vyvolat

Czech

Etymology

From vy- +‎ volat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvolat]

Verb

vyvolat pf (imperfective vyvolávat)

1. To announce, call, summon, page.
2. To examine. (a pupil, orally)
3. To conjure, invoke.
4. To cause, raise, initiate, arouse, provoke.

   vyvolat podezření ― to raise suspicion

5. (photography) To develop.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyvolat, vyvolati	Active adjective	vyvolavší
Verbal noun	vyvolání	Passive adjective	vyvolaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyvolám	vyvoláme	—	vyvolejme
2nd person	vyvoláš	vyvoláte	vyvolej	vyvolejte
3rd person	vyvolá	vyvolají	—	—

The verb vyvolat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyvolal	vyvolali	vyvolán	vyvoláni
masculine inanimate		vyvolaly		vyvolány
feminine	vyvolala		vyvolána
neuter	vyvolalo	vyvolala	vyvoláno	vyvolána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyvolav
feminine + neuter singular	—	vyvolavši
plural	—	vyvolavše

Related terms

• vyvolání fotek

 

Further reading

• “vyvolati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyvolati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvolat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)