dopravit

Czech

Etymology

From do- +‎ pravit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdopravɪt]

Verb

dopravit pf (imperfective dopravovat)

1. to transport (change the location of)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dopravit, dopraviti	Active adjective	dopravivší
Verbal noun	dopravení	Passive adjective	dopravený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dopravím	dopravíme	—	dopravme
2nd person	dopravíš	dopravíte	doprav	dopravte
3rd person	dopraví	dopraví	—	—

The verb dopravit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dopravil	dopravili	dopraven	dopraveni
masculine inanimate		dopravily		dopraveny
feminine	dopravila		dopravena
neuter	dopravilo	dopravila	dopraveno	dopravena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	dopraviv
feminine + neuter singular	—	dopravivši
plural	—	dopravivše

Related terms

• dopravitelnost f
• dopravitelný

 

Further reading

• “dopraviti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “dopraviti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dopravit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)