Přeskočit na obsah

Yellowstonská kaldera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Yellowstonská kaldera
Severovýchodní část kaldery s řekou Yellowstone River protékající Hayden Valley.
Severovýchodní část kaldery s řekou Yellowstone River protékající Hayden Valley.

Vrchol2 805 m n. m.
Poloha
SvětadílSeverní Amerika
StátUSAUSA USA
PohoříSkalnaté hory
Souřadnice
Yelowstonská kaldera
Yelowstonská kaldera
Nejsnazší trasaAutem / autobusem / pěšky
Typsupervulkán
Erupcepřed ~631 300 lety[1]
PovodíYellowstone
(přítok Mississippi)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Posun místa za posledních 16 miliónů let
Proxy data teplot z Antarktidy z období za posledních 800 tisíc let neprokazují (s rozlišením lepším než 1000 let),[2] že by nastala globální sopečná zima doprovázená globálním poklesem teplot.

Yellowstonská kaldera je sopečná kaldera a supervulkán v národním parku Yellowstone, na severozápadě státu Wyoming, v USA. Hlavní rysy kaldery měří asi 55 × 72 km. [pozn. 1] Obrovská vulkanická struktura vznikla prostřednictvím posledních třech super-erupcí: Huckleberry Ridge Tuff (před 2,1 miliony let), Mesa Falls (před 1,3 miliony let) a Lava Creek (před 631 300 ± 4 300 lety).[1]

V 80. letech byla kaldera zmapována na základě leteckého snímkování NASA, kde její rozměr byl naměřen zhruba 45 × 85 km.[3] Jedná se o činnou sopku, která za poslední dva miliony let několikrát vybuchla. Výbuch před přibližně 640 tisíci lety měl stupeň VEI 8. Asi se jednalo o dvojitý výbuch.[4] Teplota vody se na jednom vzdáleném místě snížila o 3 °C.[5] Aktivita je důsledkem rozlomení oceánské desky a jejího podsunutí pod americkou pevninu před přibližně 30 milióny let.[6]

Původ horké skvrny

[editovat | editovat zdroj]

Horká skvrna je místo v astenosféře (hloubka 80–220 km), kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu. Nicméně zdroj této skvrny je stále nejasný. Někteří geovědci předpokládají, že yellowstonská horká skvrna je důsledkem lokální interakce mezi místními podmínkami v litosféře a plášťovou konvekcí ve svrchním zemském plášti. Jiná část odborníků se domnívá, že původ je naopak až ve spodním zemském plášti (plášťový chochol). V minulosti mohly být nedaleké trapy v povodí řeky Columbie součástí stejné horké skvrny. V období před 17–14 miliony let došlo v jejím povodí k rozsáhlému bazaltovému výlevu o objemu ~174 300 km³. Yellowstonská skvrna se neustále posouvá severovýchodním směrem, přičemž v době před 16 miliony let se nacházela ve stejném místě, kde se onen masivní výlev odehrál.

Alternativní teorie z roku 2018, navržená Virginskou polytechnickou univerzitou, s plášťovým chocholem nepočítá. Docentka geofyziky Ying Zhou dodává: „Neexistují důkazy o teplu proudícím ze zemského jádra, které by dodávalo energii sopce v Yellowstonu. Místo toho naše představa o podzemí ukazuje, že Yellowstonský vulkán vznikl v důsledku zanoření obrovské oceánské desky pod západní Spojené státy americké před 30 miliony let.“ V hloubce 400–650 km pod současnou kaskádovou linií sopek leží tedy abnormální podzemní struktura. Zanořená oceánská deska, zvaná Farallonská, se rozpadla na kusy, z nichž některé začaly klesat hlouběji do zemského pláště a vytlačovat horké horniny nahoru. Díky vzhůru proudící energii vznikly před 16 miliony let první vulkány.[7][8]

Potenciální hrozby

[editovat | editovat zdroj]

Yellowstonský supervulkán stále disponuje velkou magmatickou komorou, takže erupce v budoucnu by měly být teoreticky možné. Nicméně Americký úřad geologického průzkumu (USGC) výraznější erupci v dohledné době neočekává. Spíše počítá s hydrotermálními explozemi a se středně silnými až silnými zemětřeseními. V současné době je aktivita spíše na ústupu.[9]

Zemětřesení

[editovat | editovat zdroj]

Tektonické a sopečné pochody způsobí v oblasti zhruba 1–2 tis. otřesů za rok. Většina z nich je malá, zpravidla nedosahujíc více než 3,0 stupňů Richterovy stupnice. Příležitostně může dojít k nárůstu seismické činnosti. Například v roce 1985 se v průběhu několika měsíců zaznamenalo více než 3 tis. otřesů, přičemž v letech 19832008 vědci detekovali přes 70 menších zemětřesných rojů. USGC k tomu dodává, že jejich původ jsou tektonického původu (lokální zlomy) než pohybem magmatu.

V prosinci 2008 se situace opakovala. Pod severozápadním okrajem Yellowstonského jezera bylo během sedmi dnů zjištěno přes 500 otřesů a nejsilnější z nich měl 3,9 stupňů. Další zemětřesný roj se objevil o dva roky později v časovém rozmezí mezi zemětřesením na Haiti a zemětřesením v Chile. 30. března 2014 zasáhl národní park v Yellowstonu zemětřesení o síle 4,8 stupňů Richterovy stupnice, což je nejsilnější od února 1980. Během února 2018 se detekoval další roj s více než 300 otřesy.

Kinematografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Supervulkán (2005) – dokumentární drama od britské BBC rekonstruuje průběh fiktivní erupce v blízké budoucnosti.
  • 2012 (2009) – jedna z katastrof, jež se ve filmu od režiséra Rolanda Emmericha objeví, je právě erupce Yellowstonu ačkoliv její vyobrazení je zcela fiktivní a neodpovídá vědeckým poznatkům.
  1. Stav zjištěn při geologické průzkumné práci prováděné Bobem Christiansenem z United States Geological Survey v 60. a 70 letech 20. století.
  1. a b N. E. Matthews; J. A. Vazquez, Andrew T. Calvert. Age of the Lava Creek supereruption and magma chamber assembly at Yellowstone based on 40Ar/39Ar and U-Pb dating of sanidine and zircon crystals [online]. Geochemistry, Geophysics, Geosystems, 2005-07-02. Dostupné online. (angličtina) 
  2. JOUZEL, J.; MASSON-DELMOTTE, V.; CATTANI, O.; DREYFUS, G.; FALOURD, S.; HOFFMANN, G.; MINSTER, B. NOAA/WDS Paleoclimatology - EPICA Dome C - 800KYr Deuterium Data and Temperature Estimates. www.ncei.noaa.gov [online]. Dostupné online. DOI 10.25921/8t7e-z147. (anglicky) 
  3. TOMANOVÁ, Libuše. Pod Yellowstonem tiká časovaná bomba Země. iDNES.cz [online]. iDnes, 2007-02-13 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  4. Yellowstone spawned twin super-eruptions that altered global climate. sciencedaily.com [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KENNETT, James; BEHL, Richard J.; DEAN, Walter E.; SORLIEN, Christopher; NICHOLSON, Craig. Santa Barbara Basin Sediment Record of Volcanic Winters Triggered by Two Yellowstone Supervolcano Eruptions at 639 KA. Abstracts with Programs [online]. 2017. Roč. 49, čís. 6. Dostupné online. DOI 10.1130/abs/2017AM-306169. (anglicky) 
  6. Virginia Tech. Yellowstone super-volcano has a different history than previously thought. phys.org [online]. 2018-07-26 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZHOU, Ying. Anomalous mantle transition zone beneath the Yellowstone hotspot track. S. 449–453. Nature Geoscience [online]. 2018-06. Roč. 11, čís. 6, s. 449–453. Dostupné online. DOI 10.1038/s41561-018-0126-4. Bibcode 2018NatGe..11..449Z. (anglicky) 
  8. Supervulkán nevznikl standardně. archiv.akademon.cz [online]. 2018-07-30 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  9. Geological Society of America. Discovery of ancient super-eruptions indicates the Yellowstone hotspot may be waning. phys.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]