kouzlit

Czech

Etymology

From kouzlo +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkou̯zlɪt]

Verb

kouzlit impf

1. to do magic

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kouzlit, kouzliti	Active adjective	kouzlící
Verbal noun	kouzlení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kouzlím	kouzlíme	—	kouzleme
2nd person	kouzlíš	kouzlíte	kouzli	kouzlete
3rd person	kouzlí	kouzlí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kouzlit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kouzlil	kouzlili	—	—
masculine inanimate		kouzlily		—
feminine	kouzlila		—
neuter	kouzlilo	kouzlila	kouzleno	—

Transgressives	present	past
masculine singular	kouzle	—
feminine + neuter singular	kouzlíc	—
plural	kouzlíce	—

Related terms

• kouzelník
• kouzelný
• kouzlo
• vykouzlit

 

See also

• čarovat

Further reading

• “kouzliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kouzliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kouzlit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)