Klapkobřinkostroj

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klasický počítač konstrukce "křídlo". Všimněte si chudé klávesnice pro základní instrukční sadu.
Žebra chladiče procesoru klapkobřinkostroje.
Housle s kočkou, která sežrala klíč.
Google uncyc.jpg Klapkobřinkostroj na googleTohle je nejlepší článek na téma „Klapkobřinkostroj“ na celým internetu.
Jakékoliv heslo na téma Klapkobřinkostroj byste na české Wikipedii hledali marně.
Nehopsající Wikipedie.png

Klapkobřinkostroj je historický mechanický manuální počítač mající toliko zvukový výstup.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ohledně vzniku nástroje jsou učené hlavy stále vepři. Podle jedné z teorií vznikl před několika staletími v Itálii původně jako počítač, ale poněkud se to to vymklo.

Hardware[editovat | editovat zdroj]

Klapkobřinkostroj je kompaktní stroj All-in-One konstrukce. Procesor, výstupní jednotka a speaker jsou ukryty v těle obvykle zhotoveném z těl mrtvých stromů. Přestože tento materiál má prachbídnou tepelnou vodivost a dochází k přehřívání periferií, jen zřídkakdy dochází náhradě za ušlechtilý plast či kov. Činí se tak z historických důvodů a také proto, že dřevo lépe tlumí nárazy čely znavených programátorů, kteří, učiní-li v instrukcích chybu, nemají jiné možnosti než celou instrukci zopakovat od začátku.

Výstupní periferie se - navzdory rozšířené představě o regimentu maličkých trpaslíků s kytarami - skládá z hromady různých táhel (možná i netáhel), kladíveček a dalších udělátek.

Klávesnice je pevně zabudovaná, mechanická, tlačítka mají výrazný zdvih a akustickou zpětnou vazbu. Protože v době vzniku nebylo na světě ještě rozložení QWERTY, pro přehlednost jsou tlačítka rozdělena na bílá a černá. Barvy nebyly vybrány náhodně - myslelo se též na osoby s vetchým zrakem. První stroje měly toliko pár kláves, postupem času se počet ustálil na 88. Luxusnější stroje mají 92 či 97 kláves, tedy i tlačítko Pauza a Scroll Lock.

K přepínání instrukčních sad slouží tři mechanické pedály pod klávesnicí, kterým se říká též stupátka, šlapátka, případně šlapky:

  • Levý pedál - posouvá instrukční sadu doprava, dochází ke vložení dvou bajtů najednou (Unicode). Tón je zastřený, měkký, jako hlas toho hodného pána na pískovišti, co chce dětem ukazovat v křoví veverku.
  • Pravý pedál - někdy označovaný jako forte - procesor dostává signál o zrychleném vstupu instrukcí, přepíná na turbo.
  • Střední pedál - pedál oznamuje procesoru, že má být vložená instrukce zpracována několikrát za sebou. K dražším strojům se dodává též jako externí periferie. Dnes bychom řekli, že se jedná o kompresor dat.

Mohutnější stroje, poháněné pneumaticky, čili sešlapaným vzduchem jsou označovány jako Harvany. Tyto sálové stroje mohou mít několik klávesnic a podpůrných pedálů a zpravidla jsou součástí dodávky i dva (prvočíslo) zaměstnanci, takzvaní šlapači zelí. O Harvanech tento článek nepojednává, ale můžete kouknout sem.

Menší stroje, poháněné mlunem se také zovou Harvany, ale jsou to Harvany elektrické a ani o těch tento článek nepojednává.

Software[editovat | editovat zdroj]

Instrukční sada je velmi bohatá, leč vkládání informací ke zpracování je poněkud těžkopádné a zastaralé. Instrukce jsou zapsány na předpočmáraný papír zpravidla perem (hipstéři používají stále husí brk) a programátor instrukce zadává ručně tak, jak rychle stačí z papíru program číst. Každý program začíná značkou, které se říká klíč.

Klíče jsou trefně pojmenovány:

  • Houslový klíč - je-li zápis uveden tímto klíčem, je spuštěn emulátor Housle 1.0, výstup je plný, jasný.
  • Francouzský houslový klíč, tzv. francouzák - slouží k opravě zaseklých instrukcí v potrubí počítače. Programy fungují jako četa instalatérů, zpravidla se tedy jedná o obslužné utilitky.
  • Basový klíč - tady končí každá legrace, programátor při chybě jde rovnou bručet. Jedná se o programy s vysokou prioritou, zpravidla ovladače.

Z hlediska dnešního programátora se jedná o jednoduchý assembler s jediným datovým typem struna, čili string.

Slavní programátoři[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejslavnější autory programů po klapkobřinkostroje všech typů a verzí patří Ludvík Beathoven (Rakousko), Franta Lišta (Rakousko), Bedřich Kefír (Česko) a Antonín Dvořák (Česko). V našem výčtu se jedná tedy mezi Rakušany a Čechy o plichtu.

Slavné značky[editovat | editovat zdroj]

Světově nejznámější výrobce je japonská chráněná dílna Yamaha Corp., která postupně nahrazuje výrobu těchto počítačů výrobou motorizovaných velocipédů. Nejvýznamnějším českým výrobcem klapkobřinkostrojů je pak společnost Petrof z Králce Hradového. Vzhledem k současné ekonomické situaci se firma zjevně přejmenuje na PetrOFF.

Počítače
Ělěktronika 666

Počítače: AbakusAcerAppleBarbie PCCMEUDellDetektor lžiElektronika 666HPIntelKlapkobřinkostrojLenovoNový JeruzalémRačunik-RTuringův strojUral 2
Hardware: Caps LockCD-RWDěrná páskaF13iPrdKompresorPaměť ROOMScroll lockŠkoda 1000MBŠkvorPaměť WOM
Software: BSODBIOSEmacsKVGRESETЛинуксMicrosoft WordMooreův zákonPoznámkový blokPřekladSvatý TučňákVálka s švábyWindowsVista
Programování: BrainfuckC SharpC++DebuggerJavaLispnOTHINGOpenOSTRAJavaPočítačová lingvistikaProgramátor obecnýVánočková architektura
Aplikace: AhE-mailEndInternetKomprese datRodné čísloTrabant AussichtDOSBoxDvě minuty nenávisti