výtržník

Tchèque

Étymologie

Avec le sens de « coupé du monde, hors-la-loi », de vytrhnout (« arracher, extirper »), c'est proprement le dérivé en -ík d'un ancien adjectif výtržný (« sectaire, hérétique »), dont dérive également výtržnost et régularisé en vytržený.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	výtržník	výtržníci
Génitif	výtržníka	výtržníků
Datif	výtržníku ou výtržníkovi	výtržníkům
Accusatif	výtržníka	výtržníky
Vocatif	výtržníku	výtržníci
Locatif	výtržníku ou výtržníkovi	výtržnících
Instrumental	výtržníkem	výtržníky

výtržník \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : výtržnice)

1. Voyou, fauteur de trouble.
   • Několik výtržníků vzalo z vojenského auta stojícího před budovou kanystr s benzínem, další skupina výtržníků převrátila osobní vůz zn. Gaz stojící poblíž, obě vozidla polila benzínem a zapálila. — (Ministerstvo vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března (1969))

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• chuligán
• neurvalec

Dérivés

• výtržnický
• výtržnictví

Apparentés étymologiques

• výtržnost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage