аицє
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
staroslověnština
[editovat]etymologie
[editovat]Z praslov. *ajьce, původně zdrobnělina *ȃje;[1] rod střední; jo-kmenová deklinace.
Srov. čes. vejce; sloven. vajce; pol. jajko - arch. jajce; hluž. jejko – "varle"; dluž. jajko – "velikonoční vejce"; rus. яйцо́; ukr. яйце́/яє́чко; běl. яе́чко; bulh. яйце́; srbochorv. jájce; slovin. jájce.[2]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- jo-kmenová deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | аицє | аици | аица |
| genitiv | аица | аицѹ | аиць |
| dativ | аицѹ | аицєма | аицємъ |
| akuzativ | аицє | аици | аица |
| vokativ | аицє | аици | аица |
| lokál | аици | аицѹ | аицихъ |
| instrumentál | аицємь | аицєма | аици |
význam
[editovat]- vejce
- или ащє проситъ аица • єда подастъ ѥмѹ скоръпии – Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? [L 11, 12 – Zogr Mar]