Kuovâmáánu
Olgoldâshäämi
Máánuh |
Uđđâivemáánu |
Kuovâmáánu |
Njuhčâmáánu |
Cuáŋuimáánu |
Vyesimáánu |
Kesimáánu |
Syeinimáánu |
Porgemáánu |
Čohčâmáánu |
Roovvâdmáánu |
Skammâmáánu |
Juovlâmáánu |
Kuovâmáánu lii gregoriaanlâš já juliaanlâš kalender mield ive nubbe mánuppaje. Kuovâmáánust láá 28 peivid, pic kárgámive tast láá 29 peivid.
Nommâ
[mute | mute käldee]Kuovâmáánu nommâ já eromâšávt sääni algâuási kuovâ lii skandinaavisâš lovnâ. Tot máccá háámán gói já gómánađr, mii lii merhâšâm ääigi kuovâmáánu pelimuddoost njuhčâmáánu pelimuudon. Lii arvâlum, et kuovâmáánu nommâ lii lamaš skandinaavisâš kielâin merhâšuumeest "muotâmáánu", tastko uđđâ tárukielâ (nynorsk) tobdá sääni gjö, mii meerhâš asettes muottuu. Tággáár muottust ellei luodah uáinojeh pyereest.[1]
Taan mánuppaajeest lii kevttum meid suomâkiel lovnânommâ "helmimáánu".
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]- Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Kuovâmáánu.
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ Morottaja, P. & Kuuva, P. & Olthuis Marja-Liisa: ”Mánuppojij algâpuáttim ađai etymologia”, Kielâkyeimi I - Pargokirje, s. 79. Sämitigge, 2013. ISBN 978-952-441-323-7.