Zaun
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
němčina
[editovat]výslovnost
[editovat]etymologie
[editovat]Ze starohornoněmeckého zūn, které pochází z předpokládaného pragermánského *tūnaz. Z toho potom pochází dále staroseverské tún, staroanglické a starosaské tūn (z něho mj. anglické town), či nizozemské tuin — zahrada. Z některého z germánských jazyků vyšlo také staroslovanské tynъ a z něho pak mj. české týn.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | der Zaun | die Zäune |
genitiv | des Zauns / Zaunes | der Zäune |
dativ | dem Zaun | den Zäunen |
akuzativ | den Zaun | die Zäune |
význam
[editovat]související
[editovat]- einzäunen
- umzäunen
- zaundürr
- Zauneidechse
- Zaungast
- Zaunkönig
- Zaunlatte
- Zaunpfahl
- Zaunpfosten
- Zaunrebe
- Zaunrübe
- Zaunschlüpfer
- Zaunspfahl
- Zaunswinde
poznámky
[editovat]- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „týn“, s. 664.