Přeskočit na obsah

Zvířetice (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zvířetice
Zřícenina zámku Zvířetice
Zřícenina zámku Zvířetice
Základní informace
Slohgotický, renesanční, barokní
Výstavbapřed rokem 1318
Přestavba2. polovina 17. století
StavebníkZdislav z Lemberka
Další majiteléPáni ze Zvířetic, Vartenberkové, Valdštejnové
Současný majitelBakov nad Jizerou
Poloha
AdresaPodhradí, Bakov nad Jizerou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zvířetice
Zvířetice
Další informace
Rejstříkové číslo památky29299/2-1769 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvířetice jsou zřícenina renesančního zámku[1] přestavěného z původního gotického hradu nad vesnicí Podhradí asi dva kilometry jihozápadně od města Bakov nad Jizerou v nadmořské výšce 250 metrů. Od roku 1967 je zřícenina zámku chráněna jako kulturní památka.[2]

Zvířetice od východu, dobový obrázek
Zřícenina zámku Zvířetice

Zakladatel hradu

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 14. století založil nad řekou Jizerou hrad Zdislav z Lemberka, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, zakladatele hradu Lemberk, klášterů a městeček v Jablonném v PodještědíČeském Dubu.

Páni ze Zvířetic

[editovat | editovat zdroj]

Zdislav i jeho četní potomci se psali zprvu z Lemberka, později jako páni ze Zvířetic. Zůstali zde do roku 1504. Zdislav měl dva syny, celou řadu vnuků a pravnuků.

Další vlastníci

[editovat | editovat zdroj]
Letecký pohled na Zvířetice

Po pánech ze Zvířetic a nedlouhém vlastnictví Václava Sezimy z Ústí se hradu roku 1528 ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční zámek. Po krátkém období let 1610 až 1623 v postupném vlastnictví Jiřího Vratislava z Mitrovic a Jana Vlka z Kvítkova zámek a okolí získal mocný rod Valdštejnů, kteří zde nechali postavit barokní kapli. V druhé polovině 17. a v 18. století sloužil objekt už jen správě panství jako sídlo vrchnostenských úřadů. Roku 1693 zámek vyhořel. Byl sice opraven, ale zásah blesku v roce 1720 způsobil nový ničivý požár a pak už byl zámek definitivně opuštěn.[3]

Doba úpadku a záchrany

[editovat | editovat zdroj]

V dalších letech byl zámek rozebírán na stavební materiál, proto rychle chátral. Ještě na kresbě Karla Hynka Máchy a fotografii z konce 19. století můžeme hradní věž vidět celou. Část se jí zřítila na přelomu 19. a 20. století. Ve třicátých letech ji Klub českých turistů přeměnil v rozhlednu. Později se ruiny ujalo původně svazácké hnutí Brontosaurus (letní tábory dobrovolníků) a došlo k jejímu zakonzervování a menším opravám.

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

předhradí se dochovaly pouze terénní relikty staveb a budova renesanční sladovny. Čelní stranu a boky hradního jádra chránil mohutný příkop a před ním ještě val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na čelní straně stály v nárožích okrouhlé věže. Severní věž byla zvýšena během renesanční přestavby, kdy k ní byla také přesunuta brána, která se původně nacházela u západní věže. Ta se dochovala jen částečně a třetí věž, která stávala ve východním nároží, byla zbořena a nahrazena barokní kaplí. Z paláce, který stál nad řekou na jižní straně, se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí. Budova podél západní zdi je pozdně gotického původu a zástavba na čelní straně vznikla v období renesance.[4]

Cestovní ruch

[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina je dobře viditelná od vlakového nádraží Bakov nad Jizerou, kde se křižují železniční tratě 070 a 080, odkud je cesta ke zřícenině dlouhá necelý kilometr. Z nedaleké vesničky Podhradí vede krátké stoupání po modré turistické značce. Vstup je volný. Pod hradem vede nejen železnice, silnice Bakov nad Jizerou – Debř, ale teče pod ním i řeka Jizera. Zejména právě na údolí Jizery a nad ním se tyčící vrch Baba je pěkný výhled z hradní věže, ale v dáli jsou vidět i Český ráj, Ještěd, Bezděz a Krkonoše.

Projekt Zvířetice 3D a infocentrum

[editovat | editovat zdroj]
Model zámku

Na začátku roku 2015 byl dokončen projekt Zvířetice 3D, který představuje virtuální rekonstrukci zámku Zvířetice v předpokládané podobě z roku 1683, tedy v dobách jeho největší slávy. Rekonstrukci v podobě virtuálního trojrozměrného modelu doplňuje i velký fyzický model zámku. Projekt, jenž vypracoval vývojový tým Vojtěcha Dvořáka, byl oficiálně představen slavnostní prezentací dne 21. března 2015 v sále muzea v Bakově nad Jizerou. Představení s názvem Zvířetice 1683 zahrnovalo videoprojekci 3D modelu a odhalení fyzického modelu. Fyzický model je nyní umístěn v novém infocentru Zvířetice v Podhradí, které vznikalo souběžně s projektem a bylo otevřeno v květnu 2015. V okolí infocentra a parkoviště byla instalována nová informační stezka se sedmi zastaveními vedoucí k zámku.[5]

  1. Gotický hrad [online]. Ztracený zámek Zvířetice [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 140667 : Hrad Zvířetice, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Zvířetice, s. 143–144. 
  4. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zvířetice, s. 636–638. 
  5. Odtajnění 3D modelu zámku Zvířetice [online]. www.bakovnj.cz [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zvířetice, s. 162–164. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Zvířetice hrad, s. 101–110. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvířetice na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
  • KROBOVÁ, Adriana. Zvířetice: Hrad, kde se život nezastavil [online]. Český rozhlas, 2013-02-24 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.