Ottův slovník naučný/Aborigines

Ottův slovník naučný
Aborder	Aborigines	Aborové

Údaje o textu
Titulek:	Aborigines
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 74–75. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Aborigines (z lat. ab origine od počátku), praobyvatelé, vůbec národ, který v některé zemi obývá od prvopočátku, tedy tolik co řecké autochthoni (v. t.). Podlé nejnovějších názorů vědeckých není národa, který by vlasť svou obýval od prvopočátku. Jméno toto v užším slova smyslu přikládají římští a řečtí dějepisci obyčejně národu, kterýž před mýthickým příchodem trójských uprchlíků v Latiu obýval. Ale nesídlili tam »ab origine«, nýbrž původní sídla jejich byla dle zpráv Catonových a Varronových, zachovaných u Dionysia Halikarnasského, dále na východě, prostírajíce se od jezera Fucinského až ke Carseolům a Reate; z těchto krajin vypuzeni byvše od Sabinů, kteří od Amiterna tam se hrnuli, ustupovali podél řeky Aniena k záp. pobřeží italskému, odkudž Sicany či Siculy tam osedlé dílem vypudili, dílem si je podrobili. Když pak Trójané s Aeneou do Latia přibyli a s A-ny se sloučili, dostalo prý se oběma národům společného jména Latinův. O jméně, původu a způsobu života jejich nevěděli již spisovatelé řečtí a římští nic určitého; kdežto na jedné straně vyličují A-ny jako polodivochy, přičítají jim na druhé zbytky kyklópských staveb, určité státní zřízení, uvádějí panovníky jejich Saturna, Pika, Fauna a Latina i hlavní božstva Jana, Saturna a manželku jeho Ops, což vše svědčí o jisté míře vzdělanosti. Vedlé jména A. vyskytují se i jiná, jako Sacrani, Casci, kteráž Niebuhr (Röm. Gesch. p. 45 a násl. úhrn vyd.) bez důvodu za pravá a stará vlastní jména A-nův pokládá. I mezi novověkými badateli panují o nich mínění nejrůznější. Ačkoli pověsti o předhistorickém stěhování málo víry zasluhují, netřeba zamítati podání, že v dávných dobách národ v okolí Reate usedlý k dolnímu toku Tibery výbojně postoupil a tam se usadil, ale jméno A. nikdy nepříslušelo některému národu jako jméno vlastní. Pojmenování ono není než abstraktním označením starobylého obyvatelstva v Latiu, kteréž nejen na obyvatele Latia, ale zhusta též na obyvatele celé Italie bylo vztahováno, a vzavši původ svůj v době poměrně pozdní, potom na určitý kmen přeneseno bylo. Jest tedy pojmem nikoli národopisným, nýbrž čistě chronologickým. Na původ A-nů souditi lze jen tak dalece, pokud vliv jejich jazyka a povahy kmenové na pozdějších Latinech se jeví; poněvadž však latina nejeví nižádné známky jazyka smíšením vzniklého, nutno domnívati se, že A. byli kmenem najisto italským, třeba snad náleželi k větvi umberské, sabinské neb oskické, tak že splynutí jich s původním obyvatelstvem nezůstavilo nijakých stop v jazyce. Staré zprávy snaží se ovšem uvésti je ve spojení s rozmanitými národy starověkými.