drnc

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdr̩nt͡s]

dělení

• drnc

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	drnc	drncy / drnce
genitiv	drncu / drnce	drnců
dativ	drncu / drnci	drncům
akuzativ	drnc	drncy / drnce
vokativ	drnci	drncy / drnce
lokál	drncu / drnci	drncích / drncech
instrumentál	drncem	drncy / drnci

význam

1. (hovorově) drncnutí
   • Motor je většinou elektrický, z čehož lze odvodit, že nedrnčí a pokud by nastala situace, že by byl vznětový nebo zážehový mohu vás stoprocentně ujistit, že výbuchy, které motor pohání nejsou tak silné, aby rozdrnčely celý vlak, a navíc časový interval mezi výbuchy je řádově tisíckrát menší než časový interval mezi jednotlivými „drncy“ našeho rozebíraného „drnčení“.

související

• drnci
• drncat
• drnčet
• drkotat

citoslovce

význam

1. citoslovce vyjadřující drncnutí
   • Prvním problémem je, že dálnice dosluhuje a zvuky drnc, hrk, žgruch a prásk provázejí zlověstně její uživatele.

synonyma

1. (dětsky) drnci

související

• drnci
• drncat
• drnčet
• drkotat

sloveso

• intranzitivní
• dokonavé

varianty

• (neutrálně) drncl, drncnul

význam

1. (v obecném jazyce) drncl; příčestí činné, třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu slova drncnout

související

• drnci
• drncat
• drnčet
• drkotat