Zdenka Brzorádová
| Zdenka Brzorádová | |
|---|---|
| Narození | 17. října 1849 Dobříč  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1924 (ve věku 74–75 let) ?  Německá říše |
| Povolání | xylografka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdenka Brzorádová (17. října 1849[1][2] Dobříč u Prahy – 1924) byla česká xylografka, první česká profesionální umělkyně tvořící dřevorytiny, dlouhodobě žijící a působící v Mnichově. Byla členkou rodinného klanu Brzorádů působícího zejména ve středočeském Polabí.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako jedno z dvojčat[2] v Dobříči do rodiny statkáře a podnikatele Karla Brzoráda (1813–1871) a jeho manželky Emmy, rozené Čapkové. Její sestra dostala jméno Klára.[2] Měla řadu sourozenců, z nichž celkem 10 se dožilo dospělosti. Otec měl mimo dobříčského statku v nájmu také statky Lochkov, který roku 1862 prodal, posléze pak spravoval statek v Klenči pod Řípem, a byl členem veřejného života v nedaleké Roudnici nad Labem. Zdenka získala soukromé vzdělání.[3] Byla v kontaktu s pražským ženským spolkem Americký klub dam (založený mj. Karolinou Světlou, Sofií Podlipskou a Vojtou Náprstkem roku 1865), jehož byla členkou, který se scházel v Náprstkově domě U Halánků. Zde se mj. spřátelila s telegrafistkou Ludmilou Bozděchovou, či MUDr. Annou Bayerovou, se kterými si "slíbili raziti ženám práce nové dráhy."[4]
V Německu
[editovat | editovat zdroj]Současně s úpadkem rodinného podniku roku 1870 odešla se svou sestrou Klárou do Lipska v následně vzniklém Německém císařství. Zde vystudovala, díky podpoře Vojty Náprstka, dřevorytectví u profesora Otty Rotha, studium takového oboru by jí jako ženě nebylo v Rakousku-Uhersku úředně povoleno.(zdroj?) Náprstek její pokroky chválil a povzbuzoval ji: "Kéž by jste se stala na poli umění Čechům tím, čím byla Němcová na poli literatury". Po dokončení studia se tak stala první českou xylografkou. Její přítelkyně Bozděchová si pak, i díky osobní intervenci císaře Františka Josefa I., domohla svolení k práci žen na poštovních úřadech, a následně se stala první českou telegrafistkou.[3]
Posléze se přestěhovala do Mnichova, kde se usídlila a působila. Připomínána je zejména její dřevorytina Děvče z lidu podle malby E. K. Lišky[3] díla dle maleb rakouského malíře Franze Defreggera.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Zemřela roku 1924.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Její sestry byly průkopnice dětských zahrádek (školek) Emma Cichrová (1840-1911) a láska malíře Tulky Augusta Brzorádová (1851-1940). Příbuznými byli také nymburský lékař a mecenáš Antonín Brzorád, či advokát, politik a poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady JUDr. Eduard Brzorád ml.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Záznamy- část 17. svk7.svkkl.cz [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-12.
- ↑ a b c Matriční zápis o narození a křtu (farnost Tachlovice)
- ↑ a b c d STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. [cit. 23.04.2023]. Dostupné z http://www.opredcich.cz/Brzorad.htm#_Toc99282924
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online.
