Přeskočit na obsah

Zlatá sopka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zlatá sopka
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevLe volcan d'or
PřekladatelLubomír Petr
IlustrátorGeorge Roux
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1906
Česky vydáno1908
Předchozí a následující dílo
Maják na konci světa Trampoty páně Thompsonovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatá sopka (1906, Le volcan d'or) je méně známý dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), který byl vydán až posmrtně. Jules Verne text rozepsal na přelomu let 1899-1900 a pracoval na něm ještě roku 1902, k tisku jej však již připravil jeho syn Michel.[1]

Jde o první svazek Podivuhodných cest, který není zcela dílem Julese Verna. Do předcházejícího svazku cyklu, románu Maják na konci světa, provedl sice autorův syn Michel také určité změny, ale ty nebyly podle některých názorů nijak zásadní. To se však nedá říct o Michelových úpravách knihy Zlatá sopka. K dvaceti osmi původním kapitolám připsal Michel další čtyři, dále připsal nové postavy a pozměnil zejména závěr románu, který je ještě šťastnější než ten, který vymyslel Jules Verne.[1][2]

Román je jedním ze tří Vernových děl, které se odehrávají v Kanadě (dalšími jsou Bezejmenná rodina a Země kožešin).[3]

Obsah románu

[editovat | editovat zdroj]

Kniha vypráví příběh dvou mladíků, Summy Skima a jeho bratrance Bena Raddleho, kteří na Klondike (území v severozápadní Kanadě v provincii Yukon) zdědili po svém strýci Josiasovi Lacoteovi zlatokopecký claim, ležící na Miles Creek zhruba 80 kilometrů od Dawson City. Přestože jsou finančně zajištěni, oba se rozhodnou, že si své dědictví pojedou prohlédnout a přitom zkusí zlatokopecké štěstí. To jim však nepřeje a mladíci téměř žádné zlato nenaleznou. Navíc mají časté problémy se svými sousedy, kteří jsou ve většině případů bandou rváčů. Nakonec je jejich claim zatopen rozvodněnou řekou, takže hledání zlata ukončí. Tu se však dozví od jednoho umírajícího zlatokopa, že při ústí řeky Mackenzie do Beaufortova moře leží sopka, jejíž celý vnitřek je téměř pokryt zlatem. Bratranci zorganizují výpravu a zlatou sopku skutečně naleznou. Přesto jim opět štěstí nepřeje. Nejenom že jsou pronásledováni bandity, ale při snaze prolomit náloží stěnu sopky, dojde kvůli průniku mořské vody k výbuchu a sopka je rozmetána do moře. Z celého bohatství zůstane jen jediný balvan zlata. I ten má obrovskou cenu a získá jej pro sebe Ben Raddle, takže oba bratranci nakonec přece jen neodejdou s prázdnou.

V Michelově „happyendu“ pak dojde ještě ke svatbám. Michel Verne totiž do příběhu připsal dvě atraktivní sestřenice Jane a Edith Edgertonovy, se kterými se oba mladíci seznámí během cesty na svůj claim a na konci knihy se s nimi ožení. Výbuch sopky navíc způsobí zemětřesení, které odvodní zatopený claim, ten se stane opět výnosným a znásobí bohatství bratranců.

Knihu Zlatá sopka ilustroval George Roux.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Heinrich Pleticha: Jules Verne Handbuch, Deutscher Bücherbund/Bertelsmann, Stuttgart und München 1992.
  2. Volker Dehs: Jules Verne, Eine kritische Biographie. Artemis & Winkler, Düsseldorf 2005.
  3. Jaroslav Maria Janatka: Neznámý Jules Verne (jeho skutečný život, osobnost a dílo), Mladá fronta, Praha 1959.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]