ošumělý
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔʃʊmɲɛliː]
dělení
[editovat]- ošu-mě-lý
etymologie
[editovat]Odvozeno ze slovesa ošuměti, jež v původním významu nejspíše souviselo s padáním listů ze stromu (ošumělá dúbravěnka – dub s opadanými listy).[1]
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
skloňování
[editovat]číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | ošumělý | ošumělý | ošumělá | ošumělé | ošumělí | ošumělé | ošumělé | ošumělá |
genitiv | ošumělého | ošumělého | ošumělé | ošumělého | ošumělých | ošumělých | ošumělých | ošumělých |
dativ | ošumělému | ošumělému | ošumělé | ošumělému | ošumělým | ošumělým | ošumělým | ošumělým |
akuzativ | ošumělého | ošumělý | ošumělou | ošumělé | ošumělé | ošumělé | ošumělé | ošumělá |
vokativ | ošumělý | ošumělý | ošumělá | ošumělé | ošumělí | ošumělé | ošumělé | ošumělá |
lokál | ošumělém | ošumělém | ošumělé | ošumělém | ošumělých | ošumělých | ošumělých | ošumělých |
instrumentál | ošumělým | ošumělým | ošumělou | ošumělým | ošumělými | ošumělými | ošumělými | ošumělými |
stupňování
[editovat]stupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | ošumělý |
komparativ | ošumělejší |
superlativ | nejošumělejší |
význam
[editovat]- dlouhým používáním sešlý[2]
- Dnes můžete potkat v pražských ulicích ošumělého muže, který sám ani neví, co vlastně znamená v historii nové velké doby.[3]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ ZUBATÝ, Josef. Ošuměti, ošumělý. Naše řeč, 1928, roč. 12, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ 2,0 2,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-03-23]. Heslo ošumělý.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války