Weberberg
| Weberberg | |
|---|---|
 Pohled na Weberberg z Luže, vpravo v pozadí Varnsdorf | |
| Vrchol | 711 m n. m. |
| Prominence | 59 m ↓ sedlo na Lužické cestě |
| Izolace | 1,4 km → Pěnkavčí vrch |
| Seznamy | Lužické sedmistovky #9 Vrcholy v okrese Děčín #6 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Lužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Lužský hřbet |
| Souřadnice | 50°51′53″ s. š., 14°37′5″ v. d. |
  Weberberg | |
| Povodí | Lužická Nisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Weberberg (v překladu z němčiny Tkalcovský vrch, též Vyhlídka) je pohraniční zalesněný vrch (711,2[1] m n. m.), devátá nejvyšší hora Lužických hor na severu České republiky, asi 1,5 km nad Dolním Podlužím a 5 km jižně od Varnsdorfu. Vrchol leží v Jedlovském hřbetu, z něhož k severozápadu vybíhá hřbet k Rohálu, zhruba 60 metrů západně od hranice s Německem.[2] Z hlediska správního členění se západní polovina hory s vrcholem a prameny Milířky nacházejí na území okresu Děčín v Ústeckém kraji, východní svahy pak leží v zemském okrese Zhořelec v Sasku.
Vrchol je téměř bez výhledu, je porostlý bukovými lesy. Jižně od vrcholu je sedlo Černá brána, jímž vedou cesty spojující údolí Milířky na české straně s protilehlou strží Eisgasse (Ledová ulička), prudce se svažující do Waltersdorfu v Sasku.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na základní topografické mapě České republiky vydávané Zeměměřickým úřadem[1] a v regionálních publikacích je vrchol označen jako Vyhlídka,[3] na mapovém portálu Mapy.cz jako Weberberg (Vyhlídka),[4] zatímco na turistických mapách KČT (Lužické hory, 1 : 50 000)[5] a Geodézie On-Line (CHKO Lužické hory 1 : 25 000)[6] je uveden název Weberberg. Název Vyhlídka vznikl mylným vztažením označení posedu nalézajícího se na severní straně na vrch samotný,[7] nicméně používají ho i další mapy státního mapového díla a objevuje se i v závazné databázi českých geografických jmen Geonames. Německý název Weberberg znamená v češtině Tkalcovský vrch, což je připomínka původního zaměstnání místních obyvatel.[2]
Rezervace
[editovat | editovat zdroj]Na severní straně vrcholu Weberbergu byla v 60. letech 20. století přírodní rezervace Rychtrův prales, chránící zbytky smíšeného svahového pralesa, kde rostly statné tzv. šindelové buky, jež se používaly na výrobu šindelů.[2]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Přímo na vrchol Weberbergu nevede žádná značená turistická cesta. Od jihu je možné vystoupat údolím Milířky k rozcestí Pod Ptačincem a zde pak využít napřed žlutě a posléze modře značenou turistickou stezku, která na německé straně podél státní hranice spojuje rozcestí Černá brána se vsí Herrenwalde a těsně vrchol míjí, případně vystoupat k vrcholu po neznačené cestě z opačné strany, tj.ze severu, od hraničního přechodu Dolní Podluží – Herrenwalde.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rohál - Weberberg - Černá brána [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online.
- ↑ MODRÁ, Jana; HENTSCHEL, Silke. Poznáváme Lužické a Žitavské hory: 24 výletů pro malé i velké. 1. vyd. [s.l.]: Společnost pro Lužické hory, 2005. 135 s. ISBN 80-239-4386-3. S. 10,16,70,75.
- ↑ a b Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-31]. Dostupné online.
- ↑ 14 Lužické hory. 9. vyd. [s.l.]: TRASA, 2020.
- ↑ CHKO Lužické hory 1 : 25 000. 1. vyd. Česká Lípa: Geodézie On Line, 2007.
- ↑ Lužické hory a Ještědský hřbet. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1987. 288 s. (Turistický průvodce ČSSR). S. 276.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Weberberg na Wikimedia Commons - Weberberg na stránkách geocaching.com
