Přeskočit na obsah

Rudolf Urbánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Prof. PhDr. Rudolf Urbánek, DrSc.
Rudolf Urbánek
Rudolf Urbánek
Narození7. září 1877
Slaný
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. července 1962 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, historik a prozaik
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
OceněníŘád práce řp
DětiEmma Urbánková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Urbánek (7. září 1877 Slaný[1] – 26. července 1962 Praha) byl český historik a první profesor československých dějin na Masarykově univerzitě v Brně.

Život

Narodil se ve Slaném jako nejmladší z osmi dětí do rodiny řezníka Karla Urbánka a jeho ženy Františky. Studoval na slánském gymnáziu (maturita r. 1896)[2] a na české filosofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, obor dějepis a zeměpis. Patřil k žákům Jaroslava Golla a v roce 1901 se stal doktorem filozofie (PhDr.) na podkladě práce Řehoř z Hainburka ve službách krále Jiřího z Poděbrad.[3] Působil pak jako středoškolský pedagog v Lounech, Hradci Králové, Pardubicích a nakonec v Praze.

Roku 1916 se habilitoval na základě v předchozím roce vydané knihy Věk poděbradský (I. díl)[4] a stal se soukromým docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české university; téhož roku byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V květnu 1917 připojil svůj podpis k Manifestu českých spisovatelů.[5] V srpnu 1920 byl jmenován řádným profesorem československých dějin na nově zřízené Masarykově univerzitě v Brně.[6] Od roku 1932 byl mimořádným a od r. 1934 řádným členem České akademie věd a umění.

Po válce byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk[7] a v letech 1946 – 1952 byl jejím místopředsedou.[8] V listopadu roku 1952 byl jmenován řádným členem – akademikem nově zřizované Československé akademie věd[5] a v roce 1953 mu byla přiznána vědecká hodnost doktor historických věd (DrSc.).[9] Za zásluhy o českou vědu byl vyznamenám Řádem práce.[10] Stal se též členem a později předsedou Společnosti Husova muzea.[2]

Při svém dějepisném bádání se zaměřil na středověké české dějiny. Profesor Václav Novotný ho získal pro spolupráci na monumentální Laichterově edici České dějiny; Urbánek měl zpracovat úsek od Zikmundovy smrti do konce vlády Jagellonců.[11] Toto zadání se mu podařilo splnit jen částečně. Hlavní Urbánkovo dílo, rozsáhlý čtyřsvazkový Věk poděbradský I - IV, obsahuje podrobné vylíčení českých dějin v období let 1437 – 1464.

Rodina

Jeho manželka Zdeňka, rozená Scheinerová (*1887), dcera JUDr. Ludvíka Scheinera c. k. notáře v Hradci Králové a Anny Weiserové, byla příbuzná malíře Artuše Scheinera. Měli jedinou dceru Emmu[12]. PhDr. Emma Urbánková (1909 – 1992)[13], byla historička a knihovnice, dlouholetá vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků v Národní knihovně v Praze.

Dílo

výběr[14]
  • Kancelář krále Jiřího [In: Český časopis historický, 1911.]
  • České dějiny III/1. Věk poděbradský I. Praha: J. Laichter, 1915, 976 s. [Zahrnuje období 1438 – 1444.]
  • K české pověstí královské. [In: Časopis Společnosti přátel starožitností. 1916.]
  • České dějiny III/2. Věk poděbradský II. Praha: J. Laichter, 1918, 1047 s. [Zahrnuje období 1444 – 1457.]
  • Konec Ladislava Pohrobka. Praha: Česká akademie věd a umění, 1924, 207 s.
  • Jan Žižka. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1925, 313 s.
  • Husitský král. Praha: Vesmír, 1926, 285 s.
  • Dvě studie o době poděbradské. Brno: Masarykova univerzita – Filozofická fakulta, 1929, 412 s.
  • Počátky českého mesianismu [In: Českou minulostí : sborník k šedesátinám prof. Václava Novotného, 1929.]
  • Český mesianismus ve své době hrdinské [In: Od pravěku k dnešku : sborník prací z dějin československých : k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře. Díl I. 1930.]
  • České dějiny III/3. Věk poděbradský III. Praha: J. Laichter, 1930, 1083 s. [Zahrnuje období 1457 – 1460.]
  • Bitva u Domažlic 1431. Praha: Kruh pro studium čsl. dějin vojenských, 1932, 28 s.
  • Lipany a konec polních vojsk. Praha: Melantrich, 1934, 262 s.
  • Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl první. Vyd. 1. Praha: Česká akademie věd a umění, 1948, 550 s.
  • Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl druhý (1. část).Praha: Česká akademie věd a umění, 1947, 158 s. [1. a 2. část druhého dílu jsou vázány dohromady.]
  • Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. Díl druhý (2. část). Praha: Česká akademie věd a umění, 1948, S. 164-518. [1. a 2. část druhého dílu jsou vázány dohromady.]
  • Z husitského věku: výbor historických úvah a studií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, 289 s. [Téměř kompletní bibliografie Urbánkova díla je na str. 275–289.]
  • Jan Paleček, šašek krále Jiřího, a jeho předchůdci v zemích českých. In: Příspěvky k dějinám starší české literatury. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958, 240 s. [Studie prof. Urbánka je na str. 5 – 92.]– DOSTUPNÉ TAKÉ ONLINE
  • České dějiny III/4. Věk poděbradský IV. Čechy za kralování Jiříka z Poděbrad: léta 1460 - 1464. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. 823 s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Rudolfa Urbánka farnost Slaný
  2. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Rudolf Urbánek – dostupné online
  3. ↑ BOUBÍN, Jaroslav. Rudolf Urbánek. Drobná glosa k portrétu historika. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 44 – 46.]
  4. ↑ PÁNEK, Tomáš. Historický seminář filosofické fakulty Masarykovy univerzity v meziválečném období. Magisterská diplomová práce obhájená v roce 2010 na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
  5. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Rudolf Urbánek – dostupné online
  6. ↑ PÁNEK, Tomáš. Rudolf Urbánek a Masarykova univerzita. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 47 – 51.]
  7. ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. Rudolf Urbánek, 125 let od narození. Akademický bulletin, měsíčník Akademie věd ČR, č. 11/2002 – dostupné online
  8. ↑ Představitelé Královské české společnosti nauk (na webu AV ČR)– dostupné online Archivováno 26. 5. 2015 na Wayback Machine.
  9. ↑ Jako akademik ČSAV získal tuto vědeckou hodnost automaticky – viz § 6 vládního nařízení č. 60/1953 Sb.
  10. ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 6., Š – Ž. Praha: Academia, 1987, 927 s. [Heslo „Rudolf Urbánek" je na str. 397.]
  11. ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. Rudolf Urbánek, 125 let od narození. Akademický bulletin, měsíčník Akademie věd ČR, č. 11/2002 – dostupné online
  12. ↑ Konskripce obyvatel Prahy [1]
  13. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Emma Urbánková – dostupné online
  14. ↑ Téměř kompletní bibliografie Urbánkova díla je na str. 275–289 knihy: URBÁNEK, Rudolf. Z husitského věku: výbor historických úvah a studií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, 289 s.

Literatura

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • BOUBÍN, Jaroslav: Rudolf Urbánek, historik husitského a poděbradského věku. In: Historici na brněnské univerzitě: devět portrétů. Uspořádal Tomáš Borovský. Brno: Archiv města Brna, 2008, 263 s. ISBN 978-80-86736-09-9. [Uvedená studie je na str. 83 – 96.]
  • BOUBÍN, Jaroslav. Rudolf Urbánek. Drobná glosa k portrétu historika. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 44 – 46.]– dostupné též online
  • PÁNEK, Tomáš. Rudolf Urbánek a Masarykova univerzita. In: Česká husitská reformace: historie, osobnosti, teologie, umění : Slánské rozhovory 2010. Příspěvky uspořádali a sborník sestavili Zdeněk Víšek a Blažena Hrabánková. Slaný: Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011, 53 s. ISBN 978-80-904657-3-2. [Uvedená stať je na str. 47 – 51.]– dostupné též online
  • PÁNEK, Tomáš. Historický seminář filosofické fakulty Masarykovy univerzity v meziválečném období. Magisterská diplomová práce obhájená v roce 2010 na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.– dostupné též online
  • ĎURČANSKÝ, Marek. Rudolf Urbánek, 125 let od narození. Akademický bulletin, měsíčník Akademie věd ČR, č. 11/2002– dostupné online
  • Encyklopedie dějin města Brna. Osobnosti. Rudolf Urbánek– dostupné online

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Urbánek&oldid=24038085“