Grand Prix Švýcarska 1950
| 4. závod v sezóně 1950 | |
|---|---|
 | |
| Detaily závodu | |
| Datum | 4. červen 1950 |
| Oficiální název | X Großer Preis der Schweiz |
| Místo | Circuit Bremgarten, Bern Švýcarsko |
| Délka trati | 7,28 km |
| Délka závodu | 42 kol, 305,76 km |
| Pole position | |
| Pilot |  Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
| Čas | 2:42.1 |
| Nejrychlejší kolo | |
| Pilot |  Giuseppe FarinaAlfa Romeo |
| Čas | 2:41.6 (v 8. kole) |
| Stupně vítězů | |
| První | Giuseppe FarinaAlfa Romeo |
| Druhý | Luigi FagioliAlfa Romeo |
| Třetí |  Louis RosierTalbot |
Grand Prix Švýcarska 1950 (X. Großer Preis der Schweiz) byla čtvrtým závodem nově vzniklého šampionátu Formule 1 a zároveň osmým závodem vozů F1. Závod se uskutečnil 4. června na okruhu Bremgarten dva týdny po Grand Prix Monaka a pár dní po 500 mil Indianapolis, která se obešla bez účasti evropských jezdců i týmů. Pokud nepočítáme vozy Maserati a Alfa Romeo, které byly speciálně upravené pro americké závody.
Jako doprovodný závod se zde jela Grand Prix Bernu (VIII. Prix de Berne) vypsaná pro vozy formule 2 s motory o objemu 500 cc s přeplňováním nebo 2000 cc bez kompresoru. Na startu se objevili i matadoři předválečné formule Hans Stuck a Hermann Lang. Celému závodu vévodil Raymond Sommer na voze Ferrari 166 i přesto, že se mu nepovedl start, dokázal zajet nejrychlejší kolo a s více než minutovým náskokem zvítězil před druhým Maurice Trintignantem.
V Grand Prix Švýcarska se očekával především souboj týmů Alfa Romeo a Ferrari, ale byla to převážně milánská automobilka, která udávala tón jak během kvalifikace tak i během závodu. V kvalifikaci byl nejrychlejší Argentinec Fangio, kterého do první řady doprovodili Farina a Fagioli taktéž na vozech Alfa Romeo. Celá druhá řada patřila konkurenčnímu týmu Ferrari.
Průběh závodu
[editovat | editovat zdroj]Účastníci
[editovat | editovat zdroj]Největší favorit závodu Alfa Romeo, přivezl na švýcarský okruh osvědčený vůz Alfa Romeo 158. Za jeho volantem bylo silné trio F - Fangio, Farina, Fagioli. Scuderia Ferrari odpověděla čtveřicí pilotů neméně slavných jmen: Alberto Ascari, Luigi Villoresi, Raymond Sommer a Peter Whitehead, kteří měli k dispozici vůz s označením 125, pouze Sommer jel s vozem Ferrari 166/F2. Nejpočetněji byla ve Švýcarsku zastoupena značka Maserati a to o celkovém počtu osmi vozů. Scuderia Achille Varzi, která musela narychlo řešit problém pilotů, jelikož Alfredo Piàn i José Froilán González se při předchozí Grand Prix Monaka zranili, povolala motocyklového šampióna Nella Paganiho. Dalším týmem, který používal vozy Maserati byla Officine Alfieri Maserati s jezdci Louisem Chironem a Franco Rolem. Zatímco tým Enrico Platé vsázel na svou šlechtickou sestavu Princ Bira z Thajska a baron Toulo de Graffenried ze Švýcarska. Felice Bonetto ze Scuderia Milano jako jediný startoval s vozem Maserati 4CLT/50, zatímco ostatní vsadili na spolehlivý Maserati 4CLT/48. Po úspěšné premiéře na domácí Grand Prix Velké Británie s Alfou Romeo, se Reg Parnell představil na trati v Bremgarten s vozem Maserati týmu Scuderia Ambrosiana. A posledním kdo sedlal Maserati byl domácí pilot Antonio Branca s typem 4CL. Seznam italských značek uzavírá poměrně neznámá značka SVA (Societa Valdostana Automobili) v jejíž útrobách se schovává agregát od automobilky Fiat a jejímž pilotem byl Švýcar Rudi Fischer. Jediným neitalským týmem byl Talbot, který přivezl také hojné zastoupení. Tři vozy přivezl tovární tým a s ním přijeli jezdci Yves Giraud-Cabantous, Eugène Martin a Louis Rosier. Další tři vozy byly v soukromých rukou Belgičana Johnny Claese, Francouze Philippe Étancelina a Američana Harry Schella., který při předchozí Grand Prix představil neobvyklý koncept vozu s motorem vzadu Cooper T 12
Závod
[editovat | editovat zdroj]V kvalifikaci se nejlépe dařilo vozům Alfa Romeo a podle očekávání obsadily celou první řadu v pořadí Juan Manuel Fangio, Giuseppe Farina a Luigi Fagioli. Ale pouze první dva jmenovaní dokázali zajet časy pod 2:43, Fagioli ztratil již tři minuty. Zatímco vozy Ferrari ve složení Luigi Villoresi a Alberto Ascari na milánskou značku nestačily a zajistily si druhou řadu na startovním roštu, který měl schéma 3-2-3. Zatímco Ferrari na nejpomalejší Alfu ztrácelo necelou minutu, rozdíl dalších konkurentů byl téměř propastný. Třetí Ferrari Raymonda Sommera dojelo na třináctém místě (á 12 minut) a Peter Whitehead se zeleným Ferrari měl problémy s technikou a nedokázal zajet kvalifikační čas, stejně jako Franco Rol, Reg Parnell a Rudi Fischer.
Ještě před startem Grand Prix Švýcarska, odstoupil pro zranění Franco Rol, který si v kvalifikaci vyjel 17. místo. Hned po startu se z druhé řady vklínil mezi Alfy Romeo, Alberto Ascari na Ferrari a tak v prvním kole bylo pořadí Fangio, Farina, Ascari, Fagioli a Villoresi. Alberto Ascari však tempu svých největších soupeřů a ve třetím kole mu vypověděla službu olejová pumpa a Ital musel ze závodu odstoupit. Ještě předtím havaroval Yves Giraud-Cabantous. Čest Ferrari byla v rukou Villoresiho, který dokonce úspěšně zaútočil na třetí Alfu opatrně jedoucího Fagioliho. Zdálo se, že Villoresi zaútočí i na vedoucí duo, ale na konci osmého kola jeho vůz začal ztrácet na výkonu a zpomaloval až v devátém kole zastavil s poškozeným motorem.
Fangio využil postavení na pole positions a ujal se vedení, s Farinou za zády. Fagioli na třetí Alfě je výrazněji pomalejší a na třetí místo se posunul jen díky odstoupení nejprve Ascariho a později Villoresiho. Na čtvrtou příčku se postupně propracoval Princ Bira se svým Maserati, v průběhu závodu se několikrát propadl startovním polem, ale diky houževnatosti a také částečně odstoupením několika soupeřů se na čtvrtou pozici vrátil a udržel jí až do cíle. Zatímco Bira musí do boxů pro benzín na jeho místo se prodral Philippe Étancelin na voze Talbot-Lago. Během pár kol se strhl nelítostný boj o čtvrtou příčku mezi Étancelinem a dalším pilotem Talbotu Eugène Martinem, který v 19. kole svou snahu přehnal a po pár kotrmelcích skončil mimo trať. Také Étancelin musel ze závodu odstoupit pro poruchu na převodovce a na jeho pozici ho nahradil Louis Rosier. Mezitím se Fangio a Farina pravidelně střídají na čele závodu než se ve 33. kole odporoučela elektrická instalace ve voze Fangia.
Giuseppe Farina si vedení udržel až do cíle a zvítězil před Luigim Fagiolim na další Alfě, na pódium je doprovodil třetí Louis Rosier s Talbotem. Pohromu pro Ferrari dovršil Raymond Sommer, který odstoupil pro poruchu motoru.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Závod
[editovat | editovat zdroj]- 4. červen 1950
- Okruh Bremgarten
- 42 kol × 7,28 km / 305,76 km
- 4. Grand Prix
- 2. vítězství pro « Giuseppe Farinu » (nový rekord)
- 3. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 2. vítězství pro « Itálii » (nový rekord)
- 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 16 » (vyrovnaný rekord)
- 1. vítězství z 2. místa na startu »
| Legenda k tabulce | |
|---|---|
| Barva | Výsledek |
| Zlatá | Vítěz |
| Stříbrná | 2. místo |
| Bronzová | 3. místo |
| Zelená | Bodované umístění |
| Modrá | Nebodované umístění |
| Dokončil neklasifikován (NC) | |
| Fialová | Odstoupil (Ret) |
| Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
| Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
| Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
| Bílá | Nestartoval (DNS) |
| Závod zrušen (C) | |
| Světle modrá |
Pouze trénoval (PO) |
| Páteční testovací jezdec (TD) | |
| Bez barvy |
Netrénoval (DNP) |
| Vyřazen (EX) | |
| Nepřijel (DNA) | |
| Odvolal účast (WD) | |
| Nezúčastnil se (prázdné) | |
| Označení | Význam |
| Tučnost | Pole position |
| Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
| † | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
| ‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
| Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
| Pozice | Č | Jezdec | Vůz | Kolo | Čas | +/- | Pole | Body | Nej. kolo |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 16 |  Giuseppe Farina
|
Alfa Romeo 158 | 42 | 2h02'53"7 |  1
|
2 | 8+1 | 2:41.6 |
| 2 | 12 | Luigi Fagioli
|
Alfa Romeo 158 | 42 | à 0'00"4 | 1
|
3 | 6 | |
| 3 | 101 |  Louis Rosier
|
Talbot T26C-DA | 41 | à 1 kolo | 7
|
10 | 4 | |
| 4 | 30 |  Princ Bira
|
Maserati 4CLT/48 | 40 | à 2 kola | 4
|
8 | 3 | |
| 5 | 34 | Felice Bonetto
|
Maserati 4CLT/50 | 40 | à 2 kola | 7
|
12 | 2 | |
| 6 | 32 |  Toulo de Graffenried
|
Maserati 4CLT/48 | 40 | à 2 kola | 5
|
11 | ||
| 7 | 2 | Nello Pagani
|
Maserati 4CLT/48 | 39 | à 3 kola | 8
|
15 | ||
| 8 | 44 |  Harry Schell
|
Talbot T26C | 39 | à 3 kola | 10
|
18 | ||
| 9 | 26 |  Louis Chiron
|
Maserati 4CLT/48 | 39 | à 3 kola | 7
|
16 | ||
| 10 | 4 | .svg){kind=small} Johnny Claes
|
Talbot T26C | 38 | à 4 kola | 4
|
14 | ||
| 11 | 40 | Antonio Branca
|
Maserati 4CL | 35 | à 7 kol | 6
|
17 | ||
| Pozice | Č | Odstoupili | Vůz | Kolo | Příčina | +/- | Pole | Body | Nej. kolo |
| Ret | 14 |  Juan Manuel Fangio
|
Alfa Romeo 158 | 32 | Motor |  2
|
1 | ||
| Ret | 42 | Philippe Étancelin
|
Talbot T26C | 25 | Převodovka | 5
|
6 | ||
| Ret | 20 | Raymond Sommer
|
Ferrari 166/F2 | 19 | Zavěšení kol | 9
|
13 | ||
| Ret | 8 | Eugène Martin
|
Talbot T26C-DA | 19 | Havárie | 6
|
9 | ||
| Ret | 22 | Luigi Villoresi
|
Ferrari 125 | 9 | Motor | 4
|
4 | ||
| Ret | 18 | Alberto Ascari
|
Ferrari 125 | 3 | Olejová pumpa | 17
|
3 | ||
| Ret | 6 | Yves Giraud-Cabantous
|
Talbot T26C-DA | 1 | Havárie | 7
|
7 | ||
| Pozice | Č | Nestartovali | Vůz | Kolo | Příčina | +/- | Pole | Body | Nej. kolo |
| Inj | 28 | Franco Rol
|
Maserati 4CLT/48 | Zranění | 17 | ||||
| TZ | 24 |  Peter Whitehead
|
Ferrari 125 | ||||||
| DNS | 36 | Reg Parnell
|
Maserati 4CLT/48 | ||||||
| DNS | 38 | Rudi Fischer
|
SVA | ||||||
| Inj | 2 | José Froilán González
|
Maserati 4CLT/48 | Zranění |
Stupně vítězů
[editovat | editovat zdroj]|
Jezdci |
Vozy |
Státy |
Bodové umístění
[editovat | editovat zdroj]V závorce body získane v této GP:
|
Jezdci |
Vozy |
Státy |
Nejrychlejší kolo
[editovat | editovat zdroj]- Giuseppe Farina 2'41"6 Alfa Romeo
- 2. nejrychlejší kolo pro « Giuseppe Farina » (« nový rekord »)
- 3. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » (« nový rekord »)
- 2. nejrychlejší kolo pro « Itálii » (« nový rekord »)
- 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 16 » (« vyrovnaný rekord »)
Vedení v závodě
[editovat | editovat zdroj]- « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 109 kol
- « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 96 kol
- « Luigi Fagioli » byl ve vedeni 7 kol
- « Alfa Romeo » byla ve vedení 212 kol (« nový rekord »)
- « Argentina » byla ve vedení 109 kol.
- « Itálie » byla ve vedení 103 kol.
| Kola | km | Jezdec | % |
|---|---|---|---|
| 1.–6. kolo | 43,68 km | Juan Manuel Fangio | 14,3 % |
| 7.–20. kolo | 101,92 km | Giuseppe Farina | 33,3 % |
| 21.–22. kolo | 14,56 km | Juan Manuel Fangio | 4,8 % |
| 23. kolo | 7,28 km | Luigi Fagioli | 2,4 % |
| 24.–42. kolo | 138,32 km | Giuseppe Farina | 45,2 % |
| Fangio |
Farina |
Farina |
|---|
Postavení na startu
[editovat | editovat zdroj]- Juan Manuel Fangio 2'42.1 Alfa Romeo
- 2. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » (« nový rekord »)
- 3. Pole position pro « Alfu Romeo » (« nový rekord »)
- 2. Pole position pro « Argentinu » (« nový rekord »)
- 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 14 » (« vyrovnaný rekord »)
- 3x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (« nový rekord »)
- 2x první řadu získali « Luigi Fagioli »
- 9x první řadu získala « Alfa Romeo » (« nový rekord »)
- 5x první řadu získala « Itálie » (« nový rekord »)
- 4x první řadu získala « Argentina »
_______3_______ Luigi Fagioli Alfa Romeo 2'45.2 |
_______2_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 2'42.8 |
_______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 2'42.1 | ||
|---|---|---|---|---|
_______5_______ Alberto Ascari Ferrari 2'46.8 |
_______4_______ Luigi Villoresi Ferrari 2'46.1 |
|||
_______8_______  Princ Bira Maserati 2'53.2 |
_______7_______ Yves Giraud-Cabantous Talbot 2'52.7 |
_______6_______ Philippe Étancelin Talbot 2'51.1 | ||
_______10_______ Louis Rosier Talbot 2'54.0 |
_______9_______ Eugène Martin Talbot 2'53.7 |
|||
_______13_______ Raymond Sommer Ferrari 2'54.6 |
_______12_______ Felice Bonetto Maserati 2'54.6 |
_______11_______ Toulo de Graffenried Maserati 2'54.2 | ||
_______15_______ Nello Pagani Maserati 3'06.9 |
_______14_______ Johnny Claes Talbot 2'59.0 |
|||
_______18_______  Harry Schell Talbot 3'11.5 |
_______17_______ Antonio Branca Maserati 3'10.0 |
_______16_______ Louis Chiron Maserati 3'06.9 |
Startovní listina
[editovat | editovat zdroj]Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V závodě debutovali Felice Bonetto, Nello Pagani a Antonio Branca.
- Poprvé představen vůz Ferrari 166 F2-50
| Pole position | Vítězství | Nej. kolo | Hat trick | Vedení | Chelem | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Juan Manuel Fangio | Giuseppe Farina | Giuseppe Farina |
|
Giuseppe Farina | Juan Manuel Fangio | Luigi Fagioli |
|
| Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 | 
|
Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 |
|
| 2'42.1 | 2:02'53.7 | 2'41.6 | 33 kol | 8 kol | 1 kolo | ||
| 161,678 km/h | 149,279 km/h | 162,178 km/h | 240,24 km | 58,24 km | 7,28 km | ||
Stav MS
[editovat | editovat zdroj]- GP - body získané v této Grand Prix
| * | Jezdec | Body | GP | * | Vůz | Body | GP | * | Stát | Body | GP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Giuseppe Farina
|
18 | 9 | 1 | Alfa Romeo | 43 | 15 | 1 | Itálie
|
38 | 17 |
| 2 | Luigi Fagioli
|
12 | 6 | 2 | Kurtis Kraft | 14 | 2 | USA
|
24 | ||
| 3 | Juan Manuel Fangio
|
9 | 3 | Maserati | 11 | 5 | 3 | Francie
|
12 | 4 | |
| 4 | Johnnie Parsons
|
9 | 4 | Deidt | 10 | 4 | Argentina
|
9 | |||
| 5 | Alberto Ascari
|
6 | 5 | Ferrari | 9 | 5 | Thajsko
|
5 | 3 | ||
| 6 | Bill Holland
|
6 | 6 | Talbot | 9 | 4 | 6 | Monako
|
4 | ||
| 7 | Louis Rosier
|
6 | 4 | 7 | Velká Británie
|
4 | |||||
| 8 | Princ Bira
|
5 | 3 | ||||||||
| 9 | .svg){kind=small} Reg Parnel
|
4 | |||||||||
| 10 | Louis Chiron
|
4 | |||||||||
| 11 | Mauri Rose
|
4 | |||||||||
| 12 | Yves Giraud-Cabantous
|
3 | |||||||||
| 13 | Raymond Sommer
|
3 | |||||||||
| 14 | Cecil Green
|
3 | |||||||||
| 15 | Felice Bonetto
|
2 | 2 | ||||||||
| 16 | Joie Chitwood
|
1 | |||||||||
| 17 | Tony Bettenhausen
|
1 |
| Předchozí GP: 500 mil v Indianapolis 1950 |
Mistrovství světa Formule 1 1950 |
Následující GP: Grand Prix Belgie 1950 |
| Předchozí ročník: Grand Prix Švýcarska 1949 |
Grand Prix Švýcarska | Následující ročník: Grand Prix Švýcarska 1951 |
