. K východnímu konci vesnice zasahuje cíp přírodního parku Pod Štědrým, v němž se v katastrálním území obce nachází vrch Štědrý s nadmořskou výškou 668 metrů. Kolem severozápadní strany vesnice protéká řeka Úslava.

Na návsi do roku 1997 rostla památná lípa. Na jižním okraji vesnice roste u silnice do Tojic památný strom Vrčeňská lípa.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 572 618 569 582 575 559 521 450 440 432 397 331 324 321 342
Počet domů 80 95 96 94 93 95 106 119 115 113 112 126 125 133 141

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1991 k obci patřily Tojice.[12]

Do roku 2022 byl starostou obce Vratislav Chodora a od 24. října 2022 funkci zastává Tomáš Chouň.

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[13]

Vesnicí vede silnice II/191 z Nepomuku do Dožic.

Ve vsi se nachází pobočka Pošty-Partner, prodejna potravin, základní škola a mateřská škola.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dominantou vesnice je gotický kostel svatého Vavřince, vystavěný v první polovině 14. století. Ve vesnici stojí řada barokních soch z druhé poloviny 18. století: svatý Vojtěch u pošty, Panna Marie Immaculata na návsi, svatý Jana Nepomucký před mostem přes Úslavu, svatý Jan Nepomucký na návsi a svatý Vojtěch u rybníka.

Na místním hřbitově je pomník rudoarmějců. Na úpatí vrchu Chlumec stojí raně barokní osmiboká kaple svatého Vojtěch.

Ve vsi žije operní pěvkyně Eva Urbanová.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Vrčeň, s. 628. 
  5. ČERMÁK, Max. Šumavan. Týdenník pro zábavu a poučení. 14. únor 1923, roč. 55, čís. 12, s. 3. Dostupné online. 
  6. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Vrčeň, s. 301. 
  7. BOUDA, Jiří; HUS, Miroslav; OMELKA, Martin; ŘEBOUNOVÁ, Otakara; ŠNEBERGER, Jiří. Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrčeni (okres Plzeň-jih). Archaeologia historica. 2022, roč. 47, čís. 2, s. 687. Dále jen Archaeologia historica (2022). Dostupné online. ISSN 0231-5823. DOI 10.5817/AH2022-2-10. 
  8. Archaeologia historica (2022), s. 688.
  9. Kronika obce [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 577.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  13. Udělené symboly – Vrčeň [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. České Budějovice: Veduta, 2006. 313 s. ISBN 80-86829-19-7. 
  • KŘIŠŤAN, František. Vrčeň – 810 let. Vrčeň: Obecní úřad Vrčeň, 1999. 40 s. ISBN 80-238-4637-X. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]