vyhubit

Czech

Etymology

From vy- +‎ hubit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦubɪt]

Verb

vyhubit pf (imperfective hubit)

1. to exterminate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyhubit, vyhubiti	Active adjective	vyhubivší
Verbal noun	vyhubení	Passive adjective	vyhubený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyhubím	vyhubíme	—	vyhubme
2nd person	vyhubíš	vyhubíte	vyhub	vyhubte
3rd person	vyhubí	vyhubí	—	—

The verb vyhubit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyhubil	vyhubili	vyhuben	vyhubeni
masculine inanimate		vyhubily		vyhubeny
feminine	vyhubila		vyhubena
neuter	vyhubilo	vyhubila	vyhubeno	vyhubena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyhubiv
feminine + neuter singular	—	vyhubivši
plural	—	vyhubivše

Derived terms

• vyhubení n
• vyhubený

 

Further reading

• “vyhubiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyhubiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyhubit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)