Willem van Aelst

Willem van Aelst
Narození	květen 1627; Delft
Úmrtí	květen 1683 (ve věku 55–56 let); Amsterdam
Povolání	malíř, botanický ilustrátor a kreslíř
Významná díla	Flower still life with a watch; Still Life with Partridges; Still Life with Poultry
Mecenáš	Ferdinand II. Medicejský
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Willem van Aelst (16. května 1627, Delft – 1683 nebo později, Amsterdam) byl nizozemský malíř, který se specializoval na zobrazení nejrůznějších zátiší.

Životopis

Van Aelst pocházel z právnické rodiny. Naučil se kreslit od svého strýce, malíře zátiší Everta van Aelsta. Dne 9. listopadu 1643 byl přijat do delftského malířského cechu sv. Lukáše.

Mezi lety 1645 a 1649 žil Van Aelst ve Francii. V roce 1649 odcestoval do italské Florencie, kde pracoval jako malíř na dvoře toskánského vévody Ferdinanda II. de Medici. Byl zde znám jako „Guillielmo d'Olanda“. Na vévodském dvoře v té době pracovali i dva další holandští malíři: Matthias Withoos a Otto Marseus van Schrieck. Van Schrieck se specializoval na zátiší s hmyzem, jeho malířský styl Van Aelsta ovlivnil. Vévoda Ferdinand II. de Medici veřejně odměnil Van Aelsta zlatým řetězem a vyznamenal ho medailí na důkaz uznání jeho talentu. Ve Florencii van Aelst dále rozvinul svůj styl.

Existuje domněnka, že Van Aelst navštívil Řím, kde se stal členem skupiny Bentvueghels, sdružení hlavně holandských a vlámských umělců působících v Římě. Tato domněnka je založená na podpise Van Aelstových prací z let 1657/58. Van Aelst za svůj podpis přidal slovo alias a kreslenou postavičku. Někteří tuto postavičku interpretují jako odkaz na jméno Bent – což je přezdívka, kterou přijal jako člen skupiny Bentvueghels – De Vogelverschrikker (holandský „strašák“) – ovšem neexistují žádné dokumenty, které by tuto domněnku potvrdily.

V roce 1656 se vrátil do Nizozemska, aby se roku 1657 trvale usadil v Amsterdamu. Stal se jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších malířů své generace, což mu umožnilo žít na Prinsengrachtu.^[1] Van Aelst zásadním způsobem ovlivnil směřování celého uměleckého odvětví malby zátiší. Zemřel v Amsterdamu v roce 1683 nebo krátce poté, neboť jeho poslední práce je datována tímto rokem. Jeho žáky byli Rachel Ruyschová, Isaac Denies, Maria van Oosterwijck a Ernst Stuven.

Dílo

Van Aelst má obrazy ve veřejných sbírkách včetně třinácti obrazů ve Velké Británii. K nejznámějším dílům patří:

Květinové zátiší, 1663, Mauritshuis, Den Haag
Lovecká trofej, 1668, Kunsthalle, Karlsruhe
Zátiší se zvěřinou, 1671, Mauritshuis, Den Haag
Zátiší s ovocem a nádobím, 1653, olej na plátně, 77 cm × 102 cm, Galleria Palatina, Palazzo Pitti, Florencie. Dílo vzniklo v Itálii. Do roku 1675 byl obraz spolu s jeho pendantem – dalším nádherným zátiším s ovocem – ve vlastnictví kardinála Leopolda de Medici (1617–1675). Celý výjev dokazuje Aelstovu zručnost a jeho smysl pro dekorativnost. Harmonické uspořádání, drahocennost a rozmanitost prezentovaných předmětů Van Aelst umocňuje rafinovaným koloritem.^[2]

Galerie

Kytice květin
Zátiší s ovocem a křišťálovou vázou
Ovocné zátiší s hlemýžděm
Zátiší s hrozny v košíku, broskvemi na stříbrné misce, mišpulemi, dvěma motýli, mouchou a hlemýžďěm, to vše na červeném sametovém plátně částečně přehozeném přes římsu
Zátiší s loveckým vybavením a mrtvými ptáky
Zátiší s ovocem a nádobím

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Willem van Aelst na anglické Wikipedii.

↑ Poznámka: Prinsengracht (knížecí kanál) je čtvrtým a nejdelším hlavním kanálem v Amsterdamu. Je pojmenován podle prince Viléma IV. Oranžského. Většina domů podél kanálů byla postavena během holandského zlatého věku Spojených provincií.
↑ STUKENBROCK, Christine; TÖPPER, Barbora. 1000 mistrovských děl Evropského malířství. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. [s.l.]: Nakl. Slovart, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Willem van Aelst na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Poznámka: Prinsengracht (knížecí kanál) je čtvrtým a nejdelším hlavním kanálem v Amsterdamu. Je pojmenován podle prince Viléma IV. Oranžského. Většina domů podél kanálů byla postavena během holandského zlatého věku Spojených provincií.

[stu-2] STUKENBROCK, Christine; TÖPPER, Barbora. 1000 mistrovských děl Evropského malířství. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. [s.l.]: Nakl. Slovart, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9.

[1]

[2]