Doufám, že mé knihy usmíří lidi s jejich bláznivou, mlsnou a poetickou částí. J’espère que mes livres réconcilieront les gens avec leur part folle, gourmande et poétique.[1] — Alexandre Jardin
Důvod, proč je napsáno tak málo dobrých knih je ten, že tak málo lidí, kteří umí psát, něco ví. The reason why so few good books are written is that so few people that can write know anything.[2] — Walter Bagehot
Buďte opatrní při četbě lékařských knih. Kvůli tiskové chybě byste mohli umřít.(Mark Twain)
Čtenáři se dělí na ty, kteří čtou, aby si něco zapamatovali, a na ty, kteří čtou, aby zapomněli. (William Lyon Phelps)
Kdo zabíjí člověka, zabíjí rozumnou bytost. Kdo však zabíjí dobrou knihu, zabíjí rozum sám. (John Milton)
Kdybych byl diktátorem, zakázal bych zákonem půjčování knih. (William Saroyan)
Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha. (Lucius Annaeus Seneca)
Kniha má schopnost dokazovat mi o člověku to, co nevidím, co o něm nevím. (Maxim Gorkij)
Kniha je zrcadlo – když se do něho podívá opice, nemůže z něho vyhlížet apoštol. (Georg Christoph Lichtenberg)
Knihy považuji za nejlepší výzbroj pro cestu životem a lituji všech inteligentních lidí, kteří je nemají. (Michel de Montaigne)[4]
Mělo to takový účinek, jaký obvykle mívají dobré knihy. Hlupáci byli potom hloupější, chytří chytřejší a u zbývajících tisíců lidí nedošlo k žádné změně. (Georg Christoph Lichtenberg)
Na světě je dnes už tolik knih, že při příští potopě Bůh pravděpodobně nepoužije vodu, ale papír. (Erich Maria Remarque)
Neexistuje něco jako mravná či nemravná kniha. Knihy jsou buď napsané dobře, nebo špatně. To je vše. (Oscar Wilde, Obraz Doriana Graye, předmluva)
Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví. (George Orwell)
Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za panteistu. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentnějšího člověka vůči Bohu. (Albert Einstein)
Nemám ráda, když se věci rozebírají, když se mluví dlouze o tom, co si myslíme, o čem sníme. Proto jsem se rozhodla vyjadřovat se ve svých knihách velice prostě.[5] — Agota Kristofová
Obsah knihy je ten, který tam je. na dotaz novináře řekl (Bohumil Hrabal)
Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul, ale vyskočil z postele a rovnou v podvlíkačkách běžel panu spisovateli naplácat držku. (Bohumil Hrabal)
S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školy. Bez knih nebývá učený nikdo ani ve škole. (Jan Amos Komenský)
Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele pro celý život. (Lucius Annaeus Seneca)
Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání. (Hans Christian Andersen)
Za vše, co je ve mně dobrého, vděčím knize. (Maxim Gorkij)
Zaprášenou knihovnu má ten, kdo je nepořádně sečtělý. (Zdeňka Ortová)
Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem. (Jan Amos Komenský)
Musíme přečíst hodně knih, abychom zjistili, o čem je život, a musíme hodně zažít, abychom přišli na to, že buď špatně žijeme, nebo jsme četli špatné knihy. (Zdeňka Ortová)
Čím více roste naše známost s dobrými knihami, tím menší stává se okruh lidí, s nimiž toužíme obcovat. (Ludwig Feurbach)
Některé politologické, sociologické nebo psychologické knihy jsou vynikající - dokáží na šesti stech stránkách vyjádřit skoro tolik jako jeden vtip. (Gabriel Laub)
Spisovatel je člověk, kterému nestačí knihy těch druhých. (George Bernard Shaw)
Kruhová stěna studovny obalovala vědecké pracovníky ochrannou vrstvou knih, zatímco nad nimi se klenul nesmírný vzdutý strop kupole. … Kupole shlížela na vědce a vědci shlíželi do knih; a vědci milovali své knihy, hladíce je měkkými bledými prsty. Jejich stránky se pod těmito doteky otvíraly a s radostí vydávaly své vědomosti vědcům, kteří je sbírali do krabiček s kartotéčními lístky. Když zvedli oči od svých stolů, nespatřili nic, co by je mohlo rozptýlit, nic, co by neladilo s jejich knihami, ale jen hladké, zakulacené vroubení tohoto lůna.[7] — David Lodge, Den zkázy v Britském muzeu
↑
WEBER, Pauline. Alexandre Jardin : "Si on reste sérieux, on ne peut pas s’en sortir". parismatch [online]. 2018-10-27 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
↑
BARRINGTON, Russell. Life of Walter Bagehot. [s.l.] : Longmans, Green and Co., 1914. S. 217. (anglicky)
